O projektu:
Projekt s názvem Klima pro budoucí učitele/budoucí učitelé pro klima si klade za cíl ve spolupráci fakult připravujících pedagogické pracovníky a vzdělávacích neziskových organizací věnujících se environmentálnímu a globálnímu vzdělávání analyzovat současný stav klimatického vzdělávání budoucích učitelů.
Cílem je na základě této vstupní analýzy navrhnout, v praxi ověřit a evaluovat vzdělávací moduly, které smysluplně, konstruktivně a systémově podpoří zařazení klimatického vzdělávání do přípravy budoucích učitelů. Zároveň s využitím analýz a ověřených vzdělávacích modulů připravit konkrétní doporučení do výuky pro klimatické vzdělávání budoucích pedagogických pracovníků. Jedná se o celorepublikový projekt. Partnerství jsme rozšířili na 8 univerzit a 10 fakult celkově.
Kompletní analýzu si stáhněte zde:
Současný stav:
Tak jako již není nutné vést v odborné komunitě základní polemiku nad příčinami, průběhem a dopady klimatické změny, tak i v pedagogice panuje shoda nad nutností v tématu vzdělávat žáky a studenty základních a středních škol, stejně jako děti škol mateřských. Současní pedagogové se ale s mladým tématem klimatické krize v rámci svých studií většinou nesetkali. A i když v České republice existuje kvalitní podpora vzešlá z podhoubí center environmentální a udržitelné výchovy, není jasné, jak na tuto novou potřebu reagují fakulty připravující učitele.
Jak proběhl sběr dat?
V rámci této analýzy byly realizovány 2 separátní sběry dat, jejichž závěry se vzájemně doplňují:
- Dotazníkové šetření mezi pracovníky fakult připravujících učitele, zapojenými do projektu. Odpovídalo 13 pedagogů z 10 fakult z 8 univerzit.
- Analýza dostupných sylabů v informačních systémech všech fakult připravujících učitele v České republice a dalších zdrojů (webové stránky, informace o projektech).
Co jsme zjišťovali?
Dotazník byl rozčleněn na několik segmentů, věnovaných různým oblastem problematiky. Byly v něm odlišovány dvě dimenze klimatického vzdělávání: problematika a princip klimatické změny (obsah, principy, tj. co se děje) a problematika klimatického vzdělávání (didaktika tématu, tj. jak to učit).
Graf 1 Vnímání významu klimatického vzdělávání v přípravě učitelů
Další grafy, vyhodnocení a závěry analýzy naleznete v kompletním dokumentu v příloze.
Prioritizace témat klimatického vzdělávání
- Zapojení akademici a akademičky vnímají potřebu klimatického vzdělávání v přípravě budoucích učitelů jako velmi významnou.
- Respondenti souhlasili s tím, že dostatečné zastoupení by měla mít jednak problematika klimatické změny a její principy i vlastní didaktika tématu, tedy to, jakým způsobem klimatickou změnu předávat dětem, žákům a studentům.
- Za významná jsou v přípravě budoucích učitelů považována i témata zaměřená na emoční rozměr problematiky, tedy například klimatický žal či naděje.
- Obecně lze konstatovat, že všechny nabízené strategie a témata klimatického vzdělávání jsou respondenty pokládány za důležité. Nejvyšší prioritu shodně získaly možnosti adaptačních a mitigačních opatření, stejně tak propojení klimatického vzdělávání a místně zakotveného učení.
Graf 2 Prioritizace témat klimatického vzdělávání pro implementaci do přípravy učitelů
Závěry a doporučení:
- Postrádáme jednotný rámec pro implementaci klimatického vzdělávání do přípravy budoucích učitelů.
- Vyskytují se rozdíly ve vzdělávání napříč fakultami. Řešením může být více mezifakultní spolupráce a sdílení dobré praxe.
- V programech zaměřených na děti předškolního a žáky mladšího školního věku nacházíme klimatické vzdělávání či předpoklad jeho realizace především v kurzech environmentální výchovy.
- Ve společném základu programů učitelství pro 2. stupeň ZŠ a SŠ se environmentální výchova objevuje pouze na některých univerzitách. Chybí tak plošná možnost snadného začlenění klimatických témat pro všechny budoucí učitele.
- Výuka principů klimatické změny se objevuje především v přírodovědných programech. Zde nacházíme i odborníky na klimatickou změnu, kteří by zároveň mohli být zapojení do představení adaptačních/mitigačních opatření na pedagogických fakultách.
Další závěry a doporučení naleznete v kompletním dokumentu v příloze.
Autor analýzy: PhDr. Roman Kroufek, Ph.D. (Pedagogická fakulta UJEP)
Dále přispěli Ing., Mgr. Miloslav Kolenatý (FŽP UJEP) a Mgr. Jakub Opršal (SEVER Horní Maršov). Realizováno jako součást projektu financovaného Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
Příspěvek zpracoval: Jakub Opršal (SEVER)
