Klima je příležitost – představení publikace Petra Daniše, část 1.
V množství nedávno i před časem vydaných českých i přeložených populárně naučných knih dotýkajících se otázek spojených se změnami klimatu je podle mého soudu báječným zjevením promyšlená, důkladná a přitom vůči čtenáři vstřícná publikace Klima je příležitost – Opravdová řešení pro naši budoucnost na Zemi. Jejím tvůrcem je ředitel Vzdělávacího centra TEREZA v Praze Mgr. Petr Daniš, který sestudoval úžasné množství relevantních (především zahraničních) odborných textů, aby je jako převozník skutečných mouder od velké řady vědců a renomovaných publicistů (jako např. Bill McKibben či Johathon Porritt) mohl převézt k zájemcům o problematiku změn klimatu z řad starších žáků, studentů středních a vysokých škol, a jak pevně věřím, především k učitelům všech stupňů škol i ekopedagogům středisek environmentálního vzdělávání.
Knížka je však přitažlivá i rozkrýváním mnoha tvrdošíjně se udržujících mýtů souvisejících se změnami klimatu a jejich uváděním na pravou míru. Jediné, co postrádám, je chybějící věcný rejstřík, který by čtenářům umožnil snazší orientaci, k níž stručný obsah knihy (na s. 9) nestačí.
Za velký klad celé publikace považuju naději, kterou svým přesvědčivým, vlídným a přitom na odborných znalostech pevně založeným přístupem kniha přináší, neboť, jak autor uvádí, „naděje se rodí z vlastních činů“. Kéž by se tahle knížka dostala do každé školní knihovny i do všech obecních knihoven a šla z ruky do ruky!
Pojďme se s obsahem knížky seznámit podrobněji. Po originálně a zajímavě pojaté úvodní části, v níž autora poznáváme jako člověka s nesmírnou vůlí věnovat klimatické osvětě obrovské množství práce a času, ale i jako tátu čtyř dětí, následují dvě stěžejní části knihy příznačně nazvané Co musíme udělat společně (1) obsahující 10 kapitol a Co může udělat každý z nás (2) o 11 kapitolách. Vzhledem k obsažnosti první části a k návodnosti části druhé, obsahující 150 inspirativních námětů, si dovolím rozdělit představení publikace na dva díly, z nichž první bude zahrnovat kapitoly 1–5 a druhý obsáhne kapitoly 6–10 ze zmiňované první části knihy s dovětkem týkajícím se druhé části, tj. doporučení pro každého. Následující text bude z převážné většiny sestávat z námětů do výuky, nejčastěji v podobě otázek vybízejících k hledání odpovědí v textu knihy, ale i v dalších zdrojích, a k jejich následné interpretaci v rámci diskuse v kolektivu třídy, kroužku, popř. učitelského sboru apod.
NÁMĚTY DO VÝUKY I K POLEMICKÝM DISKUSÍM
Úvod: Naše největší příležitost
s. 12 Kteří lidé si svým konáním zaslouží označení „zabijáci přírody“ a proč?
s. 13–14 Co znamená „dekarbonizovat ekonomiku“ a „rekarbonizovat“ přírodní svět“?
s. 14–15 Je nepochybně správné mít na paměti, že klimatické změny jsou sice vysoce závažným, avšak nikoliv jediným zásadním ekologickým problémem planety. Pokuste se o výčet dalších významných problémů.
1. Naším cílem je čistá nula
s. 20 Co jsou to body zlomu a jaká nebezpečí mohou planetě (a lidem) přinést?
s. 21 Průměrné oteplení o pouhou polovinu oC oproti současnému stavu skýtá veliká nebezpečí, nelze nad nimi jen mávnout rukou – proč?
s. 22 Je zapotřebí konečně si přiznat, že pouhé snižování emisí skleníkových plynů nic nevyřeší a začít v souladu s tímto zjištěním jednat co nejrychleji. Co o takovém tvrzení soudíte?
s. 23 Čím je způsobeno, že ČR je stále největší ostudou v rámci Evropské unie ve snahách o dosažení klimatické neutrality, resp. bezemisní ekonomiky? A co vlastně znamená „klimatická neutralita“ či „uhlíková neutralita“?
s. 25 Zkuste vysvětlit, co znamená, že „my jsme ten pes“ (viz uvedený citát: „Víte co se stane se psem, když ho necháte celý den zamknutého v autě na letním sluníčku, jo? Jo. Takže my jsme ten pes.“).
s. 28 Posuďte (např. v mikrotýmech) nezbytných pět kroků k dosažení tzv. čisté nuly, popište, co brání jejich dosažení a navrhněte náležitá opatření (podklady k tomuto úkolu lze nalézt mj. i v následujících kapitolách).
2. Vyrábíme čistou energii
s. 36 Klimaskeptikové často poukazují na marnost snah o světovou dekarbonizaci s tvrzeními, že např. emise z čínských uhelných elektráren jsou tak obrovské, že odklon zemí EU od fosilní energetiky nemá smysl. Existuje však i řada protiargumentů. Zkuste je přiblížit, případně dohledat aktuální informace o vývoji čínské energetiky včetně tamního rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE).
s. 38 Co a proč je dobré vědět o přístupech firmy Exxon ke zprávám vědců o vlivu spalování fosilních paliv na oteplování planety, o kterých firma věděla už v 80. letech 20. století?
s. 42–43 Jak bude možné efektivně řešit výpadky v zásobování elektřinou v situacích, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr a tím pádem fotovoltaické ani větrné elektrárny nevyrábějí; jinak řečeno: v čem spočívá systém SVB (slunce – vítr – baterie)?
Poznámka: v této podkapitole chybí zmínky o náročnosti výroby a možnostech recyklace baterií včetně mnohdy problematické těžby potřebných vzácných kovů zatížené často i dětskou prací. Některé informace najdete na s. 60, možné je využít např. i článek Tomáše Hrivňáka o mýtech kolem elektromobilů a jejich baterií v Deníku N z 15. 2. 2023: Jsou baterie pro přírodu horší než spalovací motory?
s. 44 Proč topení dřevem není vhodnou alternativou fosilním palivům?
s. 44–46 Zkuste vyjmenovat a porovnat očekávatelné plusy a mínusy zamýšlené dostavby JE Dukovany.
3. Elektrifikujeme dopravu
s. 54 Jak byste vysvětlili dětem v 5. ročníku ZŠ výrok „spalovací motor funguje spíše jako topení než jako zdroj pohybu“?
s. 59 Za splnění jakých podmínek by mohly vlaky (alespoň částečně) nahradit osobní přepravu auty a letadly? A proč je nákladní železniční doprava výrazně šetrnější vůči životnímu prostředí z hlediska emisí skleníkových i výfukových plynů?
4. Půl planety přírodě
s. 65 Znovu vypěstovat tropický deštný les (TDL) na vyprahlých holinách, na kterých se po vykácení TDL pěstovala např. sója až do úplného vyčerpání úrodnosti tenké vrstvy půdy, by bylo nesmírně náročné a nákladné, ne-li nemožné. Proč tomu tak je?
(Nápověda: přirozená obnova TDL po přírodních disturbancích se děje ve stínu okolních velikánů, za vysoké vlhkosti vzduchu i půdy obohacené vrstvou odumřelé rychle se rozkládající organické hmoty. To vše je pravý opak výše popsaných podmínek na opuštěných a erozí poznamenaných polích či vysušených pastvinách proměněných v pustinu. Za takových okolností vypěstovat sazenice tropických dřevin by vyžadovalo ohromné investice, navíc bez záruky úspěchu.)
s. 67 Dohledejte a prezentujte základní informace o podmínkách lesní certifikace FSC (Forest Stewardship Council). Tuto certifikaci uplatňují už i mnohé lesní a dřevařské podniky v ČR.
s. 71 Jaké účinky mohou mít zákazy mořského rybolovu a jakými způsoby se tyto zákazy provádějí?
s. 72 Jaký smysl má tzv. „vize 30 x 30 a 50 x 50“ a jak si lze představit její uskutečnění např. v rámci Evropské unie či celé planety?
5. Vyřešíme jídlo
s. 76–89 Ústředním pojmem této kapitoly je regenerativní zemědělství. Jak lze stručně a výstižně charakterizovat jeho principy? (viz např. www.carboneg.eu)
s. 79–80 Z šesti klíčových řešení jak učinit potravinový systém na planetě šetrnější a účinnější je pro nás suchozemce asi nejméně známé hospodaření v akvakulturách – o co jde?
s. 80–81 Kdo jsou flexitariáni a proč je jejich způsob stravování pro planetu únosný?
s. 82 Z uvedeného popisu opatření nezbytných k nastavení nového světového potravinového systému posuďte, co brání zavádění navrhovaných změn do praxe a jaké vidíte možnosti jejich prosazení.
s. 83 V podkapitole „Maso jako lahůdka“ není zmínka o živočišných produktech tzv. ze dvora, resp. z farem ekologického zemědělství. Zkuste odhadnout, zda uhlíková stopa biochovů je nižší či dokonce výrazně nižší a teprve potom si nalistujte s. 172–173, kde najdete přesvědčivou odpověď.
s. 84 K podkapitolce „Jak vrátit zdraví půdě“ lze jako rozšiřující četbu doporučit výtečnou knihu doc. Ladislava Mika Život v půdě – Příručka pro začínající půdní biology (Lipka, 2019) s úchvatnými ilustracemi Jana Dungla. Vysoce inspirativní je i publikace Václava Cílka, Jiřího Hladíka a kol. Půda a život civilizací s podtitulem Co děláme půdě, děláme sobě (Dokořán, 2021).
s. 85–87 Co znamená bezorebné obhospodařování polí a jaké jsou důvody k jeho urychlenému rozšiřování? Používání umělých (či přesněji průmyslových) hnojiv je záhodno výrazně omezit. Přijdete na argumenty pro podporu tohoto tvrzení?
s. 88 Zkuste vytvořit „komiks“ nebo „políčka filmu“ znázorňující následováníhodné osevní postupy DVP Agro podle 3.–5. odstavce textu tak, že pro každou plodinu vytvoříte jednoduchý grafický symbol a svůj výtvor okomentujte vlastními názory.
Pokračování tohoto textu a další tipy do výuky naleznete v článku Učme, že klima je příležitost 2. První dojmy ze čtení knihy jste si pak mohli přečíst v příspěvku Opravdová řešení pro naši budoucnost na Zemi.
Autor: Ing. Aleš Máchal, český ekopedagog, spoluzakladatel a první ředitel školského zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka.
Více informací o publikaci naleznete na webu KLIMA JE PŘÍLEŽITOST.
Vyzkoušejte také
Anna aneb jaký bude rok 2082?
Jaký bude rok 2082? Na to se ptá kniha Anna od spisovatele Josteina Gaardera, někdy nazývaná také jako bajka o klimatu […]
Klimaticky odpovědná dovolená
Jaký má naše cestování vliv na změnu klimatu? Žáci pracují s vlastním textem a zkušenostmi, které porovnávají s grafy a texty z ověřených zdrojů. Společně […]
Jak klimatická změna ovlivňuje oceány?
Co všechno se děje s oceány kvůli vypouštění CO2 do atmosféry a následnému růstu teploty vzduchu? Zjistíte to pomocí pokusů zaměřených na […]
