Nakladatelství Euromedia se podařil náramný počin. Takřka vzápětí po britském vydání knihy The Ecology Book (2019) vyšla tato jedinečná publikace také u nás ve zdařilém překladu RNDr. Petra Rotha, CSc. pod názvem Kniha ekologie (2020). Kolektiv sestávající ze tří autorek a čtyř autorů, špičkových odborníků z různých koutů světa, do ní vepsal snad všechny podstatné historické i současné poznatky z ekologie (a částečně i z environmentalistiky).
Encyklopedie ohromí množstvím informací, promyšlenou strukturou, pestrostí pojednávané látky i vynikající grafikou. Každé z 94 témat obsahuje kromě vlastního výkladu doplněného srozumitelnými schématy a výstižnými fotografiemi také stručný přehled nejvýznačnějších badatelů, nenápadnou rubriku odkazů na související texty obsažené v knize nazvanou „Viz také“. Uvedeno je i množství citátů a medailonů představitelů ekologických a environmentálních věd včetně historických osobností a přehledů jejich stěžejních děl.
Podle mého soudu je možno (a velmi záhodno) pracovat s knihou především v sebevzdělávání zájemců – zejména učitelů nejrůznějších aprobací na všech stupních škol, ale i ekopedagogů středisek environmentální výchovy. Neméně prospěšná může být tato publikace studentům vysokých a středních škol, dost možná i některým žákům 2. stupně základních škol zajímajícím se o ekologii a environmentalistiku. Z nepřeberného množství faktů, zajímavostí a citátů je těžko vybrat to nejdůležitější či nejvýraznější, poněvadž čtenář v knize nenalezne žádná méně poutavá místa. Přesto si troufnu uvést mozaiku příkladů obdivuhodné dovednosti autorského týmu vysvětlit složité pojmy a jevy srozumitelně, stručně a přitom nezkresleně. Přednostně vybírám témata, která přímo či nepřímo souvisejí se změnami klimatu, k nimž doplňuji obvyklé náměty do výuky.
Do výuky: Pomocí textu i dalších zdrojů zkuste konkretizovat a vysvětlit následující tvrzení: „Zjistilo se, že historie Země je procesem pomalých změn přerušovaných katastrofálními událostmi.“
Ledovec byl obří Boží pluh – o dobách ledových (s. 198–199).
Do výuky: S využitím níže uvedených schémat RNDr. Jana Hollana, Ph.D vysvětlete, proč následující formulace vysvětlující skleníkový efekt (s. 202) není správná, resp. proč je nepřesná: vodní pára a další plyny v zemské atmosféře, např. oxid uhličitý a metan, zachycují teplo ze Slunce a infračervené záření ze Země, což zvyšuje teplotu na planetě“.
Globální oteplování je skutečnost (s. 202–203)
Zdroj: RNDr. Jan Hollan, Ph.D., 2020. Dostupné ZDE.
Jednodušší varianta schématu:
Schéma skleníkového jevu, jeho vysvětlení a jeho změna způsobená lidstvem.
Zdroj: Ekologický institut Veronica, 2012. Text Jan Hollan a Yvonna Gaillyová, grafika: Olga Pluháčková. Dostupné ZDE.
Do výuky: Na příkladech vysvětlete principy negativní a pozitivní zpětné vazby v ekosystémech (pro inspiraci je možno využít následující zjednodušené schéma):
Zvažte a popište možné vlivy globálního oteplování na rovnováhu v ekosystémech, resp. v planetárních biomech. Co znamená „nekontrolovatelný skleníkový efekt“ (s. 224) a jaké mohou být jeho důsledky? Mnohé napoví modrý sloupek na s. 225.
Environmentální zpětnovazebné smyčky (s. 224–225)
Do výuky: Co je a jaký význam má Keelingova křivka? Jak a proč se měří koncentrace CO2 v bublinách ve vrtných jádrech antarktického a grónského ledu?
Jsme svědky počátku rychlých změn na planetě (dlouhodobá měření hladin CO2 v atmosféře i v ledovém pokryvu Antarktidy a Grónska, s. 240–241)
Do výuky: Jaké jsou už nyní následky ničení tropických deštných lesů (TDL) a jejich přeměny na plantáže, pastviny, komunikace či sídliště, a jaké důsledky hrozí do budoucna? Odpovědi je možno pojednat i jako esej či úvahu. Béžový sloupek na s. 259 vyjadřuje optimistickou představu o snadném znovuzalesňování Amazonie. Realita může být ovšem i jiná. Nápověda: přirozená obnova v TDL se obvykle děje ve stínu, vlhku a mohutné vrstvě tlející opadanky. Snahy o opětovné zalesnění např. opuštěných pastvin se ovšem uskutečňují ve zcela opačných podmínkách…
Odlesňování tropických deštných lesů a jeho důsledky (s. 256–259)
Do výuky: O zvyšujícím se okyselování oceánů se (zvlášť u nás) mnoho nemluví, jedná se však o velice závažný a obtížně řešitelný problém. Zkuste vysvětlit podstatu tohoto problému a zdůvodnit, proč je zapotřebí se jím zabývat.
Acidifikace oceánů (s. 281)
Do výuky: Měli bychom si uvědomovat a v každodenním jednání zohledňovat skutečnost, že pitná voda tekoucí z kohoutku není vůbec samozřejmostí, naopak se bude stávat čím dál větší vzácností. Ani v našich (doposud luxusních) podmínkách se ve snahách o šetrnější nakládání s vodou nejedná jen o všemožné způsoby šetření vodou pitnou i dešťovou, ale také o ochranu pramenů, studánek, mokřadů, tvorbu průlehů a zasakovacích pásů apod. Zkuste připravit a uskutečnit program, jehož cílem bude přesvědčivě vysvětlit tyto okolnosti žákům pátého ročníku.
Nedostatek vody ve světě (s. 288–291)
Do výuky: Na s. 302 najdete nenápadnou zmínku o tom, že ne každý obnovitelný zdroj energie je možné považovat za čistý z hlediska vlivu na globální oteplování. Jakými příklady lze takové tvrzení doložit? V českém prostředí je pojem BIOMASA poněkud zprofanovaný. Nicméně se jedná o přesně definovatelný ekologický pojem. Vysvětlit jeho obsah babičce – zahrádkářce by pro vás neměl být problém, což? Složitější však bude výklad skutečnosti, že získávání energie spalováním biomasy není správné považovat za zcela čistý proces bez škodlivých vedlejších účinků. Argumenty hledejte nejen na s. 305!
Obnovitelné zdroje energie (s. 302–305)
Do výuky: Ústřední heslo této kapitoly „Mysli globálně, jednej lokálně“ je sice výstižné, avšak naléhavých potřebám současné doby nestačí. Kapitola nepostihuje radikálnější hnutí nově se vynořivší v posledním desetiletí – od Grety Thunberg přes mezinárodní Fridays for Future či Extinction Rebellion, Just Stop Oil, Animal Rebellion a další, z nichž některá mají své odnože i v České republice. Připravte diskusní simulační hru, ve které se střetnou zastánci a odpůrci těchto hnutí. Z množství kvalitních podkladů pro přípravu hry (nebo raději besedy?) lze využít např. zajímavý článek Útok na van Goghův obraz.
Zelená hnutí (s. 308–309)
Do výuky: Modrý rámeček na s. 320 stručně informuje o popírání klimatických změn. K tomu, abychom lépe pochopili, jak a proč vzniklo, rostlo a šíří se a ve světě i u nás se tak tvrdošíjně udržuje klimapopíračství, je dobré navštívit např. stránky Chobotnice klimatických dezinformací anebo se začíst do skvělé knížky Vojtěcha Pecky Továrna na lži. Výroba klimatických dezinformací, např. s možností prezentací vlastních názorů žáků k vybraným kapitolám knihy ve snaze pokusit se odpovědět na některé výše nadhozené otázky související s klimapopíračstvím.
Jednou z nejvýraznějších postav úsilí o zastavení změn klimatu je bývalý americký viceprezident Al Gore. V praktiku environmentální výchovy by bylo dobré najít čas na zhlédnutí alespoň ukázek z jeho filmů Nepříjemná pravda (2007) a Nebát se říct pravdu (2017). Jak uvádí Vojtěch Pecka, Al Gore nebyl ve svém úsilí nakonec úspěšný, neboť vrcholní klimaskeptici a jejich think-tanky ho převálcovali tak, že Bushova vláda plán na kontrolu emisí zrušila a viceprezident Cheney dokonce prosadil expanzi těžby fosilních paliv (Továrna na lži, s. 147).
Co je hlavním smyslem a významem Pařížské dohody a jaká jsou její úskalí?
Snahy o zastavení změn klimatu, Al Gore, IPCC, Pařížská dohoda (s. 318–321)
V Knize ekologie dále najdeme nepřeberné množství dalších důležitých, zajímavých a dobře vysvětlených informací. Asi málokterou encyklopedii lze přečíst „na jeden zátah“, tedy od začátku do konce. Domnívám se však, že v případě Knihy ekologie je to nejen možné, ale i velmi doporučeníhodné. I u nás v ČR jsme měli a stále máme řadu špičkových ekologů a environmentalistů (např. Milena Rychnovská, Emil Hadač, Bedřich Moldan, David Storch, Stanislav Mihulka, Ladislav Miko, Pavel Nováček, Jiří Sádlo, Jan Zrzavý a mnozí další), kteří dokáží mnohé poznatky svého oboru převyprávět lidskou řečí, přesto však buďme za Knihu ekologie velmi vděčni. Mohla by hodně napomoci ke zvyšování tolik potřebné (a dosud bohužel nevalné) ekologické gramotnosti žáků a studentů všech stupňů. Kéž by se tahle skvělá pomůcka dostala především do knihoven našich škol a středisek ekologické výchovy, a co nejdřív v nich patřila k nejohmatanějším titulům!
Knihu vydalo nakladatelství Universum v roce 2020 (354 s.)
Autor: Ing. Aleš Máchal, český ekopedagog, spoluzakladatel a první ředitel školského zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka.
Vyzkoušejte také
Fakta a mýty o změně klimatu
Jak odlišit fakta od mýtů? Poradí nám vědecká data a grafiky. Žáci se společně ponoří do nejrůznějších údajů o klimatické změně, aby […]
Čteme Továrnu na lži
Chcete zjistit, jak je to s tvorbou a udržováním nepravd v oblasti klimatické změny? Přečtěte si recenzi nové knihy Vojtěcha Pecky od Aleše […]
Kniha Grety Thunberg jako užitečný pomocník při přípravě výuky
Proč mají objemné encyklopedické publikace stále svůj význam pro školní výuku a jaké znalosti o klimatické změně je třeba předat dalším generacím, […]
