S přibývajícími projevy změn klimatu i v České republice přibývá učitelů, kteří by se rádi o tomto tématu dozvěděli více. Sami se ale neradi pouští do výkladu komplikovaných politických dohod, raději by si přáli něco více praktického. Hledají možnosti, jak svým žákům toto téma předat na jim blízké lokální úrovni, kterou si dovedou představit. Je pochopitelné, že z něčeho, čemu nerozumí většina populace, a co ani učitelům nikdo dosud nebyl schopen pořádně vysvětlit, mají těžkou hlavu.
Co je to ten Green Deal?
Pojďme se tedy nejprve společně podívat, jaká je definice Green Dealu, tedy Zelené dohody pro Evropu. Je to právně nezávazný dokument. Doporučuje, jak bychom se měli chovat. Green Deal nechce měnit lidem životní styl, snaží se nastavit nějaká základní pravidla fungování ekonomiky, která nás posunou dál (např. že znečišťovatel platí, znečišťování mu nebude procházet). Právně závazné legislativní podoby, tedy nařízení, nabývají až opatření, která jsou součástí balíčku Fit for 55. Na schvalování takovéto legislativy se podílí i Česko. Pokud hledáte jednu větu, kterou byste popsali Zelenou dohodu, můžete žákům říct: Green Deal je transformace ekonomiky Evropské unie pro udržitelnou budoucnost.
Zelená dohoda je politickým nástrojem současného vedení Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen dohodu před třemi lety vysvětlovala následovně: „Naši planetu a společnost můžeme ozdravit. Stačí investovat do obnovitelných zdrojů energie, ekologičtějších automobilů, do rekonstrukce bydlení tak, aby bylo energeticky úsporné. Stačí nakupovat potraviny vyprodukované udržitelným způsobem. Recyklovat suroviny, ne je vyhazovat. Cílem Zelené dohody pro Evropu je transformovat naši ekonomiku tak, aby byla konkurenceschopnější, a zlepšit naši kvalitu života.“
Hlavním cílem Zelené dohody pro Evropu je dosáhnout na úrovni EU klimatické neutrality do roku 2050. Jak toho chce Evropa dosáhnout? Ukažme si, z jakých částí se Zelená dohoda skládá:
Zelená dohoda je příspěvkem Evropské unie k dosažení závazků Pařížské dohody udržet oteplení pod 2 °C (optimálně nepřekročení hranice 1,5 °C). Obsahuje dva základní dokumenty. Prvním je legislativní balíček opatření k dosažení cíle pro rok 2030, tzv. Fit for 55. Druhým dokumentem je Evropský klimatický zákon, který právně zavazuje státy Evropské unie k dosažení klimatických cílů. Ten se může stát důležitým opěrným bodem pro obžaloby jednotlivých subjektů vůči státům, které své závazky neplní, v takovém případě se můžete setkat s pojmem klimatická žaloba. S ní už máme zkušenost i v České republice.
Další reakcí na nastalou situaci je též Evropský pakt o změně klimatu – celoevropská iniciativa vyzývající obyvatele, komunity a organizace k účasti na opatřeních v oblasti klimatu a budování zelenější Evropy. Jako součást Zelené dohody nabízí Pakt o změně klimatu prostor pro každého, aby sdílel informace, debatoval o klimatické krizi a jednal o ní a aby byl součástí rostoucího evropského hnutí na ochranu klimatu.
Již víme, že hlavním cílem Zelené dohody pro Evropu je dosáhnout na úrovni EU klimatické neutrality do roku 2050. Co to znamená a jak si tuhle energetickou transformaci máme představit? „Odklon od uhlí je nutný, to je věc, na které se už dnes shodujeme napříč sektory. Můžeme si to představit jako takový energetický detox. Potřebujeme si zachovat naši životní úroveň a zároveň přejít na bezemisní zdroj elektřiny,“ popisuje Vendula Svobodová v Podcastu 2050, který se zabývá klimatickou změnou.
