Jak zvládat klimasmutek

Vnitřní dovednosti do časů krize

Kniha Klimasmutek od Jitky Holasové nabízí hloubkový pohled na fenomén environmentálního smutku a jeho vliv na naši psychiku, společnost a způsoby, jak přistupujeme ke klimatické změně.

Autorka čtenáře provází devíti kapitolami, ve kterých propojuje rozhovory s odborníky, vlastní prožitky i teoretické poznatky o emoční odolnosti. Cílem knihy je poskytnout mapu dovedností a inspirace, jak zvládnout náročné emoce v časech krize (klimatické, odpojení od přírody, vztahové,…). Kniha navazuje na spirální proces Joanny Macy a podporuje aktivní přístup. Včetně sdílení, což je dle autorky „nejúčinnější forma hojení smutku“.

Líbí se mi grafické zpracování i struktura knihy. Škoda jen, že absentuje přehledový seznam osob z rozhovorů. Zároveň oceňuji, že se Jitka Holasová nebojí sdílet své osobní zkušenosti, což celé knize dodává autentický a osobitý rozměr.

Jak environmentální žal uchopit, aby posiloval

Proč byste si jako učitelé knihu měli přečíst? Myslím, že je vhodná zejména pro ty z vás, kteří se snažíte během výuky pracovat s pocity svých žáků a vytvářet prostor pro sdílení a reflexi. Zde je pár tipů z knihy, které můžete vyzkoušet:

1. Práce s obrannými mechanismy – Co nám brání se plně ponořit do bolestivých témat? Je to několik mechanismů, se kterými můžete žáky i sebe seznámit. Vylepte jednotlivé mechanismy na různá místa ve třídě a vyzvěte žáky, ať se postaví k tomu, který nejčastěji sami využívají. Další aktivitou může být vytvoření mapy emocí.
2. Komunitní kruhy – Forma komunitních kruhů, které autorka zmiňuje, může být zařazena do výuky jako prostor pro sdílení názorů a zážitků. Důležité je vytvořit bezpečné prostředí, kde žáci mohou otevřeně hovořit o svých pocitech týkajících se budoucnosti planety a jejich osobních strachů.
3. Spojení s přírodou – Kapitola o „lesní mysli“ a významu kontaktu s přírodou nabízí příležitost pro praktické aktivity, jako jsou výpravy do přírody nebo vědomé pozorování okolí. Žáci mohou zkoumat, jak příroda ovlivňuje jejich psychiku, a diskutovat o způsobech, jak ochrana přírody souvisí s ochranou našeho duševního zdraví. Je to další hlas pro venkovní výuku či spřízněné přístupy (k těm v knize bych si dovolil doplnit ještě friluftsliv).
4. Digitální hygiena – Pro mladé lidi, kteří jsou denně vystaveni digitálním technologiím, je téma digitální hygieny zvláště aktuální. Zkuste společně s žáky vytvořit prostor bez technologií. Můžete to spojit např. s pobytem venku.
5. Rituály a jejich role – Učitelé mohou žáky zapojit do vytvoření třídního rituálu, který podporuje vztah k přírodě a vzájemnou spolupráci.

Čím se ještě inspirovat?

Pokud je téma práce s emocemi ve výuce pro vás nové, doporučujeme začít lekcí Psychickou odolností k ochraně klimatu, poté navázat Jak na silné emoce a zabývat se i náročnějšími pocity. Tipy, jak propojit téma emocí a klimatu naleznete též v tomto blogu či metodice.

Zpracoval: Jakub Opršal (SEVER Horní Maršov, o. p. s.)

Text vznikl díky podpoře programu Ministerstva životního prostředí. Nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Přílohy: