Pro koho je dokument určen?
Tento dokument vznikl v rámci projektu zaměřeného na podporu klimatického vzdělávání v pregraduální přípravě budoucích pedagogů. Je určen vysokým školám – jejich fakultám připravujícím budoucí učitele a další pedagogické pracovníky. Nabízí doporučení, jak začlenit klimatické vzdělávání do jejich pregraduálních studijních programů tak, aby budoucí učitelé získali základní kompetence k výuce o klimatické změně a podpořili schopnost žáků reagovat na širší globální a environmentální výzvy.
Co je podkladem pro daná doporučení?
Doporučení vycházejí ze vstupní analýzy současného stavu klimatického vzdělávání na vysokých školách a z evaluace pilotně ověřených výukových modulů. Opírají se také o sběr informací a příkladů praxe z pedagogických fakult, odborné studie a připomínky projektového týmu i spolupracujících odborníků.
TIP: O vstupní analýze jsme psali více v tomto článku. Obdobně se můžete v rámci dalšího příspěvku dozvědět více informací o samotném projektu či si prolistovat evaluační zprávu.
Jaké kapitoly dokument obsahuje?
- Doporučení k organizačnímu a institucionálnímu začlenění klimatického vzdělávání do společného základu i jednotlivých oborů učitelského studia, včetně možností spolupráce s externími subjekty
- Doporučení k pojetí, obsahu, principům a postupům klimatického vzdělávání
- Vytvořené výukové jednotky – moduly
- Další příklady z VŠ připravujících učitele
- Použité a doporučené zdroje
Prolistujte si dokument:
Stahujte a prohlížejte zde:
7 důvodů proč začlenit klimatické vzdělávání do vzdělávání budoucích pedagogů na VŠ
- Role vzdělávání při zvládání klimatické krize
Vzdělávání je zásadním nástrojem pro rozvoj kompetencí, které umožní reagovat na environmentální, sociální, ekonomické i technologické výzvy – jak v osobním, tak zejména v občanském a profesním životě. - Specifická odpovědnost fakult připravujících učitele
Fakulty připravují budoucí generace učitelů, kteří budou formovat postoje a chování dětí a mládeže – tedy dalších generací občanů, kteří budou rozhodovat o směřování tohoto světa. - Potenciál pedagogů jako multiplikátorů změny
Učitelé mají vliv nejen na žáky, ale i na jejich rodiny a komunity – mohou být hybateli pozitivní společenské změny. - Opora v strategických dokumentech a rámcových kurikulech
Začlenění klimatického vzdělávání na vysoké školy odpovídá mezinárodním i národním strategiím, např. SDG 13, Pařížské dohodě, či české Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+. - Zvýšení relevance a atraktivity studijních programů
Začlenění aktuálních společenských výzev, jako je klimatická krize, může výrazně posílit vnímání smysluplnosti studia u řady studentů. Zkušenosti z výuky i praxe ukazují, že témata s jasným propojením na realitu a každodenní život motivují studenty především tehdy, jsou-li zprostředkována prožitkově, mezioborově a s důrazem na aktivní zapojení. - Příprava budoucích pedagogů na komplexní výuku v měnícím se světě
Učitelé potřebují porozumět systémovým souvislostem a umět vést žáky k aktivnímu občanství a kritickému myšlení. - Etický a profesionální závazek
Budoucí učitelé mají odpovědnost vůči společnosti i přírodě – připravit se na ni je součástí jejich profesní etiky.
Všem zapojeným partnerům děkujeme za spolupráci. Věříme, že tato Doporučení budou v budoucích letech oporou i vodítkem pro vzdělavatele v pregraduální přípravě učitelů.
Autoři: RNDr. Jiří Kulich, Mgr. Jakub Opršal, Mgr. Michaela Glovňová
(Středisko ekologické výchovy SEVER Horní Maršov, o.p.s.)
Realizováno v rámci projektu Klima pro budoucí učitele/budoucí učitelé pro klima s registračním číslem projektu 5230200074 a v rámci výzvy č. NPŽP-NPO 2/2023.
