Vzdělávací cíle:
- Žák získá vybrané informace o původním obyvatelstvu a o tom, jak se vyrovnává s klimatickou změnou a dalšími problémy životního prostředí.
Pomůcky:
- Sada obrázků (Příloha 1), popis obrázků (Příloha 2), dopisy (Příloha 3), dataprojektor, prázdné papíry a psací potřeby.
Postup:
Evokace (10 minut)
V úvodu lekce žákům představte sérii obrázků, aniž byste je jakkoli komentovali. Následně se jich zeptejte co měly všechny obrázky společného, co na nich bylo zobrazeno.
Po krátké diskuzi žáky informujte, že na obrázcích viděli původní obyvatele z různých částí světa.
Všimněte si, jak si zachovali svůj tradiční způsob života a blízký vztah k přírodě. Pro původní obyvatele jsou dopady klimatické změny často citelnější, přestože se na jejím vzniku podílejí jen minimálně.
Nakonec žákům znovu promítněte obrázky a tentokrát je doplňte o komentář (Příloha 2).
TIP: Aby žáci získali širší pohled na to jakým výzvám čelí původní obyvatelstvo v době klimatické změny, můžete jim přehrát film ThuleTuvalu, který se tomuto problému věnuje hlouběji.
Psaní dopisů (25 minut)
V další části rozdejte žákům fiktivní dopisy původních obyvatel. Každý žák může dostat vlastní dopis nebo rozdejte jeden do lavice.
Dopisy jsou od dvou dospívajících dětí z kmene Inuitů (v Grónsku) a Janomamů (v amazonském deštném pralese). Píší o sobě, o svém každodenním životě a o interakci s přírodou. V dopise také představují ekologický problém, který ohrožuje je a jejich lid. Pro Inuity je to klimatická změna, pro indiány kmene Yanomami odlesňování deštného pralesa.
Zadejte žákům za úkol napsat dopis s odpovědí, ve kterém odpoví na otázky a popíší svůj vlastní život. Vyzvěte je, aby do odpovědí zahrnuli i vlastní otázky, aby se dozvěděli více o dospívající dívce a místních problémech. Žáci by v dopise měli také uvést své nápady, jak by daný problém řešili nebo nápady co mohou sami udělat, aby pomohli.
Shrnutí a reflexe (10 minut)
Diskutujte s žáky o obsahu jejich dopisů. Otázky, které žáci ve svých dopisech kladou, zaznamenejte na tabuli a společně na ně odpovídejte. Můžete využít i další otázky do diskuze:
- Jak žijí původní obyvatelé? Jaký význam pro ně má příroda? K čemu přírodu využívají a jak s ní nakládají?
- Jak žijeme my? Jaký význam pro nás má příroda? K čemu ji využíváme a jak s ní zacházíme my?
- Proč jsou původní obyvatele více vystavení dopadům klimatické změny?
- Co se od původních obyvatel můžeme naučit?
- Co můžete udělat my sami pro řešení popsaných problémů, a pomoci tak původním obyvatelům?
Můžete uvést i příklad národa, který si sám zničil životní prostředí, což vedlo k jeho zániku – Rapa Nui na Velikonočním ostrově. Tento příklad by měl žákům objasnit, že existují i původní národy, které se ke svému životnímu prostředí nechovají šetrně.
Určitě si rozklikněte i kompletní lekci v příloze, kde najdete tipy pro další práci, infobox s představením původních obyvatel a vybrané zdroje.
Autoři lekce:
Původní verzi aktivity nalezneme v kapitole Indigene Völker im Kampf gegen den
Klimawandel, lekce Briefe aus dem Regenwald – Indigene Kinder berichten über den
Klimawande vytvořené Umwelt im Unterricht. Lekce podléhá licenci CC BY-SA 4.0 license.
Pro web Učím o klimatu přeložila a upravila Katarína Čižmárová (SEVER Horní Maršov) díky podpoře z projektu Ministerstva životního prostředí. Přeložené materiály nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Přílohy:
Soubory z lekce ke stažení
Vyzkoušejte také
Tři ostrovy
Jak se asi cítí obyvatelé pomalu se potápějícího ostrova? Skupinová hra, která jednoduchou formou simuluje katastrofický scénář a jeho řešení. Ukazuje, […]
Změna klimatu pohledem z Pacifiku
Lekce ze Summitu Světových škol pracuje s videem zakladatelky projektu Palau Ocean Collective, Boly Majekobaje, která představuje, jak velké a naléhavé je […]
Velikonoční ostrov – šlo zabránit katastrofě?
Badatelská lekce do dějepisu uvozená otázkou „Jak mohli na Velikonočním ostrově zabránit katastrofě?“ Žáci dohledávají skrze modelová svědectví obyvatel ostrova, […]
