Milí čtenáři, vezměte prosím do ruky tužku a zkuste během chvíle splnit následující zadání: přečtěte si vybraných 18 opatření, která vedou ke zmírňování změny klimatu (globálního oteplování). Každému opatření přiřaďte hodnotu na škále od 1 do 7. Jednička znamená, že opatření má malý (nebo žádný) dopad na zmírňování změny klimatu, sedmička je velmi efektivní opatření významně zmírňující změnu klimatu.
____vyvarovat se plastových tašek/sáčků a obalů
____vyvarovat se sýra a dalších mléčných produktů
____pořídit úsporné osvětlení
____ prát prádlo ve studené vodě
____vytahovat nabíječky ze zásuvek
____neplýtvat vodou
____omezit plochu bytu/domu zateplit si dům/byt
____nejíst maso
____konzumovat lokální a sezónní potraviny
____využívat hromadnou dopravu
____sušit prádlo na šňůře (ne v sušičce)
____snížit sledování TV seriálů a filmů
____nenechávat spotřebiče ve standby režimu
____nepoužívat deodoranty ve spreji
____vyvarovat se plýtvání potravinami
____vyvarovat se létání
____nepoužívat auto
Hotovo? Výborně. Pojďme se podívat, zda vaše výsledky odpovídají průměru respondentů německo-bolivijské studie. Té se zúčastnilo téměř tisíc dospělých osob ve středním věku 35 let.
Už autoři Truelove and Parks (2012) zkoumali mylné představy o chování souvisejícím se změnou klimatu mezi americkými studenty. Zjistili, že účastníci přecenili dopad třídění odpadu, ale podcenili dopad konzumace masa nebo nastavení termostatu v obytných místnostech. Dalo se tedy očekávat, že představy respondentů o efektivitě opatření budou v aktuální studii taktéž zkreslené. Hypotéza se potvrdila. Výsledky ukázaly, že lidé mají potíže při posuzování dopadu svého chování. Respondenti, bez ohledu na to, zda byli z Bolívie nebo Německa, přecenili dopady opatření s nízkou nebo střední účinností. Jen malá skupina byla schopna správně označit opatření s vysokým dopadem.
Aby si lidé mohli vybrat adekvátní možnosti svého chování, musí mít odpovídající znalosti o účinnosti tohoto chování. Studie proto doporučuje, abychom se při environmentálním vzdělávání zaměřili na zvýšení znalostí veřejnosti o environmentální efektivitě a abychom brali v úvahu jejich mylné představy, se kterými na naše vzdělávání přicházejí.
Dokázali jste správně identifikovat alespoň čtyři opatření z těch, která mají opravdu významný dopad? Autoři Mundt a Saavedra (2022) z Leibnitz institutu výše zmíněných 18 opatření rozdělili do tří skupin podle jejich skutečného dopadu. V první skupině je šest opatření s nízkým dopadem (odpovídá přibližně hodnocení 1–2 na sedmibodové škále), ve druhé skupině šest opatření se středním dopadem (odpovídá přibližně hodnocení 3–5 na škále) a ve třetí skupině šest opatření s významným dopadem (odpovídá přibližně hodnocení 6–7 na sedmibodové škále).
- Opatření s nízkým dopadem: vyvarovat se plastových tašek/sáčků a obalů; pořídit úsporné osvětlení; vytahovat nabíječky ze zásuvek; nenechávat spotřebiče ve standby režimu; neplýtvat vodou; nepoužívat deodoranty ve spreji.
- Opatření se středním dopadem: snížit sledování TV seriálů a filmů; využívat hromadnou dopravu; prát prádlo ve studené vodě; vyvarovat se plýtvání potravinami; sušit prádlo na šňůře (ne v sušičce); konzumovat lokální a sezónní potraviny.
- Opatření s vysokým dopadem: vyvarovat se létání; zateplit si dům/byt; nepoužívat auto; nejíst maso; omezit plochu bytu/domu; vyvarovat se sýra a dalších mléčných produktů.
Měli bychom si být vědomi environmentální efektivity našich činů a zaměřovat se na ty aktivity, které mají opravdu dopad!
Autoři: Daria Mundt, Rosalio Ochoa Saavedra: Measuring environmental effectiveness knowledge: cross-country analysis of misconceptions on climate mitigation behavior,
https://weec2022.gcon.me/speakers
Příspěvek ze Světové konference environmentální výchovy zpracoval Martin Šrom pro Časopis pro ekogramotnost Bedrník.
