Česká tvář klimatické krize – kdo platí a jakou cenu?

Klima v Česku

Změna klimatu se často prezentuje jako globální problém, který se týká především tropických oblastí, přímořských států nebo chudých regionů globálního Jihu. Jenže tak zvaná klimatická nespravedlnost se netýká jen vzdálených koutů planety – projevuje se i u nás, v České republice. Ne všichni totiž čelíme stejným výzvám a rizikům. Zatímco někteří lidé mohou investovat do zateplení domu, fotovoltaických panelů, klimatizace nebo ekologické dopravy, jiní nemají ani prostředky na základní vytápění, kvalitní bydlení, nebo ochranu před horkem. Výsledek? Klimatická změna v Česku zvýrazňuje sociální a ekonomické rozdíly, které jsou patrné už dnes.

Co je klimatická (ne)spravedlnost? 

Klimatická nespravedlnost označuje nerovnoměrné dopady změny klimatu na různé lidi i regiony a zdůrazňuje nutnost spravedlivého přístupu k jejich řešení. Změna klimatu totiž nedopadá na všechny stejně. Na Sibiři a Aljašce taje permafrost, v pobřežních oblastech a ostrovních státech se potýkají s rostoucí hladinou oceánu. Do jisté míry stejně, bez ohledu na region, jsou zasažené zemědělské oblasti, které sužuje nedostatek vody a sucho.

Klimatická krize má zkrátka různé projevy a ty nejsou rozloženy spravedlivě. Největší nespravedlností však je, že nejtvrději a nejvážněji dopadá právě na ty, kteří k jejímu vzniku přispěli nejméně. Kopíruje a zároveň prohlubuje nerovné rozdělení bohatství a moci ve světě, přičemž nejvíce jsou ohroženy ženy, děti a senioři. 

Energetická chudoba – když účty dusí domácnosti 

Jedním z nejviditelnějších příkladů klimatické nespravedlnosti je energetická chudoba. Tento pojem označuje domácnosti, které vydávají nepřiměřeně velkou část příjmu na energie a musí proto šetřit na jiných základních potřebách. V ČR podle výzkumů žije v energetické chudobě každé desáté dítě a téměř třetina osaměle žijících seniorek. Tato čísla se týkají zejména nájemního bydlení – 46 % ze všech lidí v energetické chudobě bydlí v nájemních bytech, zatímco celkově v nájmu bydlí jen 17 % populace.   

Lidé ve špatně izolovaných bytech tak vydávají více peněz za energie, které přitom ani nezajistí dostatečný tepelný komfort. Když k tomu připočteme vysoké náklady na nájem – průměrná domácnost vydává zhruba čtvrtinu příjmů jen na bydlení – je zřejmé, že pro mnohé rodiny jde o začarovaný kruh. Situaci ke všemu komplikuje obecně malý podíl obecních bytů (cca 3,6 % bytového fondu), který znatelně omezuje dostupnost bydlení pro zranitelné skupiny. Mnozí z těchto lidí pak končí jako oběti obchodníků s chudobou. 

Problémem není jen zima a nedostatečné vytápění. Vlny veder, které se s postupující změnou klimatu stávají častějšími, dopadají nejtvrději na obyvatele nezateplených domů a bytů. Lidé v energetické chudobě si často nemohou dovolit klimatizaci, a přitom žijí v prostředí, kde teplem dlouhodobě strádají. Výsledkem jsou zdravotní rizika – od přehřátí přes dehydrataci až po zhoršení chronických onemocnění.  

Bydlení jako rizikový faktor 

Vedle energií hraje klíčovou roli samotná kvalita bydlení. Asi 115 tisíc lidí v Česku žije v bytové nouzi – od lidí bez domova, přes obyvatele ubytoven až po rodiny, které se tísní v nevyhovujících bytech. Další poměrně velká část populace bydlí v domech, kde je nadměrná vlhkost, plísně nebo chybí izolace. Podle odhadů žije v budově, která negativně ovlivňuje jeho zdraví, každý šestý Čech.  

Tyto problémy mají přímou souvislost se změnou klimatu a s energetickou chudobou. V neizolovaných bytech či starších domech (i když jsou vytápěné) je v zimě povrch stěn často chladnější než okolní vzduch. To, často v kombinaci s nedostatečným větráním – aby těžce zaplacené teplo neunikalo, vytváří ideální podmínky pro plísně, které jsou velkým zdravotním rizikem.   

Když klima ohrožuje zdraví

Dopady změny klimatu se projevují i na zdraví obyvatel. Nejvíce se projevují u lidí se zhoršeným zdravím – seniorů či chronicky nemocných (srdce, plíce, diabetes, neurologické poruchy). Právě tyto skupiny obyvatel jsou na klimatické extrémy nejcitlivější a zároveň mají často nejmenší možnost se jim aktivně přizpůsobovat. Izolovanost seniorů a menší mobilita znamená, že se nemohou snadno uchýlit do chladnějšího prostředí nebo vyhledat lékařskou pomoc.

Horka mohou, a to bez ohledu na věk, způsobovat dehydrataci, úpal, zvýšené riziko astmatických záchvatů nebo respiračních onemocnění. S postupujícím věkem se zhoršuje termoregulace organismu, takže staří lidé jsou výrazně náchylnější k přehřátí. Kombinace horka a chronických onemocnění (např. kardiovaskulární choroby, cukrovka) zvyšuje riziko jejich hospitalizace a úmrtí.

Ohroženy jsou i děti, které tráví více času venku a často nejsou schopné sami regulovat tepelnou zátěž. Plísně v nevyhovujících bytech a ubytovnách ve vyloučených lokalitách mohou vyvolávat alergické reakce, astma, respirační problémy nebo zhoršení chronických onemocnění. 

Nerovnosti, politika a stát 

Klimatická nespravedlnost se v Česku neprojevuje všude stejně. Nejvíce zasažené bývají regiony s nižší ekonomickou výkonností – například severozápad Čech nebo Moravskoslezský kraj. Tyto oblasti se potýkají s vyšší mírou sociálního vyloučení, menší dostupností kvalitního bydlení a také s horšími možnostmi financovat adaptační opatření. Na obnovu a výsadbu zeleně, zateplování budov a stínění veřejných prostor, nebo lepší ochranu obyvatel před přívalovými dešti zkrátka nemají peníze.  

Otázka spravedlnosti se netýká jen nerovností na úrovni konkrétních skupin obyvatel nebo regionů, ale také způsobu, jakým na ně reaguje stát. Programy na podporu zateplování budov či instalaci obnovitelných zdrojů jsou sice cenné, ale často z nich nejvíce profitují lidé, kteří už mají dostatek prostředků na investice. Vlastníci nemovitostí mají například lepší přístup k dotacím než nájemníci v městských bytech.  

V tomto ohledu je dobře zmapován dotační program v ČR zvaný Nová zelená úsporám. Skrze něj lze žádat o finanční prostředky na zateplení budov, výměnu oken, instalaci tepelných čerpadel nebo solárních systémů. Z jeho povahy je však zřejmé, že je adresovaný primárně vlastníkům rodinných a bytových domů, kteří mají finanční prostředky na spolufinancování. Nájemníci mají výrazně omezený přístup, protože nemohou sami rozhodnout o investici do budovy, pokud ji nevlastní. Malé obce či bytová družstva se zase často potýkají s administrativními překážkami, nedostatkem know‑how nebo nutností zajistit spolufinancování. 

Spolufinancování v případě dotací na zateplení domu, výměnu oken, instalaci tepelného čerpadla, solárních panelů apod. musí zajistit ten, kdo o ně žádá. To, že je někdo vlastníkem domu automaticky neznamená, že má potřebnou vstupní investici. O kom tu je řeč, je jasné. O nízkopříjmových a ekonomicky snadno zranitelných domácnostech, které by touto cestou svou energetickou chudobu mohly relativně snadno a rychle řešit. Z hlediska podmínek čerpání dotací je však třeba zajistit, aby se klimaticky pozitivní opatření propojila s těmi sociálně pozitivními. Bezúročné půjčky, klimatické fondy a další nástroje, které navrhuje EU znějí dobře, ale neřeší situaci teď a tady. Nedej bože, když se vám rozbije pračka nebo auto. Váš sen o malé solární elektrárně a levnější energii se rázem rozplyne. V tom horším případě se k vaší energetické chudobě, přidá i ta tak zvaná dopravní.

Zelenou cestou…ale fér!

Klimatická nespravedlnost v Česku není jen akademický pojem. Má konkrétní podoby: senior, který žije v přehřátém bytě; rodina, která tráví horké dny v přeplněné ubytovně bez zeleně a stínu; obec, která nemá prostředky na zateplení školy a opravu kanalizace. Bez propojení sociální a klimatické politiky tak hrozí, že tzv. zelená transformace prohloubí nerovnosti, které již ve společnosti a mezi lidmi existují. Přitom právě férovost je klíčová pro to, aby veřejnost přijala klimatická opatření jako nutná a spravedlivá.

Energetické chudobě v (českém) kontextu nové klimatické politiky se věnuje i ne příliš obsáhlý text příručky Energetická chudoba v kontextu klimatické politiky.

TIP: Návrhy aktivit pro žáky ZŠ a studenty SŠ

1. Mapa nerovností ve vlastní obci

Cíl: Rozvoj schopnosti pozorovat prostředí, identifikovat místní problémy a navrhovat praktická řešení. 

• Žáci zjistí, kde v jejich obci či městě chybí zeleň, kde jsou staré nezateplené domy, nebo kde jsou a jak vypadají místa, kde lidé hůře snášejí vedra. 
• Mohou vytvořit jednoduchou mapu problémových míst a navrhnout, jak by se dala zlepšit. Jaká opatření by fungovala hned a jaká v budoucnu? Co by pro své okolí mohli udělat jeho obyvatelé sami a na co potřebují obec, nebo stát?

2. Rodinný energetický rozpočet

Cíl: Uvědomění si ekonomických dopadů spotřeby energií a hledání možností úspor na úrovni domácnosti. 

• Studenti si spočítají modelový rodinný rozpočet a zjistí, jak vysoké procento z příjmů domácnosti, resp. kolik peněz jde na energie.
• Potom zkusí navrhnout opatření, která by výdaje na energie snížila (zateplení, úsporné spotřebiče, změna chování). 

3. Debata: Kdo nese odpovědnost?

Cíl: Nácvik argumentace a porovnání různých postojů k otázce spravedlivého rozdělení odpovědnosti. 

• Rozdělení rolí: starosta malé obce, rodina v nájmu, majitel rodinného domu, stát, nezisková organizace pomáhající řešit energetickou chudobu. 
• Diskuse o tom, kdo by měl zajistit, aby adaptační opatření a systém podpory na jejich zavádění byl dostupná všem a jak jej nastavit spravedlivěji. 

4. Scénáře budoucnosti

Cíl: Rozvoj představivosti a schopnosti modelovat možné důsledky odlišných politických rozhodnutí. 

• Skupiny studentů připraví dva scénáře: 
  a) Jak by vypadalo Česko v roce 2050, pokud nebudou řešeny sociální nerovnosti při změně klimatu. 
  b) Jak by vypadalo Česko v roce 2050, pokud se podaří prosadit spravedlivou klimatickou politiku. 
• Prezentace scénářů formou krátkého příběhu, plakátu nebo prezentace. 

5. Osobní klima-deník

Cíl: Reflexe vlastní zkušenosti s klimatickými podmínkami a uvědomění si rozdílných možností adaptace u různých skupin lidí. 

• Žáci si týden vedou záznam, kdy je jim horko, zima, nebo kdy mají problém snášet některé faktory okolního prostředí (hluk, prašnost, nedostatek stínu). 
• Potom diskutují, jak tyto problémy vyřešili a jak by taková řešení mohla vypadat u lidí, kteří mají méně možností se s nimi vyrovnat nebo se před nimi chránit. 

Zdroje: 

• Klusáček, Jan a kol.: Energetická chudoba a její řešení. Hnutí DUHA, Platforma pro sociální bydlení a iniciativa Za bydlení, 2022, [online]. Dostupné z: https://s.hnutiduha.cz/energetickachudoba2022
• Vondrová, Z.: Energetická chudoba v kontextu klimatické politiky. Centrum pro dopravu a energetiku, 2022, [online]. Dostupné z: https://www.cde-org.cz/cs/blog/energeticka-chudoba-v-kontextu-klimaticke-politiky/2092