Změna klimatu a já

Vzdělávací cíle:

• Žák porovná svoji uhlíkovou stopu s průměrnou uhlíkovou stopou v ČR, EU i ve světě.
• Žák shromáždí návrhy, jak může jednotlivec / rodina přispět ke snížení dopadů klimatické změny a rozhodne, zda jsou některé z těchto návrhů pro něj osobně akceptovatelné.
• Žák sepíše svůj postoj (tedy ochotu uskutečnit nějaké změny ve svém chování) formou dopisu sama sobě.

Pomůcky:

• Příloha 1 – PL_Moje uhlíková stopa a možnosti změny
• Příloha 2 – PL_Návrhy na změny a osobní volba
• Uhlíková kalkulačka: http://uhlikovastopa.cz/kalkulacka

Postup:

1) Evokace a motivace (30 min)

Žáci do pracovního listu „PL_Moje uhlíková stopa a možnosti změny“ (příloha 1) zaznamenají svoji uhlíkovou stopu a její jednotlivé složky (bydlení, doprava, potraviny a spotřeba), které si spočítali v rámci přípravy na tuto lekci pomocí kalkulačky (http://uhlikovastopa.cz/). Dále graficky porovnají svoji uhlíkovou stopu s průměrem ČR, EU a světa. Do PL shrnou závěry z těchto zjištění.

Žáci sdílí svá zjištění v malé skupince a dobrovolně následně v celé třídě.

Na druhé straně pracovního listu žáci shromažďují do myšlenkové mapy návrhy opatření na snížení dopadů klimatické změny, které může uskutečňovat jednotlivec nebo rodina.

Své návrhy třídí do 3 kategorií:

1. opatření na snížení množství skleníkových plynů, které již jsou v atmosféře
2. opatření vedoucí ke snížení produkce skleníkových plynů – snížení uhlíkové stopy
3. opatření vedoucí k přizpůsobení se důsledkům změny klimatu, které již nastávají či mohou v brzké době nastat

Žáci pracují samostatně, následně v malých skupinách (do 4 žáků).

2) Uvědomění si významu informací (40 min)

Učitel žákům předloží neroztříděný soubor návrhů „PL_Návrhy na změny a osobní volba“ (příloha 2). Žáci tento soubor porovnají se svou myšlenkovou mapou, a pokud ve své mapě naleznou návrhy, které v předloženém souboru nejsou, přidají je k němu. Pracují samostatně.

V rámci společné diskuse žáci roztřídí návrhy (opatření) do jednotlivých kategorií – viz bod 2 z evokační části hodiny. Diskuse v této fázi hodiny je důležitá, protože pomůže tříbit názory a cvičit schopnost argumentace. K některým opatřením mohou přistupovat různí lidé s rozdílnými představami o jejich významu či míře. Např. opatření „nekupovat zbytečné věci“ může vést k diskusi, co znamená slovo „zbytečné“. Důležité je, aby dostal prostor každý, kdo chce říci svůj názor a argumentovat v jeho prospěch.

Žáci barevně zvýrazní ty návrhy, které již sami nebo v rámci rodiny uskutečňují.

Zbývající návrhy žáci uspořádávají do „pyramidy ochoty“ podle míry své ochoty dané opatření realizovat (nebo alespoň vyzkoušet). Do nejvyššího patra zařazují to opatření, k jehož realizaci jsou nejvíce přístupni.

3) Reflexe (20 min)

Na druhou stranu pracovního listu (příloha_02) napíší žáci dopis sami sobě. S využitím „pyramidy ochoty“ popíší konkrétní návrhy (závazky) na změny ve svém chování a zdůvodní je. Pokud žádné změny ve svém chování ochotni uskutečnit nejsou, také to zapíší a zdůvodní.

Následně proběhne dobrovolné společné sdílení osobních závěrů.

Tip na další práci:

Zhruba po měsíci je možno se k těmto dopisům vrátit a vyhodnotit, zda se podařilo závazky naplnit a jaké pocity z toho žáci mají. Mohou si též opět spočítat svoji uhlíkovou stopu a zjistit, zda se naplňování závazků do její velikosti promítlo.

Dále mohou žáci formulovat návrhy na změny, které se týkají provozu školy a které mohou přispět ke snížení uhlíkové stopy školy. Své návrhy mohou následně přednést vedení školy.

Autor: Jan Vrtiška, ZŠ Jílové u Prahy

Přílohy: