Když se dva spolu baví
Kniha je koncipována jako rozhovor mezi „vědcem“, jedním z jejích autorů Jean-Marcem Jancovicim (známý expert na energetiku a klimatickou změnu) a jejím „ilustrátorem” – Christophe Blain. Oba v knize vystupují ve svých reálných rolích a je to právě forma dialogu, kde se vědec a kreslíř spolu baví “o životě”, která dává knize tempo i humor. Někdy se zdá, že jde o jednoduchý rozhovor dvou lidí, ale ve skutečnosti jsou v něm obsaženy klíčové otázky naší budoucnosti: odkud bereme energii, jak ovlivňuje naše životy, co znamená spalování uhlí, ropy a plynu, proč se planeta otepluje a jaké možnosti máme, abychom to zvládli. Druhá část knihy se více věnuje změnám klimatu jako takovým: extrémní jevy počasí, dopady na přírodu a společnost, výzvám spojeným s adaptací a mitigací.
Komiks nezůstává jen u vysvětlování. Naopak nevyhýbá se osobním pohledům a kontroverzním tématům. Jancovici klade silný důraz na to, že doba „na experimentování“ je krátká, že drastická omezení fosilních paliv jsou složitá a téměř nemožná, a že některé technologie (zejména jaderné) mají podle něj v této “hře na dekarbonizaci” významnější místo než jiné. Autor si je vědom i nevýhod každé z cest – ale někdy se kritický pohled ztratí v humorné nadsázce. Svou “důkazní povahu” však kniha nepopře, a to zejména v úvodu, kdy čtenářům vypočítá a v podstatě sdělí, že fosilní paliva zatím nemají v energetice téměř žádnou adekvátní náhradu. Rozhodně ne v energii z větru, slunce nebo vody.
Co se mi na knize líbí?
1. Srozumitelnost a obraznost
Především forma. Osobně mám rád komiks zejména díky jeho schopnosti odlehčit tíze slov a myšlenky snadno přetavit do vizuálních obrazů. Díky komiksové podobě jsou složité procesy jako skleníkový efekt, uhlíkové bilance, energetické přeměny či dopady různých typů paliv znázorněny pomocí lehce zapamatovatelných metafor, které vhodně doplňují text. To značně usnadňuje pochopení pro čtenáře, kteří by jinak bez hlubšího technického nebo přírodovědného vzdělání o knihu brzy ztratili zájem.
2. Propojenost a mezioborovost
Kniha zdárně propojuje několik sfér a pohledů. Nabízí jak ten vědecký (klimatologie, fyzika, energetika), tak společenský (ekonomie, etika, sociální vědy), kde zkoumá hlavně otázky nerovnosti a spravedlnosti, i technologický pohled (obnovitelné zdroje, jaderná energie). To poskytuje čtenáři široký rámec, díky němuž si uvědomí, že klimatické změny nelze redukovat jen na „přírodu“ nebo „technologie“, ale je třeba je vidět v celospolečenském kontextu, v časovém horizontu našich dějin i naší budoucnosti.
3. Aktuálnost a naléhavost
Autor nepopisuje klimatické změny jako vzdálenou hrozbu, ale jako problém současnosti. To motivuje čtenáře k uvažování o konkrétních opatřeních, neboť brzy pochopí, že v tomto rozhovoru nejde jen o čísla a grafy, ale i o to, jak klimatická změna ovlivňuje náš každodenní život a jak se projeví v naplňování našich nejbližších potřeb.
4. Vhodnost pro široké publikum
Díky dialogovému formátu a ilustracím se kniha hodí jak pro ty, kdo si chtějí rychle udělat přehled o tématu, tak i pro ty, kteří potřebují hlouběji porozumět technickým, ekonomickým či společenským aspektům změny klimatu. Že je o knihu zájem, svědčí i její úspěch v rodné zemi autorů, Francii, kde se jí prodalo přes 850 tisíc výtisků.
Co mi naopak trochu vadí?
1. Jaderná “lobby”
Jedním z hlavních bodů kritiky je, že komiks věnuje značnou pozornost a poměrně silně volá po jaderné energii jako jediném prozatímním adekvátním nástupci fosilních paliv. Doslova píše, že nám “jádro koupí čas”, než dospějeme k jiných a možná lepším rozhodnutím a řešením. Na rizika už se blíže nezaměřuje.
2. Obnovitelné zdroje – druhé housle
Komiks nepopírá obnovitelné zdroje, ale naznačuje, že nebudou stačit samy o sobě – což je realistický pohled. Přesto se někdy vrací pocit, že není dostatečně rozebrán jejich potenciál, nebo naopak problémy spojené s jejich rozšiřováním. Občas autor připomíná, že efektivní přechod bude náročný, ale konkrétní scénáře, jak by to mohlo vypadat a fungovat v praxi, nejsou vždy podrobněji vysvětleny, což bych od experta na energetiku očekával.
3. Napětí mezi autorstvím a realitou
Komiks se snaží být věcný, ale místy se přiklánět k názorům Jancoviciho, zejména v otázkách technologií, které jsou kontroverzní. To je z hlediska popularizace dobré – autor má jasno a naznačuje řešení. Ale učitelé nebo studenti by měli být připraveni diskutovat i kritická stanoviska. Ta v textu zaznívají už méně explicitně.
Využití v klimatickém vzdělávání
Komiks Svět bez konce má mnohé přednosti pro školní prostředí – zde několik konkrétních návrhů, jak jej využít, a na co dát pozor:
Motivační vstup do tématu
Může sloužit jako úvodní materiál ve výuce klimatické změny, udržitelného rozvoje nebo energetiky. Díky příběhovému a vizuálnímu formátu je výrazně atraktivnější pro žáky než suché texty. Umožňuje vyvolat diskusi: Co vše víme, co nevíme? Jaké zdroje energie používáme? Jaká je role technologií? Jaké jsou naše možnosti?
Práce s argumentací a kritickým myšlením
Učitel může využít části komiksu, které vyzdvihují kontroverzní aspekty (např. jaderná energie, omezení fosilních paliv), k diskuzi se žáky. Může se jich ptát: „Jaká rizika propojuje autor s jádrem?“, „Jak se srovnávají obnovitelné zdroje vs. jádro v různých scénářích?“, „Jsou některé argumenty příliš optimistické či riskantní?“
Propojení s přírodovědou, fyzikou, zeměpisem
Komiks obsahuje popisy fyzikálních principů (skleníkový efekt, energetické přeměny), které lze konkretizovat ve fyzice, chemii. V zeměpise či přírodopisu lze téma rozšířit o regionální dopady klimatu (u nás i v tropických oblastech), otázku adaptace na růst teplot či změny v rozložení pásem a biodiverzity.
Vytvoření kritického pohledu a mediální gramotnosti
Studenti mohou porovnat, jak komiks prezentuje fakta oproti tomu, jak jsou prezentována v médiích či populárních článcích. Může se rozebrat, jak jsou použity metafory, vizuální obrazy, jak se argumentuje, co je implikováno, co je předpokládáno. To je důležité, protože klimatickou změnu často obklopují mýty, dezinformace a přehnané či zkreslené interpretace.
Výuka hodnot a etiky
Diskuse o spravedlivosti (kdo nese důsledky změny klimatu více), mezinárodní odpovědnosti a mezigenerační spravedlnosti. Co my (současná generace) můžeme udělat pro budoucí generace? Jaké jsou povinnosti jednotlivce, státu či průmyslu? Komiks otevírá prostor k úvahám o tom, jaké oběti jsou přijatelné, kde hledat kompromisy a jaké si stanovit cíle.
Závěr
Svět bez konce je výjimečná kniha pro dospělé i mladší čtenáře. Je to kniha, kterou lze doporučit jak široké veřejnosti, tak jako výukový materiál pro středoškolské i případně vyšší ročníky základních škol. Pro druhý stupeň základní školy je cenná hlavně tím, že umí vysvětlit složité věci srozumitelně a zábavně. Žáci se díky ní dozví, proč je téma klimatické změny důležité, a mohou o něm diskutovat nejen vědecky, ale i z pohledu etiky a budoucnosti.
Pro učitele je to ideální materiál k tomu, aby motivoval, vysvětlil a rozproudil debatu. A pro žáky je to pozvánka k přemýšlení, jakou roli budou oni sami v budoucnosti hrát – jako spotřebitelé, občané i lidé, kteří mají možnost ovlivnit náš svět.
TIP: Jak využít „Svět bez konce“ na 2. stupni ZŠ
Komiks se velmi dobře hodí jako výuková pomůcka pro 8.–9. třídu, kdy se žáci už učí o přírodních vědách, společnosti i o globálních problémech. Dá se využít nejen v přírodopisu nebo zeměpise, ale také velmi dobře ve fyzice či občanské výchově.
1. Úvodní motivační čtení
Učitel může přečíst vybranou část – např. o tom, kolik energie potřebujeme k běžným činnostem. Žáci mohou hádat: kolik energie spotřebuje pračka, auto nebo mobil. Pak se ukáže obrázek z knihy a porovnají se výsledky.
2. Diskuse
Otázky k debatě:
- Proč je fosilní energie pro svět problém?
- Jaké známe obnovitelné zdroje a jaké mají výhody a nevýhody?
- Myslíte si, že by Česko mělo stavět nové jaderné elektrárny?
3. Skupinová práce
Žáci mohou vytvořit:
Plakát o zdroji energie – výhody, nevýhody, obrázky.
Krátký komiks – jak by vypadal svět za 50 let, kdybychom nic nezměnili, a jak by vypadal, kdybychom využívali čistou energii.
Prezentaci – energetický mix ČR dnes a v roce 2050 (na základě dostupných zdrojů).
4. Kritické myšlení
Je dobré upozornit, že i když komiks podává mnoho faktů, je to stále názor jednoho odborníka. Úkolem žáků může být najít jiné články, které říkají něco jiného (např. více zdůrazňují větrné a solární zdroje), a porovnat argumenty.
TIP: Jak využít „Svět bez konce“ na SŠ
Na střední škole se s publikací Svět bez konce dá pracovat mnohem hlouběji a detailněji – studenti už zvládnou složitější data, grafy i odbornější diskusi o ekonomice, politice a etice. Zde jsou konkrétní způsoby využití:
1. Úvodní materiál k diskusi
Motivační čtení: Učitel vybere část komiksu (např. o skleníkovém efektu nebo o roli fosilních paliv). Studenti přečtou krátký úryvek a poté diskutují: Jaké důsledky to má pro naši zemi? Jak se to dotýká mého života?
Reflexe: Žáci mohou psát krátký komentář, co je na komiksu překvapilo nebo co považují za nejdůležitější sdělení.
2. Diskuse
Diskuse o energetické politice a spravedlnosti: kdo má nést náklady na přechod k čistší energii?
Porovnání pohledů: proč Jancovici zdůrazňuje jádro a jaké jiné názory existují.
Role občana: Co může dělat jednotlivec, co stát, co mezinárodní společenství?
Debata „Pro a proti jádru“: studenti si rozdělí role (vláda, ekologické hnutí, průmysl, veřejnost) a připraví argumenty.
3. Projektové a výtvarné aktivity
Model budoucího Česka (2050): skupiny studentů připraví scénář – jaký energetický mix by byl realistický a udržitelný.
Vytvoření vlastního „minikomiksu“: studenti zpracují krátký příběh inspirovaný Světem bez konce, kde vysvětlí jiný aspekt klimatické krize (např. dopravu, potraviny, odpady).
4. Rozvoj kritického myšlení
Analýza argumentace: studenti hledají, kde Jancovici používá fakta, kde analogie, kde hodnotové soudy.
Porovnání zdrojů: jeden tým zkoumá argumenty pro jadernou energii, druhý proti, třetí shrnuje obnovitelné zdroje. Následuje prezentace a společná debata.
Mediální gramotnost: srovnání, jak je klimatická změna popisována v komiksu, v médiích, v politických prohlášeních a ve vědeckých zprávách (např. IPCC).
5. Psaní a kritická reflexe
Esej: „Jaké zdroje energie by měla ČR využívat v roce 2050?“
Plakát / infografika: „Jakou stopu zanechává moje domácnost?“
Prezentace: „Jak by se změnil můj život, kdybychom přestali využívat fosilní paliva?“
JANCOVICI, Jean-Marc; BLAIN, Christophe: Svět bez konce. Praha: Argo, 2023. 200 s. ISBN 978-80-257-4132-0.
Vyzkoušejte také
Energetika v ČR dnes a zítra
Jak vypadá energetika České republiky z pohledu produkce oxidu uhličitého? Jak jsme na tom ve srovnání s jinými evropskými státy? A jaké máme […]
Ekologická stopa
Jak velká je naše spotřeba a kolik toho může dostupná půda vyprodukovat? A co víc, jak se to liší v různých částech našeho […]
I drobnost se počítá
Každý z nás ovlivňuje klima, a proto ho i každý z nás může pomoci chránit. Která opatření se dělají snadno? A jak jsou vlastně efektivní? […]
