První česká publikace shrnující doporučení, jak vzdělávat o změně klimatu

Máte otázky ke klimatické výuce ?

Ke každé z otázek najdete odpověď v podobě několika metodických tipů.

Co je klimatické vzdělávání?

Cílem klimatického vzdělávání je pomoci našim žákům a studentům změně klimatu rozumět a klima chránit.

Když to trochu rozvedeme, klimatické vzdělávání pomáhá mladým lidem především:

  • porozumět probíhající změně klimatu, jejím přírodním i společenským příčinám a možným důsledkům na místní, národní a globální úrovni a
  • zapojit se do ochrany klimatu a do postupné transformace společnosti na klimaticky spravedlivou společnost s nulovou bilancí emisí skleníkových plynů.
Klimatické vzdělávání znamená mnohem více, než naučit „děti“ pár faktů o změně klimatu.

Porozumění skleníkovému efektu a skutečnosti, že ke globálnímu oteplování dochází uvolňováním skleníkových plynů v důsledku spalování fosilních paliv a dalších lidských činností, je jistě důležité, ale samo o sobě to ještě nepomůže mladým lidem změně klimatu čelit. K tomu potřebují nejenom pochopit podstatu problému, ale také poznávat jeho řešení. Pro svůj život v 21. století potřebují, aby uměli přispět k ochraně klimatu a uměli se adaptovat na změny, které klimatická krize přinese.

Klimatické vzdělávání je mezioborové a využívá přístupy aktivního učení.

Změna klimatu představuje ukázkové mezipředmětové téma, jedno z nejkomplexnějších témat naší doby. Klimatické vzdělávání zahrnuje poznatky nejen přírodních věd, ale také z oblastí pedagogiky, psychologie, ekonomiky, politiky, etiky a podobně. Uplatňuje aktivní formy a metody učení podporující kritické myšlení, informační a mediální gramotnost, demokratické hodnoty, občanskou angažovanost, naději, orientaci na řešení a budoucnost. Tato komplexnost představuje pro nás pedagogy výzvu a příležitost, jak společně propojovat ve škole většinou oddělené předměty a jak propojovat školní poznání se životem studentů.

Co si pohlídat, když začínám s klimatickým vzdělávání?

>>>

Čtyři principy „dobrého“ klimatického vzdělávání

Jaké vzdělávání o změně klimatu skutečně funguje? Na základě shrnutí rozsáhlého pedagogického a psychologického výzkumu v mnoha zemích pojmenovali odborníci čtyři základní principy „dobrého“ klimatického vzdělávání. Snažme se jimi řídit:

 

1. Buďme přesní a kritičtí
  • Pracujme s aktuálními a ověřenými informacemi.
  • Rozvíjejme kritické myšlení a mediální gramotnost.

Tipy: pracujme s daty a grafy, trénujme posuzování hodnověrných zdrojů, odhalujme manipulativní techniky a strategie v komunikaci o změně klimatu, spolupracujme s vědci, vyhledávejme navržená řešení klimatické krize…

 

2. Buďme blízcí a hmatatelní
  • Rámujme klimatická témata jako místní a související s naším životem.
  • Zaměřme se na možnosti jednání jednotlivce a na skupinové akce.

Tipy: zkoumejme místní dopady změny klimatu, přibližujme si vzdálené (vciťování, využití filmů a lidských příběhů), zapojujme školu a třídu do projektů na ochranu klimatu a adaptaci na ni…

 

3. Zahrnujme sociální a emoční složku
  • Zohledněme společenský a emoční rozměr, abychom překonali pocity ekologické úzkosti a podpořili činy.

Tipy: mluvme o našich emocích souvisejících s klimatickou krizí, učme se posilovat psychickou odolnost, skrze společné zapojení do ochrany klimatu posilujme naději…

 

4. Podporujme aktivní zapojení
  • Používejme metody, které jsou badatelské, zkušenostní, kritické a participativní.

Tipy: podporujme vlastní iniciativu žáků, skrze jejich projekty umožněme žákům osobně zažít pozitivní změnu…

 

Principy jsou převzaty z publikace Klima se mění – A co my? Proč a jak se učit o změně klimatu.  Zpracováno podle HARGIS, K. a MCKENZIE, M., 2020. Responding to Climate Change Education: A Primer for K-12 Education. Saskatoon, Canada: The Sustainability and Education Policy Network, Saskatoon.

Jak zařadit klimatické vzdělávání do školních předmětů?

>>>
Proč do různých předmětů zařazovat téma změny klimatu?

Je to tak, pokud má vzdělávání připravovat žáky na život v 21. století, je málo vhodnějších témat, kterým bychom se měli ve škole věnovat. Změna klimatu přitom není ani tak další nové téma pro učení, je to spíše perspektiva, která výrazně promění a už teď proměňuje celý náš lidský i přírodní svět. S ohledem na změnu klimatu je proto třeba proměnit i mnoho našich tradičních obsahů výuky.

 

Naše tipy pro učení o změně klimatu v různých předmětech na základní a střední škole:
Přírodní vědy obecně porozumění hlavním příčinám a důsledkům změny klimatu; vlastní badatelské a terénní zkoumání souvisejících témat; spolupráce s vědci; odhalování miskonceptů (např. rozdíl mezi změnami klimatu a ozónovou dírou); porozumění povaze vědy – míře vědecké jistoty a nejistoty
Přírodopis /

Biologie

dlouhodobé sledování projevů a extrémů počasí a jejich souvislosti s proměnami podnebí; adaptace (místních) rostlin a živočichů na změnu klimatu; migrace a vymírání druhů, vliv změny klimatu na šíření nemocí (borelióza, malárie…); koloběh uhlíku a CO2; vznik fosilních paliv a hrozby spojené s jejich těžbou a spalováním
Fyzika demonstrace skleníkového efektu; energetický audit školy a plán na snížení emisí; srovnání různých zdrojů energie a jejich dopadů na zdraví člověka a životní prostředí; sucho jako důsledek oteplení (zvýšení výparu); oteplování atmosféry; tání, roztažnost vody a nárůst hladin moří
Chemie chemické složení a vlastnosti různých skleníkových plynů; průmyslová produkce a používání různých chemických látek (cement, hnojiva) a jejich dopady; acidifikace oceánů a její důsledky
Zeměpis + Geologie uhlíková stopa světa a různých zemí; klimatická spravedlnost – globální Sever a Jih; mapy míst nejvíce ohrožených změnou klimatu; projevy sucha v ČR a opatření na zadržení vody v krajině; globální migrace a její environmentální faktory; antropocén jako nové geologické období
Matematika matematické úlohy spojené se změnou klimatu, např. efektivita různých zdrojů energie…
Informatika práce s daty a grafy, technologiemi, modelováním scénářů vývoje klimatu; GIS a dálkový průzkum Země; tvorba grafů, např. úspor energie ve škole – to vše také průřezově v přírodovědných předmětech
Český jazyk diskuse a debaty, nácvik argumentace, proslovů; práce s texty a příběhy; psaní básní, příběhů, esejů a článků; trénink mediální gramotnosti (strategie popíračů změny klimatu, šíření fake news)
Cizí jazyk osobní komunikace se studenty z jiných zemí, včetně těch již vážně postižených změnou klimatu; cizojazyčné filmy a texty; podle úrovně zvládnutí jazyka obdobné jako v Českém jazyce
Výchova k občanství diskuse se starosty, politiky a úředníky (jaká opatření dělají a plánují jako přípravu na změnu klimatu a pro přechod ke klimatické neutralitě); dobrovolné akce na ochranu klimatu: osvěta veřejnosti, sázení stromů, zapojení do kampaní na ochranu klimatu a za klimatickou spravedlnost
Společensko-

vědní základ

psychologická náchylnost člověka ignorovat změnu klimatu; zkoumání hlubokých společenských příčin klimatické krize; etika vztahu člověka k přírodě; příležitosti a rizika transformace na bezuhlíkovou ekonomiku; společenské nerovnosti a jejich souvislosti se změnou klimatu
Dějepis historie vztahu člověka k přírodě a přírodním zdrojům, včetně vlivu na planetu od zrodu člověka až po současný „extraktivismus“; jak se v dějinách řešily konflikty o zdroje; historie vědy o klimatu a mezinárodních snah o jeho ochranu
Výchova ke zdraví vliv změny klimatu na lidské zdraví; posilování psychické odolnosti: práce s emocemi a prevence ekologické úzkosti; výhody aktivních forem dopravy do školy (chůze, kolo)
Člověk a svět práce péče o školní zahradu; kompostování; experimenty s pěstováním rostlin a ukládáním uhlíku do půdy; design výrobků dle zásad cirkulární ekonomiky; příprava rostlinných pokrmů; návrhy bezemisní domácnosti, instituce či firmy; orientace v nových „zelených“ pracovních příležitostech
Výtvarná výchova návštěvy uměleckých výstav; vlastní výtvarné zpracování otázky změny klimatu; protestní umění, plakáty a transparenty; rozvoj imaginace a kreativity pro řešení klimatické krize

Tipy jsou převzaty z publikace Klima se mění – A co my? Proč a jak se učit o změně klimatu.(Tyto tipy určitě nejsou vyčerpávající, možností je mnohem více.)

K jakým cílům učení směřovat s různě starými žáky?

>>>

Podrobnější cíle klimatického vzdělávání

Prohlédněte si ZDE tabulku navrhovaných cílů (také stažení).

Vzdělávací cíle v tomto návrhu rozřazujeme podle věku studentů do oddílů zhruba odpovídajících prvnímu, druhému a třetímu stupni vzdělávání a dospělosti, která může znamenat další studium na vysoké škole stejně jako celoživotní učení osob, které se o téma dále zajímají.

Pro větší přehlednost rozlišujeme cíle v oblasti znalostí, dovedností a postojů / hodnot / chování, jakkoli je zřejmé, že toto rozdělení je jen orientační.

Cíle formulujeme z pohledu učícího se jedince. Díky tomu mohou být lépe využitelné v různých vzdělávacích prostředích, včetně programů neformálního vzdělávání.

Je to jen návrh a inspirace!

Tyto cíle nejsou závazné. Představují pomůcku pro naše uvažování a zacílení naší výuky. Jsou poměrně ambiciózní, stanovují směr, kam bychom měli mířit, nikoli požadavek, který musí každý žák splňovat. Samozřejmě si můžeme cíle dále doplnit, rozpracovat, nebo si stanovit cíle vlastní, které nám budou vyhovovat více.

Cíle klimatického vzdělávání jsou převzaty z publikace Klima se mění – A co my? Proč a jak se učit o změně klimatu.

Na co všechno se zaměřit v klimatickém vzdělávání?

>>>
Model jízdního kola pro klimatické vzdělávání

Tak jako potřebuje jízdní kolo různé součásti, aby mohlo jezdit, potřebuje i klimatické vzdělání různé součásti, aby mohlo dobře fungovat. Tento holistický model vytvořili ve Finsku, ale opírá se o výzkumy a odbornou literaturu z celého světa. Může nám sloužit jako výborná pomůcka, když plánujeme učení o změně klimatu, abychom na něco důležitého nezapomněli. Tady jsou jednotlivé části:

Znalosti (přední kolo)

Znalosti musí zahrnovat přírodovědnou i společenskovědní oblast, příčiny i důsledky změny klimatu, poznání problému i představení jeho řešení a možností zapojení, mitigační i adaptační strategie.

Způsoby myšlení (zadní kolo)

Musíme rozvíjet způsoby myšlení pro 21. století, které nám umožní se k informacím vztahovat a změnu klimatu prozkoumávat, například kritické a systémové myšlení, ale také globální solidaritu, sebereflexi apod.

Hodnoty, identita, pohled na svět (rám)

Otázky týkající se lidstva, povahy společnosti a jejího pohledu na svět, kultury, etiky a hodnot, naší identity, role a zodpovědnosti při řešení klimatické krize tvoří základ, na který nasedá další klimatické vzdělávání.

Orientace na budoucnost (řídítka)

Ochranu klimatu usnadňuje, pokud dokážeme vytvářet pozitivní osobní i společenskou vizi bezemisní budoucnosti, plánovat cestu k ní, cvičit rozhodování nebo srovnávat různé scénáře možného vývoje.

Bariéry (brzdy)

Je třeba porozumět, jaké překážky nám brání klima chránit – potom bude snazší je překonat. Zahrnují psychologické a kulturní bariéry (popření problému, sociální normy, pocity viny, lidskou touhu po pohodlí, lenost, sílu zvyku a spěch), chybějící infrastrukturu, povahu ekonomického systému…

Naděje (světlo)

Potřebujeme ošetřit nepříjemné emoce – strach, smutek, vztek, beznaděj… – způsobované změnou klimatu a posilovat příjemnější emoce, zvláště soucit a naději. Realistická naděje, na rozdíl od planého optimismu, spočívá v přesvědčení, že navzdory problémům věci můžeme změnit k lepšímu.

Motivace a participace (sedlo)

Motivaci přispět k ochraně klimatu zvyšuje komunikace založená na věcném popisu problému, hledání účinných řešení a atraktivních přínosů společenské transformace. Klíčová je spolupráce, vzájemná podpora a zapojení do společných činností na ochranu klimatu.

Akce (řetěz a pedály)

Tak jako šlapání do pedálů i ochrana klimatu vyžaduje úsilí. Hledáme možnosti a podporujeme jednání v souladu s ochranou klimatu v každodenním životě jako jednotlivci, jako součást širších komunit, jako aktivní občané.

Model jízdního kola pro klimatické vzdělávání v .pdf ke stažení.

Model jízdního kola pro klimatické vzdělávání je převzat z publikace Klima se mění – A co my? Proč a jak se učit o změně klimatu. Zpracováno podle CANTELL, H., TOLPPANEN, S., AARNIO-LINNANVUORI, E. a LEHTONEN A., 2019. Bicycle model on climate change education: presenting and evaluating a model. Environmental Education Research, 25(5), 717-731. ISSN 1350-4622.

Jak může klimatické vzdělávání podpořit celá škola?

>>>
Na zapojení celé školy záleží

Hodně toho zmůže každý učitel ve své výuce, ale ještě více dokáže koordinovaný postup celé školy. Jako škola máte obrovské možnosti, jak smysluplně žáky nejenom učit o jedné z největších a nejpalčivějších společenských výzev současnosti, ale také je zapojit do jejího řešení. Co víc, jako škola ovlivňujete nejen žáky, ale také rodiče a místní komunity, jdete příkladem a dáváte signál do širokého okolí. Máte zkrátka velkou odpovědnost.

 

Celoškolní přístup ke změně klimatu podle UNESCO

UNESCO, Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu již v roce 2016 zpracovala doporučení pro školy, jak se postavit čelem ke stupňující se klimatické krizi. Sdělení je jasné: nejde jen předávání informací žákům. Ve stejné míře je vhodné zapojit školy do ochrany klimatu a adaptaci na změny, které přijdou, snižovat provozní emise školy a spolupracovat v místních komunitách na celospolečenských řešeních.

Zpracováno podle: UNESCO, 2016. Getting Climate-Ready: A Guide for Schools on Climate Action. Paris: UNESCO. ISBN 978-92-3-100193-2.
Co vše můžete udělat?

Vsaďte na celoškolní přístup: Zasazujte se o to, aby se klimatické vzdělávání netýkalo jen některých učitelů, tříd nebo žáků. Podporou vedení školy, koordinací společného postupu a propojením s ŠVP můžete vtáhnout všechny.

Přecházejte mezi obory: Kvalitní klimatické vzdělávání je průřezové a zahrnuje přírodovědné stejně jako společenskovědní obory. Plánujte společně návaznosti a mezipředmětová propojení, experimentujte s přípravou, realizací a vyhodnocováním větších vzdělávacích celků nebo projektů ve spolupráci několika různých učitelů.

Podporujte další vzdělávání a kolegiální spolupráci učitelů: Potřebujete zajistit, aby se do výuky promítly principy „dobrého“ klimatického vzdělávání – přesnost a kritičnost, blízkost a hmatatelnost, sociální a emoční rozměr, aktivní zapojení do ochrany klimatu. Jejich shrnutí je v záložce Co si pohlídat, když začínám s klimatickým vzděláváním?

Propojte učení se skutečnou ekologizací (dekarbonizací) školy: O čem se žáci učí ve výuce, to by také měli zažívat na vlastní kůži. Prostředí a fungování školy, které by postupně nevedlo k šetrnému provozu a snížení emisí CO2, může jako „skryté kurikulum“ podkopávat vaše ostatní snahy. Vysvětlete to i svému zřizovateli.

Vydejte se ke klimatické neutralitě: Jestliže se celá Evropa zavázala ke klimatické neutralitě do roku 2050, bylo by záhodné, aby veřejné instituce, jimiž jsou i školy, stály v čele naplňování tohoto úkolu a šly ostatním příkladem. Zkuste si stanovit vlastní ambicióznější termín. Zvládnete to jako škola do roku 2030? Nebo 2040?

Vzdělávejte celou komunitu: Škola má vždy vliv na širší společenství lidí a rodin, někdy na celou obec. Veřejně informujte o vašich snahách ve vzdělávání o klimatu a klimatických závazcích školy. Buďte iniciativní a vstupujte do místních projektů na snížení emisí CO2 a adaptaci na změnu klimatu. Opět se vyplatí spolupracovat se zřizovatelem.

Zapojte žáky a podporujte jejich iniciativu: Do většiny výše zmíněných snah zkuste přizvat žáky a z plánování, realizace a vyhodnocování proměn ve škole a v obci udělat bohatou vzdělávací zkušenost. V žádném případě netrestejte žáky za účast na stávkách k ochraně klimatu. Naopak hledejte možnosti, jak jim pomoci pochopit občanská hnutí a procesy systémových změn, aby jim jejich osobní angažovanost přinesla také co největší učení.

Připojte se k síti škol: Různé sítě škol v krajském, národním nebo celosvětovém měřítku zaměřené na environmentální výchovu, globální a rozvojové vzdělání nebo přímo klimatické vzdělávání vám poskytnou cennou podporu, vzdělávací materiály, výměnu zkušeností i kontakty. Nejvíce vám pomohou propracované a ověřené programy, například Ekoškola, Světová škola, CO2 liga, Škola udržitelného života apod.

Nabídněte žákům kontakt s experty: Umožněte žákům setkávání a spolupráci s dalšími lidmi, kteří je mohou obohatit v klimatickém vzdělávání, například vědci a dalšími odborníky. Výraznou oporou pro žáky bude školní psycholog dobře obeznámený s tím, jak pracovat s rostoucími projevy ekologické úzkosti či environmentálního žalu. Další příležitostí je kariérové poradenství, které zahrne i tzv. zelené kariéry – jejich rozšíření a význam bude v dalších letech narůstat.

Tipy jsou převzaty z publikace Klima se mění – A co my? Proč a jak se učit o změně klimatu.

Co žáci vědí o změně klimatu a jak se cítí?

>>>
Význam a limity výzkumů o žácích

Abychom se dobře rozhodli, na co se především zaměřit v klimatickém vzdělávání, je více než užitečné vědět, jak na tom dnešní žáci jsou. Odpověď na tuto otázku nám přináší různé výzkumy, základní seznámení s jejich zjištěními představuje dobré vstupní východisko. Na dalších řádcích tak čerpáme především z reprezentativního průzkumu České klima 2021, v rámci něhož byly zpracovány také výsledky pro věkový segment 15-20 let.  Zároveň je ale třeba mít stále na paměti, že znalosti a postoje mladých lidí ke změně klimatu se mohou dále rychle vyvíjet a také že tyto znalosti a postoje se mezi různými jednotlivci i celými skupinami dospívajících velmi liší (více o tom v záložce Jak rozumět různým postojům studentů ke změně klimatu?).

