Sucho a záplavy v ČR, dvě strany jedné mince

Lekce ze Summitu Světových škol pracuje s videem meteoroložky Taťány Míkové, která poskytuje základní a jednoduchý vhled do problematiky sucha a záplav v České republice, tak i možností, jak zadržovat vodu v krajině.

Vzdělávací cíle:

  • Žák se seznámí s konkrétními dopady změny klimatu v ČR (sucho, záplavy) i možnostmi adaptace na tyto situace.

Pomůcky:

Postup:

1. EVOKACE (5 min)

Protože se budete dívat na video, které pojednává o suchu a záplavách v Česku, zeptejte se na úvod žáků na následující otázky:

  • Zažili jste někdy sucho nebo záplavy?
  • Co to pro vás nebo vaše okolí znamenalo?
  • Omezila nebo ohrozila vás tato situace nějak?
  • Jak jste se cítili?

Odpovědi mohou vyjádřit např. i pohybem po třídě po pomyslné škále, jejíž jeden konec znamená např. “nikdy jsem to nezažil”, prostřední část “zažil jsem jednou” a druhý konec “zažívám často”.

2. VIDEO (15 min video a 10 min odpovědi na otázky)

Řekněte žákům, že si skrze video představíte, jaký problém představují sucho i záplavy pro Česko. Žáci by před shlédnutím videa měli vědět základní informace o změně klimatu (jaké jsou příčiny), protože právě sucho a záplavy jsou jedním z projevů klimatické změny. Žáky před shlédnutím seznamte s reflektivními otázkami, na které by během sledování videa měli najít odpovědi. Můžete jim také rozdat jednoduchý pracovní list z Přílohy 1, který tyto otázky obsahuje.

Pro sledování YouTube videí je třeba povolit marketingové cookies

3. REFLEKTIVNÍ OTÁZKY:

  1. Jaké jsou projevy klimatických změn v ČR souvisejících se srážkami (dostatkem/nedostatkem)?
  2. Jak se liší různé definice či typy sucha (meteorologické, hydrologické, zemědělské, socioekonomické)?
  3. Zaznamenejte 1 příklad, jak se projevuje změna klimatu v jiné zemi světa.
  4. Jaký má na sucho vliv teplota?
  5. Jak lze udržet vodu v krajině?

4. ODPOVĚDI K OTÁZKÁM:

  1. Jedním z projevů klimatických změn v ČR je sucho a záplavy, tedy nerovnoměrné rozložení srážek: například na podzim jednoho roku ve východních částech Česka byly srážky 4x vyšší než obvykle, voda se nestačila vstřebat a způsobovala lokální zaplavení, bouřky, zatímco na jiných místech bylo sucho, vyschlé studně, následné omezení využívání vody apod.
  2. Meteorologické – když nám chybí srážky (neprší nebo prší málo)
    Hydrologické – když je v řekách a jiných tocích málo vody
    Zemědělské – málo vody v půdě
    Socioekonomické – když se sucho dotýká úplně všech, např. ve studni není voda, není dostatek vody např. v potoce a jsou vydány nařízení na omezení užívání vody, např. na zalévání
  3. Bangladéš – mnohdy monzunové deště přijdou později nebo vůbec, nedozrává úroda
    Zimbabwe – nepravidelné deště
    Británie – silné deště, které vše zaplaví, v jiných obdobích naopak sucho
    Peru – nevyzpytatelná roční období, nejistota srážek
    USA – častější hurikány
  4. První graf ve videu zobrazoval pomocí fialové čáry, že průměrné množství ročních srážek se mezi lety 1850 – 2015 výrazně neměnilo. Na sucho má vliv však i teplota: ve chvíli, kdy je tepleji, se z řek a půdy vypaří daleko větší množství vody. V ČR za posledních 60 let teplota stoupla o 2 stupně Celsia, zvýšil se tedy i výpar.
  5. Potřebujeme, aby voda zůstala jak v půdě, tak v rybnících, nádržích a dalších zásobnících vody. Je klíčové vytvářet malé zásobárny vody, meandrovat koryta řek (a ne je narovnávat, vybetonovávat), správně hospodařit s půdou (zoraná půda zadrží více vody než udusaná).

5. PRÁCE PO VIDEU (15 min)

S žáky zůstaňte u poslední otázky. Video napovídalo, jak zadržovat vodu v krajině. Zkuste se nyní společně zamyslet nad tím, zda a jak lze vodu zadržovat i ve městě. Poté navštivte webové stránky http://www.opatreni-adaptace.cz/opatreni/. Vyberte záložku opatření a v levém menu “Retence srážkové vody a regulace odtoku vody”. Zobrazí se vám ta opatření, která účinně zadržují vodu. Projděte několik opatření a zamyslete se společně, zda se někde ve vašem městě vyskytují, nebo naopak, zda je ve vašem městě někde potenciál pro jeho zřízení (např. veřejná budova s rovnou střechou může mít potenciál pro zřízení zelené střechy, parkovací plocha pro propustný povrch apod.).

Pokud máte více času, rozdělte žáky do menších skupin, nechte je vybrat a stručně prostudovat jedno z opatření (co to je, jak funguje, jaké jsou jeho přínosy) a poté představit ostatním.

TIPY, JAK NA LEKCI NAVÁZAT:

Vyzkoušejte si experimenty, jak funguje zadržování vody v krajině, viz např. lekce
Vlhké, nikoliv zaplavené město.

Vytvořte si Klimamapu vaší obce.

Sehrajte simulační hru Jak se žije v Podnebíně.

Autorka lekce: Kateřina Borovinová, vytvořeno pro Člověk v tísni, o. p. s.

Přílohy:

pdf
Metodika_-Sucho-a-zaplavy-v-CR.pdf
pdf
Priloha-1_Otazky-k-videu.pdf

Soubory z lekce ke stažení

Napište nám zpětnou vazbu a přispějte ke zlepšení našich výukových materiálů

Dejte nám vědět, jak se vám podle našich podkladů učilo a jak na téma žáci reagovali. Stejně tak se rádi dozvíme, pokud jste odhalili nějakou nesrovnalost, chybu nebo máte nápad, jak lekci obměnit. Pomůžete nám materiály nejen zlepšovat, ale také zpracovávat nové. Děkujeme!

Děkujeme za spolupráci