Mokřady – řešení pro měnící se klima?

I mokřady mohou pomáhat při řešení klimatické krize. S jejich rolí se žáci seznámí s pomocí skládankové učení. Rozdělí se na expertní skupiny a každá z nich přečte část rozsáhlého textu. Načerpané znalosti předají ostatním a společně zjistí, jak prospívá mokřad přírodě a také jak o něj pečovat.

Vzdělávací cíle:

  • Žák si uvědomí přínosy mokřadů pro řešení klimatické změny a vnímá hodnotu změny využití krajiny.
  • Žák vnímá problematiku mokřadů na úrovni obce i v širším kontextu.
  • Žák nalézá v textu podstatné informace a odděluje je od vedlejších.
  • Žák přejímá odpovědnost za učení druhých.

Pomůcky:

  • příklady mokřadů (příloha č. 1) – pro každého žáka jeden text ze tří (A, B, C) dle rozdělení do skupin
  • odpovědi na otázky u textů jako podklad pro pedagogy (příloha č. 2)
  • psací potřeby, v případě využití videa – dataprojektor a připojení na internet

Postup:

1. Úvod lekce – evokace (5 minut)

Položte žákům úvodní otázky:

  • Viděli jste někdy mokřad? Jak vypadá? Co je jeho součástí? Co v něm žije a roste?
  • Může mít mokřad nějaký smysl nebo účel? Pokud ano, k čemu slouží?

Tip: Pokud máte více času (chcete-li např. lekci věnovat dvě vyučovací hodiny), můžete se s žáky podívat na 8minutové video na téma vybudování mokřadu (odkaz a pokyny najdete v závěru lekce v části Tipy na další práci).

2. Skládankové učení – Práce s textem (30–32 minut)

  • 5–7 minut na individuální práci s textem
  • 10 minut na poradu v expertní skupině
  • 15 minut na předávání poznatků ve smíšené skupině

Rozdělte žáky do stejně velkých „expertních“ skupin (A, B, C) – v jedné expertní skupině by mělo být 3 až 5 žáků. Např. při počtu 30 žáků je možné utvořit skupiny po 5 žácích, kde dvě skupiny pracují s textem A, 2 skupiny s textem B a 2 skupiny s textem C. Texty naleznete v příloze č. 1. Všichni žáci v jedné expertní skupině čtou samostatně tentýž text.

Po individuálním přečtení textu (5–7 minut) mají žáci dalších 10 minut na to, aby se v rámci své expertní skupiny shodli na hlavních myšlenkách a zajímavostech z nastudovaného textu tak, aby byli schopni předat obsah zajímavou formou spolužákům z ostatních skupin.

Přeskupte se do tříčlenných tzv. „smíšených“ (domovských) skupin. V každé smíšené skupině je vždy jeden expert A, B, C.

V rámci smíšené skupiny si žáci vzájemně během 15 minut předají poznatky z textů, které četli. Je doporučeno dodržovat časovou dotaci pro jednotlivé členy skupiny, každý expert má max. 5 minut na předání informací z textu, který četl.

Průběžně hlídejte a ohlašujte čas.

Tip: Podrobný popis metody Skládankového učení je možné najít na tomto odkazu.

3. Reflexe (8 minut)

Pracujte společně v celé třídě – motivujte žáky, aby se odvážili vyjádřit se před kolektivem. Na závěr zdůrazněte souvislost mokřadů s klimatickou změnou a ověřte pochopení textu a získané znalosti v rámci celé třídy např. těmito otázkami:

  • Jaký mají mokřady smysl pro přírodu a k čemu mohou sloužit člověku?
  • Jaký je vztah mezi mokřady a klimatickou změnou?
  • O jakých mokřadech jste se dočetli? Kde se tyto mokřady nacházejí? (ukažte si na mapě)
  • Jak byly využívány pozemky před vybudováním mokřadů?
  • Co znamená dlouhodobá péče o mokřady?
  • Jaké přínosy mokřadů považujete za nejdůležitější?

Infobox

Přínosy mokřadů:

  • Zadržování vody v krajině: Mokřady zadržují a postupně uvolňují mnohem více vody než například uměle vytvořené nádrže. Podobný projekt ve městě Jaroměř (Ptačí park Josefovské louky) pomohl od roku 2006 už třikrát zastavit povodně.
  • Ochlazování měst: Mokřady příznivě ovlivňují podnebí velkým výparem vody, který pomáhá město a krajinu v horkých letních dnech ochlazovat, a v zimě naopak oteplovat.
  • Zmírňování klimatické změny: Mokřady pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší a rašeliniště fungují jako významná přirozená úložiště uhlíku.
  • Čisticí a filtrační úloha: Mokřady zachycují chemikálie a hnojiva vyplavovaná z polí.
  • Zvyšování biodiverzity: Mokřady jsou biotopem specifických společenstev a jinde se nevyskytujících nebo vzácných druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů.

Orobinec (Typha): V textu bylo zmíněno, že dobrovolníci vytrhávají orobince, které rychle zazemňují tůně. Pro své podivné květenství je také lidově označován jako „doutníky“. Více ZDE (Wikipedia).

Exmoorský pony: V textu bylo zmíněno, že některé oblasti mokřadů šetrně udržují vypásáním divocí exmoorští pony. Jedná se o divoké plemeno koně domácího, které dostalo jméno podle vysoko položených blat Exmoor v jihozápadní Anglii. Více ZDE (Wikipedia).

Tipy na další práci:

1. V rámci úvodní evokace se můžete s žáky podívat na 8minutové video na téma: Jak vybudovat mokřad – aktivita neformálního spolku v Jilemnici.
Video je dostupné na webu České televize pod názvem „Mnoho světů v Jilemnici“ jako jeden z dílů pořadu Nedej se!
Před zhlédnutím videa můžete žákům položit např. tuto otázku anebo využít evokační otázky v úvodu lekce:

2. V případě, že se tématu rozhodnete věnovat více času (např. 2 vyučovací hodiny – 90 minut), je možné průběh lekce rozšířit a věnovat se prezentaci zjištěných poznatků na závěr práce v expertních skupinách – např. formou plakátu, divadla či jinak).

3. Lekci lze také propojit s exkurzí přímo do oblasti některého z mokřadů. Tipy na návštěvu mokřadů i další klimatická opatření je možné najít např. na webové stránce Adapterra Awards Nadace Partnerství.

Autorka: Dana Rakovcová, Přírodovědecká fakulta UK, vytvořeno pro Človek v tísni – Vzdělávací program Varianty

Přílohy:

pdf
LEKCE_Mokrady.pdf
pdf
Priloha-c.-1-–-texty-o-mokradech.pdf
pdf
Priloha-c.-2-–-odpovedi-na-otazky-u-textu.pdf

Soubory z lekce ke stažení

Vyzkoušejte také

Jak uzdravit naši krajinu

Abychom zvládli klimatickou krizi, musí být naše okolní krajina zdravá a odolná. Jak toho dosáhnout? V textech se žáci seznámí s adaptačními opatřeními, […]

Více informací

Vlhké, nikoliv zaplavené město

Dva experimenty názorně předvedou, jak funguje zadržování vody v přírodě. Pak společně prozkoumáte okolí, abyste zjistili, kde je potřeba více vody […]

Více informací

Chytrá města

Na příkladu čtyř měst a obcí si ukážeme, jak fungují udržitelné strategie v praxi. Podíváme se na snižování emisí ve škole, fotovoltaiku, […]

Více informací

Napište nám zpětnou vazbu a přispějte ke zlepšení našich výukových materiálů

Dejte nám vědět, jak se vám podle našich podkladů učilo a jak na téma žáci reagovali. Stejně tak se rádi dozvíme, pokud jste odhalili nějakou nesrovnalost, chybu nebo máte nápad, jak lekci obměnit. Pomůžete nám materiály nejen zlepšovat, ale také zpracovávat nové. Děkujeme!

Děkujeme za spolupráci