Náš vztah k půdě

Vzdělávací cíle:

• Žák zhodnotí hospodaření s půdou v ČR.
• Žák vyjádří chápání významu půdy, potažmo krajiny a planety, pro život.
• Žák využije online Veřejný registr půdy LPIS.
• Žák popíše, jak jeho předkové hospodařili s půdou.
• Žák vyjádří vlastní chápání významu půdy na základě vybraných podkladů.

Pomůcky:

• Pracovní list, tužky, papír na poznámky.

Postup:

Lekce je součástí sady pracovních listů k jednotlivým tématům Příběhů sucha – interaktivního webu. Ačkoli podklady vznikaly ve vazbě na konkrétní lokality, jsou aktivity připraveny tak, aby je bylo možné realizovat kdekoliv v České republice. Podkladové informace pro učitele k jednotlivým pracovním listům jsou obsaženy u uvedených obcí („hotspotů“) na webu www.pribehysucha.cz.

Na webu najdete informace o problematice sucha a nakládání s vodou v době klimatické krize, které vycházejí z dat získaných během čtyřletého interdisciplinárního výzkumu v sedmi lokalitách na jižní Moravě.

Zde uvádíme stručný přehled aktivit a kroků, které tuto lekci tvoří. Podrobný popis pracovního listu naleznete v příloze ke stažení. Součástí pracovního listu jsou 3 tematické okruhy, respektive 3 úkoly: 1. půda a naši předkové, 2. půda za našimi dveřmi, 3. hospodaření s českou půdou. Úkol č. 1 je třeba zadat jako domácí úkol. Úkol č. 3 je bonusový. Pokud jej vynecháte s žáky, doporučujeme alespoň učiteli k pročtení, aby byl v obraze pro diskuzi k pachtovním smlouvám.

1. PŮDA A NAŠI PŘEDKOVÉ (90 min, zčásti domácí úkol)

Žáci se dozvídají, jak fungovalo zemědělské hospodaření v 50. a 60. letech minulého století. Poté za domácí úkol zjišťují ve svých rodinách, zda někdo nevlastnil kousek půdy a pokud ano, jak s půdou nákladali. Dále v rodině zjišťují, jaké to bylo pracovat na poli/v sadu/zahradě, jak se dříve pěstovaly plodiny nebo chovala zvířata. Ve škole poté sdílí, jaké byly metody práce a technologie. Dále diskutují, jak pozitivně ovlivnit půdu i okolní krajinu.

2. PŮDA ZA NAŠIMI DVEŘMI (90 min)

Žáci pracují s veřejným zemědělským registrem LPIS a zjišťují, kdo hospodaří na půdních pozemcích, které jsou blízko školy nebo domova a zkoumají, jak jsou využívány. Dále prověřují míru eroze s pomocí protierozní kalkulačky. Součástí aktivity je také exkurze do terénu na zvolený pozemek, během které žáci zkoumají, jakým způsobem je na půdě hospodařeno, zda jsou zde nějaká opatření pro zadržování vody v krajině, jaké plodiny se zde pěstují apod.

3. HOSPODAŘENÍ S ČESKOU PŮDOU – BONUSOVÁ ČÁST (45 min)

Ve třídě se pracuje s novinovým textem, žáci odpovídají a diskutují otázky, které se věnují např. tomu, jak moc je propachtovaná půda v zemích EU, jaké jsou přínosy a nevýhody s propachtováním české půdy apod.

Autoři lekce: Kateřina Lučan a Markéta Zandlová,
vytvořeno pro Příběhy sucha

Odborné konzultace:
RNDr. Yvonna Gaillyová
Ing. Arch. Magdalena Maceková, Ph.D.
Mgr. Hana Skokanová Ph.D.
Ing. Jaroslav Slepička
Mgr. et Mgr. Michaela Spurná, Ph.D.
prof. Mgr. Ing. Miroslav Trnka Ph.D.

Grafický design:
Matyáš Trnka

Pracovní listy vznikly jako výstup projektu TL02000048 / Příběhy sucha: Lokální souvislosti extrémních klimatických jevů, jejich percepce a ochota aktérů k participaci, který byl spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu Éta.

Přílohy: