Mokřady – řešení pro měnící se klima?

Vzdělávací cíle:

• Žák si uvědomí přínosy mokřadů pro řešení klimatické změny a vnímá hodnotu změny využití krajiny.
• Žák vnímá problematiku mokřadů na úrovni obce i v širším kontextu.
• Žák nalézá v textu podstatné informace a odděluje je od vedlejších.
• Žák přejímá odpovědnost za učení druhých.

Pomůcky:

• příklady mokřadů (příloha č. 1) – pro každého žáka jeden text ze tří (A, B, C) dle rozdělení do skupin
• odpovědi na otázky u textů jako podklad pro pedagogy (příloha č. 2)
• psací potřeby, v případě využití videa – dataprojektor a připojení na internet

Postup:

1. Úvod lekce – evokace (5 minut)

Položte žákům úvodní otázky:

• Viděli jste někdy mokřad? Jak vypadá? Co je jeho součástí? Co v něm žije a roste?
• Může mít mokřad nějaký smysl nebo účel? Pokud ano, k čemu slouží?

Tip: Pokud máte více času (chcete-li např. lekci věnovat dvě vyučovací hodiny), můžete se s žáky podívat na 8minutové video na téma vybudování mokřadu (odkaz a pokyny najdete v závěru lekce v části Tipy na další práci).

2. Skládankové učení – Práce s textem (30–32 minut)

• 5–7 minut na individuální práci s textem
• 10 minut na poradu v expertní skupině
• 15 minut na předávání poznatků ve smíšené skupině

Rozdělte žáky do stejně velkých „expertních“ skupin (A, B, C) – v jedné expertní skupině by mělo být 3 až 5 žáků. Např. při počtu 30 žáků je možné utvořit skupiny po 5 žácích, kde dvě skupiny pracují s textem A, 2 skupiny s textem B a 2 skupiny s textem C. Texty naleznete v příloze č. 1. Všichni žáci v jedné expertní skupině čtou samostatně tentýž text.

Po individuálním přečtení textu (5–7 minut) mají žáci dalších 10 minut na to, aby se v rámci své expertní skupiny shodli na hlavních myšlenkách a zajímavostech z nastudovaného textu tak, aby byli schopni předat obsah zajímavou formou spolužákům z ostatních skupin.

Přeskupte se do tříčlenných tzv. „smíšených“ (domovských) skupin. V každé smíšené skupině je vždy jeden expert A, B, C.

V rámci smíšené skupiny si žáci vzájemně během 15 minut předají poznatky z textů, které četli. Je doporučeno dodržovat časovou dotaci pro jednotlivé členy skupiny, každý expert má max. 5 minut na předání informací z textu, který četl.

Průběžně hlídejte a ohlašujte čas.

Tip: Podrobný popis metody Skládankového učení je možné najít na tomto odkazu.

3. Reflexe (8 minut)

Pracujte společně v celé třídě – motivujte žáky, aby se odvážili vyjádřit se před kolektivem. Na závěr zdůrazněte souvislost mokřadů s klimatickou změnou a ověřte pochopení textu a získané znalosti v rámci celé třídy např. těmito otázkami:

• Jaký mají mokřady smysl pro přírodu a k čemu mohou sloužit člověku?
• Jaký je vztah mezi mokřady a klimatickou změnou?
• O jakých mokřadech jste se dočetli? Kde se tyto mokřady nacházejí? (ukažte si na mapě)
• Jak byly využívány pozemky před vybudováním mokřadů?
• Co znamená dlouhodobá péče o mokřady?
• Jaké přínosy mokřadů považujete za nejdůležitější?

Infobox

Přínosy mokřadů:

• Zadržování vody v krajině: Mokřady zadržují a postupně uvolňují mnohem více vody než například uměle vytvořené nádrže. Podobný projekt ve městě Jaroměř (Ptačí park Josefovské louky) pomohl od roku 2006 už třikrát zastavit povodně.
• Ochlazování měst: Mokřady příznivě ovlivňují podnebí velkým výparem vody, který pomáhá město a krajinu v horkých letních dnech ochlazovat, a v zimě naopak oteplovat.
• Zmírňování klimatické změny: Mokřady pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší a rašeliniště fungují jako významná přirozená úložiště uhlíku.
• Čisticí a filtrační úloha: Mokřady zachycují chemikálie a hnojiva vyplavovaná z polí.
• Zvyšování biodiverzity: Mokřady jsou biotopem specifických společenstev a jinde se nevyskytujících nebo vzácných druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů.

Orobinec (Typha): V textu bylo zmíněno, že dobrovolníci vytrhávají orobince, které rychle zazemňují tůně. Pro své podivné květenství je také lidově označován jako „doutníky“. Více ZDE (Wikipedia).

Exmoorský pony: V textu bylo zmíněno, že některé oblasti mokřadů šetrně udržují vypásáním divocí exmoorští pony. Jedná se o divoké plemeno koně domácího, které dostalo jméno podle vysoko položených blat Exmoor v jihozápadní Anglii. Více ZDE (Wikipedia).

Tipy na další práci:

1. V rámci úvodní evokace se můžete s žáky podívat na 8minutové video na téma: Jak vybudovat mokřad – aktivita neformálního spolku v Jilemnici.
Video je dostupné na webu České televize pod názvem „Mnoho světů v Jilemnici“ jako jeden z dílů pořadu Nedej se!
Před zhlédnutím videa můžete žákům položit např. tuto otázku anebo využít evokační otázky v úvodu lekce:

• Co myslíte, kdo všechno a co všechno je potřeba k vybudování mokřadu?
  Využít můžete také další video o mokřadech u Lysé nad Labem (12 minut)

2. V případě, že se tématu rozhodnete věnovat více času (např. 2 vyučovací hodiny – 90 minut), je možné průběh lekce rozšířit a věnovat se prezentaci zjištěných poznatků na závěr práce v expertních skupinách – např. formou plakátu, divadla či jinak).

3. Lekci lze také propojit s exkurzí přímo do oblasti některého z mokřadů. Tipy na návštěvu mokřadů i další klimatická opatření je možné najít např. na webové stránce Adapterra Awards Nadace Partnerství.

Autorka: Dana Rakovcová, Přírodovědecká fakulta UK, vytvořeno pro Človek v tísni – Vzdělávací program Varianty

Přílohy:

Vyzkoušejte také

Jak uzdravit naši krajinu

Abychom zvládli klimatickou krizi, musí být naše okolní krajina zdravá a odolná. Jak toho dosáhnout? V textech se žáci seznámí s adaptačními opatřeními, […]

Více informací

ZeměpisKrajina a ekosystémySŠ

Chytrá města

Na příkladu čtyř měst a obcí si ukážeme, jak fungují udržitelné strategie v praxi. Podíváme se na snižování emisí ve škole, fotovoltaiku, […]

Více informací

ZeměpisŘešení a dobrá praxeSŠ

Vlhké, nikoliv zaplavené město

Dva experimenty názorně předvedou, jak funguje zadržování vody v přírodě. Pak společně prozkoumáte okolí, abyste zjistili, kde je potřeba více vody […]

Více informací

Přírodopis / biologieŘešení a dobrá praxe6. - 7. třída