Jak velká je zima na Antarktidě?

Vzdělávací cíle: 

Žák:

• si procvičí práci s desetinnými a zápornými čísly,
• porovná teplotní data z Antarktidy mezi různými roky, a také s teplotami v ČR,
• uvede příčinu růstu průměrných teplot a zhoršujících se teplotních extrémů.

Pomůcky: 

• vytištěný pracovní list pro každého žáka, psací potřeby, globus či mapa světa.

Postup:

1. Evokace (5 minut)

Na začátek pracujeme s celou třídou pohromadě. V lekci se budeme bavit o velmi nízkých teplotách. Položíme žákům otázku: „Kde na naší planetě je největší zima?“ (Pokud padne „v mrazáku“, můžeme se pobavit o teplotě v domácím mrazáku, aby měli žáci srovnání.)

Diskuzi směřujeme k Antarktidě, shrneme informace o teplotách. Antarktida je nejchladnější kontinent na Zemi s trvalou sněhovou pokrývkou téměř na celém povrchu. Nejnižší teploty bývají ve vnitrozemí, pohybují se od -40 do -70 °C v zimních měsících a mezi -30 a -40 °C v létě.

Ukážeme na mapě, kde Antarktida leží. Popřípadě promítneme fotografii/obrázek Antarktidy. V Antarktidě nežijí stálí obyvatelé, pouze pracovníci vědeckých stanic. Jednou z nich je polární stanice Vostok, která leží ve vnitrozemí Antarktidy. Zde byla naměřena nejnižší teplota na Zemi.

„Tipnete si, kolik to bylo?“ Nejnižší teplota určená pozemním měřením byla naměřená 21. června 1983 a její hodnota byla −89,6 °C.

Žáci tipují, během toho rozdáme každému z nich pracovní list (příloha č. 1), kam žáci zapíší své odhady.

TIP: V evokaci je možné kromě zasazení do mapy promítnout i pár fotek z Antarktidy, aby žáci získali lepší představu o místě. Podle schopností mohou žáci s pracovním listem pracovat samostatně, ve dvojicích či ve skupinách.

2. Uvědomění (35 minut)

Žáci se při práci s pracovním listem (příloha č. 1) seznamují s teplotními daty, procvičují práci s desetinnými čísly. Je možné pracovat samostatně, ve skupinách či celá třída dohromady.

V první části pracovního listu (samostatná práce 15 minut, poté společná kontrola 10 minut) se žáci seznamují s teplotními daty z Antarktidy. Pro další práci není nutné spočítat vše, spíš je důležité si data „osahat“. Příklady 7 až 9 jsou pro rychlé počtáře. Příklad 10 by měli řešit všichni, vracíme se v něm k úvodní tipovací otázce.

V druhé části pracovního listu (10 minut společná práce) porovnáme teploty z Antarktidy s teplotami u nás, čímž si připravíme podklad pro poslední příklad.

Teplotní rekord z března 2022 (-10,1 °C) naměřený ve stanici Vostok si představíme na teoretické situaci u nás. Vztaženo k průměrným teplotám (aby se jednalo o stejný rozdíl k průměrné teplotě v březnu) by u nás v březnu muselo být asi 50 °C!

3. Reflexe (5 minut)

Zeptáme se žáků:

• Co jste se v hodině dozvěděli?
• V čem jste si rozšířili obzory? (Připomněla vám dnešní hodina něco, co jste věděli již dříve?)
• Co vás nejvíce překvapilo?
• Čím jsou podle vás způsobené teplotní extrémy, které se v poslední době častěji vyskytují?

Na konec sdělíme žákům informace ke klimatické změně:

„Planeta Země se otepluje, v celosvětovém průměru již asi o 1,2 °C, oblasti kolem pólů se však oteplují asi čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Klimatická změna neznamená jen „globální oteplování“, projevuje se i extrémy počasí (vysoké či nízké teploty, povodně, sucha, hurikány a tornáda).“

Poznámka: Data z Antarktidy jsou historická, data teplot ČR jsou z roku 2022 (tedy období, které žáci zažili): smyslem není vědecká analýza, ale snaha o porovnání s něčím, co žáci znají. Je vhodné žáky upozornit, kdy jde o průměrné teploty a kdy o aktuálně naměřené teploty (případně s žáky probrat, jak by průměrnou měsíční teplotu počítali z průměrných denních teplot). V závěru lekce vztahujeme extrémní naměřenou teplotu k průměru. Smysluplnější by bylo vztáhnout tento extrém k „obvyklým extrémům“, avšak lekci by to učinilo komplikovanější.

TIP: Lekci je možné rozšířit o informace z:
1) přírodopisu – zvířata žijící na Antarktidě,
2) zeměpisu – umístění Arktidy a Antarktidy + střídání ročních období na severní a jižní polokouli,
3) fyziky – rozdílnost teplot mezi zimními a letními měsíci, využití znalostí optiky.

Metodickou podporu a použité zdroje naleznete v PDF lekci v přílohách.

Autorka: Pavla Šlinzová, ARPOK

Přílohy: