Proměny české krajiny (45´)

Letecké snímky prozradí, jak moc se liší zemědělská krajina u nás a v sousedních zemích. Jde nějak kompenzovat následky kolektivizace a extenzivního hospodaření? Odpověď budou žáci hledat v šetrném a udržitelném zacházení s krajinou, která se stále více potýká s dopady klimatické změny.

Vzdělávací cíle:

  • Žák si zapamatuje základní fakta o změně vlastnictví a zacházení se zemědělskou krajinou v období kolektivizace v 50. letech a v době politické a ekonomické transformace po r. 1989.
  • Žák porozumí hloubce a závažnosti změn, jež venkov a jeho obyvatele v minulosti postihl, a nutnosti jejich řešení.
  • Žák aplikuje svoje znalosti z historie na vysvětlení problematiky zacházení s krajinou v Česku.
  • Žák uvede souvislosti mezi stavem české krajiny a odolností krajiny vůči klimatické změně.

Pomůcky:

  • dataprojektor a připojení k internetu pro promítání videa, papíry, psací potřeby
  • vytištěné mapy českého pohraničí (příloha č. 1) – volitelné
  • PC/mobilní telefony s internetovým připojením pro žáky pro práci s mapy.cz a vyhledávání dalších informací – volitelné

Postup:

1. Komparace leteckých map pohraničí (10 minut)

Promítněte žákům letecké snímky pohraničních oblastí (viz příloha č. 1) a nechte je porovnat krajinu u nás a u našich sousedů. Snímky lze také vytisknout a nechat žáky pracovat s několika mapami v menších skupinách.

Žákům můžete pokládat tyto otázky:

  • V čem se liší zemědělská krajina v pohraničí v jednotlivých státech?
  • Je pro tyto rozdíly vysvětlení v rozdílném geografickém rázu krajiny? (rozdílný terén, meandr řek, pohoří, osídlení aj.)
  • Pokud ne, čím mohou být viditelné rozdíly v krajině způsobeny?
  • Mohou tyto rozdíly souviset se způsobem zacházení s krajinou? Jak?

Po diskuzi žákům sdělte, jaké části ČR a sousedních zemí na leteckých snímcích viděli.

Fotografie zachycují tyto hranice:

  • Česko a Německo (Bavorsko) = Všeruby
  • Česko a Německo (Bavorsko a Sasko) = Ašsko

Na snímku je patrný rozdíl v zacházení s krajinou i na území bývalé SRN a NDR. Jejich bývalá hranice je dodnes v krajině patrná rozdílem velikosti polí. Na jih od hranice (SRN) se hospodařilo soukromě (malá polička) a na severu (NDR) převažovalo zemědělství státní či družstevní (velkokapacitní a monokulturní).

  • Česko a Rakousko = Slavonice, Hatě, České Velenice
  • Česko a Polsko = Osoblažsko, Vidnava

I když má Česko a Polsko podobnou komunistickou minulost, ¾ půdy zůstaly v Polsku navzdory snaze tamních komunistů v rukou soukromých hospodářů. Rozdíl ve výměře polí na obou stranách hranice je tedy rovněž markantní.

  • Slovensko a Rakousko = Malacky

Zkoumaná problematika je patrná v celé bývalé ČSSR, včetně přetrvávající praxe. Proto je zde pro zajímavost a komparaci uveden i tento příklad.

TIP: Podobné snímky můžete sami připravit dle svých preferencí nebo lokace školy pomocí webové stránky www.mapy.cz. Na stránce si dohledejte zvolenou pohraniční oblast, přepněte na režim „Z letadla“ (vlevo nahoře), pak klikněte na tlačítko „Nástroje“ (vpravo dole) a vyberte „Stáhnout jako obrázek“. Můžete také žáky nechat přímo v hodině dohledat další příklady na internetu a nechat je tak rozdílnost velikosti polí ověřovat.

2. Exkurz do historie: KOLEKTIVIZACE (10 minut)

Řekněte žákům, že se podíváte do historie, na kořeny současných problémů české zemědělské krajiny.

Pusťte žákům část dokumentu Krajina v tísni – od času 24:53 po 29:04:

Po zhlédnutí ukázky položte žákům následující otázky:

  • Jaké období 20. století ukázka popisuje?
  • Jak se změnil ráz krajiny v souvislosti s nucenou kolektivizací na počátku 50. let?
  • Proč došlo ke scelení (sloučení) polí a rozorání mezí?
  • V čem byl tento proces kolektivizace problematický a negativní pro samotnou krajinu a zacházení s ní?
  • Jaké důsledky kolektivizace můžeme v krajině vidět dodnes?

Pokud se žáci ostýchají mluvit v celé skupině, můžete je nechat sdílet nejprve ve dvojicích a až poté v celé třídě.

3. Exkurz do historie: od listopadu 1989 do současnosti (10 minut)

Pusťte žákům další část dokumentu Krajina v tísni (od času 29:05 až po 31:41).

Po zhlédnutí položte žákům následující otázky, odpovědi je nechte nejprve zpracovat v menších skupinách a pak společně shrňte:

  • Co podstatného se ve vztahu k zemědělské krajině událo po listopadu 89?
  • Jakými způsoby byl vrácen vyvlastněný majetek majitelům či jejich potomkům a jak s ním většinou naložili?
  • Jak moc byl „návrat ke kořenům“ úspěšný a v jakém ohledu se jej nepodařilo zcela naplnit?
  • Proč je česká zemědělská půda pořád v tak špatném stavu? Jaké užívané zemědělské postupy půdu dále znehodnocují?

4. Česká krajina a klimatická změna (10 minut)

Nyní položte žákům nejprve otázky a nechte je se o nich pobavit jen ve dvojicích či menších skupinách, odpovědi si mohou zapisovat na papír:

  • V jakém stavu je naše krajina dnes a jaká rizika jí hrozí v souvislosti s klimatickou změnou?
  • Jakým dalším negativním dopadům měnícího se klimatu bude muset naše krajina čelit?
  • Jak lze negativní dopady klimatické změny na naši krajinu minimalizovat?

Pusťte si poslední část dokumentu Krajina v tísni (od 40:13 do 42:20) a v návaznosti na to sdílejte odpovědi na otázky uvedené výše.

5. Reflexe – pětilístek (5 minut)

Zadejte žákům vytvořit pětilístek na téma „proměny české krajiny“, postup pětilístku je následující:

  1. řádek – jedním slovem vyjádři téma
  2. řádek – dvěma slovy napiš vlastnosti tématu
  3. řádek – třemi slovy zaznamenej děj
  4. řádek – čtyřmi slovy napiš větu/slogan
  5. řádek – jedním slovem proveď shrnutí tématu

Dobrovolníci mohou své pětilístky přečíst nahlas, také z nich můžete utvořit „tichou galerii“ na konec hodiny, kdy jednotlivé pětilístky rozmístíte do kruhu a žáci si je postupně v tichosti projdou a samostatně přečtou.

Více o metodě Pětilístku naleznete na stránkách organizace Člověk v tísni.

Tipy na další práci:

1. Pokud se chcete ještě více ponořit do historie a prozkoumat kořeny problémů české krajiny a českého venkova, věnujte se např. následujícím tématům:

  • Pozemková reforma po r. 1919, článek ZDE.
  • Vysídlení Němců a příchod novousedlíků, články ZDE (Paměť národa) a ZDE (ČRo Vltava).
  • „Ochranné“ pásmo a vylidnění kolem železné opony, článek ZDE.
  • Rozdílný přístup ke kolektivizaci v komunistickém Polsku, článek ZDE.

2. Zadejte žákům za úkol dohledat na internetu, jak se v poslední době změnila legislativa ČR ohledně velikostí zemědělských pozemků a vyplácení dotací a prozkoumejte reakce různých aktérů na tuto změnu.

3. Zhlédněte celý dokument Krajina v tísni.

4. Navažte lekcí „Jak uzdravit naši krajinu“ nebo lekcí “Mokřady – řešení pro měnící se klima?“. Obě lekce se věnují řešení klimatické změny a ozdravení české krajiny.

Doplňující informace k lekci a zdroje najdete v pdf verzi lekce v příloze.

Autor: Miroslav Pešek, Gymnázium Jana Keplera, Učitelé za klima, z. s., vytvořeno pro Člověk v tísni – Vzdělávací program Varianty

Přílohy:

pdf
LEKCE_Promeny-ceske-krajiny-1.pdf
pdf
Priloha-c.-1-–-Letecke-snimky.pdf
pdf
Priloha-c.-2-–-Rozsirujici-texty-k-tematu-kolektivizace.pdf
pdf
Priloha-c.-3-–-Rozsirujici-text-ke-stavu-ceske-krajiny.pdf

Soubory z lekce ke stažení

Vyzkoušejte také

Jak uzdravit naši krajinu

Abychom zvládli klimatickou krizi, musí být naše okolní krajina zdravá a odolná. Jak toho dosáhnout? V textech se žáci seznámí s adaptačními opatřeními, […]

Více informací

Mokřady – řešení pro měnící se klima?

I mokřady mohou pomáhat při řešení klimatické krize. S jejich rolí se žáci seznámí s pomocí skládankové učení. Rozdělí se na expertní […]

Více informací

Proměny české krajiny (90´)

Letecké snímky prozradí, jak moc se liší zemědělská krajina u nás a v sousedních zemích. Jde nějak kompenzovat následky kolektivizace a extenzivního hospodaření? Odpověď […]

Více informací

Napište nám zpětnou vazbu a přispějte ke zlepšení našich výukových materiálů

Dejte nám vědět, jak se vám podle našich podkladů učilo a jak na téma žáci reagovali. Stejně tak se rádi dozvíme, pokud jste odhalili nějakou nesrovnalost, chybu nebo máte nápad, jak lekci obměnit. Pomůžete nám materiály nejen zlepšovat, ale také zpracovávat nové. Děkujeme!

Děkujeme za spolupráci