Klima je příležitost – představení publikace Petra Daniše, část 2.
V množství nedávno i před časem vydaných českých i přeložených populárně naučných knih dotýkajících se otázek spojených se změnami klimatu je podle mého soudu báječným zjevením promyšlená, důkladná a přitom vůči čtenáři vstřícná publikace Klima je příležitost – Opravdová řešení pro naši budoucnost na Zemi.
Vzhledem k obsažnosti první části a k návodnosti části druhé, obsahující 150 inspirativních námětů, byla recenze knihy rozdělena na dva díly (recenzi první části tj. kapitol 1-5 naleznete zde). Tato recenze obsahuje kapitoly 6–10 ze zmiňované první části knihy s dovětkem týkajícím se druhé části, tj. doporučení pro každého. Následující text bude z převážné většiny sestávat z námětů do výuky, nejčastěji v podobě otázek vybízejících k hledání odpovědí v textu knihy, ale i v dalších zdrojích, a k jejich následné interpretaci v rámci diskuse v kolektivu třídy, kroužku, popř. učitelského sboru apod.
6. Proměníme průmysl
s. 91 „Výrobek, který se nedá opravit, přestavět, předělat, znovu využít či přeprodat, zrekonstruovat, recyklovat nebo zkompostovat by se měl lépe vymyslet. Anebo rovnou stáhnout z výroby.“ Jak rozumíte tomuto citátu Peteho Seegera?
s. 92–93 Proč jsou podle vašeho názoru výroby oceli, hliníku, cementu a plastů nejnáročnější z hlediska snah o radikální snížení emisí skleníkových plynů? Jaké účinné strategie je možné pro tyto účely volit?
s. 93 Reuse znamená znovuvyužití, znovupoužití a společně se žádoucím snížením produkce uváděných komodit je základem tzv. cirkulární ekonomiky. S využitím dalších informačních zdrojů se pokuste o vlastní definici cirkulární ekonomiky (viz např. https://www.mzp.cz/cz/cirkularni_cesko; https://www.cirkularnidotace.cz/clanky/co-je-cirkularni-ekonomika).
s. 94 Je bezemisní výroba oceli reálná? V čem tkví zásadní technologická změna této výroby směřující k bezemisní produkci?
s. 95 Ukládání CO2 do betonu je převratná změna v jeho produkci. Vysvětlete, zda směřuje k úplnému odstranění emisí CO2 v průběhu výroby cementu a betonu.
s. 95–96 Boj keňského fotografa Jamese Wakibii proti plastovému odpadu je příkladem pro celý svět. Jak dalece je současná situace v Keni srovnatelná se stavem téže problematiky v ČR?
s. 96–98 Pokuste se sestavit souhrn rizik plastů, především těch, které jsou využívány jednorázově. Hledání alternativ k používání jednorázových plastových výrobků v lékařství (zejm. např. při pandemických situacích) je velmi obtížné. Nebo vás nějaká smysluplná řešení napadnou?
s. 98–100 Vypište si a komentujte negativní dopady výroby oděvů a nezodpovědného zacházení s nimi ze strany spotřebitelů, prodejců i výrobců.
s. 100–102 Vyberte z uvedených námětů ta řešení, která považujete za realizovatelná a svoji volbu zdůvodněte.
7. Odebíráme uhlík
s. 106 Proč se jeví jako nezbytné rozvíjet a uplatňovat technologie pro odebírání CO2 z atmosféry?
Co jsou „přírodní řešení“ odebírání a ukládání CO2 z ovzduší?
s. 108 Jak funguje biouhel a co dobrého může přinést jeho přimíchávání do půdy? (viz např. https://biouhel.cz/o-biouhlu/)
Proces proměny CO2 na kámen se nám může na první pohled jevit jako kouzlení alchymistů. Jedná se však o moderní, neustále se rozvíjející technologii. Zkuste přiblížit její principy.
s. 108–109 Technologie DAC (direct air capture) k zachycení CO2 přímo ze vzduchu jsou sice velice nadějné, avšak zatím plné různých úskalí a otázek k vhodnosti těchto řešení. Prostudujte podkapitolu „Obří vysavače na CO2“ a „Jako ropný průmysl, jen pozpátku“ na s. 108–110 a přispějte svými názory do společné rozpravy.
s. 110 Jak se liší technologie k zachycování CO2 označované jako DAC a CCS (carbon capture and storage)?
s. 110–111 Jaká úskalí v sobě nese výroba tzv. bioenergie ze spalování biomasy?
s. 112–113 Je podle vašeho soudu geoinženýrství naděje nebo spíš fantasmagorie?
8. Inovujeme a investujeme do lepšího světa
s. 117 Jak si lze představit „decentralizovanou sluneční energetiku“ v rozvojových zemích a proč jsou snahy o její zavádění důležité i z hlediska ochrany klimatu?
s. 119–126 Na těchto stránkách se autor zabývá rolí dobročinnosti a potřebností velkoryse investovat do rodících se technologií na ochranu klimatu, ale i do technologií již známých (solární panely, větrné elektrárny, tzv. zelený vodík apod.). Po prostudování textu přispějte do společné diskuse uvedením myšlenek, které považujete za nosné a perspektivní. Nezapomeňte své názory zdůvodnit.
9. Měníme politiku a pravidla hry
s. 132 soubor „11 rámcových cílů k dosažení nulových emisí v každé zemi světa“ je výtečným podkladem pro přípravu seminární rozpravy, do které si účastníci (nejlépe dvojice) mezi sebou rozdělí tyto cíle, připraví si podklady z různých zdrojů včetně této knihy a v diskusi prezentují svá stanoviska ve vztahu k možnostem naplňování těchto cílů v ČR.
s. 134 Vysvětlete důvody a důsledky chybně nastavené podpory fotovoltaických elektráren v ČR zákonem z roku 2005. Jaké poučení lze z tehdejších omylů vyvodit?
s. 134–135 Co všechno je zapotřebí zlepšit či uvést v život pro dosažení bezemisní dopravy v ČR?
Poznámka: Kapitola se nezabývá železniční dopravou, ta je zmiňována na s. 59 (viz též námět k tomuto tématu uvedený v první části představení publikace Petra Daniše), drobná zmínka je rovněž na s. 168–170.
s. 135–136 Popište dva systémy zpoplatnění emisí CO2 uplatňované v současnosti – uhlíkovou daň a emisní povolenky. Uveďte příklady států, které dávají přednost tomu či onomu systému. Který z nich vám připadá smysluplnější a proč?
s. 136–137 Náročný, avšak důležitý úkol: pokuste se interpretovat větu ze třetího odstavce na s. 137: „Evropská unie směřuje k brzkému přijetí nové směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která určí povinný standard pro nefinanční reporting (ESG).“
Poznámka: Reporting ESG (environmental, social, governance) je vysvětlen v knize na s. 137 o odstavec výš.
s. 137–138 Planetární uhlíková nerovnost se netýká jen rozdílů mezi „bohatým Severem“ a „chudým Jihem“. Přibližte další nerovnosti i uvnitř jednotlivých zemí.
s. 140 Co jsou to klimatické štítky a k čemu by pomohly?
s. 143 Britský environmentální publicista George Monbiot komentoval výsledky Pařížské konference OSN o klimatu v r. 2015 těmito slovy: „V porovnání s tím, jak to mohlo vypadat, je to zázrak. V porovnání s tím, jak to mělo vypadat, je to katastrofa.“ Jak lze tento jeho výrok vyložit, a to i s ohledem na současný stav snah o ochranu klimatu?
10. Síla hnutí
Po prostudování celé kapitoly se zkuste společně dohodnout na smyslu a cílech různých hnutí mládeže za klima.
Tip: Jedním z mnoha výtečných podkladů, které vám mohou výrazně argumentačně pomoci, je útlá knížečka Grety Thunberg Změna je v nás (Banská Bystrica: Laputa 2019).
s. 149–151 Co se rozumí občanskou neposlušností a proč tato právem patří do arzenálu snah o prosazování razantních změn státních energetických a klimatických politik?
s. 150 Shodnout se na společném názoru na blokády automobilové dopravu ve městech provozované např. českou odnoží hnutí Extinction Rebellion je obtížné, možná nemožné. Přesto se zkuste na toto téma pobavit.
s. 151 Co znamená „stav klimatické nouze“ a co by mělo následovat po jeho vyhlášení v obci, kraji apod.
Část II – Co může udělat každý z nás
K nevídanému množství výborných tipů a doporučení uváděných na s. 158–214 pro úplnost uvádím pouze přehled výstižně nazvaných kapitol a přidávám zprávu o nově vydané brožurce Ekologického institutu Veronica s příznačným názvem: Klima na doma.
1. Přestaňme se vymlouvat a pusťme se do toho
2. Přecházíme na čistou energii a šetříme s ní
3. Dopravujeme se šetrně
4. Jíme odpovědně
5. Nakupujeme málo a jen to, co vydrží
6. Obnovujeme přírodu, tvoříme divočinu
7. Stáváme se klimaticky pozitivní
8. Ovlivňujeme druhé a společně prosazujeme změnu
9. Volíme pro klima a žádáme řešení
10. Vzděláváme (se)
11. Vytváříme si vlastní seznamy úkolů
Útlou publikaci Renaty Plackové a kol. Klima na doma aneb Jak v domácnostech chránit klima a šetřit energii i peníze s půvabnými ilustracemi Rostislava Pospíšila vydal brněnský Ekologický institut Veronica v roce 2023. Ke stažení je na https://www.veronica.cz/publikace-ke-stazeni.
První dojmy ze čtení knihy jste si mohli přečíst v příspěvku Opravdová řešení pro naši budoucnost na Zemi. První polovinu recenze a doporučení do výuky publikace Klima je příležitost jsme vám přinesli v článku Učme, že klima je příležitost 1.
Autor: Ing. Aleš Máchal, český ekopedagog, spoluzakladatel a první ředitel školského zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka.
Více informací o publikaci naleznete na webu KLIMA JE PŘÍLEŽITOST.
Vyzkoušejte také
Energetika v ČR dnes a zítra
Jak vypadá energetika České republiky z pohledu produkce oxidu uhličitého? Jak jsme na tom ve srovnání s jinými evropskými státy? A jaké máme […]
Tání permafrostu na Sibiři: konec či nový začátek?
Jaké dopady na planetu Zemi, život lidí a dalších organismů má tání permafrostu? V této lekci se zaměříte na příčiny a důsledky tání […]
Může za klimatickou změnu lidská činnost?
Jaký je vliv lidské činnosti na klimatickou změnu? A co stojí za globálním oteplováním? Najděte odpovědi ve videu s Alexandrem Ačem, vědcem […]