Změnila nebo upevnila kniha vaše přemýšlení o klimatickém vzdělávání?
Do ruky se mi poprvé dostala kniha, o které jsem již hodně slyšela i četla. Vyšla totiž už v roce 2014 a to je dobré mít při čtení na paměti. Šest set stran hutného čtení, při kterém je čtenářstvo seznámeno s realitou, že za současnou, nejen, klimatickou krizí stojí politický systém, který v mnohém ignoruje varovné signály, může být pro některé výzvou, nebo i brzdou k dočtení této publikace.
Naomi Klein nás nešetří, stejně tak ale nešetří kohokoliv, kdo se podílí na společnosti, která je závislá na růstu, spotřebě, těžbě a externích nákladech, které nikde nejsou započítány. Pohledem současnosti ale vidíme, že se situace nezlepšila, od vydání knihy se klimatická krize prohloubila, a i v oblasti společenské jsme na tom jako lidstvo ještě mnohem hůř — fosilní korporace mají stále větší vliv, na politickém hřišti hrají čím dál větší roli oligarchové a populismus a společenskému aktivismu pořád chybí dostatečný hlas, který by veřejné mínění obrátil proti těmto globálním hráčům.
Naomi Klein hledá na všem tom zlém ty světlejší stránky — příležitosti ke změnám, naději, že vznikne lepší společnost, méně nerovností, větší solidarita, změna vzájemných vztahů lidí. Z dnešního pohledu, s odstupem jedenácti let od vydání knihy, to na řadu čtoucích může působit jako utopie.
To ale nic nemění na tom, že kniha za přečtení rozhodně stojí. Jak pro lidi, kteří už jsou v tématu znalí a znalé, kteří a které si uvědomují, že klimatická krize není jen o klimatu, ale také o společenském nastavení, o politice, celosvětovém obchodu a vůbec o systému fungování světa, jak ho všichni a všechny známe a dennodenně v něm žijeme, ale i pro ty, kteří a které si tyto souvislosti třeba ještě neuvědomují.
Jaké pasáže vás nejvíce zaujaly a čím?
Kniha zkoumá, jak současný systém udržuje status quo, jak se různé zájmy (korporace, vlády, investoři) staví proti radikálnějším změnám, a jaké jsou možnosti pro transformaci — a to nejen technologické, ale i ekonomické, politické i společenské. Uvádí řadu případových studií — od domorodých komunit, které brání své území, přes environmentální hnutí až po to, jak politické mocnosti reagují na tlak veřejnosti. Také se zabývá tím, proč často ke změnám nedojde — nedostatečnou vůlí, lobby, krátkodobými zájmy, nebo také jak jsou klimatické iniciativy mnohdy jen pouhým greenwashingem.
Mezi silné stránky této knihy jistě patří její obsáhlost, kvalitní rešerše. Kniha je velmi dobře podložená zdroji, vystavěná na řadě výzkumů, dat a reportáží. To dodává váhu tomu, co její autorka tvrdí. Zároveň je to dobrý mix teoretických podkladů a konkrétních příkladů – což pomáhá lépe porozumět realitě. Kniha klade na čtenářstvo výzvy, například přehodnocení technooptimismu, nebo víru v neutralitu kapitalismu.
Kniha může být pro mnohé silným impulzem k tomu, přemýšlet o klimatické krizi širším, systémovém způsobem. Ne jen jako o emisích nebo solárních panelech, ale že je to také o tom, jak je organizována naše společnost, jak hodnotíme „úspěch“ – růst, HDP, spotřebou – a jak moc jsme připraveni obětovat krátkodobé pohodlí ve prospěch dlouhodobé udržitelnosti. Je inspirativní v tom smyslu, že ukazuje, že změna není jen abstraktní cíl, ale že už existují příklady, jak to jde — a že je to možné. Na druhou stranu může člověku přijít frustrující, že se autorka méně zabývá tím, jak překonat mocenské překážky nebo odpor zájmů, které mají opačné cíle.
Doporučili byste knihu kolegům? A jak byste ji sami využili ve výuce?
Ve své práci se zabývám tvorbou a výukou programů s klimatickou a environmentální tématikou, zejména pro druhý stupeň a okrajově i středoškolské studenstvo. Tato kniha je pro většinu žactva základního stupně velké sousto, ale nelze říct, že bych poznatky z ní nemohla ve výuce využít. Pro druhý stupeň základní školy a středoškolské studenstvo vidím využití jednoduchých silných příběhů – příklady komunit, které chrání prostředí, ve kterém žijí, prohloubení vědomostí o greenwashingu, možnost využít dojmy z některých vybraných pasáží a formulovat vlastní návrhy řešení. Vést je těmito příklady a texty k diskusi o nás, jako lidstvu, až k jednotlivým lidem, o potřebě společenské změny a důležitosti kritického myšlení. Velkou výzvou by byly na základě zjištěných informací například studenstvem formulované „manifesty“ na téma, jak by podle nich měla vypadat spravedlivá transformace.
Závěr aneb co si z knihy odnášíte?
Kniha je ohromným zdrojem informací, které jsou ve výuce celospolečenských témat podle mne velmi přínosné, ne-li nezbytné. Ráda bych i zmínila dobrou předmluvu Jakuba Patočky k českému vydání, která je jistě také využitelná i ve výuce. A celkové hodnocení? Dala bych 8/10 a velmi děkuji za možnost knihu číst.
Autorka: Tereza Müllerová
Pomáháme učitelům přiblížit téma klimatické změny. Ve spolupráci s nakladatelstvím Host a jejich edicí Klimax jsme zájemcům zpřístupnili knihy, které mohou sloužit jako užitečný podklad do výuky.
