Sucho a záplavy v ČR, dvě strany jedné mince

Vzdělávací cíle:

• Žák se seznámí s konkrétními dopady změny klimatu v ČR (sucho, záplavy) i možnostmi adaptace na tyto situace.

Pomůcky:

• video Taťána Míková – Sucho a záplavy: dvě strany jedné mince, dataprojektor, reproduktory, počítač, připojení k internetu, papír, psací pomůcky, otázky k videu pro žáky (příloha 1)

Postup:

1. Evokace (5 min)

Protože se budete dívat na video, které pojednává o suchu a záplavách v Česku, zeptejte se na úvod žáků na následující otázky:

• Zažili jste někdy sucho nebo záplavy?
• Co to pro vás nebo vaše okolí znamenalo?
• Omezila nebo ohrozila vás tato situace nějak?
• Jak jste se cítili?

Odpovědi mohou žáci vyjádřit např. i pohybem po třídě po pomyslné škále, jejíž jeden konec znamená např. „nikdy jsem to nezažil”, prostřední část „zažil jsem jednou” a druhý konec „zažívám často”.

2. Video (15 min video a 10 min odpovědi na otázky)

Řekněte žákům, že si prostřednictvím videa přiblížíte, jaký problém představují sucho i záplavy pro Česko. Žáci by před zhlédnutím videa měli vědět základní informace o změně klimatu (jaké jsou příčiny), protože právě sucho a záplavy jsou jedním z projevů klimatické změny. Žáky před zhlédnutím seznamte s reflektivními otázkami, na které by během sledování videa měli najít odpovědi. Můžete jim také rozdat jednoduchý pracovní list z přílohy 1, který tyto otázky obsahuje.

Pro sledování YouTube videí je třeba povolit marketingové cookies

Reflektivní otázky:

Jaké jsou projevy klimatické změny v ČR související se srážkami (dostatkem/nedostatkem)?

Mezi projevy klimatické změny v ČR patří sucho a záplavy, tedy nerovnoměrné rozložení srážek. Například na podzim jednoho roku ve východních částech Česka byly srážky 4x vyšší než obvykle, voda se nestačila vstřebat a způsobovala lokální zaplavení, bouřky, zatímco na jiných místech bylo sucho, vyschlé studně, následné omezení využívání vody apod.

Jak se liší různé definice či typy sucha (meteorologické, hydrologické, zemědělské, socioekonomické)?

Meteorologické – když nám chybí srážky (neprší nebo prší málo)
Hydrologické – když je v řekách a jiných tocích málo vody
Zemědělské – málo vody v půdě
Socioekonomické – když se sucho dotýká úplně všech, tzn. ve studních nebo potocích není dostatek vody a jsou vydána nařízení na omezení užívání vody, např. na zalévání

Zaznamenejte 1 příklad, jak se projevuje změna klimatu v jiné zemi světa.

Bangladéš – mnohdy monzunové deště přijdou později nebo vůbec, nedozrává úroda
Zimbabwe – nepravidelné deště
Británie – silné deště, které vše zaplaví, v jiných obdobích naopak sucho
Peru – nevyzpytatelná roční období, nejistota srážek
USA – častější hurikány

Jaký má na sucho vliv teplota?

První graf ve videu zobrazoval pomocí fialové čáry, že průměrné množství ročních srážek se mezi lety 1850–2015 výrazně neměnilo. Na sucho má vliv však i teplota: ve chvíli, kdy je tepleji, se z řek a půdy vypaří daleko větší množství vody. V ČR za posledních 60 let teplota stoupla o 2 stupně Celsia, zvýšil se tedy i výpar.

Jak lze udržet vodu v krajině?

Potřebujeme, aby voda zůstala jak v půdě, tak v rybnících, nádržích a dalších zásobnících vody. Je klíčové vytvářet malé zásobárny vody, meandrovat koryta řek (a ne je narovnávat, vybetonovávat), správně hospodařit s půdou (zoraná půda zadrží více vody než udusaná).

3. Práce po videu (15 min)

S žáky zůstaňte u poslední otázky. Video napovídalo, jak zadržovat vodu v krajině. Zkuste se nyní společně zamyslet nad tím, zda a jak lze vodu zadržovat i ve městě.

Následující katalog opatření shrnuje způsoby, jak zadržet více vody ve městech a přispět tak k jejich adaptaci na častý výskyt extrémních teplot a vln veder způsobených klimatickou změnou.

Zelené střechy a budovy

• Zelené střechy
  Vegetační souvrství na střeše zachycuje část srážkové vody, zpomaluje její odtok a zároveň ochlazuje budovu i okolní prostředí.
• Modrozelené střechy s akumulační vrstvou
  Kombinují vegetaci s možností dočasného zadržení většího množství vody. Voda je následně využívána rostlinami nebo se odpařuje.
• Zelené fasády a popínavá zeleň
  Pomáhají snižovat teplotu budov a vytvářejí dodatečný prostor pro zachycení dešťové vody a její postupné odpařování.

Hospodaření s dešťovou vodou

• Retenční nádrže
  Slouží k dočasnému zadržení srážkové vody a snižují zatížení kanalizace během intenzivních dešťů.
• Podzemní akumulační nádrže
  Uchovávají dešťovou vodu pro pozdější využití, například pro závlahu zeleně nebo technické účely.
• Sběr dešťové vody v sudech a zásobnících
  Jednoduché řešení pro domácnosti a veřejné budovy, které umožňuje využít dešťovou vodu namísto pitné.
• Využití dešťové vody na splachování
  Umožňuje významně snížit spotřebu pitné vody v budovách.
• Využití šedé vody
  Voda z umyvadel nebo sprch je po úpravě znovu využívána například na závlahu nebo splachování.
• Oddělení dešťové a splaškové kanalizace
  Zabraňuje zbytečnému odvádění čisté dešťové vody do čistíren odpadních vod.

Vsakovací a retenční prvky

• Dešťové zahrady
  Terénní prohlubně osázené vhodnými rostlinami zachycují srážkovou vodu z okolních ploch a umožňují její zasakování.
• Vsakovací průlehy
  Mělké zatravněné kanály zpomalují odtok vody a podporují její vsak do půdy.
• Vsakovací pásy
  Zelené pásy podél komunikací nebo parkovišť zachycují dešťovou vodu a přispívají k její infiltraci.
• Zasakovací rigoly
  Podzemní štěrkové konstrukce ukládají vodu a postupně ji předávají okolní zemině.
• Bioretenční nádrže
  Kombinují retenční a filtrační funkci. Voda se zde nejen zadržuje, ale také čistí průchodem vegetací a substrátem.
• Otevřené poldry
  Při přívalových srážkách dočasně akumulují velké objemy vody a chrání okolní území před zaplavením.

Vodní prvky a mokřady

• Městské mokřady
  Přirozeně zadržují vodu, podporují biodiverzitu a zlepšují mikroklima města.
• Tůně a jezírka
  Fungují jako lokální zásobníky vody a zároveň vytvářejí cenné biotopy pro rostliny a živočichy.
• Vodní prvky napájené dešťovou vodou
  Přispívají ke zlepšení mikroklimatu a ochlazování veřejných prostranství.
• Mokřadní parky
  Kombinují rekreační funkci s významnou schopností retence a čištění vody.

Vodní toky a krajinná opatření

• Revitalizace městských potoků
  Navrácení přirozeného charakteru toku zvyšuje schopnost krajiny zadržovat vodu a tlumit povodňové průtoky.
• Otevírání zatrubněných vodních toků
  Vracení toků na povrch zlepšuje hospodaření s vodou i kvalitu veřejného prostoru.
• Přírodě blízké úpravy koryt
  Meandry, mělčiny a břehová vegetace zpomalují proudění vody a podporují její vsakování.
• Rozlivové plochy
  Vymezené prostory umožňují bezpečný rozliv vody při vyšších průtocích.

Propustné povrchy

• Propustná dlažba
  Umožňuje vsakování vody přímo přes povrch a omezuje vznik povrchového odtoku.
• Vegetační tvárnice
  Kombinují zpevněný povrch s vegetací a zlepšují vsakování na parkovištích či příjezdových cestách.
• Štěrkové povrchy
  Představují jednoduché a účinné řešení pro cesty a méně zatížené plochy.
• Mlatové cesty
  Přírodní povrch s vysokou propustností vhodný do parků a rekreačních oblastí.
• Vodopropustný asfalt
  Speciální materiál umožňující průsak vody do podložních vrstev.
• Vodopropustný beton
  Omezuje odtok srážkové vody ze zpevněných ploch a přispívá k doplňování podzemních vod.
• Redukce zpevněných ploch
  Odstraňování zbytečných asfaltových a betonových povrchů zvyšuje podíl ploch schopných vsakovat vodu.

Vegetace a městská zeleň

• Výsadba stromů
  Stromy zachycují srážky v korunách, podporují vsakování a výrazně ochlazují své okolí.
• Stromořadí v ulicích
  Pomáhají zadržovat vodu, snižovat tepelné ostrovy a zvyšovat kvalitu veřejného prostoru.
• Stromové buňky s akumulací vody
  Speciálně navržené podzemní prostory umožňují stromům využívat srážkovou vodu i v hustě zastavěném prostředí.
• Parky a městská zeleň
  Rozsáhlé vegetační plochy představují významné retenční území a přispívají k ochlazování města.
• Komunitní zahrady
  Zvyšují podíl nezpevněných ploch a podporují lokální využití dešťové vody.
• Kvetoucí louky
  Mají hlubší kořenový systém než běžné trávníky a lépe hospodaří s vodou.
• Zvýšení podílu nezastavěných ploch
  Každý metr čtvereční propustného povrchu zvyšuje schopnost města reagovat na sucho i přívalové srážky.

Ulice a veřejná prostranství

• Vsakovací pásy podél komunikací
  Zachycují vodu z vozovek a umožňují její zasakování přímo v místě dopadu.
• Odvedení okapových svodů do zeleně
  Jednoduché opatření nahrazující odvádění vody do kanalizace jejím vsakem na pozemku.
• Zelené tramvajové pásy
  Vegetační kryt mezi kolejemi zadržuje dešťovou vodu a snižuje přehřívání dopravních koridorů.
• Multifunkční veřejná prostranství
  Náměstí, parky nebo sportovní plochy mohou být navrženy tak, aby při přívalových deštích dočasně zadržely vodu.
• Zachytávání dešťové vody z komunikací
  Voda je odváděna do retenčních nebo vsakovacích prvků namísto přímého odtoku do kanalizační sítě.

Projděte výše zmíněná opatření a zamyslete se společně, zda se někde ve vašem městě již vyskytují, nebo naopak, zda je ve vašem městě někde potenciál pro jejich zřízení (např. veřejná budova s rovnou střechou může mít potenciál pro zřízení zelené střechy, parkovací plocha pro propustný povrch apod.).

Pokud máte více času, rozdělte žáky do menších skupin, nechte je vybrat a stručně prostudovat jedno z opatření (co to je, jak funguje, jaké jsou jeho přínosy) a poté představit ostatním.

Autorka: Kateřina Borovinová, vytvořeno pro Člověk v tísni, o. p. s.

Přílohy: