Klimamýty a fakta II. – Učím o klimatu

Klimatické mýty jdou někdy do detailů a mají bohaté sponzory

Dezinformace, které reprodukují popírači lidského podílu na klimatických změnách v průmyslové éře, mají buď obecnější nebo konkrétnější charakter. Do první skupiny patří mimo jiné teze, že „klima se měnilo vždy“ anebo třeba tvrzení, že „globální oteplování způsobuje sluneční aktivita“. Takové argumenty může snadno uvést na pravou míru i informovaný laik. Postačí poukázat například na to, že současné změny probíhají podstatně rychleji než ty minulé a hlavní příčinou jsou prokazatelně emise skleníkových plynů. Sluneční aktivita naopak podle vědeckých dat v uplynulých desetiletích stagnovala nebo klesala, zatímco globální teplota rostla. Pro bližší informace doporučujeme článek Klimamýty a fakta I.

Arktida opravdu taje

V „éteru“ lze ovšem narazit i na „klimaskeptické“ komentáře konkrétních jevů a procesů biologického rázu. Podle jednoho takového narativu globální oteplování neohrožuje lední medvědy v Arktidě. Zastánci tohoto názoru poukazují na fakt, že zhruba v 70. letech minulého století se populace těchto zvířat začala po období poklesu opět rozrůstat – díky lepší ochraně proti odlovu. To je sice pravda, nicméně takový postoj nebere v potaz aktuální vývoj a zejména perspektivu pro následující dekády.

Ledová plocha Arktidy se v létě smrskla za poslední půl století o víc než polovinu. A podle seriózních prognóz se ve výhledu desítek let může ocitnout pod vodou i severní pól. Nemístně optimistické výroky o vyhlídkách ledních medvědů neberou v potaz skutečnost, že právě v Arktidě, jediném místem na planetě, kde se tyto šelmy přirozeně vyskytují, dochází k nejvýraznějšímu oteplování v důsledku klimatických změn (minimálně dvojnásobný nárůst oproti globálnímu průměru).

Teplejším epochám mezi dobami ledovými v dávné minulosti se tito majestátní tvorové dokázali přizpůsobit. Teď ale čelí tlaku, který jako druh ještě nezažili. Aktuální vývoj jejich populace, odhadované celkově na 20 až 30 tisíc jedinců, není zcela jasný. Z přibližně dvacítky velkých teritorií s jednotlivými subpopulacemi ledních medvědů je už dnes ve třech z nich prokázán úbytek těchto živočichů kvůli enormní ztrátě ledového příkrovu. Jde například o jih i západ kanadského Hudsonova zálivu. V jedné subpopulaci prokazatelně dochází k nárůstu a v pěti dalších ke stagnaci. Ze zbývající víc než poloviny oblastí chybí relevantní data…

Divočina na ústupu

Kupříkladu podle pět let staré studie, zveřejněné v odborném magazínu Nature Climate Change (Molnár 2020), je velmi pravděpodobné, že do konce tohoto století budou lední medvědi v lepším případě živořit v několika málo posledních arktických lokalitách nebo se jejich existence omezí už jen na zoo. Důvod? Kromě enormního ubývání arktického ledu i mírně klesající populace jejich hlavního zdroje obživy – tuleňů.

Situace ledních medvědů dramaticky ilustruje obecný tlak, kterému čelí živá příroda ze strany lidstva. Nejen v důsledku průmyslové produkce skleníkových plynů, ale samotné existence civilizace založené na růstu a technologickém zdokonalování. To není kritika pochopitelných lidských ambicí ani pokroku, který tyto ambice plodí. Proč ale strkat hlavu do písku před „nežádoucími efekty“ bohatnutí lidského druhu i populační exploze? Web iniciativy Population Matters, která se hlásí k odkazu přírodovědce Davida Attenborougha, demonstruje onen tlak lidí na živou přírodu jednoduchou infografikou. Podle ní ještě před 10 tisíci lety tvořili lidé pouhé procento z celkové „masy“ obratlovců na planetě Zemi. Zbytek připadal na divoká zvířata. Dnes představují právě ta „mizivé“ jedno procento a o zbývajících 99 % se dělí člověk s domestikovanými živočichy…

Průmyslová lobby, ideologové a influenceři

Kdo a proč ale doklady o lidském vlivu na „ohřívání“ planety zkresluje, bagatelizuje či zcela popírá? AI aplikace Gemini identifikuje tři hlavní zdroje dezinformací následujícím způsobem: organizované kampaně průmyslových odvětví a jejich lobbisté, politické a ideologické skupiny a do třetice sociální média a influenceři.

Mezi „velké hráče“ na tomto poli patří například americký neziskový think tank Heartland Institute. Konzervativně a libertariánsky orientovaná organizace spolupracovala v závěru 20. století s tabákovou korporací Philip Morris na antikampani, která relativizovala negativní dopady kouření a snahy o jeho veřejnou regulaci. Ptáte se proč? Když vám někdo nabídne dostatečně velkou sumu za „pravdu“, na které vyděláte oba, naučíte se ji spolu s ním opakovat, dokud budou téct peníze.

Na začátku tohoto století se hlavním tématem institutu Heartland stalo zpochybňování vědeckého konsensu o lidském podílu na klimatických změnách. Heartland v roce 2008 publikoval soupis „500 vědců, jejichž výzkum je v rozporu s obavami z lidmi způsobeného globálního oteplování“. Podle představitelů institutu ne každý badatel z příslušného výběru by sám sebe označil za klimaskeptika, nicméně závěry jejich prací jsou prý hodné veřejné pozornosti. Institut také zaměstnal mladou německou youtuberku Naomi Seibt, která je pro krajně pravicové a klimaskeptické názory přezdívaná jako „anti-Greta“. Od roku 2008 pak think tank pořádal téměř každoročně mezinárodní konferenci o klimatické změně. Událost bývá už tradičním místem setkání popíračů globálního oteplování včetně několika profesorů, kteří dnes patří podle globálních analýz vědeckých studií v oblasti klimatu k menšině o velikosti přibližně desetiny procenta.

Skandál think tanku mnohé sponzory odradil

V roce 2012 informovala přední světová média o uniklých dokumentech Heartland Institute. Jako sponzoři institutu tehdy vešli ve známost mimo jiné společnosti Microsoft, General Motors, Bayer či Pfizer. Interní texty ideologického spolku také zahrnovaly detaily o odměnách pro konkrétní přírodovědce, kteří tehdy odmítali spojitost mezi lidskou činností a klimatickými změnami. Někteří z těchto expertů přijetí honorářů potvrdili. V důsledku zveřejnění uniklých informací a také kontroverzní billboardové kampaně z téhož roku přišel Heartland Institute o významnou část donorů.

Vlivný think tank posledních dvacet let nezveřejňuje zdroje svého financování. Na začátku tohoto století mezi ně patřily i největší ropné či uhelné společnosti, ale třeba ExxonMobil od sponzorství už dávno odstoupil s ohledem na „anti-environmentální“ reputaci výrazně pravicového uskupení. Server ProPublica v roce 2022 identifikoval jako „hlavního patrona“ Heartland Institute stařičkého průmyslového magnáta z Chicaga. Barre Seid (*1932) se ve stejné době zapsal do americké historie poskytnutím do té doby největšího známého daru (v přepočtu kolem 40 miliard korun) politické či vlivové skupině. Seid podpořil lobbisty, kteří pomohli Donaldu Trumpovi „protlačit“ kontroverzní soudce do Nejvyššího soudu a rovněž stáli za „torpédováním“ federálního práva na potrat.

České ozvěny

Zpochybňování širokého vědeckého konsensu ohledně klimatických důsledků průmyslu, dopravy a dalších civilizačních výdobytků má silnou tradici i mezi českými (nejen) politiky. Většina parlamentních stran odmítá „pro-klimatickou“ politiku Evropské unie známou jako Green Deal. Například zástupci ODS i ANO jej zavrhují poměrně nekriticky a v zásadě en bloc. Ještě podstatně méně diplomatickým jazykem se pak k „zeleným“ iniciativám vyjadřují představitelé SPD, Motoristů („klimatická hysterie je jen další z nástrojů, jak okrást lidi o peníze a zničit průmysl ve prospěch jedné úzké skupiny“) nebo Institutu Václava Klause („člověk na klima jistě vliv má, ale jeho vliv se projevuje teprve na x-tém místě za desetinnou čárkou“).

