Vlny veder

Vzdělávací cíle: 

Žák:

• uvede příklady a projevy extrémního počasí,
• vybere z textu konkrétní opatření ke zmírnění veder.
• roztřídí opatření dle zadaných kritérií (realizátora opatření) a uvede přínos jejich zavedení,
• využívá základy studijního čtení, vyhledá v textu klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu.

Pomůcky: 

• psací potřeby, přílohy č. 1–5, dataprojektor.

Postup:

1. Evokace (15-20 minut)

Promítneme žákům na dataprojektoru fotografie, viz příloha č. 1 (povodeň, vlny veder, požár, sucho, krajina). Jejich úkolem je odhalit černou ovci, tj. tu, která mezi ně nepatří a najít pojítko mezi zbývajícími obrázky. Své rozhodnutí zdůvodňují. Poté prozradíme správné řešení. Je nutné vnímat argumenty žáků, jejich perspektiva může být odlišná od našeho záměru, což neznamená, že domněnky žáků jsou nesprávné.

Rozdáme žákům přílohu č. 2 a vyzveme je, aby vyplnili druhý sloupec, tedy rozhodli, zda s uvedeným tvrzením souhlasí, či nikoli. Ptáme se žáků, podle čeho se rozhodovali. Můžeme odpovědi sepisovat na tabuli.

Poté rozdáme přílohu č. 3. Žáci ji prostudují a vyplní 4. sloupec tabulky v příloze č. 2. Přínosné je vzájemné sdílení ve dvojici.

Informace pro pedagogy: Žáci nejprve dostanou tabulku s tvrzeními – příloha č. 2, u nichž zvažují, jestli jsou pravdivá (ano), či nikoliv (ne). Doplní do tabulky svůj názor k jednotlivým tvrzením a až potom dostanou k přečtení samotný text. Po jeho přečtení hledají potvrzení pravdivosti výroků – někdy doslovně v textu uvedené, jindy musejí domýšlet. V textu si příslušné části podtrhávají. Do sloupce „Po čtení“ si zapisují, jak pravdivost tvrzení posuzují po přečtení textu. Do poznámky si pak zapisují argumenty svého aktuálního posouzení, např. slovo, z něhož to vyvodili, nebo nějaké vodítko, které je k rozhodnutí navedlo.

Poznámka: Pro žáky s SPU můžeme doplnit, že se při práci s přílohou č. 3 mají soustředit pouze na texty s označením: vlny veder, povodně, sucha, požáry a přívaly sněhu. Popřípadě je možné použít přílohu s vyznačenými informacemi v textu, viz příloha č. 3a.

Vyzveme žáky, aby se pohybovali/“těkali“ po třídě. Po zaznění slova „štronzo“ se zastavili (zkameněli), po slově „dvojice“ vytvořili dvojici s nejbližším spolužákem.

Položíme žákům otázku: „Jaké dopady mohou mít vlny veder na krajinu a člověka?“

Ve vytvořené dvojici na ni žáci hledají odpověď. Učitel dá prostor ke společnému sdílení. Aktivitu lze opakovat s ohledem na časové možnosti.

2. Uvědomění (20 minut)

Žáci se rozdělí do čtveřic. Rozdáme žákům text věnující se vlnám veder. Dva ze čtveřice pracují s částí A, dva ze čtveřice s částí B, viz příloha č. 4. Podtrhávají si klíčová slova – jednotlivá opatření ke zmírnění vln veder. Pracují nejprve samostatně, pak sdílí ve dvojici.

Žáci ve dvojici vyplňují tabulku opatření, viz příloha č. 5. U některých opatření není přímo napsán realizátor a žáci ho musí vyvodit, např. zemědělské družstvo, stát, starosta obce, jedinec atd. Ve čtveřici pak sdílí své výsledky formou hraní rolí – např. „Já jsem starosta a v našem městě se nesmí ………., protože ……….“

3. Reflexe (10 minut)

Formou řízené diskuze pokládáme žákům otázky a odpovědi píšeme na tabuli.

• Jaká opatření jsi znal? Jaká naopak ne?
• Jaká opatření jsou realizována ve tvém okolí?
• Jaká opatření by měla být ve tvém okolí realizována a proč?

Informace pro pedagogy: Metoda podporující nonkonformní a kreativní myšlení, posiluje komunikační dovednosti zvyšuje zapojení a aktivitu žáků, přispívá ke zlepšení klimatu ve třídě. Musí být však veden správně. Žáci musí dodržovat komunikační pravidla. Například: žák vždy navazuje oční kontakt s tím, ke komu hovoří, žák mluví přiměřeně hlasitě, vyjadřuje se spisovně, přiměřeně gestikuluje, je klidný, vyrovnaný, drží se tématu a reaguje k věci apod. Učitel by měl umět moderovat, shrnuje, co bylo řečeno, snaží se vyzdvihnout zajímavé momenty a motivuje k dalším reakcím. Koriguje odbíhání od tématu zamezuje opakování argumentů, hlídá čas příspěvků – to vše velmi citlivě. Na závěr se snaží zopakovat a formulovat závěry. Popřípadě sepíše závěry diskuze nebo tak učiní žáci.

Rozšiřující informace:

• Téma je možné rozšířit do dalších hodin. Například hraní rolí lze využít později nebo v další vyučovací hodině zařadit práci s přílohou č. 6.
• Na základě pilotáže lekce na školách se dá lekce realizovat i v 9. třídách v rámci tématu ochrana krajiny včetně vodohospodářství v rámci přírodopisu, zejména závěrečná část lekce – práce s přílohou č. 5 – hraní rolí.
• Možnou variantou je také s žáky nasdílet odkazy z metodiky, aby s nimi mohli sami pracovat, zejména s odkazem https://zivavoda.biz/, a zkoumat dané téma do hloubky. Poté je možné v českém jazyce navázat na toto téma napsáním úvahy nebo novinového článku do místních novin apod.

Doplňující informace, odkazy na články a použité zdroje najdete v popisu lekce a v přílohách v PDF.

Autorka: Jitka Rutschová, ARPOK

Přílohy: