Kde se berou skleníkové plyny?

Vzdělávací cíle:

• žák získá představu o množství a hlavních zdrojích emisí skleníkových plynů,
• žák analyzuje grafy a schémata ukazující hlavní zdroje skleníkových plynů, které se uvolňují do atmosféry činností člověka,
• žák diskutuje, v jakých oblastech by se v jeho škole mohla zavést opatření ke snížení emisí skleníkových plynů.

Pomůcky:

• Na místě: tabule/flipchart, dataprojektor, plátno a PC, papíry/sešity, tužky a prostor, ve kterém mohou žáci pracovat ve 2–4členných skupinách (počet skupin není omezen).
• Předem vytisknout: sady grafů s různými parametry emisí skleníkových plynů – jedna sada do skupiny, cca 3 fotografie ze školy a okolí (lze promítnout).

Postup:

1. Skleníkové plyny kolem nás (10 min)

• Zarámujte žákům na základě předchozích znalostí pojem skleníkové plyny, minimálně takto:
  • plyny, které se vyskytují v atmosféře a způsobují skleníkový efekt, jejich nárůst tedy způsobuje oteplování planety
  • mezi nejvýznamnější patří vodní pára, oxid uhličitý, metan a oxid dusný
  • podle vědců má největší podíl na stávajícím nárůstu teplot, tedy probíhající změně klimatu, nárůst koncentrace oxidu uhličitého (cca ze 70 %) z důvodu lidské činnosti
  • pro zjednodušení přepočítáváme vliv ostatních skleníkových plynů na tzv. ekvivalentní příspěvek ke skleníkovému efektu (CO₂eq); jedná se tedy o takové množství CO₂, které by za určitou standardizovanou dobu (obvykle 100 let) přispělo stejně, jako tento plyn
  • vodní pára je sice nejsilnějším skleníkovým plynem, ale její množství v atmosféře ovlivňuje výpar z oceánů a řídí ho teplota planety; její množství tedy není přímo ovlivněné člověkem a nebudeme s ním dále v lekci pracovat
• Nyní rozdělte žáky do skupin a dejte jim k dispozici 3 fotografie nejlépe z jejich nejbližšího okolí – škola, obec s ulicemi (obchody, dopravou), okolní zemědělská/lesnická krajina. Fotografie můžete také promítnout na dataprojektoru.
• Vyzvěte žáky, aby si pojmenovali, při kterých činnostech se v těchto místech tvoří hlavní skleníkové plyny – oxid uhličitý, metan a příp. i oxid dusný. Pokud mají k dispozici fotky, mohou tyto místa a činnosti označit fixou.
• Nyní skupiny požádejte, aby zdroje a činnosti pojmenovali. Ptejte se žáků, které činnosti podle nich není reálné ovlivnit (např. dýchání organismů, sopečná činnost), které částečně (např. tlení a hoření organické hmoty – tedy např. kácení lesů, chov dobytka) a které rozhodně ano (těžba a spalování fosilních paliv – uhlí, ropy a zemního plynu, produkce cementu). Není nutné v tuto chvíli pojmenovat všechny zdroje, ani vyvracet odlišné názory. Můžete je napsat na tabuli do sloupečků.

2. Analýza grafů (15 min)

• Pojmenujte hlavní cíle hodiny. Nechejte skupiny tipovat, jaké množství skleníkových plynů vyprodukuje občan České republiky za rok. Odhady nechte zaznít, případně je zapište na tabuli. 
• Do každé skupiny dejte několik grafů vztahujících se k emisím skleníkových plynů. Je možné dát všem skupinám stejné sady, ale také je kombinovat. Doporučujeme do všech skupin tyto zdroje:
  • Emise skleníkových plynů světa, doplněné přepočtem na obyvatele: https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-svet?q=emise%20CO2
  • Emise skleníkových plynů podle regionů, přepočtené na osobu: https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-svet-na-osobu
  • Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů: https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-cr-detail
  • Srovnání zdrojů emisí skleníkových plynů na obyvatele: https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-vybrane-staty
• Napište či promítněte otázky, na které mají žáci hledat v grafech odpovědi:
  • Zjistěte, jaké množství emisí připadá na každého občana ČR. Je to hodně, nebo málo? 
  • Jaké oblasti/činnosti jsou z pohledu emisí skleníkových plynů v ČR největšími emitenty CO₂eq?
  • Co by se mělo stát, aby se množství produkovaných skleníkových plynů co nejrychleji snižovalo – celosvětově, a v rámci ČR?

3. Co se má stát (15 min)

• Ukončete skupinovou práci a diskutujte odpovědi jednotlivých skupin. Pracujte s předchozími odhady. Co by mělo zaznít:
  • Na jednoho občana ČR připadá cca 12 tun CO₂eq ročně – je to skoro 2x tolik, než průměr na jednoho obyvatele planety, a výrazně více, než kolik má většina ostatních států EU. 
  • Největší množství emisí v rámci ČR připadá na energetiku, a to jak výrobu elektřiny, tak tepla, a dále na dopravu, zejména automobilovou. Velký vliv má ale i průmysl, domácnosti a zemědělství. 
  • Česko může největšího snížení emisí dosáhnout proměnou energetiky – zejména ukončením spalování uhlí a nárůstem podílu obnovitelných zdrojů, případně zvýšením podílu jaderných elektráren. Velkou roli ale může mít také snížení energetické náročnosti průmyslu i domácností, omezení automobilové dopravy či nižší konzumace masa a mléčných výrobků. Celosvětově je to podobné, jen poměr jednotlivých položek se bude u různých států lišit.
• Rozdejte do skupin ještě poslední graf: Potenciál vybraných způsobů snížení emisí v ČR: https://faktaoklimatu.cz/infografiky/potencial-zpusobu-snizeni-emisi. 
  Proberte s žáky část „Co mohou ovlivnit lidé svojí spotřebou“. Poté jim nechejte několik minut, aby zkusili navrhnout, jak by v těchto konkrétních oblastech bylo možné snížit spotřebu ve škole.

4. Reflexe (5 min)

• Nechte zaznít návrhy jednotlivých skupin. V případě, že s nimi budete dál pracovat, zapište je na papír/tabuli. 
• Vyzvěte žáky, aby stručně zhodnotili (např. pomocí palce), jak se jim dařilo analyzovat grafy skleníkových plynů, a zda mají základní představu o množství a hlavních zdrojích emisí skleníkových plynů.  

Tipy pro další práci: 

Poznamenejte si výsledky reflexe žáků. Pokud měli žáci problém s grafy, bude užitečné je zařazovat do výuky častěji. Pokud se stále dobře neorientují v číslech, bude užitečné zařadit do následujících hodin další čísla a příměry. 

V příští hodině můžete dál pracovat s návrhy žáků na snížení emisí školy. Můžete nechat skupiny promýšlet konkrétní realizaci a nejlépe je dovést až k samotnému řešení, např. formou projektového dne.

Infobox: 

• Pro průběh lekce je vhodné prostudovat si informace vysvětlující vybrané infografiky a širší kontext, viz přehled zdrojů.

Metodická podpora pro učitele:

Pokročilé skupině (SŠ, VŠ) přidáváme k analytické části další grafy a doplňujeme podrobnější otázky od autora infografik Fakta o klimatu, např.:

• Vývoj emisí skleníkových plynů v ČR s podílem jednotlivých sektorů
• Emise světových regionů přepočtených na HDP
• Největší jednotliví emitenti v ČR
• Emise skleníkových plynů jednotlivých států EU

Zdroje: 

• Infografika Emise skleníkových plynů světa od autora Fakta o klimatu, licencováno pod CC BY 4.0.
• Infografika Emise světových regionů přepočtené na osobu od autora Fakta o klimatu, licencováno pod CC BY 4.0.
• Infografika Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů detailně od autora Fakta o klimatu, licencováno pod CC BY 4.0.
• Infografika Srovnání emisí skleníkových plynů na obyvatele od autora Fakta o klimatu, licencováno pod CC BY 4.0.
• Infografika Potenciál vybraných snížení emisí skleníkových plynů v ČR od autora Fakta o klimatu, licencováno pod CC BY 4.0.

Autorka: Hana Mikulicová, Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání

Přílohy:

Vyzkoušejte také

Hra na skleníkový efekt

V této pohybové hře žáci sami znázorní, jak funguje skleníkový efekt. Jedni se stanou slunečními paprsky, druzí pak oxidem uhličitým. […]

Více informací

Přírodopis / biologieZákladní pojmy a data6. - 7. třída

Jak snížit české emise?

Mají vaši žáci základní povědomí o klimatické změně, jejích příčinách a dopadech? Výborně! Pak mohou společně prozkoumat infografiky s doprovodnými texty a navrhnout, jak […]

Více informací

ZeměpisEnergetikaSŠ

Uhlík v našem okolí

Uhlík je základním stavebním kamenem života a zároveň pomáhá stabilizovat klima. Prozkoumejte se svými žáky, kde v okolí se vyskytuje, a vytvořte uhlíkovou […]

Více informací

Přírodopis / biologieZákladní pojmy a data6. - 7. třída