 

Co si o změně klimatu myslí generace ve věku 15-20 let?

84 % mladých lidí si uvědomuje, že změna klimatu už reálně probíhá, dalších 10 % ji očekává v budoucnu. Pouze 0,5 % změnu klimatu zpochybňuje!

73 % mladých uznává, že lidská činnost je hlavní příčinou změny klimatu.

Pro 80 % je řešení změny klimatu extrémně, vysoce nebo středně naléhavé.

70 % souhlasí s tím, že bych se měl(a) snažit snižovat svůj dopad na klima bez ohledu na to, jestli to dělají ostatní.

69 % mladých uvádí, že Česká republika má snižovat emise bez ohledu na snižování emisí v jiných zemích. Opačný názor zastává 12 % oslovených.

 

Co mladí cítí s ohledem na změnu klimatu?

Obavy ze změny klimatu prožívají přibližně tři čtvrtiny dospívajících.

Když pomyslí na změnu klimatu, přes 40 % mladých pociťuje extrémně nebo silně bezmoc a kolem 30 % strach, smutek a vztek. Další zhruba čtvrtina cítí tyto emoce středně. Jen kolem 20 % žáků nemá tyto pocity vůbec.

 

Kde mají dospívající největší mezery?

Hlubší znalosti souvislostí se změnou a ochranou klimatu jsou velmi slabé. Co víc, nejenže velká část mladých lidí nevěděla, jak odpovědět na položené otázky, většina z nich u řady otázek volila špatnou odpovědět, což svědčí o celé řadě miskonceptů. Například jen každý dvacátý pátý z oslovených správně odpověděl, že Česká republika produkuje více emisí skleníkových plynů na hlavu než Indie, Čína nebo Velká Británie, dvě třetiny si chybně myslely opak.

Téměř dvě třetiny mladých lidí také neví, jak se mohou zapojit do ochrany životního prostředí. Podobně bezradní jsou i s ohledem na ochranu klimatu. Tuto bezradnost dále prohlubuje jejich nízké přesvědčení o vlastním vlivu: většina z nich si nevěří, že je v jejich moci takové otázky řešit.

Zajímavé je také zjištění, že pouze něco málo přes čtvrtinu dotazovaných uznává, že jim s rozvojem různých kompetencí a dovedností, využitelných i pro řešení změny klimatu, rozhodně nebo docela hodně pomohla škola. Ostatní dospívající si myslí, že jim s rozvojem takových dovedností škola pomohla docela málo nebo jim rozhodně či vůbec nepomohla.

 

Co z toho vyplývá pro klimatické vzdělávání?
  1. Opravdu už nemusíme děti informovat o tom, že změna klimatu probíhá, přesvědčovat je, že je to problém, a dělat diskuze, zda je zapříčiněna činností člověka. To je passé. Potřeby dětí jsou jinde.
  2. Důležité je věnovat pozornost řadě nepříjemných emocí spjatých s dopady změny klimatu, mluvit o nich, nezlehčovat je a zvyšovat psychickou odolnost a schopnost se s takovými emocemi vyrovnávat.
  3. Potřebujeme prohlubovat detailnější znalosti související se změnou klimatu, především znalosti o možných řešeních klimatické krize a příležitostech každého přispět k ochraně klimatu a k adaptaci na jeho změnu.
  4. Klíčové je skutečné zapojení mladých lidí do ochrany klimatu a rozvoj kompetencí, které jim takové zapojení usnadní. Osobní a společné akce nás nejenom vedou k řešení problému, ale také zvyšují přesvědčení, že na každém záleží, působí proti pocitu bezmoci a posilují naději.

 

Zpracováno s využitím výzkumů České klima 2021: Výzkumný report pro nejmladší 15-20 let, Ochrana klimatu pohledem ze školních lavic, 2021 a Metodický rámec pro environmentální gramotnost ve školách, 2021.

Tipy jsou převzaty z publikace Klima se mění – A co my? Proč a jak se učit o změně klimatu.

Jak rozumět různým postojům studentů ke změně klimatu?

>>>
Pět segmentů české společnosti

Postoje různých lidí ke změně klimatu se – pochopitelně – mohou i velmi lišit. Autoři reprezentativního výzkumu České klima 2021 na základě odpovědí respondentů na mnoho otázek stanovili pět charakteristických segmentů české společnosti, které se vyznačují podobnými postoji k předkládaným tématům. Takovou segmentaci výzkumníci zvlášť provedli i pro věkovou skupinu 15-20 let. Na dalších řádcích představujeme jednotlivé segmenty, za jejich názvem vždy uvádíme jejich procentuální zastoupení v populaci mladých lidí.

 

Pochybující (6 %)

Nedůvěřiví k institucím, jen polovina věří vědcům. Častěji se vnímají jako pravicoví a konzervativní. Podle třetiny této skupiny ke změně klimatu vůbec nedochází. Nevěří na antropogenní příčiny změny klimatu. Mají ale nejlepší faktografické znalosti o změně a ochraně klimatu ze všech segmentů. Změna klimatu pro ně není vůbec nebo příliš důležitá, naléhavá, skoro vůbec je nezajímá. Nepovažují za důležité, aby ČR přijala opatření proti změně klimatu. Přibližně polovina skupiny si s ochranou klimatu spojuje zvýšení cen výrobků a služeb v ČR či omezení osobních svobod. Mají obavu, aby nepřišli o maso a o auto. Skoro vůbec nesouhlasí s cílem uhlíkové neutrality.

 

Rezervovaní (21 %)

Pouze polovina této skupiny věří vědcům a podle poloviny změna klimatu probíhá. Změna klimatu pro ně není extrémně nebo velmi osobně důležitá, podle třetiny se to se změnou klimatu přehání. Jsou rezervovaní k tomu, aby ČR přijala opatření proti změně klimatu. Zároveň jde o nejméně občansky aktivní skupinu.

 

Zmatení (6 %)

V řádě otázek nevyhranění, často volí neutrální odpovědi. O něco vyšší sklon ke konzumnímu chování. Dvě třetiny se domnívají, že změna klimatu probíhá, polovina si všímá jejích projevů a přiklání se tomu, že je způsobena lidskou činností. Necelá polovina změnu klimatu považuje za extrémně či velmi důležitou. Váhají, zda je důležité, aby ČR přijala opatření proti změně klimatu, a nejsou si jistí, zda se snažit dosáhnout uhlíkové neutrality – avšak emise v ČR by snižovali. Také klimatické protesty hodnotí v průměru relativně neutrálně. Vymykají se vyšší podporou zásadních systémových změn typu vláda pevné ruky nebo zavedení přímé demokracie.

 

Sympatizující (51 %)

Jsou jim velmi blízké myšlenky ochrany přírody a životního prostředí a více se věnují domácí ekologii. Věří vědcům, avšak příliš nevěří ekologickým sdružením. Jsou přesvědčeni o probíhající změně klimatu a pro dvě třetiny změna klimatu má extrémní až vysokou naléhavost. Považují za důležité, aby ČR přijala opatření proti změně klimatu, snižovala emise bez ohledu na jiné země, souhlasí s cílem uhlíkové neutrality. Spíše podporují dotační a osvětové politiky ochrany klimatu, neutrálně hodnotí regulační a daňové politiky. S protesty za ochranu klimatu spíše nesouhlasí nebo má neutrální názor.

