Atlas klimatické změny

Proč otevřít Atlas klimatické změny?

Atlas klimatické změny představuje nejdůležitější data týkající se změny klimatu a umožňuje tak pochopení základních souvislostí, příčin, důsledků i hlavních směrů řešení. Jako grafický podklad posloužily existující infografiky z webu www.faktaoklimatu.cz doplněné texty autorů, které celou problematikou provázejí.

Materiál má podpořit kultivovanou debatu všech, kterých se klimatická změna týká (tedy všech). Ve školách ho jako zdroj informací využívají zejména učitelé žáků 8.- 9. r. ZŠ a SŠ. Učitelé mladších žáků mohou s vybranými infografikami pracovat na posílení schopnosti žáků číst grafy a mapová schémata.

V atlase najdete celkem 11 infografik ilustrujících tuto základní argumentační linku:

Lidská činnost mění složení atmosféry – zejména spalováním fosilních paliv se zde hromadí oxid uhličitý.
Oxid uhličitý zesiluje skleníkový efekt – výpočty a modely ukazují, že při zdvojnásobení koncentrace CO₂ se planeta oteplí v průměru o 3 °C.
Globální oteplování je už nyní jasně pozorovaný a daty dobře podložený jev – oteplení není všude stejné a v historickém kontextu je velmi rychlé.
Česká republika se otepluje přibližně dvakrát rychleji než je světový průměr – za posledních 60 let se oteplila o 2 °C.
Kdyby se planeta oteplila o více než 1,5 °C, došlo by ke kolapsu mnoha světových ekosystémů – proto se státy v Pařížské dohodě zavázaly k úsilí udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C.
Aby se oteplení podařilo udržet pod hranicí 1,5 °C, je potřeba dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.

Jak atlas využít ve výuce? Třeba takto:

Rozdejte atlasy žákům do skupin a nechejte je hledat odpovědi na otázky. Můžete využít stejné otázky pro všechny skupiny, nebo pracovat tak, že každá skupina hledá odpovědi na jiný okruh otázek, např:

O kolik se za posledních 60 let zvýšila koncentrace CO₂ v atmosféře? Mění se tato koncentrace také v průběhu roku, příp. jak? Čeho naopak v atmosféře ubývá?
Otepluje se Česká republika v porovnání s jinými místy na světě rychleji nebo pomaleji? Na kterém místě na Zemi se za posledních 60 let nejvíce zvýšila teplota? Čím jsou tyto rozdíly v oteplování způsobeny?
Kolik emisí skleníkových plynů produkuje každý občan ČR? Je to hodně nebo málo v porovnání s ostatními státy světa? Jaké zdroje se na tom u nás nejvíce podílejí?

Motivaci žáků hledat odpovědi na otázky zvýšíme, pokud je předem necháme odpovědi tipovat, a pak teprve tyto odhady ověřovat. Tipovat mohou ve skupině, nebo společně celá třída – na tabuli zapíšeme rozptyl našich odhadů, a pak s pomocí atlasu ověřujeme, jestli jsme se trefili. V závěru můžeme zkusit pojmenovat příčiny našich chybných odhadů.

Další možností je využít nepravdivá tvrzení, se kterými se stále ještě můžeme setkat ve veřejném prostoru, a jejich vyvracení.

Např. známý výrok V. Kremlíka: “Kam zmizelo globální oteplování? Po roce 1997 více jak 15 let globální průměrná teplota nerostla. Navzdory růstu globálních koncentrací skleníkových plynů.” (zdroj: www.klimaskeptik.cz)

Atlas vytvořili:

O. Přibyla, K. Zákopčanová a O. Pechník, Atlas klimatické změny. Brno: Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání Brno, příspěvková organizace, 2020.
ISBN 978-80-88212-36-2
Atlas je k dispozici pro nekomerční použití pod licencí CC-BY-NC-4.0.