Pět segmentů české společnosti
Postoje různých lidí ke změně klimatu se – pochopitelně – mohou i velmi lišit. Autoři reprezentativního výzkumu České klima 2021 na základě odpovědí respondentů na mnoho otázek stanovili pět charakteristických segmentů české společnosti, které se vyznačují podobnými postoji k předkládaným tématům. Takovou segmentaci výzkumníci zvlášť provedli i pro věkovou skupinu 15-20 let. Na dalších řádcích představujeme jednotlivé segmenty, za jejich názvem vždy uvádíme jejich procentuální zastoupení v populaci mladých lidí.
Pochybující (6 %)
Nedůvěřiví k institucím, jen polovina věří vědcům. Častěji se vnímají jako pravicoví a konzervativní. Podle třetiny této skupiny ke změně klimatu vůbec nedochází. Nevěří na antropogenní příčiny změny klimatu. Mají ale nejlepší faktografické znalosti o změně a ochraně klimatu ze všech segmentů. Změna klimatu pro ně není vůbec nebo příliš důležitá, naléhavá, skoro vůbec je nezajímá. Nepovažují za důležité, aby ČR přijala opatření proti změně klimatu. Přibližně polovina skupiny si s ochranou klimatu spojuje zvýšení cen výrobků a služeb v ČR či omezení osobních svobod. Mají obavu, aby nepřišli o maso a o auto. Skoro vůbec nesouhlasí s cílem uhlíkové neutrality.
Rezervovaní (21 %)
Pouze polovina této skupiny věří vědcům a podle poloviny změna klimatu probíhá. Změna klimatu pro ně není extrémně nebo velmi osobně důležitá, podle třetiny se to se změnou klimatu přehání. Jsou rezervovaní k tomu, aby ČR přijala opatření proti změně klimatu. Zároveň jde o nejméně občansky aktivní skupinu.
Zmatení (6 %)
V řádě otázek nevyhranění, často volí neutrální odpovědi. O něco vyšší sklon ke konzumnímu chování. Dvě třetiny se domnívají, že změna klimatu probíhá, polovina si všímá jejích projevů a přiklání se tomu, že je způsobena lidskou činností. Necelá polovina změnu klimatu považuje za extrémně či velmi důležitou. Váhají, zda je důležité, aby ČR přijala opatření proti změně klimatu, a nejsou si jistí, zda se snažit dosáhnout uhlíkové neutrality – avšak emise v ČR by snižovali. Také klimatické protesty hodnotí v průměru relativně neutrálně. Vymykají se vyšší podporou zásadních systémových změn typu vláda pevné ruky nebo zavedení přímé demokracie.
Sympatizující (51 %)
Jsou jim velmi blízké myšlenky ochrany přírody a životního prostředí a více se věnují domácí ekologii. Věří vědcům, avšak příliš nevěří ekologickým sdružením. Jsou přesvědčeni o probíhající změně klimatu a pro dvě třetiny změna klimatu má extrémní až vysokou naléhavost. Považují za důležité, aby ČR přijala opatření proti změně klimatu, snižovala emise bez ohledu na jiné země, souhlasí s cílem uhlíkové neutrality. Spíše podporují dotační a osvětové politiky ochrany klimatu, neutrálně hodnotí regulační a daňové politiky. S protesty za ochranu klimatu spíše nesouhlasí nebo má neutrální názor.
Angažovaní (16 %)
Nejvíce ze všech skupin mají zájem o životní prostředí a přírodu, osobně i on-line debatují o veřejných záležitostech a přispívají na neziskové aktivity. Jsou si jistí, že změna klimatu už probíhá, všímají si jejích projevů, za příčinu považují převážně lidskou činnost. Při řešení změny klimatu považují za potřebné omezení znečišťovatelů a rozvoj technologií. Rozhodně souhlasí s cílem uhlíkové neutrality, s dotačními a osvětovými politikami ochrany klimatu a spíše souhlasí s těmi regulačními a daňovými. Uhelné zdroje by jednoznačně nahradili obnovitelnými. Protestní akce na podporu klimatu hodnotí v průměru neutrálně. Věří, že svojí aktivitou by měli a také mohou pomoci ke zmírnění změny klimatu.
Jak se postoje mladých lidí liší od postojů dospělých?
Nějaké rozdíly tu jsou, ale možná překvapí, že v mnoha otázkách mladá generace kopíruje tu starší nebo se odlišuje jen velmi málo. Mezi hlavní odlišnosti věkové skupiny 15-20 let oproti zbytku populace patří vyšší prožívání zneklidňujících emocích spojených se změnou klimatu, vyšší občanská angažovanost, ale také o něco menší znalosti o změně klimatu a jeho ochraně. U mladých lidí je silněji zastoupen především segment Angažovaných, o něco málo i Sympatizujících, a to na úkor segmentu Rezervovaných.
Co to znamená pro klimatické vzdělávání?
Určitě se vyplatí uvědomovat si tuto různost výchozí situace, znalostí a postojů u mladých lidí, zkoušet zjišťovat, jaké je zastoupení různých postojů právě ve vaší škole nebo třídě a přizpůsobovat vzdělávání potřebám skupiny i jednotlivých žáků. Přiznejme si ale, že v praxi je něco takového velmi náročné a někdy pravděpodobně zcela nemožné. V tomto případě je na místě určitý pragmatismus.
Dvě třetiny mladých lidí patří do segmentů Angažovaných a Sympatizujících, pokud musíme volit, zaměřme výuku na jejich potřeby. Pro zvýšení ochrany klimatu v České republice je prvořadým úkolem posunout velkou skupinu Sympatizujících k větší angažovanosti. Bude skvělé, když k tomu napomůže i školní výuka.
Zdroj: Zpracováno podle výzkum České klima 2021 a České klima 2021: Výzkumný report pro nejmladší, 15-20 let.
Vyzkoušejte také
Na co všechno se zaměřit v klimatickém vzdělávání?
Zkuste si představit vzdělávání jako jízdní kolo. Co všechno mohou symbolizovat jednotlivé části a jak je využít jako pomůcku pro ucelenou […]
Člověk a měnící se planeta
Prozkoumejte komplexní a zároveň přehledný web o klimatické změně, který popularizační formou přibližuje příčiny, projevy i možná řešení změny klimatu ve světě i v Česku. […]
Jak pracovat s emocemi dětí při výuce o změně klimatu
Lámete si hlavu nad tím, co dělat, když na děti dolehne ekologická úzkost či environmentální žal? Přemýšlíte, jak tyto prožitky […]
