Fakta a mýty o změně klimatu

Jak odlišit fakta od mýtů? Poradí nám vědecká data a grafiky. Žáci se společně ponoří do nejrůznějších údajů o klimatické změně, aby o nich věcně diskutovali, kriticky hodnotili informace a hlavně si je průběžně ověřovali.

Vzdělávací cíle:

  • Žák si uvědomuje skutečný stav klimatu a míru zodpovědnosti člověka/lidstva za klimatickou změnu současného rozsahu.
  • Žák kriticky hodnotí tvrzení o klimatu a je schopen analyzovat text, který se mu věnuje.
  • Žák prezentuje své názory s respektem k ostatním a vede s nimi dialog.

Pomůcky:

  • Papíry, tužky, tabule a křídy / flipchart a fixy, vytištěné pracovní listy, (příp. dataprojektor)

Postup:

1. Co už víme? (10 minut)

Zadejte žákům sepsat ve dvojicích co nejvíce věcí, které považují v oblasti klimatické změny za mýty/polopravdy/lži – např.: „Slyšeli jste něco, co považujete za mýtus ohledně naší planety a klimatu na ní? Znáte nějaké polopravdy či lži o změně klimatu?“ Dejte jim cca minutu.

Žáci zapisují a ve dvojicích diskutují. Následně prezentují výstupy (doporučeno co dvojice, to 1 položka) a ty se zapisují na tabuli.

Dejte žákům několik minut, aby se o jednotlivých zapsaných tvrzeních mohli pobavit a zaujmout k nim nějaké stanovisko.

2. Jaký postoj zaujímám já, jaký moji spolužáci a proč? (20 minut)

Vytyčte na jedné straně třídy zónu „naprosto souhlasím“, na druhé „naprosto nesouhlasím“ (např. pomocí cedulí na stěně). Požádejte žáky, aby se každý postavil na této škále dle toho, jak moc s daným tvrzením souzní. Zahajte obecným mýtem:

  • „Klimatická změna se vůbec neděje; jedná se o výmysl ekoaktivistů či klimaalarmistů, jako je Greta Thunberg.“

Žáci se rozmístí po škále a hlásí se o slovo, aby svůj postoj odůvodnili. Do diskuze vůbec nevstupujte, pouze ji moderujte.

Tip: Nechte zaznít alespoň dva názory/argumenty z každého tábora – souhlasného X nesouhlasného. Pokud jeden tábor zcela chybí, sehrajte roli „ďáblova advokáta“ a prezentujte oponentní názor svým hlasem. Pokud žáci nechtějí sdílet své pohledy nahlas, nechte je nejprve sdílet ve dvojicích či v menších skupinách podle toho, kam se na škále postavili.

Nechte diskuzi plynout, jak dlouho uznáte za vhodné. Pokud se vyčerpá rychle nebo se již názory opakují, přejděte k dalšímu ze zapsaných mýtů/hoaxů:

  • „Vědci se na tom, že za klimatickou změnu může globální oteplování způsobené činností člověka (vypouštěním stále většího množství skleníkových plynů do atmosféry), neshodnou; zhruba polovina jich souhlasí, polovina ne.“
  • „Česká republika je malá země a patří k nejmenším znečišťovatelům planety, proto by měla přispívat na řešení klimatické krize výrazně méně než velké země (USA, Čína, Brazílie apod.).“
  • „Pokud člověk třídí odpad a šetří vodou i elektřinou, dělá už maximum pro ochranu klimatu a není v jeho silách dělat o moc více.“
  • „Tání ledovců probíhá spíše lokálně na některých místech, ale obecně ledu příliš neubývá, někde i přibývá. Navíc je vzhledem k platným fyzikálním zákonům nesmysl, aby tání ledovců vedlo ke zvyšování hladiny moří, když se objem H2O v podstatě nemění.“
  • „Klimatická změna je sice problém, ale bude se týkat až dalších generací někdy v budoucnu, do té doby se to vyřeší.“
  • „Klimatická změna současného rozsahu je přirozený proces a člověk/lidstvo za ni nemůže.“
  • „Globální oteplování je způsobeno především vyšší sluneční aktivitou a množstvím kosmického záření dopadajícího na Zemi.“
  • „Lidstvo průměrné teploty sleduje teprve několik století od vynálezu teploměru, proto je nesmysl tvrdit, že jsme v současnosti v nejteplejším období naší planety.“
  • „Klimatická změna nepřináší žádná závažná rizika Evropě či ČR, proto se jí nemusíme vůbec zabývat.“
  • „Pokud přijmeme navrhovaná opatření ke snížení uhlíkové stopy, většina lidstva zchudne a obyvatelé Afriky budou dál žít v bídě.“
  • „Žádné řešení klimatické krize není tak účinné, aby ji zastavilo, či alespoň významně zpomalilo, takže cokoliv podnikat je ztráta času a peněz.“
  • „Zvířata a rostliny se dokážou snadno adaptovat na teplejší klima a jejich populace tak změna klimatu nijak neohrožuje.“

Libovolně volte mýty dle zájmu žáků, jejich pořadí uvedené zde není určující. Na začátku výčtu jsou zařazeny mýty, ke kterým se vztahují pracovní listy ve třetím kroku.

3. Kde je pravda? (45 minut)

Rozdělte žáky do skupin, nejlépe po čtyřech. Zdůrazněte jim, že za splnění úkolu nesou odpovědnost všichni – spolupodílí se na analýze textu a přípravě výstupu.

Tip: Nechte žáky zvolit si týmové role – moderátor, zapisovatel, časoměřič a mluvčí.

Každá skupina si z nabídky zvolí jeden mýtus/fakenews/hoax, který je tématem pracovního listu. Rozdejte skupinám pracovní listy s konkrétním tvrzením a texty a grafikami k němu.

Žáci by se měli pokusit pravdivost tvrzení ověřit (potvrdit, či vyvrátit) na základě získaných dat z pracovních listů. S materiály pracují metodou INSERT a označují jednotlivé pasáže:

  • √ Fajfkou označí informace, které pro ně byly známé.
  • − Minusem označí informace, které jsou v rozporu s tím, co vědí.
  • + Plusem označí informace, které jsou pro ně nové.
  • ? Otazníkem označí informace, kterým nerozumějí nebo o nich chtějí vědět více.

Dejte žákům na práci dostatečný čas, nechte žáky o mýtech a faktech diskutovat v rámci skupin. Pokud označí nějakou pasáž otazníkem, mohou se vás rovnou doptat. Svá zjištění z pracovních listů také mohou dále ověřovat na internetu, pokud umožňujete využití technologií s internetem ve výuce.

Další možností je nechat žáky zvolit si jakýkoliv mýtus z těch, co zazněly, a rovnou jim dát možnost si informace a fakta samostatně dohledat na internetu, např. za využití doporučených zdrojů (viz Infobox na konci lekce). Žáci budou pracovat v pro ně atraktivnějším a přirozenějším prostředí, online, nikoliv s tištěným textem. Můžou také využít metodu INSERT s tím, že si poznamenají informace do připravené tabulky v pracovním listu č. 7.

Zbylý čas využijte na prezentaci výstupů. Každá skupina má cca 1 minutu na to říci, k čemu ohledně tvrzení dospěla (zda je pravdivé, či nikoliv) a jaké argumenty či fakta jsou zásadní pro jeho potvrzení či vyvrácení.

S pomocí žáků shrňte fakta o klimatické změně a argumenty proti jednotlivým mýtům či hoaxům.

4. Co si odnáším? (15 minut)

Reflexi je možné provést písemně i ústně. Využijte např. tyto otázky:

  • Co mě na dnešní hodině nejvíce zaujalo a proč?
  • Co nového jsem se o klimatické změně dozvěděl/a? Změnil se nějak můj postoj k ní a proč?
  • Co ještě o klimatické změně nevíme a proč?
  • Proč jsou mýty, fakenews nebo hoaxy pro společnost nebezpečné a co mohou způsobit? Jak se jim bránit?

Tip: Někteří ocení možnost si odpovědi zapsat, jiní probrat s kamarádem či celou třídou. Set otázek můžete žákům promítnout nebo dát předtištěný a nechat je zvolit si, jak se chtějí k hodině vrátit, jestli písemně, nebo ústně, či zkombinovat obojí.

Věnujte se s celou třídou několika formám reflexe, jak je popsáno v Tipu výše. Nejprve můžete nechat žáky si své odpovědi zapsat, pak sdílet ve dvojici a na závěr je sdílejte společně ve skupině.

Infobox: doporučené zdroje vhodné pro ověřování faktů a informací o klimatické změně:

Zdroje jsou uvedeny v popisu lekce v příloze.

Autor: Tomáš Lengál, Gymnázium Frýdlant, vytvořeno pro Člověk v tísni.

Přílohy:

pdf
Lekce_Fakta_a_myty_o_zmene_klimatu.pdf
pdf
Pracovni_list_1_kz_se_nedeje.pdf
pdf
Pracovni_list_2_vedci_se_neshodnou.pdf
pdf
Pracovni_list_3_CR_je_mala_zeme.pdf
pdf
Pracovni_list_4_domaci_ekologie_staci.pdf
pdf
Pracovni_list_5_tani_ledovcu_je_lokalni.pdf
pdf
Pracovni_list_6_problem_budoucnosti.pdf
pdf
Pracovni_list_7_zaznamovy_arch_insert.pdf

Soubory z lekce ke stažení

Vyzkoušejte také

Klimaskeptické argumentační fauly

Jaké argumentační postupy používají klimaskeptici? V této lekci se zaměříme na spor, jestli za klimatickou změnu mohou lidé. Žáci se naučí […]

Více informací

Foto: Spencer Thomas

Strom příčin a důsledků

Některé signály klimatické změny vidíme okolo sebe, o jiných slyšíme stále častěji z médií. V této lekci poskládáme jednotlivé střípky dohromady a ukážeme si, […]

Více informací

Zdroj: Freepik.com

Nazeleno aneb kdo nás tahá za nos?

Odolejte greenwashingu! V této lekci prozkoumáme, jestli se firmy chovají k životnímu prostředí tak ohleduplně, jak tvrdí. Nekalé praktiky si ukážeme na […]

Více informací

Autor: Martin Jestřábek

Napište nám zpětnou vazbu a přispějte ke zlepšení našich výukových materiálů

Dejte nám vědět, jak se vám podle našich podkladů učilo a jak na téma žáci reagovali. Stejně tak se rádi dozvíme, pokud jste odhalili nějakou nesrovnalost, chybu nebo máte nápad, jak lekci obměnit. Pomůžete nám materiály nejen zlepšovat, ale také zpracovávat nové. Děkujeme!

Web tvoří: