Jak snížit české emise? – Učím o klimatu

Vzdělávací cíle:

Žák porovná různé možnosti snižování emisí skleníkových plynů v České republice.
Žák vyjádří, co může Česká republika (a její občané) dělat, chce-li snižovat emise skleníkových plynů co nejvíce.

Pomůcky:

vytištěné infografiky z přílohy 1 (pro každého)
texty z přílohy 2 (pro každou skupinu/dvojici jeden text)
papíry a tužky

Postup:

1. Úvod (5 minut)

Zeptejte se žáků na obecnou otázku:

Jak může lidstvo reagovat na klimatickou změnu a její dopady?

Odpovědi stručně zapište na flipchart nebo na tabuli, můžete je rozdělit do dvou kategorií:

zmírňování KZ (mitigace) = snižování produkce emisí skleníkových plynů a snaha o maximální ukládání uhlíku z atmosféry
přizpůsobení se a zvýšení odolnosti vůči dopadům KZ (adaptace)

Řekněte žákům, že v následující aktivitě se blíže podíváte na to, jak by se mohly snižovat emise oxidu uhličitého v rámci České republiky. Budete se tedy věnovat zejména mitigaci.

2. Jak snížit české emise? (35 minut)

Rozdejte žákům vytištěnou infografiku „Potenciál vybraných způsobů snížení emisí v ČR“ (viz příloha 1) a dejte jim 2–5 minut na prostudování. Následně nechte žáky doptat se na pojmy, kterým v infografice nerozumějí. Vysvětlení některých pojmů naleznete v Infoboxu (viz PDF lekce ke stažení v přílohách níže).

Položte žákům následující dvě otázky, odpovědi by si měli zapsat nejprve samostatně na papír:

Co má podle mě po prostudování infografiky největší smysl dělat, aby to vedlo k co největšímu snížení emisí skleníkových plynů v ČR?
Jaké otázky mě při studiu infografiky napadaly? Co bych se ještě o tématu chtěl/a dozvědět?

Odpovědi nechte žáky nejprve krátce sdílet ve dvojicích, poté společně shrňte v celé skupině a zapište na tabuli. U odpovědí na první otázku můžete čárkováním značit četnost, tj. kolik žáků/dvojic došlo ke stejným závěrům. Na tabuli zapište i všechny otázky, které žáky k infografice napadly.

Rozdejte žákům doplňující texty (viz příloha 2) a dejte jim 5–7 minut na přečtení. V příloze je celkem 5 různých textů vztažených k infografice, rozdělte tedy texty mezi žáky rovnoměrně (např. při 20 žácích čtou 4 žáci stejný text). Při čtení si žáci mohou v textu dělat následující značky:

* = překvapivá, zajímavá, důležitá informace
O = odpověď na nějakou z otázek na tabuli
x = nesrozumitelná informace, potřeba vysvětlení

Po přečtení se žáků zeptejte, zda v textech narazili na nějakou informaci, která je zaujala, překvapila nebo je důležitá, a sdílejte to ve skupině. Pokud žáci neradi sdílejí v celé třídě, nechte je vždy nejprve sdílet ve dvojicích nebo menších skupinách.

Společně projděte otázky žáků, které jste dříve napsali na tabuli, a zjišťujte, jaké odpovědi žáci v textech nalezli. Odpovědi heslovitě dopisujte na tabuli. O tématech a otázkách, které žáky zajímají, rozvíjejte diskuzi.

Možné otázky do diskuze:

Co má největší smysl dělat, aby ČR snížila své emise do roku 2030 co nejvíce – na úrovni systému a na úrovni spotřeby jednotlivců?
Kdo rozhoduje o tom, kdy ČR přestane spalovat uhlí? Kdo má na tato rozhodnutí vliv?
Jaká je role českého občana ve snižování emisí skleníkových plynů?
Co může dělat každý z nás nebo co můžeme dělat v rámci rodiny/třídy/školy?
Můžeme z pozice občanů působit na systémové změny? Jaké k tomu máme nástroje?

3. Reflexe – 1 věta (5 minut)

Na úplný závěr lekce nechte žáky jednoho po druhém jednou větou odpovědět na otázku:

Jaká informace pro mě dnes byla nejdůležitější nebo na mě nejvíce zapůsobila?

Pokud je to pro vás možné, přidejte jednu větu i za sebe. Obecně z pohledu klimatické výuky je dobré studenty podpořit jak v kritickém zkoumání tématu, tak v jejich vlastním zapojení do řešení. Proto je namístě klást důraz na potřebu systémového řešení klimatické změny a zároveň ukazovat reálné možnosti jednotlivce, které spočívají zejména ve vlastním vzdělávání o změně klimatu a možnostech řešení, občanské participaci, odpovědné spotřebě i politické participaci (u voleb).

Tip: Vhodnou metodou pro jednu větu je závěrečný kruh, ve kterém buď odpovídají žáci jeden po druhém postupně po kruhu, anebo na přeskáčku, např. když mohou svou jednou větou navázat na předchozího. Během aktivity se nerozvíjí diskuze, každý má jen jednu větu.

Tipy pro další práci:

1. Otázky žáků, na které jste během lekce nenalezli odpovědi, můžete využít pro zkoumání tématu v dalších hodinách, například formou badatelské nebo projektové výuky.

2. Lekci můžete rozšířit o zevrubnější rozebrání scénářů transformace české elektroenergetiky pomocí infografiky „Srovnání scénářů transformace elektroenergetiky ČR”, která je dostupná zde: https://faktaoklimatu.cz/infografiky/srovnani-energetickych-scenaru-cr. Při práci s infografikou můžete žákům klást následující otázky:

V čem se od sebe jednotlivé scénáře liší?
Který scénář by mohl vést k nejvyšším emisním úsporám? Proč?
V čem se scénáře shodují?

3. V další hodině můžete se žáky diskutovat nad tím, jak by mohli snížit emise ve své rodině a které opatření nebo jaká činnost by mohla mít největší efekt na takové snížení emisí vzhledem k tomu, co se dozvěděli z infografiky. Je vhodné do této diskuze zahrnout i oblast občanskou a bavit se nad možnostmi, jak můžete z pozice mladých lidí, občanů (prvovoličů), popřípadě školy, ovlivňovat snížení produkce skleníkových plynů ve své škole, obci či na celostátní úrovni. Co může dělat každý z nás je shrnuto například na stránkách Klimatické koalice zde: https://klimatickakoalice.cz/co-delat

Infobox a zdroje najdete k PDF lekce ke stažení níže.

Autorka: Veronika Ambrozy, Člověk v tísni.