Emisní (ne)rovnost

Vzdělávací cíle:

• Žáci se zamýšlí nad nerovnou distribucí skleníkových plynů a využití obnovitelných zdrojů ve světě. 
• Žáci dokáží definovat ekologické i sociologické příčiny a dopady této nerovnosti.
• Žáci dokáží vlastními slovy popsat vzájemné vztahy mezi ekonomickými
  a ekologickými faktory v kontextu klimatické změny.

Pomůcky:

• Mapa světa, 6 špendlíků, 6 listů papíru A4, balónky a jablka (podle počtu žáků), tabulka zemí (příloha č. 1), klimatičtí svědci (příloha č. 2), židle (podle počtu žáků).

Postup:

1. Příprava (5 minut)

Přesuňte stoly a židle v učebně na stranu, abyste získali dostatek prostoru. Pověste na zeď mapu světa, aby byla pro žáky dobře viditelná. Vytiskněte si předem tabulku zemí (příloha č. 1) a podle ní si nachystejte dostatečné množství balónků a jablek. Na každý papír napište název jedné z vybraných zemí.

TIP: Lekci můžete realizovat i venku, v tom případě si s sebou musí vzít každý žák jednu židli. Nechcete použít balónky nebo jablka? Nevadí, můžete je vyměnit například za čokoládu apod.

2. Evokace (10 minut)

Seznamte žáky s tématem lekce a požádejte je aby vytvořili půlkruh kolem mapy světa. Náhodně rozdejte mezi žáky papíry s názvy zemí, jiným žákům pak rozdejte špendlíky. Požádejte prvního žáka, aby prozradil název země, kterou dostal (např. Švédsko) a poté vyzvěte dalšího žáka, aby zemi našel na mapě a vyznačil její hlavní město špendlíkem. Ptejte se žáků i na jejich odhad velikosti dané země, který pak můžete opravit dle skutečnosti. Takto postupně představte všechny vybrané země.

3. Spravedlivě rozděleno? (15 minut)

Rozložení obyvatelstva 

Celá skupina žáků nyní představuje 100 % populace Německa, Brazílie, Číny, Švédska, Tanzanie a Kataru. Úkolem studentů je odhadnout procentuální rozložení populace v těchto zemích a na základě svých odhadů vytvořit šest skupin. Kolik z nich bude obyvateli Číny? Kolik z nich patří do Kataru a Německa? Nezapomeňte žákům říct, že v každé zemi musí být alespoň jeden člověk. Poté, co se žáci rozdělí do skupin dle svého odhadu, upravte jejich rozdělení dle tabulky zemí (příloha č. 1).

Rozdělení příjmu 

Druhé rozdělení ukazuje žákům průměrný příjem obyvatel dané země vypočtený za rok. Pro výpočet tohoto ukazatele se veličiny čistého národního produktu (ČNP), jako je hrubý domácí produkt (HDP), hrubý národní důchod (HNP) či  národní důchod, vydělí počtem obyvatel země a upraví se podle příslušné míry inflace. To umožňuje srovnání ekonomické situace mezi vybranými státy. Příjem na hlavu je zde symbolizován židlemi,  počet židlí tedy musí odpovídat počtu žáků. Židle představují 100 % celkového příjmu zemí na hlavu. Úkolem žáků je nyní odhadnout a rozdělit židle mezi státy. Kolik židlí přijde do Německa? Kolik do Tanzanie a Číny? Upravte pak židle znovu podle tabulky a požádejte žáky, aby se na židle usadili podle proporcí populace. To vytváří aha efekt, neboť rozdíly v příjmech mezi zeměmi jsou značné. 

Rozdělení emisí skleníkových plynů

V této části žákům vysvětlete, že balónky symbolizují emise skleníkových plynů v ekvivalentu počtu CO₂ na obyvatele. Vyzvěte žáky opět k odhadu a následně je opravte podle tabulky.

Využití obnovitelné energie 

Nyní všichni hráči obdrží jablko, které symbolizuje spotřebu obnovitelných zdrojů energie v procentech celkové spotřeby energie. Zadejte žákům opět za úkol odhadnout a rozdělit jablka a následně je opravte podle tabulky.

Dopady klimatických změn na kontinenty 

V každé skupině obdrží jeden žák papír s textem klimatičtí svědci (příloha č. 2) příslušící dané zemi. Tito žáci vystoupí před ostatní tak, aby je bylo dobře vidět i slyšet a předčítá dané svědectví. Upozorněte žáky na to, že nejsou k dispozici zprávy za všechny vybrané země a místo Číny, Kataru a Švédska se mohou dozvědět o dopadech klimatické změny v Indii, Nigeru a Grónsku.

TIP: Na webových stránkách klimazeugen.eu naleznete klimatické svědky i z jiných států. Můžete do lekce zařadit třeba svědectví z České republiky či Slovenska.

4. Reflexe (15 minut)

Požádejte žáky ať i nadále zůstanou rozdělený v daných skupinách a následně s nimi pomocí otázek reflektujte všech pět bodů aktivity. Využít můžete následující otázky:

• Co vás překvapilo při rozdělování počtu obyvatel a příjmů?
• Jaké jsou důvody rozdílné úrovně emisí skleníkových plynů na obyvatele?
• Jakou vidíte souvislost s rozložením příjmů na obyvatele?
• Myslíte si, že státní hranice mohou hrát nějakou roli při dopadech klimatické změny?
• Jaké sociální a politické dopady vnímáte v souvislosti se změnou klimatu?

Další otázky k reflexi naleznete uvnitř kompletní lekce v příloze.

Autoři lekce:
Původní verzi aktivity nalezneme v metodice Unterrichtseinheit CLIMATE CHANGE – A Serious Game. Za obsah odpovídá organizace Ecomove International.

Pro web Učím o klimatu přeložila a upravila Katarína Čižmárová díky podpoře z projektu Ministerstva životního prostředí. Přeložené materiály nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Přílohy: