Výuková lekce je zaměřena na fakta a mýty o klimatické změně v současnosti. Vychází z toho, co již žáci vědí o klimatické změně, a z toho, jaké postoje k ní zaujímají. Dále pracuje s vědeckými daty a grafikami, pomocí kterých se žáci přiblíží skutečné realitě současného světa. Rozvíjí schopnosti spolupracovat, vést dialog i kriticky hodnotit a ověřovat informace.

Tato výuková lekce představuje žákům různé příklady dobré praxe udržitelných strategií obcí v ČR, které reagují na výzvu klimatické transformace. Kritické myšlení a postoje aktivního občanství žáci rozvíjejí na příkladech udržitelných strategií čtyř měst a obcí. Zahrnuta jsou různorodá témata související s klimatickou změnou: snižování emisí ve škole, fotovoltaika, alternativy nákladní dopravy, mokřady, boj s přívalovými dešti či snížení dopadů sucha. Lekce také vybízí žáky k zamyšlení nad aktivitami jejich vlastní obce. Příklady dobré praxe jsou převzaty z publikace Udržitelná města organizace Nesehnutí.

Lekce je koncipována jako ukázka argumentačních postupů používaných klimaskeptiky. Zaměřena je primárně na spor o to, zda je klimatická změna způsobena antropogenními vlivy (dopady lidské činnosti na životní prostředí). Učí žáky rozlišovat mezi fakty a názory, které mohou zkreslovat, manipulovat a překrucovat fakta.

Cílem lekce je přivést žáky k pochopení toho, jak velkou moc mají novináři nad představou, kterou si publikum (čtenáři, diváci a posluchači) vytváří o tématu klimatické změny. Novináři rozhodují o zarámování klimatické změny, jinak řečeno vybírají, z jakého úhlu pohledu toto téma uchopí. Jsou to právě média, která nastolováním agendy (výběr tématu, o němž budou psát) a jejím rámováním rozhodují o tom, jak je téma následně vnímáno publikem, jaké emoce v nich vzbuzuje a jak je hodnocena jeho důležitost. To vše se pak promítá do návrhů řešení, které politici na lokální, národní či nadnárodní úrovni přijímají pro řešení změny klimatu, ale také do toho, jak jako publikum na tyto informace reagujeme.

Některé firmy za účelem vylepšení svého obrazu vytvářejí falešnou představu o tom, že nákupem jejich výrobků a služeb pomáháme ke zlepšení stavu světa. Klamou tak spotřebitele, plýtvají jejich penězi, energií a v důsledku mohou vést k demotivaci a rezignaci lidí na snahy o změnu situace. Během programu jsou představeny různé formy greenwashingu. Po tom, co jsou s nimi žáci seznámeni, učí se je najít a rozpoznat na konkrétních příkladech firemních prezentací. Za tím účelem musí rozklíčovat mediální sdělení a dohledat si informace o aktivitách firem, aby mohli kriticky zhodnotit soulad tvrzení firem s realitou jejich konání.

Žáci na základě analýzy leteckých snímků krajiny v pohraničí porovnají rozdílné přístupy zacházení se zemědělskou krajinou u nás a v sousedních zemích. Poznají jak hloubku a závažnost změn, ke kterým došlo v důsledku kolektivizace v 50. letech 20. století a následného extenzivního hospodaření, tak problematiku polistopadové transformace v zemědělství. To vše jim umožní uvědomit si, jak je důležité šetrně a udržitelně zacházet s krajinou, na kterou čím dál více doléhají dopady klimatické změny, na něž ale nejsme adekvátně připraveni.

Zdravá a odolná krajina je důležitým předpokladem pro život v klimatické krizi. Měnící se klima s sebou přináší stále více extrémů, se kterými se jako společnost budeme hůře vyrovnávat, zůstane-li naše krajina ve stavu, v jakém je teď.
Během lekce se žáci zamyslí nad možnými kvalitativními změnami a způsoby, jimiž lze s naší krajinou hospodařit. Při práci s texty poznají vhodné adaptační opatření, která jsou v Česku realizována. V diskuzi pak shrnou, jak můžeme naši krajinu uzdravit a připravit ji i nás na život v proměňujícím se klimatu.

Tato výuková lekce představuje žákům projekt vybudování mokřadu jako příklad dobré praxe udržitelné strategie na úrovni obce v ČR, která reaguje na výzvu klimatické transformace. Žáci se v rámci lekce seznámí s přínosy mokřadů a dlouhodobou péčí o ně. Pro tuto lekci byla využita publikace Udržitelná města, která reaguje na výzvu klimatické transformace. Pro práci s delším textem je využita metoda skládankového učení, kdy žáci čtou jen jednu část textu v expertních skupinách a dále předávají svoji expertizu ostatním žákům.

Aktivita je postavena na diskuzi nad příčinami a dopady změny klimatu. Vytváření sítě
souvislostí vede žáky k pochopení vzájemných vazeb mezi příčinami a důsledky změny
klimatu a uvědomění si složitosti tohoto systému.

Žáci se při práci s infografikou a doprovodnými texty zaměří na to, jak by potenciálně mohla Česká republika snižovat své emise skleníkových plynů. Lekci je vhodné použít v návaznosti na předchozí aktivity, ve kterých žáci získali základní povědomí o klimatické změně, jejích příčinách a dopadech.

Učební jednotka je vyvrcholením učebního celku věnovaného klimatickým změnám, jejich příčinám, dopadům a možnostem tyto změny ovlivnit. Žáci v ní pracují s pojmem uhlíková stopa, využívají výpočet vlastní uhlíkové stopy pro porovnání s průměrem ČR, EU či světa. Následně žáci přemýšlejí, jakými opatřeními by mohli svoji uhlíkovou stopu snížit, případně jinak přispět ke snížení dopadů klimatických změn. Návrhy roztříďují podle typu vlivu, posuzují, které z nich jsou pro ně prioritní a zároveň akceptovatelné a dopisem sami sobě formulují osobní závazek na změnu chování.

Průběžně pro vás připravujeme lekce, které procházejí pilotováním v partnerských školách. Po finalizaci je vždy přidáme sem na web. Máte zajímavý námět, nebo přímo vytvořenou lekci? Ozvěte se nám na veronika.endrstova@pinf.cz, rádi se s vámi domluvíme na spolupráci.