Vzdělávací cíle:
- Žák spočítá, kolik uhlíku zadrží kmen stromu na zahradě, v lese či před školou.
- Žák změří výšku stromu i jeho průměr a z tabulek zjistí, kolik dřeva kmen obsahuje.
- Žák z hmotnosti stromu vypočítá množství navázaného uhlíku.
Pomůcky:
- Pomůcky pro měření stromu: metr, průměrka, dvoumetrová tyč a Christenovo měřidlo, klinometr či jiný výškoměr.
- Tablet či telefon do skupiny pro stažení aplikace, nebo lesnické objemové tabulky.
- Papír, podložka a tužka do skupiny, kalkulačka, periodická tabulka nebo matematicko-fyzikální tabulky.
Postup:
1. Odhad
Žáci si vyberou vzrostlý strom (v domluveném prostoru) nebo jim strom zadáme. Než se pustíme do práce, jednotlivci či skupiny zapíší své hypotézy:
a) odhadněte:
- výšku stromu
- jeho šířku (průměr v 1,3 metrech)
- objem dřeva
- váhu stromu
- kolik tento strom zadrží uhlíku
b) víte, jak by to bylo možné zjistit/změřit?
2. Měření stromu
Zjistíte výšku a průměr stromu a také jeho druh. Výšku můžete změřit několika způsoby např. i pomocí Christenova měřidla. Průměr měřte ve výšce 1,3 m.
3. Objem dřeva
Z objemových tabulek nebo dřevařské kalkulačky zjistíte objem dřeva vašeho stromu:
https://www.drevari.cz/wood-calculators
4. Hmotnost stromu
Z kalkulačky podle objemu a druhu stromu zjistíte hmotnost stromu bez větví a kůry. To znamená, že objem dřeva bude ještě ve skutečnosti o nějakých 5 – 20% větší (hodně to záleží na druhu stromu, tvaru koruny, stáří…).
TIP: V kalkulačce použijte odkaz „řezivo – objem – hmotnost“. Můžete použít i výpočet pro čerstvou kulatinu, ale pak počítejte s tím, že až 50% hmotnosti dřeva je voda.
5. Množství uhlíku
Dřevo obsahuje především celulózu a lignin. Celulóza je chemicky C6 H10 O5, lignin je složitější, je to směs organických látek (sacharidů) s velmi podobným složením jako celulóza (a dřevo ho obsahuje 20% – 30%). Podle atomové hmotnosti (středoškoláci si to s pomocí periodické tabulky prvků spočítají sami) tvoří tedy uhlík nějakých 44% dřeva. Relativní atomová hmotnost prvků: uhlík:12, vodík:1, kyslík:16. Hmotnost dřeva z kalkulačky (v suchém stavu – téměř bez vody) tedy vynásobím 44%. A dostanu množství uhlíku (C).
6. Hmotnost vázaného CO2
Pojďme zjistit hmotnost vázaného CO2. Postupujme takto: v CO2 tvoří uhlík pouhých 27 % hmotnosti (C: 12, 2x O: 2x 16 = 32, celkem tedy 12 + 32 = 44; 12/44 = 0,27 = 27 %), proto hmotnost uhlíku z předchozího bodu vydělíme 0,27 a dostaneme hmotnost vázaného oxidu uhličitého CO2. Pozor! Tato hmotnost je o 63 % větší, než celková hmotnost stromu – ale uvědomme si, že velkou část molekuly CO2 vrátí strom do atmosféry v podobě kyslíku O2.
Nyní už víte, kolik se uvolní CO2 při kácení a spálení vzrostlého stromu. Je to právě ta hmotnost CO2, kterou předtím strom často desítky let do svého těla vázal. Když ho pokácíte a necháte shnít, bude se stejné množství uhlíku uvolňovat postupně, zase desítky let, a pokud z něj postavíte srub), bude dál fixovat uhlík, který obsahuje, ještě třeba i sto let… Pokud ho ale necháte dál růst, bude fixovat další a další uhlík, některé stromy třeba i 500 let.
7. Vědecké závěry
Vědecký průzkum se žáky uzavřete zhodnocením. Na co jste přišli? Jaká čísla a data jste zjistili? Jak přesné byly naše odhady z úvodu lekce? Můžeme dál diskutovat nad otázkami:
- Až budeme kácet vzrostlý strom, už budeme vědět kolik CO2 uvolní, když ho spálíme? (Je to právě hmotnost CO2, kterou předtím strom často desítky let do svého těla vázal.)
- Co se stane, když strom necháme shnít? (Bude se stejné množství uhlíku uvolňovat postupně, zase desítky let).
- Co se stane, pokud z něj postavíme srub? (Bude dál fixovat uhlík, teda ta část využitelná na trámy a prkna.)
- Co se stane, pokud ho necháme dál růst? (Bude dál fixovat uhlík, nejen ten, který už nasbíral během svého života, ale může být akumulátorem dalšího uhlíku ještě stovky let)
Co lze hodnotit (důkaz o učení)
- Žák si sám či ve skupině zapíše svou hypotézu (např. kolik CO2 vybraný strom zachytil). Změří rozměry stromu a vypočítá potřebné mezikroky (hmotnost stromu, množství uhlíku). Spočítá podíl CO2 ve stromu a v závěru zhodnotí své výpočty i vliv zpracování dřeva na rychlost uvolnění CO2.
Autoři: Tomáš Krásenský (Gymnázium Jihlava) a Martin Kříž (Chaloupky)
Aktivita byla připravena pro kampaň Měsíc školních zahrad v roce 2022.
Přílohy:
Soubory z lekce ke stažení
Vyzkoušejte také
Když se řekne les
Co se vám vybaví, když se řekne les? Kdo v něm žije a co do něj nepatří? Poznejte, jak příroda spolupracuje, aby […]
Strom a jeho mikroklima
Vzrostlé stromy pomáhají zmírňovat klimatickou změnu. Jak to dokáží? Vydejte se přímo pod zelenou korunu a na vlastní kůži zažijete, jak […]
Hra na skleníkový efekt
V této pohybové hře žáci sami znázorní, jak funguje skleníkový efekt. Jedni se stanou slunečními paprsky, druzí pak oxidem uhličitým. […]