Jak upozornil začátkem letošního jara portál demagog.cz, tehdy ještě poslanec SPD a vystudovaný geolog Jiří Kobza na svém tiktokovém účtu zveřejnil video, ve kterém kritizoval Green Deal a opatření pro boj s klimatickou změnou. „Do převážně názorového proslovu se vloudila i faktická tvrzení o tom, že lidská činnost má na emise minimální vliv a že emise nezpůsobují oteplování, ale naopak změny emisí nastávají kvůli oteplování. Kobza dodává, že změny klimatu provázejí planetu posledních 500 milionů let a cyklicky se opakují,“ uvedl demagog.cz s tím, že se podle něj Kobzovo videoposelství odvolává na faktické výroky, které zazněly na podzim roku 2024 na pražské konferenci „odmítačů“ klimatických změn.

Konkrétně mělo jít o tvrzení, že „člověk je zodpovědný za pouhých 5–⁠7 procent emisí CO₂ a antropogenní vliv na klimatickou změnu je tak prý zanedbatelný“. Podle webu demagog.cz se Kobza postavil i za další nepodložený výrok o tom, že změna koncentrace CO₂ v atmosféře nastává kvůli předcházejícím změnám teplot. Dotyčnou konferenci uspořádala česká „pobočka“ nizozemské nadace Climate Intelligence Foundation (Clintel), která upozorňuje na údajnou manipulaci s klimatickými daty a jejich chybnou interpretaci ze strany Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) a politiků. Název akce, která proběhla v prostorách Poslanecké sněmovny ČR, byl „Klimatické změny – fakta a mýty ve světle vědy“ a mezi hlavními sponzory uvedli pořadatelé Severočeské doly, dceřinou společnost ČEZ. ČEZ se následně proti akci vymezil.

Holandská stopa

Nadace Clintel, založená v roce 2019 holandským geofyzikem Guusem Berkhoutem a publicistou Marcelem Crokem, na rozdíl od Heartland Institute nezaměstnává „vědce“ a nevytváří sofistikované studie. Jejich kampaně jsou navržené jako mediální a politické nástroje. Vytvářejí dojem „mezinárodního odporu“ vůči klimatickému konsenzu a slouží jako podpůrný argument pro politiky a strany, které se staví proti klimatické legislativě. Zvláštní důraz pak kladou na populární slogany a otevřené dopisy, které se snadno šíří v médiích. Jejich vlajkovou lodí je kampaň World Climate Declaration (WCD) a slogan „There is no climate emergency“, s nímž přesvědčují veřejnost o tom, že „vědecký konsenzus neexistuje“ a že „klimatická politika je založena na přehnaném alarmismu“. Tato kampaň vznikla v roce 2019 a stojí za ní podpisy stovek lidí z různých oborů, z nichž pouze 1 % má kvalifikaci v klimatologii a jsou mezi nimi i obyčejní pracující lidé nebo senioři. V roce 2022–2023 se Clintel aktivně snažil rozšířit síť signatářů do střední a východní Evropy (včetně Česka a Slovenska).

Zakladatelé Clintelu popírají přímé napojení na ropný/plynárenský průmysl. Je třeba také říci, že financování podobných organizací je často těžko dohledatelné, zvlášť když pochází ze „soukromých darů“. Každopádně Clintel rád pořádá společné akce a vydává texty ve spolupráci s dalšími klimaskeptickými think tanky jako je Heartland Institute, Cato Institute, Global Warming Policy Foundation, CO₂ Coalition aj, z nichž některé prokazatelně slouží fosilnímu lobby.

Nebýt jako „oni“

Nekritické až „zaslepené“ odmítání vědeckých poznatků o klimatu a snah o nápravu, které můžeme snadno rozpoznat u mnohých jedinců či skupin, na druhou stranu nesmí vyústit v zavrhování jakékoliv kritiky či „odchylky od normálu“. Kupříkladu dánský statistik Björn Lomborg, který se před lety proslavil publikací Skeptický ekolog, označuje za kontraproduktivní politické kroky usilující o bezuhlíkovou ekonomiku a redukci spotřeby energie. V Lomborgově „logice“ totiž právě státy s největší spotřebou (levné!) energie plodí nejvíce bohatství, z něhož následně povstává největší potenciál k péči o životní prostředí a k boji se změnou klimatu. Taková teze je relativně snadno vyvratitelná, nicméně jistě stojí alespoň za vyslechnutí.

TIP: Návrhy aktivit pro žáky ZŠ a studenty SŠ

1. Kritické myšlení & dezinformace

Cíl: Rozpoznat mýtus a umět ho vyvrátit.

Mýty vs. fakta – rozdělit studenty do skupin, každá obdrží jeden mýtus z textu a připraví jeho vyvrácení.
Fact-checking – vybrat 1–2 konkrétní tvrzení (např. „člověk je zodpovědný za pouhých 5–7 % emisí“) a nechat studenty zjistit, zda je to pravda → reflexe, jak poznat spolehlivé zdroje.
Analýza manipulace – ukázat si techniky (vytržení z kontextu, argumenty autoritou, falešná rovnováha mezi názory) na příkladu jiného textu, který vyberete z novin nebo internetového zpravodajství.

2. Diskuze a role-play

Cíl: Nácvik argumentace, porovnání různých postojů.

Debata pro/ti – část studentů zastává vědecký konsenzus, část klimaskeptické postoje (i když jim nemusí věřit). Reflexe: Jaké argumenty se opakovaly? Jak se pozná silný argument?
Role médií – skupiny vytvoří krátkou zprávu (objektivní vs. zkreslená). Následné porovnání ukáže, jak stejná fakta mohou působit úplně jinak podle rámování.

3. Tvůrčí & projektové aktivity

Cíl: Aktivní zpracování obsahu.

Infografika – studenti vizualizují vybranou část textu (např. vývoj ledové plochy v Arktidě, vliv průmyslového lobby).
Komiks/meme – kreativní zpracování klimatického mýtu.
Mini-rešerše – studenti zkoumají, jak se téma klimatické změny prezentuje v českých médiích nebo na sociálních sítích (hledají mýty a reakce na ně).

4. Propojení s vlastní zkušeností

Cíl: Uvědomit si osobní vztah k tématu.

Reflexe mýtů – studenti napíší, s jakým klimatickým mýtem se už setkali a jak by na něj po této hodině reagovali.
Akční kroky – brainstorming malých opatření, které mohou jednotlivci či škola podniknout (spojení s environmentální výchovou).
Reflexe mýtů – studenti napíší, s jakým klimatickým mýtem se už setkali a jak by na něj po této hodině reagovali.
Akční kroky – brainstorming malých opatření, které mohou jednotlivci či škola podniknout (spojení s environmentální výchovou).

Didaktické tipy:

Text je hodně náročný – doporučujeme je rozdělit ho na kratší části (např. mýty o klimatu, příklad ledních medvědů, role průmyslové lobby, české ozvěny). Každá skupina může zpracovat jen jednu část a pak sdílet s ostatními.
Pro mladší studenty je lepší pracovat spíš s vizuály (mapy, grafy, obrázky ledních medvědů) než s celým textem.

První český AI asistent

V souvislosti se snahami a různými iniciativami, které se zasazují o vyvracení klimatických mýtů a dezinformací ve veřejném prostoru, je třeba zmínit unikátní počin české Asociace pro mezinárodní otázky. Ty vyvinula a v současné době testuje nástroj evidence.ninja, jenž s pomocí umělé inteligence bleskově odhalí klimatické mýty. Na stejné stránce také najdete Atlas klimatických mýtů, který téma našich dvou článků zpracovává ještě hlouběji.

Zdroje:

Molnár, P., Rode, J.D., Amstrup, S.C. a Regehr, G.D.: Fasting season length sets temporal limits for global polar bear persistence. Nature Climate Change [online]. 2020, roč. 10, č. 8, s. 732–738. ISSN 1758-678X. Dostupné z: https://doi.org/10.1038/s41558-020-0818-9
CLINTEL Foundation. World Climate Declaration: A Call for Scientific Integrity [online]. [cit. 16. 9. 2025]. Dostupné z: https://clintel.org/world-climate-declaration