Vzdělávací cíle:
- Žák objasní roli činnosti člověka (včetně zemědělství, odlesňování, intenzivního rybolovu) v emisích skleníkových plynů ze souše a oceánu.
- Žák s použitím různých informačních zdrojů popíše současný stav vybraných ekosystémů a možné změny za různých scénářů (teplota, srážky); rozlišuje přitom scénáře, argumenty a závěry postavené na vědeckých důkazech od názorů a zavádějících tvrzení.
- Žák uvede příklady adaptací a na základě důkazů argumentuje o tom, které druhy nebo skupiny se budou schopné v blízké budoucnosti změnám klimatu přizpůsobit a které nikoli; vyjadřuje své emoce týkající se dopadu změn klimatu.
- Žák na základě informačních zdrojů identifikuje dopad změny klimatu na lidské zdraví a na vybrané druhy organismů nebo hospodářsky významné plodiny.
Pomůcky:
- Projektor, psací potřeby a přílohy pro samostatnou práci
- Příloha 1: Příklady výroků (pdf)
- Příloha 2: Autoři a jejich záměry (pdf)
- Příloha 3: Korelace a kauzalita (pdf)
- Příloha 4: Texty – témata k vysvětlení (pdf)
- Příloha 5: Pracovní list (docx)
Postup:
Úvod
S využitím schématu skleníkového efektu a koloběhu uhlíku zopakujeme s žáky mechanismus působení zesíleného skleníkového efektu a příčiny zvyšování emisí skleníkových plynů (zejm. porovnání vlivu lidí a sopek). Vyzveme žáky, aby si zapsali, jaké dopady na živou přírodu a zdraví lidí podle jejich dosavadních znalostí již pozorujeme. Zapsané příklady sdílí ve dvojici.
Zeptáme se žáků, zda se setkali při diskusi s jinými lidmi nebo v mediálním prostoru (např. na sociálních sítích) s výroky, které zpochybňují dopady změn klimatu. Zapíšeme na tabuli tyto příklady. Pak se zeptáme, jakou motivaci podle žáků mohou mít lidé nebo organizace, které vnášejí do veřejné diskuse tyto pochybnosti.
Pokud od žáků nezazní žádný příklad s oxidem uhličitým a rostlinami (zemědělskými plodinami a stromy), nabídneme jako příklad „fakt č. 8“ z webu CO2 Coalition: Více CO2 znamená vyšší růst rostlin.
Ujistíme se, že žáci chápou souvislost mezi koncentrací CO2 a růstem rostlin: Většina rostlin mírného pásu (včetně zemědělských plodin) patří mezi C3 rostliny, které využívají oxid uhličitý. Ten fixují při fotosyntéze (přes trojuhlíkatou sloučeninu) jako zdroj organických látek (cukrů). Daří se jim v místech se středními teplotami, kde je ve vzduchu přes 200 ppm oxidu uhličitého a hodně dostupné vody. Zvýšení koncentrace CO2 (na více než 400 ppm) jim přináší jen malou výhodu. Zvýšení teploty obvykle vede ke stresu ze sucha. Původně tropické plodiny (např. kukuřice), využívají při fotosyntéze čtyřuhlíkaté sloučeniny (tzv. C4 rostliny) a dokážou vyrábět cukry i při nižších koncentracích CO2.
Evokace
Jako evokaci využijeme krátké video o ledních medvědech: Remember This Starving Polar Bear?
Vyvracení mýtů
Žáci pracují ve dvojicích. Z Přílohy 1 si vyberou příklady výroků nebo článků. Hledají v textech části, které jsou v rozporu s tím, co sami vědí. Označí si je vykřičníkem.
Opíšou výrok do Pracovního listu a vyplňují dále tabulku: Zdroj/autor; Motivace, zájem autora sdělení; Citované vědecké zdroje; Argumentační fauly; Argumenty potvrzující nebo vyvracející výrok (s uvedením zdroje), vysvětlení kontextu.
Zdroje: Zeptáme se, kde by si ověřili informace o stavu klimatu (koncentracích skleníkových plynů, ploše ledovců), o dopadu klimatu na zemědělství a o populacích ohrožených druhů. Důvěryhodné zdroje promítneme na tabuli – pro klima: NASA, Copernicus EU, Our World in Data a Fakta o klimatu; pro přírodu: WWF a IUCN.
Nejprve společně zapíšeme na tabuli, jak poznat vědecky podložené informace (např. pochází od vědce publikujícího v daném oboru, citovaná práce je publikována ve vědeckém časopise, kde prošla komplexním připomínkováním od jiných vědců). Totéž hledáme i u popularizačního článku nebo videa – tedy, zda cituje relevantní vědecké studie. Na příkladu vědeckého textu poukážeme na přesnost vyjadřování, neosobnost, vymezení podmínek platnosti a uvedení kontextu.
Diskutujeme o významu slova „skeptický“ a ukážeme si užití slova ve smyslu „skeptický vědec“ a „klimaskeptik“.
Ukážeme si weby zaměřující se na vyvracení mýtů a dezinformací o změně klimatu: https://science.feedback.org a https://skepticalscience.com (včetně českého překladu).
TIP: Upozorníme žáky na to, že při vyhledávání pravděpodobně narazí na obsah, který může být zavádějící a souvisí s motivací autora. Zeptáme se, jak by postupovali, když by měli podezření, že kniha, video nebo celý web vznikly proto, aby manipulovaly veřejným míněním (např. vyhledání kritik, recenzí, vlastnické struktury apod.)
Ukážeme příklady autorů, kteří nemají znalosti o daném oboru, přesto se k otázkám změny klimatu veřejně vyjadřovali nebo vyjadřují – tzv. falešní experti (fake experts) – př. anglista a historik Vítězslav Kremlík, statistik Bjørn Lomborg nebo bioložka Susan J. Crockford zaměřená na výzkum domestikace psů. U posledně jmenované autorky lze přímo poukázat na aktivity (blog polarbearscience.com) placené think tankem The Heartland Institute s finančními vazbami na firmy podnikající v oblasti fosilních paliv (př. ExxonMobil). Tato vlivová organizace spolupracovala s tabákovou firmou Philip Morris za účelem popírání negativních vlivů kouření na zdraví a přeorientovala se později právě na popírání změny klimatu.
Dáme žákům k dispozici (vytiskneme a položíme na lavici ve třídě) Přílohu 2, v nichž mohou najít konkrétního autora, nebo vlivovou organizaci spolu s popisem jejího financování.
Argumentační fauly
Krátce seznámíme žáky s typy argumentačních faulů např. s využitím webové stránky https://bezfaulu.net/argumentacni-fauly/. Jako příklad argumentačního faulu využijeme „vybírání rozinek“, tedy jednotlivých tvrzení (cherry-picking) podporujících předem utvořený názor a záměnu korelace a kauzality (Příloha 3).
Nabídneme žákům, aby se pokusili nejprve vyhledat relevantní informace na internetu sami. Pak jim dáme k dispozici odkazy na texty a grafy (viz zdroje). Nakonec jim poskytneme odkaz na weby zaměřující se na vyvracení dezinformací o klimatu. Články jsou většinou anglicky, takže si je mohou nechat přeložit přímo na webu nebo prostřednictvím překladače. K dispozici by na konci roku 2025 měl být i první český AI asistent pro rychlé ověřování klimatických tvrzení (https://evidence.ninja).
Pokud usoudíme, že pro naše žáky by byla práce s anglicky psanými texty příliš náročná, můžeme jim rovnou poskytnout překlad vysvětlení z důvěryhodných zdrojů (Příloha 4) pro téma ledních medvědů, vztahu oxidu uhličitého a zemědělské produkce. Pro téma korálových útesů lze využít článek na Fakta o klimatu.
TIP: Můžeme žákům poskytnout dále také výčet argumentačních faulů z Přílohy z lekce na www.ucimoklimatu.cz.
Sdílení
Dvojice žáků si navzájem mezi sebou představí, co zjistili v rámci jednoho tématu (lední medvědi, rostliny, koráli). Hledají shody u motivace a záměrů autora (např. financování, napojení na vlivové organizace). Sdílení můžeme organizovat také tak, že dáme dohromady dvě skupiny, které identifikovaly stejný typ argumentačního faulu (falešný expert, vybírání rozinek nebo korelace/kauzalita). Pro tři témata (lední medvědi, zemědělská produkce a korálové útesy) vyzveme dvojice k prezentaci nalezených argumentů potvrzujících/vyvracejících výroky.
Reflexe
Vrátíme se s žáky k tomu, co na začátku uvedli mezi známými dopady změn klimatu. Zeptáme se jich, zda si jsou jistí, že nepodlehli podobnému klamu, který u textů nacházeli (například vybírání rozinek – zda si nevybíráme podvědomě tvrzení, která odpovídají našemu původnímu názoru bez ohledu na objektivní fakta)?
Žáci zapíšou, co podle nich vedlo/nevedlo k zpřesnění jejich názoru.
Můžeme jim pomoci návodnými otázkami:
- Pomohlo vám ověřování z více zdrojů?
- Rozpoznali jste důvěryhodné zdroje od záměrně zkreslujících?
- Co jste zjistili nového o tom, jak vy sami pracujete s informacemi – jak je přijímáte, hodnotíte, ověřujete, sdílíte?
TIP: Pro orientaci v producentech klimaskeptických dezinformací a jejich motivacích mohou učitelé využít útlou knihu Vojtěcha Pecky Továrna na lži. U reflexe zdůrazníme, že pokud pracujeme s klimaskeptickými weby a videi, nepomůže nám ani ověřování informací z více zdrojů. Musíme se zaměřit na primární zdroje – vědecké publikace, protože např. u tématu
ledních medvědů se 80 % zpráv na těchto webech odkazuje k jedinému blogu.
Autorka: Mgr. Kateřina Čiháková
Tato výuková lekce vznikla pro metodický portál RVP.CZ , který provozuje NPI ČR, moderní nástroj pro prohlížení rámcových vzdělávacích programů a související metodickou podporu.
Přílohy:
Soubory z lekce ke stažení
Vyzkoušejte také
Fakta a mýty o změně klimatu
Jak odlišit fakta od mýtů? Poradí nám vědecká data a grafiky. Žáci se společně ponoří do nejrůznějších údajů o klimatické změně, aby […]
Věda vs. veřejnost
Lekce vede žáky k rozpoznání vědecky podložených informací o změnách klimatu a motivuje k dlouhodobému vzdělávání se o klimatické změně.
Klimamýty a fakta I.
Mýty, polopravdy i zcela zřejmé dezinformace provázejí výzkum a dialog o klimatické změně prakticky od jeho počátků. Věk sociálních sítí prospívá rychlosti a četnosti […]
