Kolik uhlíku zadrží strom?

Zajímá vás, kolik uhlíku zadrží stromy ve vašem okolí? Zdroje uvádí, že průměrný strom za svůj život (100 let) absorbuje 1 tunu CO2. Co je ale průměrný strom? Jak je velký? A má tvrdé, nebo měkké dřevo? Odpovědi naleznete v této lekci.

Foto: Chaloupky

Vzdělávací cíle:

  • Žák spočítá, kolik uhlíku zadrží kmen stromu na zahradě, v lese či před školou.
  • Žák změří výšku stromu i jeho průměr a z tabulek zjistí, kolik dřeva kmen obsahuje.
  • Žák z hmotnosti stromu vypočítá množství navázaného uhlíku.

Pomůcky:

  • Pomůcky pro měření stromu: metr, průměrka, dvoumetrová tyč a Christenovo měřidlo, klinometr či jiný výškoměr.
  • Tablet či telefon do skupiny pro stažení aplikace, nebo lesnické objemové tabulky.
  • Papír, podložka a tužka do skupiny, kalkulačka, periodická tabulka nebo matematicko-fyzikální tabulky.

Postup:

1. Odhad

Žáci si vyberou vzrostlý strom (v domluveném prostoru) nebo jim strom zadáme. Než se pustíme do práce, jednotlivci či skupiny zapíší své hypotézy: 

a) odhadněte: 

  • výšku stromu
  • jeho šířku (průměr v 1,3 metrech)
  • objem dřeva
  • váhu stromu
  • kolik tento strom zadrží uhlíku

b) víte, jak by to bylo možné zjistit/změřit?

2. Měření stromu 

Zjistíte výšku a průměr stromu a také jeho druh. Výšku můžete změřit několika způsoby např. i pomocí Christenova měřidla. Průměr měřte ve výšce 1,3 m. 

3. Objem dřeva 

Z objemových tabulek nebo dřevařské kalkulačky zjistíte objem dřeva vašeho stromu:

https://www.drevari.cz/wood-calculators

4. Hmotnost stromu 

Z kalkulačky podle objemu a druhu stromu zjistíte hmotnost stromu bez větví a kůry. To znamená, že objem dřeva bude ještě ve skutečnosti o nějakých 5 – 20% větší (hodně to záleží na druhu stromu, tvaru koruny, stáří…). 

TIP: V kalkulačce použijte odkaz „řezivo – objem – hmotnost“. Můžete použít i výpočet pro čerstvou kulatinu, ale pak počítejte s tím, že až 50% hmotnosti dřeva je voda. 

5. Množství uhlíku 

Dřevo obsahuje především celulózu a lignin. Celulóza je chemicky C6 H10 O5, lignin je složitější, je to směs organických látek (sacharidů) s velmi podobným složením jako celulóza (a dřevo ho obsahuje 20% – 30%). Podle atomové hmotnosti (středoškoláci si to s pomocí periodické tabulky prvků spočítají sami) tvoří tedy uhlík nějakých 44% dřeva. Relativní atomová hmotnost prvků: uhlík:12, vodík:1, kyslík:16. Hmotnost dřeva z kalkulačky (v suchém stavu – téměř bez vody) tedy vynásobím 44%. A dostanu množství uhlíku (C).

6. Hmotnost vázaného CO2 

Pojďme zjistit hmotnost vázaného CO2. Postupujme takto: v CO2 tvoří uhlík pouhých 27 % hmotnosti (C: 12, 2x O: 2x 16 = 32, celkem tedy 12 + 32 = 44; 12/44 = 0,27 = 27 %), proto hmotnost uhlíku z předchozího bodu vydělíme 0,27 a dostaneme hmotnost vázaného oxidu uhličitého CO2. Pozor! Tato hmotnost je o 63 % větší, než celková hmotnost stromu – ale uvědomme si, že velkou část molekuly CO2 vrátí strom do atmosféry v podobě kyslíku O2.

Nyní už víte, kolik se uvolní CO2 při kácení a spálení vzrostlého stromu. Je to právě ta hmotnost CO2, kterou předtím strom často desítky let do svého těla vázal. Když ho pokácíte a necháte shnít, bude se stejné množství uhlíku uvolňovat postupně, zase desítky let, a pokud z něj postavíte srub), bude dál fixovat uhlík, který obsahuje, ještě třeba i sto let… Pokud ho ale necháte dál růst, bude fixovat další a další uhlík, některé stromy třeba i 500 let.

7. Vědecké závěry

Vědecký průzkum se žáky uzavřete zhodnocením. Na co jste přišli? Jaká čísla a data jste zjistili? Jak přesné byly naše odhady z úvodu lekce? Můžeme dál diskutovat nad otázkami: 

  • Až budeme kácet vzrostlý strom, už budeme vědět kolik CO2 uvolní, když ho spálíme? (Je to právě hmotnost CO2, kterou předtím strom často desítky let do svého těla vázal.) 
  • Co se stane, když strom necháme shnít? (Bude se stejné množství uhlíku uvolňovat postupně, zase desítky let). 
  • Co se stane, pokud z něj postavíme srub? (Bude dál fixovat uhlík, teda ta část využitelná na trámy a prkna.) 
  • Co se stane, pokud ho necháme dál růst? (Bude dál fixovat uhlík, nejen ten, který už nasbíral během svého života, ale může být akumulátorem dalšího uhlíku ještě stovky let)

Co lze hodnotit (důkaz o učení)

  • Žák si sám či ve skupině zapíše svou hypotézu (např. kolik CO2 vybraný strom zachytil). Změří rozměry stromu a vypočítá potřebné mezikroky (hmotnost stromu, množství uhlíku). Spočítá podíl CO2 ve stromu a v závěru zhodnotí své výpočty i vliv zpracování dřeva na rychlost uvolnění CO2.

Autoři: Tomáš Krásenský (Gymnázium Jihlava) a Martin Kříž (Chaloupky)

Aktivita byla připravena pro kampaň Měsíc školních zahrad v roce 2022.

Přílohy:

pdf
Priloha-1-Jednodussi-pracovni-list.pdf
pdf
Priloha-2-Slozitejsi-pracovni-list.pdf
pdf
Priloha-3-Uvod.pdf
pdf
Priloha-4-Uhlik-a-strom-komplet.pdf

Soubory z lekce ke stažení

Vyzkoušejte také

Když se řekne les

Co se vám vybaví, když se řekne les? Kdo v něm žije a co do něj nepatří? Poznejte, jak příroda spolupracuje, aby […]

Více informací

Strom a jeho mikroklima

Vzrostlé stromy pomáhají zmírňovat klimatickou změnu. Jak to dokáží? Vydejte se přímo pod zelenou korunu a na vlastní kůži zažijete, jak […]

Více informací

Foto: wirestock on Freepik

Hra na skleníkový efekt

V této pohybové hře žáci sami znázorní, jak funguje skleníkový efekt. Jedni se stanou slunečními paprsky, druzí pak oxidem uhličitým. […]

Více informací

Foto: Eliška Hájková
Web tvoří: