Jak prudký je náš svah?

Vzdělávací cíle:

• Žák dokáže spočítat sklon svahu a na základě svých měření stanovit, zda hrozí potenciální riziko přívalové povodně.

Pomůcky:

• Počítač s přístupem k internetu, psací potřeby, kalkulačky.

Postup:

Evokace (45 minut)

Vyjděte se žáky do terénu a hledejte v okolí svahy, které podle vás mají velký sklon a jsou zcela bez porostu (zástavba či jiné nepropustné povrchy), nebo pouze s nízkým porostem (například svahy po těžbě dřeva, pole apod.). Je-li to možné, zkuste se žáky alespoň na jeden prudký svah vystoupat nebo jej naopak sejít.

Výpočet (30 minut)

Vybrané svahy můžete vytipovat také ve třídě za pomocí 3D pohledu na webových stránkách mapy.cz. Zadejte žákům na stejných stránkách za úkol zjistit délku svahu a jeho převýšení. Po návratu do 2D režimu změřte délku svahu za pomocí nástroje „Měření vzdálenosti a plochy“, který najdete ve spodní liště. Tyto dvě hodnoty pak využijete k výpočtu sklonu svahu při použití vzorce:

Žáci mohou pracovat ve dvojicích až trojicích, přičemž každá ze skupin může vypočítat jiný svah. 

Pomocí stejného nástroje změřte také tzv. přispívající plochu daného místa. Ta se vám zobrazí v pravé liště hned poté, co manuálně vytyčíte místo celé plochy o minimálně třech bodech Jak sklon svahu, tak i tzv. přispívající plochu porovnejte s podklady z VÚV TGM (Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka), který označuje jako přívalovými dešti ohrožené ty plochy, jež splňují následující kritéria: 

• Jejich sklon je vyšší než 3,5 %. 
• Přispívající plocha je v rozmezí od 0,3 až 10,0 km².

Celkovou přispívající plochu nezjistíme, ta je tvořena celým povodím. Můžeme ale porovnat plochy mezi sebou a určit jejich priority. Čím vyšší sklon a plocha, tím vyšší pravděpodobnost přívalové povodně z tohoto svahu.

Závěr (15 minut)

Diskutujte se žáky výsledky jejich výpočtů a další související otázky:

• Proč je důležité znát sklon svahu, když chceme předcházet přívalovým povodním?
  • Odpověď: Umožňuje nám to identifikovat kritická místa ohrožená přívalovými povodněmi).
• Co podle vás ovlivňuje rychlost vody stékající po svahu?
  • Odpověď: Sklon svahu, povrch, typ půdy, terénní překážky, vegetace.
• Co vše může na potencionálně rizikovém svahu ovlivnit vegetace?
  • Odpověď: Vegetace  díky kořenovému systému pomáhá snižovat riziko eroze půdy, které je s přívalovými dešti v prudkých svazích spojené, snižuje rychlost odtoku.
• Jak byste mohli  snížit riziko přívalové vody na svahu v okolí vaší obce?
  • Odpověď: Zalesnění, terénní úpravy, zachycování vody.
• Jak mění riziko přívalových povodní klimatická změna?
  • Odpověď: Intenzivnější a častější srážky, sucho a s ním související změna porostu.

TIP: Jestliže se chcete se žáky tématu věnovat více, vyzkoušejte lekci Vlhké město: zadržování vody v půdě. Pomocí jednoduchého experimentu vyzkoušíte, jaké schopnosti má půda a jak je lze využít pro zmírnění dopadů klimatické změny.

Autorka: Katarína Čižmárová, SEVER Horní Maršov, o.p.s.

Přílohy: