Chytrá města

Na příkladu čtyř měst a obcí si ukážeme, jak fungují udržitelné strategie v praxi. Podíváme se na snižování emisí ve škole, fotovoltaiku, alternativy nákladní dopravy, mokřady, boj s přívalovými dešti či snížení dopadů sucha. A co následně vymyslí žáci pro svou vlastní obec? 

Vzdělávací cíle:

  • Žák naslouchá ostatním ve skupině a vnímá hodnotu představených projektů.
  • Žák si uvědomí své postoje k aktivitám obce spojeným s problematikou klimatické změny.
  • Žák kriticky hodnotí možnosti implementace studovaných opatření v jeho vlastní obci.

Pomůcky:

  • příklady dobré praxe obcí (příloha č. 1) – každý žák bude potřebovat list s jedním příkladem (příloha č. 1 obsahuje čtyři příklady – tedy např. pro třídu se 30 žáky je potřeba vytisknout celou přílohu osmkrát)
  • pracovní list (příloha č. 2) pro každého žáka
  • tužky, papíry na poznámky, tabule, křída

Postup:

V rámci lekce je možné pracovat bez pracovního listu nebo s ním (viz příloha č. 2).

1) Úvod lekce – Jaké město je chytré? (20 minut)

V úvodu se s žáky zamyslete nad možnostmi měst či menších obcí, jak se postavit k výzvám souvisejícím s klimatickou změnou, a položte jim první otázku:

  • Co se vám vybaví, když se řekne „chytré město“? 

Vyzvěte žáky k brainstormingu a všechny jejich nápady heslovitě zapisujte na tabuli. Je v pořádku, když budou žáky napadat různé představy, např. město, kde žijí chytří lidé, dobře digitalizované a propojené město, vysoká participace veřejnosti atd. 

Pak položte druhou otázku a odpovědi opět zapište na tabuli:

  • Jak by takové „chytré město“ mohlo přistupovat k řešení klimatické změny? 

Tento ilustrativní text můžete využít jako inspiraci pro úvod lekce:

Jako chytrá (smart) se většinou označují města, která mají propracovanou strategii rozvoje a zvýšení kvality života obyvatel, a to jak za pomoci digitalizace a zlepšení přístupnosti a propojenosti (služeb, částí města atd.), tak prostřednictvím zapojení občanů do rozhodovacích procesů. Chytrá města často také usilují o udržitelnost a ochranu životního prostředí a věnují se zavádění vhodných klimatických opatření. 

I v České republice najdeme města a obce, které mají vlastní adaptační strategie, přijímají závazky směrem k uhlíkové neutralitě a realizují klimatická opatření. Někde otěže přebírají aktivní občanky a občané, kteří se snaží přispět ke zmírnění klimatické krize lokálními projekty nebo tlakem na svá zastupitelstva. Tyto obce můžeme také v širším slova smyslu považovat za „chytré“, jelikož hledají způsoby, jak co nejlépe na místní úrovni reagovat na klimatickou krizi a žít udržitelný život.

Vyzvěte žáky, aby se každý za sebe zamyslel nad možnostmi řešení klimatické změny na úrovni obcí (tyto instrukce obsahuje také pracovní list – příloha č. 2):

  • Jednou větou vyjádřete, jak by mohla obec přispět k řešení klimatické změny.
  • Jaký je v tuto chvíli váš osobní názor na význam města (či menší obce) ve vztahu k řešení klimatických výzev? Váš osobní názor vyjádřete na názorové škále:
    • Role města v řešení klimatických výzev je dle mého názoru: zcela bezvýznamná (jeden konec škály) / naprosto zásadní (druhý konec škály).
  • Jednou větou vyjádřete, proč je váš názor právě takový.

Požádejte žáky, aby dokončili úvodní část a krátce se podělili se o své názory ve dvojici (se sousedem v lavici).

Nyní názorovou škálu přemístěte do prostoru třídy: na jednom konci škály je „naprosto zásadní“, na druhém „zcela bezvýznamná“. Vyzvěte žáky, ať se postaví v rámci třídy na takové místo, které vyjadřuje jejich názor (v danou chvíli) na otázku: Jaká je role města v řešení klimatických výzev?

Nechte zaznít několik odpovědí žáků stojících na různých místech škály, včetně zdůvodnění.

2) Řešení klimatické změny a udržitelná města (45 minut)

individuální práce s textem (10 minut)

Rozdělte žáky do skupin (ideální jsou čtyři žáci v jedné skupině) a každému ve skupině rozdejte jiný text s příkladem dobré praxe k prostudování (viz příloha č. 1).

Řekněte žákům, aby si při čtení textu všímali následujícího, bude se jim to hodit v pozdější diskuzi ve skupině:

  • Co vás zaujalo – co byste chtěli se spolužáky prodiskutovat? 
  • Přesvědčivý argument – co by mohlo přesvědčit radnici vaší obce k zavedení podobného opatření?  
  • Sporný argument – je v textu něco, s čím nesouhlasíte nebo je to sporné? 

sdílení ve skupině (10 minut)

Po přečtení textů požádejte žáky, aby si v rámci své skupiny krátce představili opatření ve všech čtyřech obcích, opřít se mohou o poznámky, které si během čtení textu udělali.

hodnocení projektů (25 minut)

Dále nechte žáky za pomoci pracovního listu (viz příloha č. 2) ohodnotit možné využití představených opatření na území obce, kde sídlí jejich škola nebo kde žáci bydlí. S hodnocením jim mohou pomoci tyto otázky: 

  • Dalo by se něco podobného udělat ve vaší obci? Proč ano, proč ne? 
  • Co by dané opatření mohlo vaší obci přinést?
  • Jaký problém ve vaší obci či v okolí by to mohlo pomoci vyřešit?

Vhodnost opatření pro obec (škála od 1 = zcela vhodný po 5 = zcela nevhodný) pak žáci rozhodují na základě společné diskuze a důvodů pro a proti a zaznačují své hodnocení do tabulky (viz pracovní list, příloha č. 2). Na závěr mohou žáci napsat také vlastní nápad na nové klimatické opatření v jejich obci.

 3) Závěr – reflexe (25 minut)

Pracujte společně v celé třídě – řiďte diskuzi a motivuje žáky, aby se odvážili vyjádřit se před kolektivem. Případně – pokud má třída s řízenou diskuzí již velké zkušenosti, může se řízení diskuze ujmout místo učitele jeden z žáků. Závěrečnou fázi lekce můžete zahájit těmito otázkami:

  • Viděli jste někdy na vlastní oči některý z typů opatření, o kterých jste diskutovali? Kde?
  • Která ze zmíněných opatření by mohla prakticky zavést právě naše obec? Proč právě tato? 
  • Která se naopak jeví pro vaši obec jako nevhodná? Proč?
  • Napadla vás další opatření, o která by obce mohly usilovat v reakci na výzvy související s klimatickou změnou? Která z těch opatření by mohla být relevantní i pro vaši obec?
  • Kdo by se podle vás měl zavádění klimatických opatření v obci věnovat? Jmenujte konkrétní instituce, povolání, lidi.
  • Jakou roli má (by mohla mít) v klimatických opatřeních škola či vy, žáci?
  • Na jaké úrovni má obec možnost klimatickou změnu ovlivňovat? Na úrovni globální, lokální či osobní nebo na všech úrovních? Odpovědi zdůvodněte a uveďte příklady.

Nyní pracujte opět individuálně či ve dvojicích: Vybídněte žáky, aby reflektovali, zda a jak se jejich osobní názor posunul (mohou zaznamenat do pracovního listu):

  • Jaký je nyní váš názor na roli města (či menší obce) ve vztahu k řešení klimatických výzev? Vyjádřete na názorové škále:
  • Role města v řešení klimatických výzev je dle mého názoru: zcela bezvýznamná (jeden konec škály) / naprosto zásadní (druhý konec škály).
  • Posunul se (změnil se relativně) váš názor v porovnání s vaším postojem na začátku této lekce? (ANO / NE) 
  • Pokud se váš názor změnil, jakým směrem se posunul a proč? Jaký argument nebo příklad z praxe vás oslovil?

Na závěr lekce zopakujte názorovou škálu v prostoru třídy (stejně jako v úvodu lekce) a zjistěte, jestli se názory studentů posunuly. Až budou všichni stát na pomyslné názorové škále, povzbuďte žáky, ať:

  • rukou k danému konci škály ukážou ti z nich, jejichž názor se posunul směrem k „naprosto zásadní“;
  • rukou ke druhému konci škály ukážou ti žáci, jejichž názor se posunul směrem ke „zcela bezvýznamná“;
  • ruce podél těla nechají ti žáci, jejichž názor se nezměnil.

Opět nechte zaznít několik odpovědí, proč jejich názor zůstal stejný či se změnil.

Tipy pro další práci:

Např. v jedné z dalších hodin, na semináři nebo formou projektu: 

  • Žáci by se mohli zamyslet nad tím, jak oslovit svou radnici s dotazem k jejich klimatické politice a plánovaným opatřením a dlouhodobější strategii udržitelnosti (např. v rámci Místní agendy 21).
  • Žáci kriticky zhodnotí kvalitu komunikace vedení obce s občany – (např. jak radnice informuje o opatřeních souvisejících s klimatickou změnou) a navrhnou, jak tuto komunikaci posunout, případně zkvalitnit. 

Zdroje:

Dombrovská, V., Horváthová, N. , Hyťha, M., Krylová, R., Morongová, D., Schejbal, A.: Udržitelná města: 6 Příběhů, jak české obce reagují na výzvu klimatické transformace [online]. NESEHNUTÍ, Brno, 2021. [cit. 15. 11. 2021] ISBN 978-80-87217-74-0. Dostupné ZDE.

Další zdroje jsou uvedeny v přepisu lekce ke stažení.

Autorka: Dana Rakovcová, Přírodovědecká fakulta UK, vytvořeno pro Člověk v tísni – Vzdělávací program Varianty

Přílohy:

pdf
LEKCE_Chytra-mesta.pdf
pdf
Priloha-1-–-Inspirativni-priklady-z-praxe.pdf
pdf
Priloha-2-–-Pracovni-list.pdf

Soubory z lekce ke stažení

Vyzkoušejte také

Chladné město

Je horký letní den, teploty stoupají a město se začíná nepříjemně přehřívat. Jde tomu zabránit? A jak? V této minilekci mají žáci za […]

Více informací

Vlhké, nikoliv zaplavené město

Dva experimenty názorně předvedou, jak funguje zadržování vody v přírodě. Pak společně prozkoumáte okolí, abyste zjistili, kde je potřeba více vody […]

Více informací

Domluva s úřady

Víte, jak funguje katastr nemovitostí a co je potřeba napsat do žádosti na místní úřad? To všechno si vyzkoušíte na příkladu […]

Více informací

Napište nám zpětnou vazbu a přispějte ke zlepšení našich výukových materiálů

Dejte nám vědět, jak se vám podle našich podkladů učilo a jak na téma žáci reagovali. Stejně tak se rádi dozvíme, pokud jste odhalili nějakou nesrovnalost, chybu nebo máte nápad, jak lekci obměnit. Pomůžete nám materiály nejen zlepšovat, ale také zpracovávat nové. Děkujeme!

Děkujeme za spolupráci