Média o klimatu: hrozba nebo příležitost?

Vzdělávací cíle:

• Žák definuje vlastními slovy, co znamená rámování novinového textu.
• Žák si prakticky vyzkouší identifikovat různé rámování klimatické změny.
• Žák objevuje, jak v něm různé rámování klimatické změny vyvolává různé emoce.

Pomůcky:

• Tužky, lepidla, nůžky, časomíra, zvoneček, příloha č. 1 vytištěná pro každého, příloha č. 2 připravená k promítání nebo vytištěná na velkých papírech, příloha č. 3a vytištěná a rozstříhaná, příloha č. 3b vytištěná do skupin

Postup:

1. Dyády: souhlasíte se změnou pojmenování klimatická krize? (20 minut)

Rozdejte žákům slovník publikovaný předním britským deníkem The Guardian v roce 2019 (Příloha č. 1).

Požádejte je, aby si ho přečetli a všímali si významových posunů, které změna slovníku přináší. Krátký glosář shrnuje důvody pro preferenci používání pojmu klimatická krize či klimatická nouze namísto klimatická změna.

Vysvětlete žákům, že začnete zamyšlením, jak tuto změnu terminologie vnímá každý z nich.

Rozdělte žáky do dvojic a do rolí A a B. Nejprve osoba A položí osobě B otázku. B pak nahlas přemýšlí a A bez přerušování poslouchá. Po 1,5 minutě (a zaznění zvukového signálu) se role vymění, osoba B se ptá osoby A.

Otázku, kterou si žáci navzájem pokládají, napište na tabuli:

• Domníváte se, že jde o správné rozhodnutí, používat pojem klimatická nouze nebo klimatická krize? Proč, uveďte své argumenty.

Řekněte žákům, aby si při sdílení (mluvení i poslouchání) všímali také svých emocí.

Cvičení zopakujte ještě jednou, tentokrát s otázkou na pojmy „popírač klimatické vědy“ nebo „globální ohřívání“. Žáci si mohou vybrat jen jeden z nich, anebo mohou reflexi obou pojmů sloučit do jedné odpovědi.

• Domníváte se, že jde o správné rozhodnutí používat termíny „popírač klimatické vědy” nebo „globální ohřívání”? Proč, uveďte své argumenty.

Na závěr nechte dvojice vyjádřit následující:

• Co si z dyády odnášíte?
• Co jste si díky vyprávění či naslouchání uvědomili?
• Změnil někdo svůj postoj na základě této aktivity? Jak?
• Jak jste se cítili, když jste nemohli na druhého hned reagovat či jej doplňovat?
• Jak se vám mluvilo bez přerušení, když vám někdo věnoval plnou pozornost?
• Jaké to bylo někomu naslouchat?
• Která role vám byla příjemnější?
• Jaké emoce jste při dyádách pociťovali?

2. Tipujte rámování (20 minut)

Upozorněte žáky, že změna slovníku může vést k důležitým interpretačním posunům, k posunu zarámování tématu.

Vysvětlete, co znamená rámování a jak i drobné posuny vyvolávají v posluchačích a čtenářích různé emoce.

Promítněte prezentaci (Příloha č. 2) či si ji vytiskněte a ukažte obrázky novinových titulků žákům. Prezentaci je možné dle vlastního uvážení zkrátit.

U prvního slidu charakterizujte tři vybraná rámování a vysvětlete je:

• Klimaskepticismus: Řešení klimatické změny jako ekonomické a společenské hrozby
• Alarmismus: Klimatická změna jako hrozba udržitelnosti života
• Optimismus: Klimatická změna jako příležitost

Pro účely lekce pracujte s výše uvedenými rámy – se stejným rámováním budou žáci pracovat i v následující aktivitě.

U dalších slidů prezentace vybídněte žáky, aby se pokusili odhadnout, jak je článek zarámován a jak má na čtenáře působit. V příloze č. 2b naleznete klíč k rámování uvedených článků.

Je také důležité si uvědomit, že některé titulky mohou být zavádějící a jejich jasnější rámování se pozná teprve až ze samotného textu. Důležitý není pouze titulek, ale celkové vyznění článku.

Po prezentaci žákům zdůrazněte, že rámy, se kterými jste nyní pracovali, jsou jen výběrem z mnoha možných. Máte-li čas, mohou žáci zkusit vymyslet další typy mediálního rámování klimatické změny.

3. Orientujete se v rámování klimatické změny? (30 minut)

Předem si nastříhejte kartičky s argumenty z novinových článků ke změně klimatu (Příloha č. 3a, celkem 27 příkladů rámování). Příloha č. 3a je také zároveň „správným řešením“ pro přiřazení argumentů k rámování.

Rozdělte žáky do skupin po 4–6. Každé skupině vyberte čtyři argumenty různého rámování a požádejte žáky, aby zařadili vybraný argument do některého z rámování (klimaskepticismus, alarmismus, optimismus), které si vyzkoušeli v předchozí aktivitě.

Zároveň je vyzvěte, ať si vyzkoušejí 1–2 vybrané argumenty přeformulovat tak, aby odpovídaly jinému rámování.

Čtyři kartičky s argumenty si žáci ve skupině nalepují do připravené tabulky a přeformulované argumenty zapisují do ostatních sloupců (Příloha č. 3b). Povzbuzujte žáky, ať jsou odvážní a nápadití, zejména v hledání pozitivních příkladů rámování jako příležitosti.

Upozorněte je, že když formulují tematicky nebo obsahově podobné, avšak jinak zarámované argumenty, nebudou už sdělení obsahově zcela stejné, vždy dojde k posunu významu.

Také žákům řekněte, že uvedené argumenty nemusí být vždy přesné či pravdivé, jelikož jsou převzaté z reálných článků.

Na závěr se žáky sdílejte výsledky jejich činnosti, zejména pak přerámování vybraných argumentů. Požádejte žáky, aby se podělili o nejzajímavější zjištění z této aktivity.

4. Závěr (15 minut)

V závěru se žáků zeptejte:

• S jakým rámováním se setkáváte na internetu / v novinách nejčastěji?
• Jaké rámování nejlépe vystihuje vaše vlastní pocity a proč?
• S jakými argumenty nejčastěji souhlasíte, či naopak?
• Jak by se podle vás měla klimatická změna v médiích rámovat?
• Které rámování by podle vás mohlo nejlépe vést k vyřešení klimatické změny a jejích příčin?

Pokud z diskuze vyplyne, že někteří žáci prožívají něco, co bývá označováno jako environmentální žal (viz infobox), řekněte, že se jedná o pocity, které zažívají lidé po celém světě.

Studie potvrzují, že nejlepším prostředkem proti úzkosti a frustraci je sdílení těchto pocitů, pohled zaměřený na hledání řešení (orientace na zdroje, které jsou takto orientované) a vlastní iniciativa či aktivity, které i v malém měřítku dokážou měnit místní prostředí.

Žákům můžete doporučit některé novinové zdroje, které se věnují řešením klimatické změny (zatím jen v angličtině):

• The Washington Post, sekce Climate Solutions
• The New York Times, sekce Climate Solutions: A Special Report
• agentura Bloomberg, rubrika Bloomberg Green
• organizace Covering Climate Now
• iniciativa Solutions Journalism

Infobox:

Rámování:

Rámec hrozby je nejčastěji používaným rámcem pro sdělení informací o klimatické změně. Inklinuje k prezentování změny klimatu jako problému, který nás přesahuje a má charakter apokalypsy (zničená krajina, environmentální katastrofy, mrtvá zvířata). Tento rámec lze identifikovat kdykoliv, kdy mediální text akcentuje hrozby spojené s globálním oteplováním, například hrozby pro veřejné zdraví (např. astma, alergie, infekční choroby); další variantou je zdůrazňování ohrožení veřejné bezpečnosti (např. konflikty, přesuny populací). (viz zdroje Feldman a kol.)

Žurnalistika zaměřená na řešení klimatické změny:

Považuje klimatickou změnu a její význam za nezpochybnitelnou, ale soustředí se na řešení a příklady, které pomohou dopady klimatické změny zmírnit. Oproti negativnímu zpravodajství, které běžně v médiích převládá, pozitivní zpravodajství motivuje veřejnost k reálné politické, občanské, technické či ekonomické aktivitě. (viz doporučení novinových článků výše, tzv. Solution Journalism)

Environmentální žal:

Strach z budoucnosti ve spojitosti s klimatickou změnou a úzkost ze zániku přírodního světa, který se projevuje depresemi či úzkostmi, pocity bezvýchodnosti a smutku nebo psychosomatickými problémy. Prožitky a emoce spojené s klimatickou proměnou planety je třeba si přiznat, nepopírat je a pracovat s nimi. Nápomocné je tyto pocity sdílet a přetavit je do pozitivní aktivity, která pomáhá překonávat pocit frustrace. (viz zdroje)

Komunikace klimatické hrozby:

Zprávy o klimatu a obrazy, které vyjadřují silnou hrozbu, mohou být zdrcující a oslabující, pokud neuvádějí možná řešení (viz Feldman 2018). Komunikace klimatické změny jako krize nebo hrozby může proto mít velmi odlišné účinky na publikum v závislosti na tom, zda je použita v kontextu zpráv o dopadech změny klimatu nebo zpráv o opatřeních v boji proti změně klimatu. Katastrofický narativ tak může mít opačný efekt a lidi často demotivuje či zablokuje. Z českých autorů o tom hovoří pravidelně Jan Krajhanzl (Aktuálně 6/2020, ČR Dvojka 6/2021) a opírá se o data z výzkumu České klima 2021 (viz zdroje).

Zdroje jsou uvedeny v pdf verzi lekce ke stažení.

Autorka: Magdalena Fiřtová, Člověk v tísni, o. p. s. – Vzdělávací program Varianty

Přílohy:

Vyzkoušejte také

Klimaskeptické argumentační fauly

Jaké argumentační postupy používají klimaskeptici? V této lekci se zaměříme na spor, jestli za klimatickou změnu mohou lidé. Žáci se naučí […]

Více informací

Výchova k občanství / ZSVFakta, mýty, médiaSŠ

Nazeleno aneb kdo nás tahá za nos? (90´)

Odolejte greenwashingu! V této lekci prozkoumáme, jestli se firmy chovají k životnímu prostředí tak ohleduplně, jak tvrdí. Nekalé praktiky si ukážeme na […]

Více informací

Výchova k občanství / ZSVSpotřebitelstvíSŠ

Chytrá města

Na příkladu čtyř měst a obcí si ukážeme, jak fungují udržitelné strategie v praxi. Podíváme se na snižování emisí ve škole, fotovoltaiku, […]

Více informací

ZeměpisŘešení a dobrá praxeSŠ