Vzdělávací cíle:
- Žák si uvědomí, jak stará data jsme schopni získávat.
- Žák se seznámí s několika metodami nepřímého měření (radiokarbonové datování, data z ledu, izotopová analýza).
- Žák pracuje s grafem radioaktivního rozpadu, pojmenuje ne/výhody a limity nepřímých měření.
Pomůcky:
- tabule
- počítač, dataprojektor
- prezentace (příloha 1) a doprovodný text pro učitele (příloha 2)
- vytištěné přílohy 3 a 4 pro každého žáka
- psací potřeby
Postup:
1. Jak můžeme mít tak stará data? (5 min)
Promítněte žákům prezentaci (příloha 1), která vás provede celou lekcí. V příloze 2 k ní naleznete doprovodný text.
Seznamte žáky s tématem hodiny – budete se věnovat klimatické změně a tomu, kde bereme data, kterými argumentujeme.
Nechte žáky odhadnout, od jaké doby (desetiletí, století) data týkající se změn teploty a koncentrace CO2 měříme a zaznamenáváme. Můžou se nejprve krátce zamyslet ve dvojicích, následně je vhodné nápady vysbírat a zapsat na tabuli.
Konfrontujte je s tím, že používáme i data o stovky tisíc let starší. Zeptejte se proto žáků, zda tuší, jak jsme tato data získali. Okomentujte jejich nápady a sdělte jim, že v této hodině se budete některými metodami rozkrývajícími stará data zabývat.
2. Radiokarbonová metoda (10 min)
Dle předchozích znalostí svých žáků zopakujte/vysvětlete pojmy izotop, stabilita, radioaktivní přeměna/rozpad, poločas přeměny, a to ideálně na příkladu uhlíku.
Objasněte, čeho využívá uhlíkové datování a jak funguje.
3. Datování z grafu (15 min)
Rozdejte každému žákovi dva vytištěné listy (příloha 3 a 4) a vysvětlete jim zadání (viz prezentace snímky 15-18 a poznámky k ní v příloze 2), na úkolu budou pracovat ve skupinách.
Na práci nechte žákům zhruba 5–8 min. V okamžiku, kdy uvidíte, že některé skupiny již mají hotovo, nabídněte jim dvě otázky k zamyšlení:
- Jaká je přesnost tohoto odečítání? Mění se? Jak a proč ano/ne?
- Co považujete za rozumný časový rozsah, ve kterém tuto metodu můžeme použít?
Projděte stručně výsledky a diskutujte s žáky nad přesností datování.
TIP: K vysvětlení souvislosti izotopu 14C s klimatickou změnou můžete žákům pustit krátké video v češtině.
4. Led a izotopy (10 min)
Vraťte se od archeologických nálezů ke klimatickým datům. Objasněte žákům, že tak hluboko do minulosti se dostáváme pomocí údajů z ledu. Pusťte žákům video s anglickými titulky:
Po videu se žáků ptejte, co se ve videu dozvěděli a případně doplňte informace, které v něm zazněly. Následně jim pusťte ještě část dalšího videa v angličtině, které ukazuje detailní záběry na jednotlivé vrstvy v ledu a vysvětluje, co z nich lze vyčíst. Video zastave v čase 1:13:
TIP: K tématu existují i další vhodná videa, vyberte ta, která se vám do výuky nejvíce hodí (i dle úrovně žáků a znalosti angličtiny): informačně nejhodnotnější, ale složitější video Studying Ice Cores to Understand the Earth’s Climate (University of Rochester, 3:19), popularizační video,které informace podává skrze příběh vědkyně What Antarctic ice cores tell us about climate change? (Natural History Museum, 2:35).
Po zhlédnutí videí projděte prezentaci, ve které shrňte hlavní principy a kroky získávání ledovcových jader.
Dále diskutujte, jak z ledu zjišťujeme pro nás podstatné veličiny – stáří, koncentraci CO2 a teplotu. Delší čas je třeba věnovat izotopové analýze zjišťující teplotu.
5. Nepřímé měření a jeho (ne)výhody (5 min)
Vraťte se ke grafům z úvodu hodiny a okomentujte, odkud jaké části dat v grafu pochází.
Nechte studenty krátce se zamyslet ve dvojicích či jiných malých skupinách, jaké jsou výhody a nevýhody nepřímých měření. Nápady společně sdílejte a popř. doplňte.
Na závěr žákům položte reflektivní otázku:
- Jaká informace mě dnes nejvíce zaujala?
Tipy pro další práci a zdroje naleznete v lekci ke stažení níže.
Autoři: Karolína Lišková, Vojtěch Hanák, Divadlo fyziky ÚDiF, vytvořeno pro Člověk v tísni, o. p. s.
Přílohy:
Soubory z lekce ke stažení
Vyzkoušejte také
Může za klimatickou změnu lidská činnost?
Jaký je vliv lidské činnosti na klimatickou změnu? A co stojí za globálním oteplováním? Najděte odpovědi ve videu s Alexandrem Ačem, vědcem […]
Nejen klimatické souvislosti v grafech
Jak poznat, zda spolu různé jevy souvisí? Prozkoumejte to na konkrétních datech týkajících se (nejen) koncentrace CO₂ a oteplování planety. Získejte […]
Ekologická krize včera a dnes
Proč lidé demonstrovali za klima v roce 1989 a jakou měli motivaci pro ekologické protesty v roce 2019? Žákům napoví přímá svědectví účastníků […]