7. Co žáci vědí o změně klimatu a jak se cítí?

Oporu pro porozumění prioritám klimatického vzdělávání nám mohou dát i závěry nejnovějších výzkumů. Přinášíme vám proto výtah klíčových informací ze tří výzkumů zaměřeného na cílovou skupinu žáků a mladých lidí ve věku 15-20 let. Pokud vás zajímá zpráva České klima 2021 jako celek, najdete ji ke stažení pod článkem.

Význam a limity výzkumů o žácích

Abychom se dobře rozhodli, na co se především zaměřit v klimatickém vzdělávání, je více než užitečné vědět, jak na tom dnešní žáci jsou. Odpověď na tuto otázku nám přináší různé výzkumy, základní seznámení s jejich zjištěními představuje dobré vstupní východisko. Na dalších řádcích tak čerpáme především z reprezentativního průzkumu České klima 2021, v rámci něhož byly zpracovány také výsledky pro věkový segment 15-20 let.

Zároveň je ale třeba mít stále na paměti, že znalosti a postoje mladých lidí ke změně klimatu se mohou dále rychle vyvíjet a také že tyto znalosti a postoje se mezi různými jednotlivci i celými skupinami dospívajících velmi liší (více o tom v článku Jak rozumět různým postojům studentů ke změně klimatu?

Co si o změně klimatu myslí generace ve věku 15-20 let?

84 % mladých lidí si uvědomuje, že změna klimatu už reálně probíhá, dalších 10 % ji očekává v budoucnu. Pouze 0,5 % změnu klimatu zpochybňuje!

73 % mladých uznává, že lidská činnost je hlavní příčinou změny klimatu.

Pro 80 % je řešení změny klimatu extrémně, vysoce nebo středně naléhavé.

70 % souhlasí s tím, že bych se měl(a) snažit snižovat svůj dopad na klima bez ohledu na to, jestli to dělají ostatní.

69 % mladých uvádí, že Česká republika má snižovat emise bez ohledu na snižování emisí v jiných zemích. Opačný názor zastává 12 % oslovených.

Co mladí cítí s ohledem na změnu klimatu?

Obavy ze změny klimatu prožívají přibližně tři čtvrtiny dospívajících.

Když pomyslí na změnu klimatu, přes 40 % mladých pociťuje extrémně nebo silně bezmoc a kolem 30 % strach, smutek a vztek. Další zhruba čtvrtina cítí tyto emoce středně. Jen kolem 20 % žáků nemá tyto pocity vůbec.

Kde mají dospívající největší mezery?

Hlubší znalosti souvislostí se změnou a ochranou klimatu jsou velmi slabé. Co víc, nejenže velká část mladých lidí nevěděla, jak odpovědět na položené otázky, většina z nich u řady otázek volila špatnou odpovědět, což svědčí o celé řadě miskonceptů. Například jen každý dvacátý pátý z oslovených správně odpověděl, že Česká republika produkuje více emisí skleníkových plynů na hlavu než Indie, Čína nebo Velká Británie, dvě třetiny si chybně myslely opak.

Téměř dvě třetiny mladých lidí také neví, jak se mohou zapojit do ochrany životního prostředí. Podobně bezradní jsou i s ohledem na ochranu klimatu. Tuto bezradnost dále prohlubuje jejich nízké přesvědčení o vlastním vlivu: většina z nich si nevěří, že je v jejich moci takové otázky řešit.

Zajímavé je také zjištění, že pouze něco málo přes čtvrtinu dotazovaných uznává, že jim s rozvojem různých kompetencí a dovedností, využitelných i pro řešení změny klimatu, rozhodně nebo docela hodně pomohla škola. Ostatní dospívající si myslí, že jim s rozvojem takových dovedností škola pomohla docela málo nebo jim rozhodně či vůbec nepomohla.

Co z toho vyplývá pro klimatické vzdělávání?

  1. Opravdu už nemusíme děti informovat o tom, že změna klimatu probíhá, přesvědčovat je, že je to problém, a dělat diskuze, zda je zapříčiněna činností člověka. To je passé. Potřeby dětí jsou jinde.
  2. Důležité je věnovat pozornost řadě nepříjemných emocí spjatých s dopady změny klimatu, mluvit o nich, nezlehčovat je a zvyšovat psychickou odolnost a schopnost se s takovými emocemi vyrovnávat.
  3. Potřebujeme prohlubovat detailnější znalosti související se změnou klimatu, především znalosti o možných řešeních klimatické krize a příležitostech každého přispět k ochraně klimatu a k adaptaci na jeho změnu.
  4. Klíčové je skutečné zapojení mladých lidí do ochrany klimatu a rozvoj kompetencí, které jim takové zapojení usnadní. Osobní a společné akce nás nejenom vedou k řešení problému, ale také zvyšují přesvědčení, že na každém záleží, působí proti pocitu bezmoci a posilují naději.

Zdroj: Zpracováno s využitím výzkumů České klima 2021: Výzkumný report pro nejmladší 15-20 let, Ochrana klimatu pohledem ze školních lavic, 2021 a Metodický rámec pro environmentální gramotnost ve školách, 2021.

Přílohy:

pdf
Vyzkum_Ceske-klima_15-20-let.pdf

Ohodnoťte metodiku a pomozte nám být ještě užitečnější

Záleží nám na tom, aby byly naše metodiky jednoznačné a užitečné. Dejte nám vědět, jestli to platí i pro tuto. Oceníme pozitivní zpětnou vazbu i kritické připomínky. Děkujeme!

Vyzkoušejte také

4. K jakým cílům učení směřovat s různě starými žáky?

Pokud si kladete otázku, co všechno by měli umět žáci v určitém věku, aby změně klimatu porozuměli na základní úrovni a zároveň […]

Více informací

Jak pracovat s emocemi dětí při výuce o změně klimatu

Lámete si hlavu nad tím, co dělat, když na děti dolehne ekologická úzkost či environmentální žal? Přemýšlíte, jak tyto prožitky […]

Více informací

Publikace Klima se mění – a co my? radí, jak učit

První česká publikace shrnuje doporučení, jak vzdělávat o změně klimatu. Poradí, co funguje, vybaví vás potřebnými informacemi a pomůže se sestavením hodin.  […]

Více informací

Děkujeme za spolupráci