Evropa chce být celosvětovým lídrem v transformaci ekonomiky k udržitelnější budoucnosti. Proto zvyšuje své ambice na další roky, klade velký důraz na spravedlivý přechod – například státy s horší infrastrukturou přijímají více peněz z fondů EU. Mezi cíli najdeme již tradiční témata, jako je ochrana biodiverzity, obnova ekosystémů, zdravý potravinový systém, účinné využívání zdrojů energie aj. Velký důraz je též na mobilizaci výzkumu a podporu inovací. Možná máte pocit, že veškeré změny probíhají až moc rychle. Opak je bohužel pravdou. Dle aktuálních výzkumů a mnohých expertů s ohledem na hrozby klimatické změny vše postupuje zatím příliš pomalu, potřebujeme rychlejší proměnu společnosti.
Důležité pro nás ale je, že finance na samotnou transformaci máme. Musíme se ovšem postarat, aby se peníze rozdělily co nejspravedlivěji, aby došlo ke spravedlivé transformaci. Jedním z hlavních problémů je nedostatečná absorpční kapacita, tedy schopnost řádně využít prostředky poskytované z fondů EU. V praxi to znamená, že Evropská unie státu nebo vybranému subjektu pomůže zafinancovat daný projekt. Někteří lidé ale nemají šanci na něj dosáhnout. Různí lidé mají přirozeně odlišné schopnosti adaptovat se na různé změny, přizpůsobení jim trvá různě dlouho. Zároveň se lidé potýkají s různými nerovnostmi. Mohou být vystaveni nepříjemnému jevu (např. znečištění ovzduší v dané lokalitě) nebo jsou vůči němu různě citliví (starší lidé snáší vysoké teploty hůře).
Termín Green Deal se nevyužívá pouze v Evropě, ale i jinde ve světě. Svůj Green New Deal mají Spojené státy, Kanada či Austrálie a jejich podoba se přirozeně liší podle preferencí jednotlivých států. Základní podstata ale zůstává stejná: cesta k udržitelné bezuhlíkové budoucnosti. Další úskalí používání pojmu Green Deal spočívá v tom, že v roce 2024 dojde k obměně evropského parlamentu a může se stát, že nové evropské vedení přijde s jiným názvem než Zelená dohoda pro Evropu. Ať už se však celý tento proces pojmenuje jakkoliv, nutnost transformace naší společnosti zůstane. Stále tu budou evropské klimatické politiky a peníze, které se budou přerozdělovat.
Jak mluvit o Zelené dohodě
Zřejmě jste zaznamenali negativně laděné zprávy o Green Dealu, často zúžené na jedno téma vyvolávající velké emoce: např. elektromobily. Víme ale skutečně, jak k Zelené dohodě, potažmo celé klimatické změně, přistupujeme my, Češi? Dle výzkumu Česká (ne)transformace 2022 se shodujeme na tom, že klimatická změna existuje a měli bychom s ní něco dělat. Téma transformace společnosti na nízkouhlíkovou ekonomiku je pro běžného Čecha složité, moc se v něm neorientuje a má nízké povědomí o tom, co je a co obsahuje Zelená dohoda pro Evropu. Tu by hned třetina Čechů zrušila, nebo alespoň oslabila. Co můžeme s takovým negativním postojem dělat?
V první řadě není jedno, jak o Zelené dohodě pro Evropu mluvíme, která slova v jejím kontextu používáme. Nejprve si připomeňme obecná doporučení, jak komunikovat změnu klimatu. Co nechceme: zahrnout druhé mořem informací nebo v nich budovat pocity viny a strachu. Naopak je žádoucí hledat věcný popis problému, pokoušet se být empatičtí, nabízet praktická řešení, být důvěryhodní a ukazovat viditelné přínosy.
Z výzkumu Česká (ne)transformace, z části Jak v Česku (ne)mluvit o klimatu, dále vyplynulo, že některá slova či pojmy jsou pro debatu o tématu Green Deal nevhodná, jiná naopak veřejnost přijímá lépe. Která slova tedy veřejnost přijímá dobře? Remízky, příroda, zateplení, úspory, bezpečnost, prevence sucha, praktičnost, férovost a kvalifikovanější práce. A která slova naopak komunikaci o tématu ztíží a měli bychom je opsat jinak? Omezení spotřeby, regulace a zdanění, změna životního stylu – konkrétně omezení individuální dopravy nebo konzumace masa. Zkuste se s žáky zamyslet, proč tomu tak je.
Zároveň si u žáků ověřte, zda rozumí termínu greenwashing. Označuje záměrně upravené nepravdivé informace, které vykreslují hezčí obraz organizace. Ta na oko jedná udržitelně, ve skutečnosti tím však maskuje svou činnost, která se negativně projevuje na přírodě, klimatu nebo lidech. S greenwashingem se nejčastěji setkáte v odvětví ropných produktů, veřejných služeb a technické infrastruktury, bankovnictví, hutnictví a potravinového průmyslu.
Jak o Zelené dohodě učit žáky
Nyní už víme, jaké pojmy je vhodné při popisu Zelené dohody využívat a jakým se raději vyhnout. Ekonomické transformaci a dalším velkým změnám ve společnosti se vaši žáci v budoucnu nevyhnou, zejména proto je důležité v nich vzbudit naději a pozitivní přístup. Zkuste mluvit o tom, že Zelená dohoda je pro Evropu velká příležitost. Do české ekonomiky v rozmezí 10 let přiteče 1 bilion 152 miliard Kč z Evropské unie. Nemáme nejvyšší čas bavit se o tom, jak tenhle obrovský balík peněz využijeme?
Tak velká částka vašim žákům asi moc neřekne, je příliš abstraktní. Zkuste ji přiblížit jejich zkušenosti. Můžete např. uvést, že zhruba stejně peněz Česko dostalo z EU za celou dobu svého členství, tedy za dlouhých 19 let od roku 2004. Uveďte konkrétnější stavby, projekty. Možná máte ve své obci, či dokonce škole stavbu či jinou realizaci, která byla podpořena z evropských peněz. Zajděte se na ni podívat, diskutujte o tom, proč to stálo tolik, porovnávejte s jinými stavbami. Možná vám pomůžou ředitelé, kteří mají přehled o částkách, které škola žádala, do jakých projektů se zapojila. Můžete také oslovit zastupitele své obce. Zkoušejte dohledat ověřené informace, srovnávejte, a pak se zase vraťte k celkové částce v rámci Zelené dohody a zkuste se společně zamyslet, do jakých projektů bychom v Česku měli investovat.
Pokud chceme Green Deal žákům přiblížit a mluvit o něm na lokální úrovni, můžeme si ho rozdělit na tematické oblasti a o nich se bavit blíže. Zde bych doporučil výborný explainer (vysvětlující článek) Co je Zelená dohoda pro Evropu? od Fakt o klimatu, kde najdete i hlavní oblasti, jichž se týká. Můžete se pak např. bavit o tom, jakou podobu by mohla mít udržitelná bezuhlíková mobilita ve vašem městě, přiblížit si fungování solárních panelů, které si dnes čím dál více lidí přidává na své domy, nebo se zkuste zamyslet, jak ochrana přírody a její rozmanitosti ve vašem okolí může přispět k lepší, udržitelnější budoucnosti.
Zkoušejte argumentovat tím, že naším cílem je zlepšit si kvalitu života. Možná vám ke škole jezdí více autobusů, možná rodiče vašich žáků získali nové příležitosti v práci, možná došlo k ozelenění prostorů kolem školy, možná škola získala peníze na renovaci nové budovy. Nechte své žáky, ať se zamyslí, co z toho budou oni konkrétně mít, jaké benefity získají oni, jejich rodiče, škola, obec. Zkuste oslovit lidi se zajímavou profesí a zkušeností ve vašem okolí. Třeba vám bude řidič autobusu vykládat, proč už nejezdí s autobusem na naftu, ale na jiný šetrnější pohon. Hledejte konkrétní příběhy z vašeho regionu, které vám přiblíží úskalí, ale i přínosy Zelené dohody. Mluvme více o tom, jaká je to skvělá příležitost pro naši budoucnost.
Zaujal vás článek a rádi byste se o Zelené dohodě dozvěděli více? Objednejte si aktuální číslo časopisu Bedrník (03/2023), které se tématu věnuje.
Související lekce na našem webu
Vybírám některé lekce, které souvisí s tématem Zelené dohody pro Evropu:
- Ke změně už dochází, podívejte se na lekci která přibližuje dlouhodobé trendy klimatu na příkladu přívalových srážek v České republice.
- Zkuste se s žáky zamyslet, jak snížit české emise.
- Co jsou dotace a jak mohou vypadat investice do budoucí podoby krajiny?
- Objevujte společně s žáky, jak různé rámování klimatické změny vyvolává různé emoce.
- Podívejte se na možné dopady greenwashingu, i na to, jak vypadají klimaskeptické argumentační fauly.
- Chcete se zaměřit na řešení u každého z vás? Výborně, podívejte se, jak můžete přispět ke snížení dopadů klimatické změny, tak i třeba, jaký vliv mají potraviny z našeho jídelníčku na klima.
Užitečné odkazy
Na závěr si pojďme přiblížit některé ověřené odkazy, ze kterých můžete čerpat další informace o Zelené dohodě a projevech klimatické změny:
Web Fakta o klimatu
www.faktaoklimatu.cz
Sekce Zelená dohoda pro Evropu – přehledně vysvětleno, co vše obsahuje Zelená dohoda pro Evropu. Doporučujeme k prostudování i zbytek webu.
Podcast 2050
https://2050podcast.cz/
Poslech o změně klimatu. Podcast 2050 provozují Fakta o klimatu. Některé epizody vyžadují větší pozornost. Doporučuji např. epizodu vysvětlující nástroj Evropské unie Fit for 55.
Video Jak komunikovat o změně klimatu (Jan Krajhanzl)
https://www.youtube.com/watch?v=AN-3EtA-Yu8
Jaká jsou základní doporučení pro komunikaci změn klimatu? Čeho bychom se měli vyvarovat, a na co se naopak zaměřit?
Výzkum Česká (ne)transformace
https://www.stem.cz/ceska-netransformace-2022/
Sociologický ústav STEM a výzkumné a komunikační centrum Institut 2050 realizovaly výzkum Česká (ne)transformace 2022. Výzkum byl zaměřený na postoje Čechů ke změně klimatu a transformaci k nízkouhlíkové ekonomice.
Pořad Nedej se! – Klimatická žaloba (iVysilani, Česká televize)
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/221562248430032
Proč někdo žaluje český stát? Co ho k tomu vede? Pořad Nedej se! představuje spolek Klimatická žaloba.
Obnovitelný kontinent: Bude Evropa bezuhlíková? (Voxpot)
https://youtu.be/wknFcWhwOaY
Jsme jako Evropa připraveni na přechod na obnovitelnou energetiku a bezuhlíkové hospodářství do roku 2050? Pusťte si s žáky dokumentární reportáž, ve které reportéři Voxpot navštíví gigantické větrné farmy, nejvyšší solární věž na světě nebo české oceláře.
Autor: Mgr. Jakub Opršal pracuje ve středisku Sever Horní Maršov, kde se věnuje místně zakotvenému učení a klimatickému vzdělávání. Administruje a tvoří obsah webu.
Sepsání článku bylo podpořeno z projektu Raising Education and Awareness of Climate Change in Czech Classrooms and Communities v rámci evropského programu LIFE, a také projektem Ministerstva životního prostředí. Nemusí vyjadřovat jejich stanoviska.
