Extrémní projevy počasí
V souvislosti s klimatickou změnou se často hovoří o extrémních projevech počasí. Vypouštění skleníkových plynů do atmosféry skutečně přispívá k meteorologickým jevům, které mohou mít katastrofální následky. Ať už jde o vlny veder, sucho nebo přívalové deště, všechny tyto jevy mají negativní dopad na člověka, a to jak po fyzické, tak po materiální stránce.
Které extrémní projevy počasí lze skutečně spojit s klimatickou změnou a jak se liší v závislosti na konkrétním místě, vysvětluje stručná příručka na webu faktaoklimatu.cz. Na příručku navazuje článek Tomáše Karlíka z české televize, který monitoruje deset nejtragičtějších živelných pohrom spjatých s klimatickou změnou.
Přívalový déšť
Jedním z extrémních projevů počasí, se kterým se potýkáme i v Česku, jsou přívalové deště. Ty známe též pod názvem „příval“ nebo lidově „liják“. Je to typ deště, při kterém spadne velké množství srážek během krátkého časového úseku. A právě kolik vody u nás v průměru spadne na metr čtvereční, hezky približuje v krátkém videu Vladimír Piskala z Vědecké redakce ČT.
Jaké je průměrné množství srážek ve vašem městě či regionu najdete na webu Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen ČHMÚ). Díky dlouhodobému sběru dat můžete množství těchto srážek se žáky i historicky porovnat, neboť v databázi naleznete data už z roku 1961.
Možným důsledkem přívalového deště můžou být i povodně.
Povodně
Existují různé druhy. Obecně je ale můžeme definovat jako náhlé a výrazné zvýšení hladiny vodního toku, které může nastat v důsledku prudkého nárůstu průtoku vody (např. po silných deštích či tání sněhu) nebo zablokování koryta (ledovou zácpou, resp. ucpáním mostních otvorů).
Díky systematické práci ČHMÚ můžete snadno dohledat jaký je aktuální stav vody ve vaší obci zde. Při zjišťování toho, zda je vodní hladina vaší řeky zvýšená či ji naopak trápí sucho, se můžete podívat i na její aktuální průtok zde. V evidenčním profilu se dají najít i historické nejvyšší zaznamenané průtoky. Máte-li rádi práci s grafy, určitě oceníte webový portál Envidata.cz, kde mj. naleznete tzv. radiální heat mapu, která vám zajímavým grafickým způsobem zobrazí průměrný průtok za celý rok.
Jedním z typů povodní, se kterou máme zkušenosti i v České republice, je tzv. přívalová povodeň (často nesprávně označovaná jako blesková povodeň). Ta nastává po intenzivních deštích, které mohou trvat jen krátkou dobu. Je charakteristická pro suché, pouštní nebo polopouštní oblasti, ale může se objevit i v horských a podhorských regionech. Tento typ povodně může nastat také v místech, kde je vodě ztíženo nebo zcela zamezeno vsakování do půdy, například na velkých zpevněných plochách, především v městských oblastech.
Záplavy
S povodněmi úzce souvisí záplavy. Ty jsou přímým následkem povodně. Záplava je vylití vody z koryta vodního toku.
Nevíte, zda i vám hrozí záplavy? Pomocí této interaktivní mapy můžete díky filtru vrstev zjistit, zda se vaše obec nebo škola nachází v záplavovém území pro 5/20/100letou vodu. Jak ale upozorňuje meteoroložka Miková, s každou další povodní se daná hodnota zvyšuje. Co tak dříve bylo považováno za 200letou povodeň, může být dnes považováno za povodeň 100letou.
Do výuky
Jak se na povodně připravit a jak na ně reagovat? Poslechněte si rozhovor s Romanem Kleckerem, odborníkem z organizace Člověk v tísni. Doporučená opatření, která v rozhovoru zazní, si pak mohou vaši žáci vyzkoušet v rámci interaktivní hry Pozor, povodeň!. Podobně se s žáky můžete zaměřit na to, jakými způsoby zadržet vodu v krajině.
Na to, zda se mohou opakovat povodně z podzimu 2024, odpovídá profesor Miroslav Trnka, který vysvětluje, že po období sucha by naše krajina měla pojmout většinu srážek a zároveň vyjasňuje, jaká počasí můžeme v Česku očekávat.
TIP: Přibližte svým žákům téma skrze populární informativní Youtube kanál Jirka vysvětluje věci. Pusťte si video a diskutujte s žáky, jakými mechanismy a jak moc ovlivňuje změna klimatu četnost povodní, a zda bychom se do budoucna neměli připravit na to, že se to bude dít častěji.
Zda hrozí i vaši obci povodně a jak je na ně ale i na další dopady klimatické změny připravená, můžete zjistit pomocí lekce Klimamapa. V další lekci pak již zmíněná meteoroložka Taťána Míková poskytuje základní a jednoduchý vhled do problematiky sucha a záplav v České republice.
Příklad, jak začlenit téma do výuky
Seznamte žáky s konceptem atribučních studií. Tzn. že lze kvantifikovat, do jaké míry je nějaký extrémní jev ve světě s vyšší teplotou pravděpodobnější a o kolik je silnější. Začněte diskuzí ve skupinách o tom, které extrémní události mají podle nich spojitost se změnou klimatu, možná si připravte i možnosti k přiřazování (např. hurikán – vysoká teplota oceánu). Jako podklad můžete využít atribuční studie na webu World Weather Attribution (anglicky) nebo již zmíněný odkaz na stránkách Fakt o klimatu (česky). Za tuto inspiraci děkujeme Kateřině Čihákové (ZŠ Světice).
Napadá vás další důležitý zdroj pro téma povodní do vaší výuky, který by zde neměl chybět? Napište nám, rádi ho sem doplníme!
Autoři: Katarína Čižmárová a Jakub Opršal (SEVER Horní Maršov, o. p. s.)
Text vznikl díky podpoře programu Ministerstva životního prostředí. Nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Vyzkoušejte také
Pozor, povodeň!
V důsledku klimatické změny jsou četnější extrémní projevy počasí. Mezi takové projevy patří i přívalové deště a s nimi související povodně. Didaktická hra […]
Jak hospodaříme s vodou
Osvojme si šetrné hospodaření s vodou! Především o zdrojích sladké vody platí, že jsou stále ohroženější v důsledku nárůstu počtu lidí na planetě, […]
Sucho a záplavy v ČR, dvě strany jedné mince
Lekce ze Summitu Světových škol pracuje s videem meteoroložky Taťány Míkové, která poskytuje základní a jednoduchý vhled do problematiky sucha a záplav v České […]
