Pozorujeme počasí

Co vše nám řekne počasí

Abychom dobře porozuměli tomu, jak funguje atmosféra, rozdělení srážek a teplot nebo jak vzniká vítr, co je vzdušná vlhkost, je nejlepší počasí pravidelně sledovat. Pro pochopení chodu počasí, ročních období a měření extrémních jevů je třeba se povětrnostním charakteristikám věnovat. Pokud budeme srovnávat počasí v jednotlivých letech, měsících a na různých místech, budeme sledovat dlouhodobé průměry a další statistiky, porozumíme i měnícímu se podnebí a klimatické změně. Zde uvádíme několik tipů, co na vaší školní meteorologické stanici můžete sledovat.

1. Teplota

Všímejte si rozdílů teplot během dne. Pokud je stabilní počasí (nejlépe letní teplé bez deště), potom nejmenší teplota bude po ránu. Země celou noc vychládá a Slunce začne její povrch zahřívat teprve několik minut po rozbřesku. Naopak nejvyšší teplota je po poledni kolem druhé (v létě je totiž místní poledne okolo jedné hodiny středoevropského letního času).

Teplota na louce má velké výkyvy, ráno nízké teploty, po poledni vedra. V lese, v porostu nedosahuje teplota takových výkyvů. Může za to mikroklima lesa.

Voda má velkou tepelnou kapacitu, pomalu se zahřívá a jen pomalu vychládá. Proto, když klesne teplota vzduchu, voda to tak rychle nestihne a zdá se nám pocitově teplá (je teplejší jak vzduch). Zkuste podobně měřit třeba teplotu půdy a zjistěte, jaký vliv na klima mají velké vodní masy, jezera, moře a oceány.

Problémem posledních let (klimatické změny na našem území) je posun jara. Brzy nastávají jarní teploty, vegetace začne pučet a kvést, když v tom přijdou květnové mrazíky a zničí květy zejména ovocných stromů. Tyto problémy mají především nížiny. Tak se na Jižní Moravě postupně likvidují ovocné sady, protože díky jarním mrazíkům a brzkému květu už několik let neplodily. Sledujte nástup jara a fenologické charakteristiky. Srovnávejte s lety předchozími.

Používejte teploměr na okamžitou teplotu a minimálně maximální teploměr na sledování nejvyšších a nejnižších teplot daného dne. Naučte se měřit denní průměry, zaznamenávat extrémní projevy, tropické dny a arktické noci. Využívejte dat ČHMÚ, i těch historických.

2. Vlhkost

Když stoupá teplota, klesá relativní vlhkost vzduchu. Protože do teplého vzduchu se vejde více vody (a naopak). Nakreslete si do jednoho grafu průběh teploty a vlhkosti vzduchu, jednotlivé křivky grafu půjdou proti sobě (klesá teplota – stoupá vlhkost). Vlhkost ovlivňuje i vítr a samozřejmě srážky.

Když je vlhko a zároveň klesne teplota (večer nebo ráno), potom se teplota dostane na rosný bod, vlhkost stoupne na 100 % a vznikne rosa. Rosa nepadá, ale sráží se na studených vodorovných površích. Všimněte si, že auta jsou často orosená na střeše a kufru, méně na dveřích. Na površích, které jsou chladnější jak 0°C vzniká jinovatka. Pokud se rosa vytvoří jako kapalná, ale poté klesne teplota u země pod nulu, vzniká zmrzlá rosa.

Rosa se nevytvoří za deště, mlhy nebo v lese, kde teplota neklesne tak hluboko.

3. Srážky

U srážek můžete sledovat jejich množství za určitý časový úsek (rok, měsíc, den, hodinu), intenzitu přepočítanou na hodinovou srážku (když 20 minut prší srážka o intenzitě 30mm/hod, pak naprší 10 mm).

Zajímavé v době klimatické změny začíná být rozdělení srážek během roku. Srážky bývají nevyrovnané a tak přívalové deště s vyšší intenzitou střídají týdny či měsíce sucha.

Do srážek nepočítáme jen sníh, déšť nebo mrholení, ale i rosu, mlhu, kouřmo, námrazu, náledí a jinovatku. Speciálním jevem je pak smog z anglického SMoke (kouř) a fOG (mlha). To všechno se v době klimatické změny děje ve větší míře: vyšší úhrny letních srážek s větší intenzitou, delší sucha, náhlé zimní bouře atd.

Za poslední tři desetiletí evidujeme jak velká sucha (která způsobila například kůrovcovou kalamitu v letech 2019-2021), tak i povodně (na Moravě v roce 1997 a v Čechách v roce 2002 a 2009).

Na měření vlhkosti používejte vlasový vlhkoměr. Nebo pomocí mokrého a suchého teploměru můžete zjistit absolutní vlhkost (g/cm³).

4. Vítr

U větru měříme jeho rychlost, směr a také nárazy. Platí, že se vzrůstající energií v atmosféře se i tyto jevy zintenzivňují. Nejde jen o tropické cyklóny, monzuny a hurikány v Americe. I u nás se v poslední době dosahuje rychlostí větru typu vichřice. Vyskytují se húlavy, derecha a ve větším počtu a síle se u nás objevují dříve neškodná tornáda. V posledních letech se po našem území proháněla vichřice Ema nebo orkán Kyril. V roce 2021 se prohnalo Hodonínskem tornádo, které zabilo 6 osob a poničilo několik obcí.

Na měření větru můžete využívat Baufortovu stupnici, korouhev a robinsonův kříž. Rychlost měříme v m/s nebo v km/h (tato hodnota je dětem bližší, znají ji z tachometrů aut).

Odkazy na související weby:

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd České republiky – CzechGlobe 

ČHMÚ – model Aladin – mapy, meteogramy, animace

Historická denní data – ČHMÚ

Historická měsíční data – ČHMÚ

Projekt Intersucho – data a mapy o suchu

Fenofáze – data o růstových fázích volně rostoucí vegetace z celé ČR

Autor: Ing. Martin Kříž je programovým ředitelem ekocentra Chaloupky a absolventem Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.