Knih a článků o klimatických změnách sice neustále přibývá, přesto však stále není dostatek publikací, které by věcně správně, ale odlehčenou populární formou přiblížily vývoj zemského klimatu až po dnešek, a současně vysvětlily důležité související přírodní jevy i jejich proměny. Shoda ve vědecké komunitě o lidských vlivech na globální oteplování se blíží stu procentům a naléhavost, s níž vědci volají po nezbytných razantních změnách v myšlení a činech politiků i nás obyčejných občanů, nabývá na síle.
I proto si troufám připomenout pozoruhodně zdařilou knížku, která se ve skvělém českém překladu Jany van Luxemburg objevila už před dvěma lety. Palmy na severním pólu jsou řazeny mezi dětskou literaturu, avšak hodně mohou zajímat i dospělé, kteří chtějí o proměnách klimatu vědět víc než z novin a webů. Nizozemcům, spisovateli Marcu ter Horstovi a ilustrátorce Wendy Pandersové se podařilo vytvořit srozumitelného průvodce „velkým příběhem o klimatických změnách“ (jak zní podtitul knihy). Velice čtivý text je ideálně doplňovaný množstvím jednoduchých schémat a obrázků, které v mnoha případech svým vtipem vyvolávají úsměv na čtenářově tváři, což je při tematickém zaměření této publikace skoro neuvěřitelné, avšak velmi přívětivé, odlehčující, ale nikterak nezkreslující.
1. část knihy (strany 8–49)
Knížka nás provádí dějinami Země od jejího vzniku, od období teplot kolem 2000 oC, výskytu prvních bakterií, z nichž některé začaly být schopny fotosyntézy za produkce kyslíku, jímž byla atmosféra po nepředstavitelně dlouhá období obohacována, přes postupný pokles teplot až k – 45 oC a k Zemi jako ledové kouli, přes nezastupitelnou roli koloběhu uhlíku v přírodním dění, vymření dinosaurů, roli metanu uvolňovaného z mořského dna, až po vysvětlení dob ledových a meziledových, střídání ročních období, metody zkoumání klimatických změn od objevu mechanismu skleníkového efektu dvěma badateli – Josephem Fourierem a Svante Arrheniem. A to jsme teprve v první čtvrtině knihy.
NÁMĚTY DO VÝUKY:
Jak vlastně funguje skleníkový efekt a proč není „zlý“? s. 14 a 17 (viz též význam objevu Svante Arhenia – s. 47).
Podívejte se s žáky, jakých nepřesností se dopustili autoři těchto schémat skleníkového efektu – 1. schéma, 2. schéma?
Odpověď: 1. Skleníkové plyny jsou v atmosféře obsaženy všude, nikoliv pouze v její nejvyšší vrstvě. 2. U schématu je zásadní chybou, že naznačuje odrážení infračervených paprsků od ozónové vrstvy, což je nesmysl. Odborně přesné vysvětlení principu skleníkového efektu poskytuje toto schéma RNDr. Jana Hollana, Ph.D s doprovodným výkladem.
DOPLŇUJÍCÍ OTÁZKA: Při kterých lidmi podmíněných nebo způsobovaných činnostech se vytvářejí a do ovzduší uvolňují nejúčinnější skleníkové plyny?
s. 15 a 18: Abychom si připomněli, že se kyslík na Zemi nejen vytváří, ale i obdobnou měrou i spotřebovává, zopakujme si rozdíly mezi fotosyntézou a dýcháním rostlin. CO2 se do ovzduší uvolňuje také při požárech lesních a savanových porostů, ale i i při dekompozici, tj. přirozeném rozkladu odumírající a odumřelé organické hmoty.
s. 34: Pokus s baterkou stojí za vyzkoušení a pomůže pochopit teplotní rozdíly mezi létem a zimou; ke srozumitelnému výkladu střídání ročních období lze využít také dokumenty na České televizi; komentované video o střídání ročních období. Pro mladší děti pak video PAXI – střídání dne, noci a ročních období.
2. část knihy (strany 50–93)
Dále se dozvíme o vzniku a smyslu tzv. hokejkového grafu, zopakujeme si, kdo a co stojí za oteplováním planety (nejen komíny, výfuky, letadla, ale i hovězí dobytek a vypalování lesů), o zlomovém období, kdy úlohu paliva převzalo po dřevu uhlí, později i ropa a zemní plyn, mnoho zajímavého uvádějí autoři také o vzniku těchto fosilních paliv a míře vlivu jejich spalování na skleníkový efekt.
Zřejmá odlišnost mezi nizozemským a českým výkladem pojmu „poldr“ je patrná na s. 61, kde je poldr charakterizován jako „odvodněná plocha země pod úrovní hladiny moře“. V našich podmínkách považujeme za poldr protipovodňové opatření, většinou jde o zemědělsky obhospodařovaný prostor podél vodního toku, ve kterém se v případě povodně zadrží část povodňové vlny. Po průchodu povodně se poldr zcela vyprázdní a je možné jej dále zemědělsky využívat.Po názorném přiblížení známých jevů, jako např. uvolňování metanu z obou konců trávicí soustavy přežvýkavců i z rýžových polí, se dostaneme k jedinečnému vysvětlení rozdílu mezi podnebím a počasím, ale už i k současným projevům globálního oteplování a roli IPCC – Mezivládního panelu pro změny klimatu. Povídání o ledovcích (s. 82) by bylo dobré doplnit o rozdíly mezi šelfovými a pevninskými ledovci (šelfový l. = plovoucí v moři, pevninský l. = ledový příkrov spočívající na podložních horninách). Skvělé je vysvětlení příčin, pro které se po roztání šelfových ledovců hladina moří nezmění, což ovšem pro ty pevninské neplatí. Neméně zdařilé je vysvětlení úniků metanu na Sibiři na příkladu pokažené ledničky (s. 91).
NÁMĚTY DO VÝUKY:
s. 50: Zkuste co nejsrozumitelněji formulovat, co nám říká tzv. hokejkový graf.
s. 58: Co znamená tvrzení, že „uhlík byl schovaný ve stromech“ – pokuste se o obrázkové vysvětlující schéma.
s. 60–61: Parní stroj je nejen převratný vynález, ale i spotřebitel obrovského množství uhlí; jaký nezamýšlený důsledek přinesl tento vynález ke změnám planetárního klimatu?
s. 62–63: Vytvořte přehlednou tabulku, ze které bude zřejmé, co společného mají a jak se svým složením liší dřevo, rašelina a uhlí.
s. 65: Zopakujme si tři druhy fosilních paliv podle skupenství; je nám jasné, jak tyto energeticky bohaté sloučeniny vznikly?
s. 72: Jakou roli v oteplování planety hrají stále mohutnící stáda přežvýkavců, především krav?
s. 78–79: Jaké je zásadní sdělení zpráv IPCC aneb proč je stále pravděpodobnější (či dnes už prakticky jisté), že klimatické změny způsobuje počínání lidí? (viz např. článek o IPCC zprávě na našem webu).
s. 80–81: Blížící se konec lyžování na ledovcích bude tím nejméně podstatným důsledkem změn klimatu; co lze považovat za podstatně závažnější hrozící důsledky tzv. globálního klimatického rozvratu?
s. 82: Proč tání šelfových ledovců nezvyšuje hladinu moří?
s. 85: Co je to El Niňo: dohledej charakteristiku tohoto jevu a formuluj ji pro nezasvěcené.
s. 92–93: Co jsou to zlomové body klimatických změn? Vyber a okomentuj některé příklady.
Třetí část knihy (strany 96–135)
Od s. 96 se autoři zaměřují především na důsledky klimatických změn – hrozící války o prostor a vodu, nabourávání potravních sítí a tím i stability ekosystémů, snižující se biodiverzitu apod. Dojde i na korály, lední medvědy i vlhy pestré. V závěrečných kapitolách se dozvídáme spoustu důležitých informací o opatřeních k potlačování klimatických změn včetně spousty praktických námětů pro každého nelhostejného člověka.
NÁMĚTY DO VÝUKY:
s. 102–103: Jak by šlo účinněji šetřit vodou v našich podmínkách a předcházet tak možnému kolapsu, ke kterému došlo v Bolívii? Zkuste promyslet méně „profláknuté“ příklady (jako zavírat vodu při čištění zubů, důsledně opravovat kapající kohoutky a protékající splachovače WC apod.).
s. 106–107: Hrozí i nám rozšíření komárů rodu Anopheles?
s. 109: Shrňme si argumenty pro a proti zasněžování sjezdovek u nás. Pamatujte přitom i na širší ekologické, resp. krajinné souvislosti.
s. 113: Poslední odstavec obsahuje naprosto stěžejní fakta. Může se stát skvělou inspirací pro esej. Pokuste se do něj vložit i svůj názor na řešení této nesnadné problematiky.
s. 118: Nádherných ptáků vlh pestrých u nás prokazatelně přibývá (viz např. časopis Ptačí svět č. 3/2023). Zkuste shrnout důvody, díky nimž se toto šíření vlh děje.
s. 121: Jak je to doopravdy se stavy populací medvědů ledních: stručné shrnutí situace zkuste doplnit o svůj názor na budoucnost těchto zvířat.
s. 128–129: Jak byste vysvětlili dětem na 1. stupni důvody blednutí a odumírání korálů?s. 123: Zkuste doplnit poslední klíčový odstavec o konkrétní příklady tlumení důsledků a odstraňování příčin klimatických změn, popř. i vysvětlit pojem „mitigace“ (můžete využít stránky MŽP; či www.klimatickazmena.cz).
Čtvrtá část knihy (strany 136–179)
Na s. 136–137 nám půvabná textově-obrázková sdělení připomenou články pro malé čtenáře v časopise Mateřídouška. Následují věcné úvahy o vhodných zdrojích energie pro budoucnost, ale i nad leskem a bídou elektromobilů. Na ozónovou vrstvu dojde až těsně před závěrem (s. 179), kupodivu zde není zmíněn Montrealský protokol z roku 1987, kterým se státy zavázaly nepoužívat chemické látky poškozující tuto vrstvu.
Poslední kapitolka provokativně nazvaná „Vždyť to nemá smysl“ nejprve jakoby zpochybňuje lidské snahy o odvrácení klimatických hrozeb, avšak končí větami: „Velké zastavování klimatických změn už dávno začalo. Přidáš se?“. A já už jen doplním: kdo ses ještě nepřidal, tak tě prosím: neváhej!
NÁMĚTY DO VÝUKY:
s. 136–143: Zkuste vybrat a shodnout se na důležitých, avšak všeobecně přijatelných opatřeních, která jste sami ochotni začít co nejdřív praktikovat v každodenním životě. Proč některá z nich jsou pro vás nepřijatelná?
s. 148–161: Z přehlídky obnovitelných zdrojů energie a jaderné energetiky vyberte ty, které považujete pro ČR za nejperspektivnější a vysvětlete proč.
s. 164: Kdo je medvídek Bogus a jak (asi) vznikla jeho všeobecně známá fotografie?
s. 166: K vysoce názorným dokumentům stále patří film Al Gora Nepříjemná pravda (2006, dostupné např. zde). Podle mé zkušenosti s vysokoškolskými studenty má tento poutavý dokument i v dnešní době mnoho co říct. Dobře lze využít i následný Al Goreův film Nepříjemné pokračování (2017, dustupné např. zde). Po projekci (či spíše po vybraných částech) by měla následovat otevřená diskuse žáky, v jejímž průběhu lze mnohé dovysvětlit a informace patřičně aktualizovat.
s. 170–171: K problematice freonů je dobré vědět, co je a jaký význam má Montrealský protokol (1987)? Více info např. na stránkách MŽP.
s. 163–176: Pochybnosti, argumenty, skepse, optimismus i náměty – hledání řešení. Veškerý text je vhodný k objasňujícím diskusím se žáky, v optimálním případě i s rodiči na třídních schůzkách.
Malý osobní závěr:
Knihu Palmy na severním pólu si dovoluju považovat za nejlepší populárně vědeckou publikaci pro děti, mládež i dospělé jaká doposud vyšla. Velká poklona patří autorovi, ale i výtečné ilustrátorce a naprosto skvělému překladu Jany van Luxemburg. Díky jim všem!
Knihu vydalo nakladatelství Host.
Autor: Ing. Aleš Máchal, český ekopedagog, spoluzakladatel a první ředitel školského zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka
Vyzkoušejte také
Říkejte mi Greta
Recenze knihy, která přináší náměty a informace pro klimatickou osvětu. Líčí nejen vývoj snah Grety Thunberg, ale vysvětluje také klimatická rizika […]
Kniha Grety Thunberg jako užitečný pomocník při přípravě výuky
Proč mají objemné encyklopedické publikace stále svůj význam pro školní výuku a jaké znalosti o klimatické změně je třeba předat dalším generacím, […]
Příběhy sucha
Je sucho víc než jen prostý nedostatek vody? Poznejte složitý proces, který se odehrává v každodenních příbězích lidí, živočichů, rostlin, krajiny. […]
