Máme se bát povodní?

Vzdělávací cíle:

• Žák vysvětlí, jak klimatická změna ovlivňuje vznik povodní, a posoudí připravenost své obce na povodňové riziko.

Pomůcky:

• Projektor, počítač, pracovní list (Příloha 1), popis opatření (Příloha 2).

Postup:

Evokace (10 min)

Přečtete žákům úryvek:

„Podle zpráv IPCC nyní všude na světě platí, že intenzita srážek, která by se dříve vyskytla jednou za deset let, se v současnosti za stejné období vyskytne častěji – 1,3 krát a obsahuje o 6,7 % více vody. Při globálním oteplení o 2 °C se bude vyskytovat 1,7 krát za deset let a bude obsahovat o 14 % více vody.“

IPCC je Mezivládní panel pro změnu klimatu, který shromažďuje, zpracovává a hodnotí vědecké poznatky o klimatické změně. Nejde o vlastní experimenty nebo původní nová data, ale o sumarizaci a zhodnocení existujících studií. Poskytuje tak přehled toho, co věda aktuálně ví o klimatu, jeho změnách, dopadech i možnostech řešení. Závěry IPCC slouží jako důležitý podklad pro mezinárodní vyjednávání a tvorbu klimatických politik.
(Zdroj: https://faktaoklimatu.cz/explainery/zpravy-ipcc)

Nechte žáky vymýšlet a psát několik navazujících odvození k tématu „Čím více/méně…, tím……“

• Čím větší oteplení planety, tím více srážek.
• Čím více srážek, tím…
• Čím více srážek v silně zastavěném městě, tím větší riziko přívalových povodní.
• Čím více přívalových povodní, tím…
• Čím méně lesů a mokřadů, tím větší riziko povodní.
• Čím je větší riziko povodní, tím…

Ukázkové řešení naleznete v kompletní lekci v příloze.

Zhlédnutí videa s otázkami (35 min)

Motivujte žáky tím, že si společně pustíte 15 minutové video od známého youtubera (Jirka vysvětluje věci). Vyzvěte je, ať pozorně video sledují a zaznamenávají si odpovědi na následující otázky:

• Co znamená stoletá voda?
• Co jsou hlavní faktory, které napomáhají vzniku a síle povodní?
• Co nám říká tzv. Clausiova-Clapeyronova rovnice?
• Jaké všechny výdaje se s povodněmi pojí?
• Kolikrát častěji a s jakou intenzitou budeme zažívat extrémní jevy při oteplení o 2°C?

Pusťte si s žáky následující video (15 minut):

Pro sledování YouTube videí je třeba povolit marketingové cookies

Po zhlédnutí videa a zodpovězení otázek se zastavte u toho, zda lze brát jakékoliv video na Youtube jako důvěryhodný zdroj informací, a proč zrovna Jirkovi Burýškovi (autorovi videa) důvěřujete.

Jiří Burýšek je „datový novinář a tvůrce webu Bezfaulu.net, který se věnuje argumentačním faulům. Za svou práci byl dvakrát nominován na Křišťálovou lupu a loni získal spolu s Jankem Rubešem a Honzou Mikulkou Novinářskou cenu nadace OSF za nejlepší analyticko-investigativní příspěvek.“ (zdroj: Český rozhlas)

Co si se žáky i tak připomenout:

• I důvěryhodné zdroje mohou některé informace zjednodušovat.
  V populárních formátech je to běžné – proto je dobré vnímat, že realita může být složitější.
  
• To, že má někdo vysokou sledovanost na sociální síti (Youtube), ještě neznamená, že sdílí důvěryhodné a ověřené informace.
  
• Zdroje je dobré porovnávat. Pokud se více kvalitních zdrojů shoduje, je to silnější signál, že informace stojí na pevném základě.

Vzorové odpovědi na otázky a obsáhlejší argumentaci k důvěryhodnosti videa s Jirkou Burýškem naleznete v kompletní lekci v příloze.

TIP: Více informací a zdrojů k tématu povodní najdete v článku na našem webu:
Povodně – co s žáky sledovat a kde brát zdroje

3. Naše obec (45 min) 

V následující aktivitě zjistěte, jak je na tom vaše obec s povodněmi. Kolik má vodních toků a vodních ploch? Pamatujete si vy nebo někdo z příbuzných povodeň ve vaší obci? Informace můžete hledat v kronice nebo oslovit blízkého pamětníka. Ze získaných informací vytvořte výstup, např. myšlenkovou mapu, vizuální mapu, fotodokumentaci, apod.

TIP: Promítněte mapu obce nebo ji vytiskněte žákům do skupinek. Do mapy mohou zakreslovat, jaká opatření v obci jsou a která jí chybí.

Poté, co jste si toto zmapovali, vytvořte skupiny po 3-5 žácích. Každá skupina má vytvořit svůj graf „Množství spadlých srážek ve vašem kraji za posledních 30 let“. Případně každá skupina může dělat jiné desetiletí a pak grafy porovnat či spojit. Použijte data ČHMÚ.

4. Je má obec připravena? (80 min)

1. Zkuste si simulaci záplavových zón ve vaší obci. Do vyhledávače zadejte název své obce, rozklikněte v horní části krychličkovou kolonku “Vrstvy” a zapněte postupně záplavové zóny: 5, 20 a 100 letá voda. Popisujte a diskutujte s žáky, jak mohou obec případné povodně ohrozit, kam až by voda mohla dosáhnout, co z míst, které znají, by zatopila.
2. Potom si udělejte brainstorming o tom, co by pomohlo tyto zony zmenšit. Ptejte se žáků, jak by naše každodenní chování mohlo ovlivnit povodně.
3. Dále rozdejte žákům do skupin pracovní list (Příloha 1). Projděte si společně opatření, která dokáží zmenšovat povodňové škody. Ujistěte se, že žáci všem opatřením rozumí. K vysvětlení můžete použít popis opatření (Příloha 2) a poté daná opatření zkuste najít ve vaší obci. Přemýšlejte, co dalšího by bylo vhodné v obci udělat či vybudovat.

TIP: Doporučená protipovodňová opatření, si poté mohou vaši žáci vyzkoušet v rámci interaktivní hry Pozor, povodeň.

5. Závěr (10 minut) 

Nakonec se žáků zeptejte, jak hodnotí připravenost své obce na povodně. Vyzvěte je, aby svůj názor stručně odůvodnili – například s využitím zjištěných dat o srážkách, povodňových map nebo nalezených opatření v obci. Diskutujte, které prvky v obci pomáhají povodňové riziko snižovat a která opatření podle žáků chybí.

Autorka: Julie Kavalírová, SEVER Horní Maršov, o.p.s.

Přílohy: