Rovnou oceňme obě německé autorky za velice zdařilou publikaci Bez vody to nejde! – Christinu Steinlein a ilustrátorku Mieke Scheier. Za výtečným překladem stojí Michaela Weberová, text ověřili a pro české prostředí vhodně upravili RNDr. Erik Schwarzbach a RNDr. Mgr. Tereza Šmejkalová. Vznikla tak knížka, která je spolehlivým průvodcem pro děti (i zajímající se dospělé) po mnohdy spletitých osudech a cestách vody na planetě Zemi ve všech jejích podobách. Snad jediným závažnějším nedostatkem publikace je chybějící obsah či věcný rejstřík, jejichž absence poněkud ztěžuje orientaci ve stručně a výstižně pojednaných dvoustranách pojednávajících vždy o jednom tématu, většinou i v širších souvislostech tak, aby vysvětlily principy, zdůraznily problémy i možnosti žádoucích proměn lidského přístupu k jejich řešení.
Hned v úvodu autorky zmiňují skutečnost, že vodu u nás, tj. v evropském prostředí, bereme jako naprostou samozřejmost. Následující kapitolky přesvědčivě, názorně a výstižně (byť v úsporné stručnosti) vysvětlují, že voda, zejména voda pitná, samozřejmostí není a proč je zapotřebí co nejdřív změnit většinový postoj k nakládání s ní.
Velká většina dvoustran této vydařené publikace může dobře posloužit také ve školní výuce, např. v podobě skenů promítaných žákům prostřednictvím powerpointových prezentací a následných úkolů směřujících k jejich náležité tvořivé interpretaci dětmi, nejlépe při skupinové práci. Počáteční kapitoly jsou věnovány denní lidské spotřebě vody (zřejmě v Německu, resp. v Evropě, s. 8–9) a nepostradatelnosti vody pro lidské tělo se zajímavým členěním na transport, vylučování a ochlazování (s. 10–11). Dále se pozornost přenáší na celou planetu – pojednáno je o vodě sladké a slané se zdůrazněním, že říční a jezerní vody jsou jen nepatrným zlomkem celkového ohromného objemu vody na Zemi (s. 12–13). Následuje krok do dávné minulosti – kde se vlastně voda na Zemi vzala, když planeta vznikla jako ohnivá koule (s. 14–15).
Ukázky z publikace:
Do výuky: Pokuste se ztvárnit formou komiksu, jakými způsoby se voda v průběhu miliónů let dostala na Zemi a vyvíjela se v různých skupenstvích.
Dvoustranou 16–17 nám autorky jednoduše, leč výstižně připomenou vznik života na Zemi a roli náhodně vzniklých aminokyselin jako základu všech živých organismů. O darech i nástrahách života lidí v blízkosti vod od pradávna po dnešek je vtipně pojednáno na s. 18–19. Výborný výklad k vlastnostem vody za různých teplot najdeme na s. 20–21.
Do výuky: Co je nejzvláštnější vlastností vody a jak se projevuje?
Voda jako chemický vzorec H2O a její skupenství jsou popsány na s. 22–23, druhy vod (sladká a slaná) a různé typy jejich pozemského výskytu jsou pomocí názorných obrázků dobře vysvětleny na dvoustraně 24–25.
Do výuky: Vybudujeme-li na zahradě průtočné jezírko, měli bychom je správně nazývat rybníčkem, i když je nám v tomto případě pojem jezírko jaksi bližší. Zkusme si tedy připomenout rozdíly mezi tůňkou, jezírkem a rybníčkem vytvořenými na zahradě.
Složitějším tématem se zabývá následující s. 27, která vysvětluje souvislosti mezi vzájemným působením oblačnosti, prouděním větrů, dešťů, vlivu moří a mořských proudů, a pochopitelně zmiňuje i Golfský proud.
Do výuky: Zjistěte, proč by oslabení Golfského proudu pravděpodobně mělo význačný vliv na roční průběh počasí, resp. proměny podnebí i u nás, ve středu Evropy.
O velmi odlišném objemu srážek na různých místech planety informují s. 28–29, razantními změnami mnoha míst na Zemi se na kontrastním příkladu Aralského jezera a lyžařské kryté haly v Dubaji se zabývají s. 30–31.
Do výuky: Pokuste se shrnout všechny důvody, proč vybudování a provozování sjezdovky v Dubaji je z environmentálního i sociálního hlediska naprostá zhůvěřilost.
Na starší či nejstarší čtenáře dýchne vzpomínka na dětství, kdy se celá rodina koupala jednou týdně ve vaně v jedné vodě, což dnešním dětem nutně musí připadat jako neuvěřitelné nebo přinejmenším nehygienické. Dvoustrana 32–33 lapidárně nazvaná Dříve byla spousta věcí jinak přibližuje i dřívější záchody a především způsob ručního praní prádla včetně máchání.
Do výuky: Porovnejte tehdejší postup praní se současnou funkcí automatické pračky a zkuste hledat výhody a nevýhody obou způsobů. Opravdu se dnes neobejdeme bez sušičky?
O tom, že se na Zemi žádná voda neztrácí díky jejímu koloběhu, nás ubezpečí s. 34–35. Zde si dovolím upozornit, že meteorologicky příhodnějším pojmem než „mrak“ je termín „oblak“. Méně známými jsou uváděné skutečnosti o existenci podzemních vod včetně nečekané zmínky o Moravském krasu (s. 37). Na stranách 38–41 jsou prostřednictvím výstižných obrázků podány principy čištění a úprav vody na pitnou včetně jejích rozvodů až do domácností.
Do výuky: Nakreslete postup od čištění vody v úpravnách přes vodojemy až po kuchyňský kohoutek, který nám umožňuje ten nejpohodlnější způsob přístupu k pitné vodě. Obdobně můžete zkusit znázornění cest, kterými si lidé opatřují vodu v oblastech, kde je přístup k pitné vodě komplikovaný a stále obtížnější. Ani u nás nemusí být už za pár let tekoucí voda z kohoutků samozřejmostí – zvažte, proč je nutno i takový výhled brát vážně.
Ukázky z publikace:
Následuje kapitolka věnovaná úpravám znečištěných vod a jejich opakovanému využití. Postupy jsou výstižně vyjádřeny obrázky, autorky nezapomněly ani na vysvětlení principu sifonu bránícímu úniku zápachů z kanalizace (s. 42–43). Na dalších stranách se pak dozvídáme o obrovské spotřebě vodě v zemědělství a také o tom, že voda je nezbytnou součástí výroby prakticky jakéhokoliv produktu – ať jde o potraviny nebo třeba džíny. Vysvětlen je zde i pojem „virtuální voda“ (s. 46–47).
Dvoustrana 48–49 se vrací k nadměrné spotřebě vody především v zemědělství a k jejím důsledkům.
Do výuky: Jaké hrozby skrývá neuvážená spotřeba podzemní vody v zemědělství?
Na stranách 50 – 51 se dostáváme k socioekonomickým souvislostem sporů o vlastnictví vody včetně mezinárodní úrovně těchto narůstajících problémů. Organizace spojených národů (OSN) sice prohlásila v roce 2010 přístup k čisté vodě za základní lidské právo, ovšem mnohé státy, včetně evropských, hlasovaly proti tomuto usnesení, což se na první pohled jeví jako paradoxní či dokonce absurdní. Souvisejícím tématem vlastnictví vody se zabývá dvoustrana 56–57.
Do výuky: Zkuste vypátrat důvody, pro které se přijetí výše uvedené rezoluce OSN nepodařilo tak, jak bychom pravděpodobně očekávali. Dobrým zdrojem informací může být např. článek z Novinky.cz. Napadne vás, jak by bylo možné tuto zapeklitou situaci vyřešit lépe?
Proč se stává, že i u nás občas voda z kohoutků neteče, jak se v takových případech postupuje a jaké mohou být příčiny těchto situací v širších souvislostech přibližuje dvoustrana 52–53. Následující kapitolka (s. 54–55) je věnována nejen dalekým cestám pro vodu především v zemích subsaharské Afriky, ale také problémům s nedostatečnou péčí o likvidaci lidských výkalů, které kontaminují i to málo tamních zdrojů pitné vody, čímž se problém prohlubuje.
Do výuky: Navrhněte co nejlevnější a přitom účinný způsob nakládání s lidskými výkaly tak, aby neznečisťovaly pitnou vodu. Pomoci vám mohou např. akce Člověka v tísni pořádané v rámci Mezinárodního dne toalet.
Tvrzení, že není možné se bez vody uživit, nám může připadat banální. O širších souvislostech tohoto stále narůstajícího problému se zmiňuje dvoustrana 58 – 59 a upozorňuje na konflikty z nedostatku vody i na tragické důsledky v podobě vynucené migrace obyvatel zemí, kde se přístup k vodě stal prakticky nemožným.
Ze zcela jiného soudku je následující část věnovaná lodní přepravě zdůrazňující mj. problémy se zatěžováním životního prostředí způsobované kontejnerovými loděmi s pohonem na těžké topné oleje (s. 60–61).
Poněkud překvapivá kapitolka o námořních pirátech ze 17. a 18. století je aktualizována o současné pirátství provozované např. v Somálsku jako východisko z nouze a jediná možnost obživy prostřednictvím přepadáváním lodí s nákladem, který novodobí piráti následně prodají nebo se snaží za zajatou posádku získat výkupné.
Dvoustrana 64 – 65 se znovu vrací k vodě a jejím projevům, v tomto případě k různým nebezpečím, která mohou být lidem hrozbou – obří vlny, tsunami, bouřlivý příliv, přívalové povodně, ale i záludná ledovka. Lidé mění podobu moří mnoha způsoby, vždy však k horšímu – nadměrným rybolovem, znečišťováním odpady, ropnými látkami i hnojivy (s. 66–69). U zmínky o mikroplastech chybí vysvětlení tohoto pojmu, bohužel schází i zmínka o snahách o regulace světového rybolovu.
Do výuky:*
1) Přibližte mladším spolužákům současnou situaci ve světě týkající se snah o žádoucí regulace mořského rybolovu. Pozoruhodným zdrojem informací může být např. tento web.
2) Vysvětlete obsah pojmu „mikroplasty“ – jejich vznik, výskyt a důsledky pro mořské ekosystémy i pro člověka.
*především – ale nejen – pro středoškoláky na osmiletých gymnáziích
Kapitolka na s. 70–71 nás zavede do mořských hlubin a upozorní na jejich ohrožení, především snahami o těžbu surovin z mořského dna.
Na stranách 72–77 se dostáváme k příčinám a důsledkům změn klimatu. Díky nápaditým ilustracím je zde možno najít řadu inspirativních námětů pro diskuse s dětmi.
Zajímavé informace obsahují kapitolky o lidské vynalézavosti, se kterou se lze s adaptací na měnící se klimatické podmínky vyrovnávat snáze (s. 78–81) – jak vodu čistit, zadržovat, jak s ní úsporněji zavlažovat i vyrábět elektřinu. Důležité jsou zde i kritické zmínky o neblahých důsledcích obrovských zásahů do přírodních ekosystémů a lidských sídel při stavbách obřích přehrad. Názorné vysvětlení přílivu a odlivu přitažlivostí Měsíce na s. 82–83 slouží k vysvětlení principu přílivových elektráren. Mladším žákům je určena dvoustrana s příklady povolání souvisejících s vodou a péči o ni (s. 84–85), proč a jak šetřit vodou v domácnostech je předmětem závěrečných kapitolek na stranách 86–91. Zde se objevuje tvrzení, že „ochrana půdy je zároveň ochranou pitné vody“.
Do výuky: Pročtete a prohlédněte si strany 90 a 91 a s využitím dalších zdrojů informací vysvětlete smysl výše uvedeného tvrzení.
Knihu vydalo nakladatelství Portál v roce 2021 (96 s.).
Autor: Ing. Aleš Máchal, český ekopedagog, spoluzakladatel a první ředitel školského zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka.
Vyzkoušejte také
Jak hospodaříme s vodou
Osvojme si šetrné hospodaření s vodou! Především o zdrojích sladké vody platí, že jsou stále ohroženější v důsledku nárůstu počtu lidí na planetě, […]
Jak klimatická změna ovlivňuje oceány?
Co všechno se děje s oceány kvůli vypouštění CO2 do atmosféry a následnému růstu teploty vzduchu? Zjistíte to pomocí pokusů zaměřených na […]
Jordánsko a voda nad zlato
Lekce ze Summitu Světových škol pracuje s videem mladé Američanky, která představuje, jak klimatická změna, nestabilní politická situace nebo zanedbaná infrastruktura […]
