Vzdělávací cíle:
- žák získá představu o množství a hlavních zdrojích emisí skleníkových plynů,
- žák analyzuje grafy a schémata ukazující hlavní zdroje skleníkových plynů, které se uvolňují do atmosféry činností člověka,
- žák diskutuje, v jakých oblastech by se v jeho škole mohla zavést opatření ke snížení emisí skleníkových plynů.
Pomůcky:
- Na místě: tabule/flipchart, dataprojektor, plátno a PC, papíry/sešity, tužky a prostor, ve kterém mohou žáci pracovat ve 2–4členných skupinách (počet skupin není omezen).
- Předem vytisknout: sady grafů s různými parametry emisí skleníkových plynů – jedna sada do skupiny, cca 3 fotografie ze školy a okolí (lze promítnout).
Postup:
1. Skleníkové plyny kolem nás (10 min)
Zarámujte žákům na základě předchozích znalostí pojem skleníkové plyny, minimálně takto:
- plyny, které se vyskytují v atmosféře a způsobují skleníkový efekt, jejich nárůst tedy způsobuje oteplování planety;
- mezi nejvýznamnější patří vodní pára, oxid uhličitý, metan a oxid dusný;
- podle vědců má největší podíl na stávajícím nárůstu teplot, tedy probíhající změně klimatu, zvyšování koncentrace oxidu uhličitého (cca ze 70 %) z důvodu lidské činnosti;
- pro zjednodušení přepočítáváme vliv ostatních skleníkových plynů na tzv. ekvivalentní příspěvek ke skleníkovému efektu (CO2eq); jedná se tedy o takové množství CO2, které by za určitou standardizovanou dobu (obvykle 100 let) přispělo stejně, jako tento plyn;
- vodní pára je sice nejsilnějším skleníkovým plynem, ale její množství v atmosféře ovlivňuje výpar z oceánů a řídí ho teplota planety; její množství tedy není přímo ovlivněné člověkem a nebudeme s ním dále v lekci pracovat.
Nyní rozdělte žáky do skupin a dejte jim k dispozici 3 fotografie nejlépe z jejich nejbližšího okolí – škola,
obec s ulicemi (obchody, dopravou), okolní zemědělská/lesnická krajina. Fotografie můžete také
promítnout na dataprojektoru.
Vyzvěte žáky, aby si pojmenovali, při kterých činnostech se v těchto místech tvoří hlavní skleníkové plyny – oxid uhličitý, metan a příp. i oxid dusný. Pokud mají k dispozici fotky, mohou tato místa a činnosti označit fixou.
Dále skupiny požádejte, aby zdroje a činnosti pojmenovali. Ptejte se žáků, které činnosti podle nich není reálné ovlivnit (např. dýchání organismů, sopečná činnost), které částečně (např. tlení a hoření organické hmoty – tedy např. kácení lesů, chov dobytka) a které rozhodně ano (těžba a spalování fosilních paliv – uhlí, ropy a zemního plynu, produkce cementu). Není nutné v tuto chvíli pojmenovat všechny zdroje, ani vyvracet odlišné názory. Můžete je napsat na tabuli do sloupečků.
2. Analýza grafů (15 min)
Pojmenujte hlavní cíle hodiny. Nechejte skupiny tipovat, jaké množství skleníkových plynů vyprodukuje občan České republiky za rok. Odhady nechte zaznít, případně je zapište na tabuli.
Do každé skupiny dejte několik grafů vztahujících se k emisím skleníkových plynů. Je možné dát všem skupinám stejné sady, ale také je kombinovat. Doporučujeme do všech skupin tyto zdroje:
- Emise skleníkových plynů světa, doplněné přepočtem na obyvatele
- Emise skleníkových plynů podle regionů, přepočtené na osobu
- Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů
- Srovnání zdrojů emisí skleníkových plynů na obyvatele
Napište či promítněte otázky, na které mají žáci hledat v grafech odpovědi:
- Zjistěte, jaké množství emisí připadá na každého občana ČR. Je to hodně, nebo málo?
- Jaké oblasti/činnosti jsou z pohledu emisí skleníkových plynů v ČR největšími emitenty CO2eq?
- Co by se mělo stát, aby se množství produkovaných skleníkových plynů co nejrychleji snižovalo – celosvětově a v rámci ČR?
3. Co se má stát (15 min)
Ukončete skupinovou práci a diskutujte odpovědi jednotlivých skupin. Pracujte s předchozími odhady. Co by mělo zaznít:
- Na jednoho občana ČR připadá cca 12 tun CO2eq ročně – je to skoro 2x tolik než průměr na jednoho obyvatele planety a výrazně více, než kolik má většina ostatních států EU.
- Největší množství emisí v rámci ČR připadá na energetiku, a to jak výrobu elektřiny, tak tepla, a dále na dopravu, zejména automobilovou. Velký vliv má ale i průmysl, domácnosti a zemědělství.
- Česko může největšího snížení emisí dosáhnout proměnou energetiky – zejména ukončením spalování uhlí a nárůstem podílu obnovitelných zdrojů, případně zvýšením podílu jaderných elektráren. Velkou roli ale může mít také snížení energetické náročnosti průmyslu i domácností, omezení automobilové dopravy či nižší konzumace masa a mléčných výrobků. Celosvětově je to podobné, jen poměr jednotlivých položek se bude u různých států lišit.
Rozdejte do skupin ještě poslední graf: Potenciál vybraných způsobů snížení emisí v ČR.
Proberte s žáky část „Co mohou ovlivnit lidé svojí spotřebou“. Poté jim nechejte několik minut, aby zkusili navrhnout, jak by v těchto konkrétních oblastech bylo možné snížit spotřebu ve škole.
4. Reflexe (5 min)
Nechte zaznít návrhy jednotlivých skupin. V případě, že s nimi budete dál pracovat, zapište je na papír/tabuli.
Vyzvěte žáky, aby stručně zhodnotili (např. pomocí palce), jak se jim dařilo analyzovat grafy skleníkových plynů, a zda mají základní představu o množství a hlavních zdrojích emisí skleníkových plynů.
Tipy pro další práci, metodickou podporu a zdroje naleznete v lekci v přílohách.
Autorka: Hana Mikulicová, Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání
Přílohy:
Vyzkoušejte také
Hra na skleníkový efekt
V této pohybové hře žáci sami znázorní, jak funguje skleníkový efekt. Jedni se stanou slunečními paprsky, druzí pak oxidem uhličitým. […]
Jak snížit české emise?
Mají vaši žáci základní povědomí o klimatické změně, jejích příčinách a dopadech? Výborně! Pak mohou společně prozkoumat infografiky s doprovodnými texty a navrhnout, jak […]
Uhlík v našem okolí
Uhlík je základním stavebním kamenem života a zároveň pomáhá stabilizovat klima. Prozkoumejte se svými žáky, kde v okolí se vyskytuje, a vytvořte uhlíkovou […]