 

Angažovaní (16 %)

Nejvíce ze všech skupin mají zájem o životní prostředí a přírodu, osobně i on-line debatují o veřejných záležitostech a přispívají na neziskové aktivity. Jsou si jistí, že změna klimatu už probíhá, všímají si jejích projevů, za příčinu považují převážně lidskou činnost. Při řešení změny klimatu považují za potřebné omezení znečišťovatelů a rozvoj technologií. Rozhodně souhlasí s cílem uhlíkové neutrality, s dotačními a osvětovými politikami ochrany klimatu a spíše souhlasí s těmi regulačními a daňovými. Uhelné zdroje by jednoznačně nahradili obnovitelnými. Protestní akce na podporu klimatu hodnotí v průměru neutrálně. Věří, že svojí aktivitou by měli a také mohou pomoci ke zmírnění změny klimatu.

Také z toho udělat nějaké .pdf ke stažení?

 

Jak se postoje mladých lidí liší od postojů dospělých?

Nějaké rozdíly tu jsou, ale možná překvapí, že v mnoha otázkách mladá generace kopíruje tu starší nebo se odlišuje jen velmi málo. Mezi hlavní odlišnosti věkové skupiny 15-20 let oproti zbytku populace patří vyšší prožívání zneklidňujících emocích spojených se změnou klimatu, vyšší občanská angažovanost, ale také o něco menší znalosti o změně klimatu a jeho ochraně. U mladých lidí je silněji zastoupen především segment Angažovaných, o něco málo i Sympatizujících, a to na úkor segmentu Rezervovaných.

 

Co to znamená pro klimatické vzdělávání?

Určitě se vyplatí uvědomovat si tuto různost výchozí situace, znalostí a postojů u mladých lidí, zkoušet zjišťovat, jaké je zastoupení různých postojů právě ve vaší škole nebo třídě a přizpůsobovat vzdělávání potřebám skupiny i jednotlivých žáků. Přiznejme si ale, že v praxi je něco takové velmi náročné a někdy pravděpodobně zcela nemožné. V takovém případě je na místě určitý pragmatismus. Dvě třetiny mladých lidí patří do segmentů Angažovaných a Sympatizujících, pokud musíme volit, zaměřme výuku na jejich potřeby. Pro zvýšení ochrany klimatu v České republice je prvořadým úkolem posunout velkou skupinu Sympatizujích k větší angažovanosti. Bude skvělé, když k tomu napomůže i školní výuka.

Zpracováno podle výzkum České klima 2021 a České klima 2021: Výzkumný report pro nejmladší 15-20 let .

Publikace

Projektovou výukou ke klimatickému vzdělávání

Publikace, která nabízí teoretický vhled do projektové výuky i praktické příklady projektů.

Baví vás projektová výuka, nebo naopak nevíte kudy k ní?
Nechte se vést i inspirovat metodikou. Byla vytvořena spolu s učiteli pro učitele.
Stáhnout publikaci

Publikace vám pomůže

Získat inspiraci a odvahu pustit se svými žáky do klimatického projektu a zároveň:

Odhalit rozdíly mezi skutečnou projektovou výukou a dalšími druhy učení
Udělat si obrázek, co vše „dobrá“ projektová výuka obnáší
Ujasnit si, jak dobře nastavit cíle, aby odpovídaly tomu, kde se nachází vaši žáci
Získat inspiraci z 6 skvělých školních projektů sepsaných přímo učiteli a žáky

Kdo za tím stojí

Lekce vytvořily metodici ve spolupráci s učiteli v rámci projektu 1Planet4All a Světová škola. Projekty byly podpořeny Evropskou komisí a Českou rozvojovou agenturou v roce 2021.

Autoři odborných textů

Jan Činčera, Nataša Mazáčová

Garanti školních projektů

Romana Bartůňková, Martina Feuersteinová, Jan Hlávka, Štěpán Kyncl, Tomáš Lengál,
Štěpán Macháček, Miroslav Pešek, Kamila Tkáčová

Editace
Metodická konzultace

Kateřina Sequensová, Petra Skalická, Veronika Endrštová

Renáta Trtíková, Veronika Ambrozyová

Na přípravě webu spolupracují organizace
Člověk v tísni
TEREZA
SEVER
Chaloupky
Lipka
Fakta o klimatu
Učitelé za klima