Klima jako skryté bojiště 

Vztah mezi klimatickou změnou a ozbrojenými konflikty je stále více analyzován. Přímé příčiny konfliktů sahají často k politickým, socioekonomickým a kulturním faktorům. Rostoucí společenské napětí spojené s dopady změny klimatu, jako jsou sucha, extrémní teploty, degradace půdy a ztráta životních podmínek spojená s migrací, může tyto konflikty zesílit či urychlit. Investigativní formát příspěvku poodhaluje vztah mezi válkami a klimatem a může být vhodným zdrojem pro aktivitu do hodin, např. k porovnání a vyhodnocení uhlíkové stopy sektorů a různých zemí světa s údaji z článku. Nebo jako podklad ke kritickému čtení.

Zdroj:Freepik.com

Jak klima zesiluje konflikty a proč války urychlují klimatickou krizi 

Nejnovější data ukazují, že moderní ozbrojené konflikty nejen že čerpají z napětí vyvolaného klimatickými změnami, ale samy výrazně přispívají k emisím a ničení životního prostředí. Výsledkem je začarovaný kruh: změny klimatu podněcují konflikty a konflikty zase urychlují klimatickou krizi. 

Co má klima společného s válkou 

Dovolím si tvrdit, že klima, tedy souhra přírodních podmínek nezbytných pro prosperující život, resp. jeho proměna či ztráta, je a vždy byla jednou z příčin lidských konfliktů a válek. Letmý pohled do historie ukazuje, že války – ačkoliv často vyvolané mocenskými ambicemi či vizí o ovládnutí světa – se ve své podstatě většinou vedly o zdroje. Dříve to byla především úrodná půda a voda, které zajištovaly lidem přežití, obživu a blahobyt. Později se však zdrojem bohatství nestala jen dobytá území a daně z podrobeného obyvatelstva, ale především těžba vzácných nerostů a strategických surovin – zejména uhlí a ropy. Není náhodou, že se jim kvůli jejich barvě a mimořádné ekonomické hodnotě začalo říkat „černé zlato“. Tyto dva zásadní lidské objevy zlevnily energii a její výrobu natolik, že jsme si téměř nevšimli – nebo spíše nechtěli všimnout – že skutečný účet za ně platíme i jinde. Právě tyto zdroje energie umožnily prudký rozvoj společnosti a přeměnily původní předfosilní ekonomiku, v níž hlavním „motorem“ výroby a dopravy byla lidská a zvířecí síla, na uhlíkovou ekonomiku. A právě uhlík – přesněji jeho nadprodukce vznikající spalováním fosilních paliv – dnes stojí v pozadí globální změny klimatu. A jak souvisí příčiny i dopady této změny s odvěkou lidskou „potřebou“ válčit – a kde jsou tyto souvislosti nejzřetelnější?  

Bitva o zdroje – válka o přežití 

Jedním z aspektů, resp. hospodářských odvětví, které jsou klimatickou změnou ohroženy nejvíce, je pokles zemědělské produkce a související potravinová nejistota. Odhaduje se že v současné době výkyvy teplot a srážek ovlivňují až třetinu globálních výnosů hlavních plodin. V regionech závislých na zemědělství to vede k zvýšení rizika místních konfliktů. To ukazují různé případy v Asii i Africe.  

Globální oteplování spolu s nedostatkem a výkyvy v pravidelnosti srážek se výrazně projevuje v migraci a soupeření o zdroje. Konflikty mezi pastevci a zemědělci, zesílené změnou klimatu, degradací půdy a růstem populace, jsou významným faktorem napětí. Rostoucí rozloha a tlak na zemědělskou půdu spolu s postupným vysycháním severních regionů Nigérie způsobuje, že pastevci se stěhují do úrodnějších oblastí. Tam jejich dobytek poškozuje plodiny, což vyvolává násilné střety s místními farmáři. Tyto konflikty, označované jako „eko-násilí“, jsou čím dál častější a smrtelnější.  

Například v červnu 2025 v regionu Benue bylo během jednoho útoku zabito 100 lidí, zejména farmářů a mnoho dalších bylo zraněno. Podobně migrace venkovského obyvatelstva do měst zvyšuje tlak na společenskou a ekonomickou únosnost, přispívá k vnitřní chudobě a zvyšuje společenské a často i etnické napětí mezi obyvateli. Neblahým příkladem je region Sahelu, který čelí rostoucímu extremistickému násilí, motivovanému etnickými a náboženskými rozdíly pod taktovkou řady místních teroristických skupin. Nestabilní bezpečnostní situace v této oblasti má dále za následek pokračující migraci místních obyvatel do Evropy.   

Katastrofy, ničení a emise  

Války dnes ničí víc než jen města a životy. Stávají se i neviditelným akcelerátorem postupujících změn klimatu a zároveň stojí za velkým množstvím přímých emisí. Na Ukrajině způsobily tři roky bojů téměř 230 milionů tun emisí CO₂ ekv. více než roční uhlíková stopa celého Nizozemska. Ukrajinské ministerstvo životního prostředí označilo tuto skutečnost za „klimatickou katastrofu v přímém přenosu“. A experti dodávají – ničení infrastruktury, úniky z průmyslových areálů a požáry přírodních rezervací vytvořily největší válečnou environmentální stopu v Evropě od druhé světové války. Samostatnou podkapitolou jsou útoky obou stran na ropné rafinérie a vlakové soupravy převážející pohonné hmoty na bojiště. Palivo, které shoří nebo unikne bez užitku do okolí, jež navíc kontaminuje, představuje další přísun emisí CO₂ do atmosféry a zmaření velkého množství energie.

V Pásmu Gazy, kde válčí stát Izrael s palestinským hnutím Hamás, vyprodukuje odklízení cca 40 milionů tun sutin další desítky tisíc tun oxidu uhličitého, za kterými budou stát hlavně jejich odvoz a likvidace. Odhady počítají s přibližně 90 000 tunami CO₂ ekv. Do této bilance je třeba započítat i energii a materiály použité pro výstavbu budov a potřebné infrastruktury a budoucí obnovu těchto území, která bude stát další potřebnou energii. O přímých emisích pak platí to samé, co pro válku na Ukrajině. Z frontových linií se tak stávají nejen geopolitická bojiště, ale i epicentra nové klimatické války, lépe řečeno krize. Ukrajina a Gaza dnes ukazují, že podobná dynamika se už netýká jen „rozvojového světa“, ale zasahuje i Blízký východ a Evropu. 

Ekologické ztráty jako faktor války 

Sucho a teplo (dále zesilované změnami klimatu) způsobilo v létě roku 2025 požáry na 92 100 ha území Ukrajiny a teritoriích zabraných Ruskem. Zamořená půda, kontaminované spodní vody, spálená vegetace a opuštěná lidská obydlí a průmyslové areály jsou potenciálními riziky s ekologickými škodami, jež se budou projevovat další desítky let. Obnovu území a jeho užívání po skončení války znesnadňuje i nevybuchlá munice (hlavně protitankové a pěchotní miny), která zůstává v zemích a místech ozbrojených konfliktů dlouhá léta, a do budoucna celkový účet za lidské a ekologické ztráty ještě zvýší. Tyto dlouhodobé bezpečnostní a environmentální zátěže přispívají k celkové zranitelnosti území i lidí. Omezují přístup ke zdrojům, ohrožují jejich zdraví i životy, prodlužují dobu potřebnou pro ekonomickou i psychickou regeneraci obyvatelstva a tím podněcují riziko pro vznik nových konfliktů. Gaza, už nyní jedna z nejhustěji osídlených oblastí světa, se může stát ukázkovým příkladem, jak konflikty a ekologická zátěž z nich společně devastují prostor k přežití. 

Fronta, o které se nemluví 

Války nejsou jen střetem armád. V zákulisí, často mimo záběry kamer, se odehrává další tichý konflikt – ten mezi ekonomikou a klimatem. Obrazy z fronty jsou jasné: tanky, drony, dělostřelectvo. To, co ale nevidíme je, jak se pomalu ale jistě proměňuje ekonomika válčících stran. Ozbrojený konflikt, zejména ten déle trvající, vždy dramaticky přetváří ekonomiku zúčastněných zemí: průmysl se orientuje na těžkou zbrojní výrobu, infrastruktura se opotřebovává a je ničená rychleji, než ji lze obnovovat, a civilní sektor upadá do krize. Mobilizace všech zdrojů rozjíždí válečnou mašinérii vedoucí k masivní spotřebě fosilních paliv – od několikanásobně vyšší produkce zbraní, provoz armádní techniky až po logistiku. Ve válce, jak vidíme dnes u ruské invaze na Ukrajině, dochází k rozsáhlé destrukci energetické infrastruktury, průmyslových a obytných oblastí, což vyvolává nekontrolované úniky emisí CO₂ a dalších škodlivých látek. Přímý negativní dopad má i ztráta vegetace a cenných ekosystémů (zejména požáry lesů), které by přebytečný CO₂ dokázaly aspoň z části absorbovat. Výsledkem je paradox: zatímco hospodářství válčících stran kolabují, jejich uhlíková stopa roste. Konflikt se tak promítá nejen do rozvratu ekonomik, ale i do prohlubování klimatické krize.  

Kruh, který se uzavírá 

Klimatická změna zvyšuje riziko konfliktů tím, že způsobuje sucha, potravinovou nejistotu a migraci. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) již několik let upozorňuje, že 90 % uprchlíků pochází z regionů nejvíce zasažených klimatickou krizí nebo má nejméně kapacit se na ni adaptovat, a to i díky probíhajícím ozbrojeným konfliktům a občanským válkám. Tento bludný kruh je stále těžší přerušit. Ačkoliv OSN i jednotlivé státy mluví o dekarbonizaci a o emisních cílech do roku 2050, války tyto snahy dokážou velmi snadno podkopat, nebo zcela zmařit. Investigativní data z Ukrajiny a Gazy jasně ukazují, že války nejsou jen regionální tragédií, ale i globálním klimatickým problémem. Pokud chceme skutečně čelit klimatické změně, musíme přestat chápat konflikty a klima jako oddělené fenomény. Protože válka dnes není jen o geopolitice. Je o budoucnosti celé planety. 

Vizuální pohled na problematiku změny klimatu a migrace poskytuje infografika, kterou jsme připravili:

pdf
Zmena-klimatu-a-migrace.pdf

Zdroje:  

Vyzkoušejte také

Klimatická změna a migrace

Kladete si někdy otázky: jak souvisí klimatická změna a lidská mobilita? Nebo: jakým způsobem ovlivňuje průměrná roční teplota osídlení vybrané lokality? […]

Více informací

Foto: IOM/Alexander Bee

Jordánsko a voda nad zlato

Lekce ze Summitu Světových škol pracuje s videem mladé Američanky, která představuje, jak klimatická změna, nestabilní politická situace nebo zanedbaná infrastruktura […]

Více informací

Foto: Reuters/Muhammad Hamed

Emisní (ne)rovnost

Jaký podíl na klimatické změně má Německo, Čína, Brazílie nebo Tanzánie? Je jejich produkce skleníkových plynů úměrná počtu obyvatel? A je […]

Více informací

Foto: Karolína Poláčková
Náš facebook Naše skupina schedule-calendarKalendář akcí
Web tvoří: