Vzdělávací cíle:
- Žák vyjmenuje zásobníky a toky uhlíku a uvede příklady zdrojů uhlíku z lidské činnosti.
- Žák vytvoří vlastní schéma koloběhu uhlíku.
- Žák vysvětlí, z jakého důvodu se zvedla koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře a k čemu to vede.
Pomůcky:
- dataprojektor / interaktivní tabule, počítač
- schéma koloběhu uhlíku k promítnutí (příloha 1)
- vytištěné texty do skupin (příloha 2)
- velké papíry, pastelky/fixy, psací potřeby
- volitelně: internet, online kurz Klimatická změna – 2. kapitola Proč se mění klima?, interaktivita „Skleníkový efekt“ (dostupné zde: kurz-klimazmena.clovekvtisni.cz, více viz postup)
Postup:
1. Potkali jste dnes uhlík? (15 min)
První aktivita vám poslouží ke zmapování toho, jaké vědomosti už žáci o uhlíku mají.
Položte žákům postupně několik otázek. Můžete se ptát rovnou celé skupiny, anebo rozdělit žáky do menších skupin, ve kterých odpovědi proberou nejprve v užším kruhu. Může to pomoci vzájemnému učení a také zahnat obavy z toho, že řeknou něco špatně.
Otázky:
- Co vás napadne, když se řekne uhlík?
- Co je vlastně uhlík a kde všude se vyskytuje?
- Mohli jste dnes uhlík někde potkat? Kde?
- Kde / v čem je uhlíku nejvíce?
- Jak se uhlík přemisťuje v rámci prostředí nebo mezi živými a neživými složkami přírody?
- Ovlivňuje lidská činnost uhlík, jeho zásobníky (místa, kde se nachází) nebo toky (způsoby, jak se přemisťuje v rámci prostředí)? Pokud ano, jak a proč?
Odpovědi zaznamenávejte na tabuli. Buď je můžete rovnou doprovodit krátkým výkladem, anebo je postupně doplňovat v průběhu lekce o informace, které se žáci dozví během následujících aktivit.
2. Koloběh uhlíku (10 min)
Promítněte žákům první infografiku koloběhu uhlíku z přílohy 1 (v první infografice úmyslně chybí legenda) a nechte je ve dvojicích či malých skupinách přijít na následující otázky:
- Jaké zásobníky uhlíku infografika popisuje? Jak byste zásobníky uhlíku charakterizovali? Co to je?
- Jaké toky uhlíku infografika popisuje? Jak byste toky uhlíku charakterizovali? Co to je?
- Co značí čísla v infografice? V jakých by mohla být jednotkách?
- Proč jsou některé šipky žluté a jiné červené? Jaký je v nich rozdíl?
Postupně si na otázky odpovězte a případně doplňte odpovědi napsané na tabuli v první aktivitě. Pak můžete promítnout druhou infografiku z přílohy 1, která již obsahuje legendu. Vysvětlete žákům, co je to Gt (gigatuna) a co nám ukazuje Gt/rok.
Dejte žákům prostor se na cokoliv doptat, ať směrem k pochopení infografiky, anebo na jakoukoliv otázku, co je v souvislosti s tématem napadá.
Zásobníky uhlíku jsou: zemská kůra (100 000 000 Gt, z toho fosilní paliva 4 000 Gt), oceány (38 000 Gt), suchozemské ekosystémy (z toho půda 1 500 Gt a rostliny 560 Gt), atmosféra (880 Gt).
Toky uhlíku jsou: fotosyntéza (123 Gt/rok), dýchání organismů (120 Gt/rok), příjem oceánů z atmosféry (93 Gt/rok), ztráty z oceánu (90 Gt/rok), spalování fosilních paliv (10 Gt/rok), odlesnění a změny využití krajiny (1 Gt/rok), tok řek do oceánů (0,8 Gt/rok), sopečná činnost (0,1 Gt/rok), ukládání v sedimentech na dně oceánů (0,1 Gt/rok).Červeně jsou znázorněny toky uhlíku, které jsou produkovány lidskou činností, žlutě pak přírodní jevy.
3. Tvorba vlastního schématu (30 min)
Rozdělte žáky do skupin po třech až čtyřech a rozdejte jim materiál na tvorbu schématu včetně rozstříhaných textů z přílohy 2. Úkolem skupin je vytvořit vlastní schéma koloběhu uhlíku na základě informací, které získají z textů nebo které získali z aktivit v první části lekce.
Nechte žáky kreativně tvořit a v průběhu tvorby jim buďte k dispozici, pokud se chtějí na něco zeptat. Do samotné tvorby ale nezasahujte.
4. Galerie koloběhu uhlíku (10 min)
Vystavte jednotlivá schémata do prostoru třídy a nechte skupiny postupně jejich výstupy představit. Každé skupině dejte na představení max. 1 minutu, abyste stihli projít všechny skupiny.
Variantou je také nechat žáky volně obejít jednotlivá schémata a prohlédnout si je samostatně, jako by byli v galerii.
5. Jak člověk ovlivňuje koloběh uhlíku? (10–15 min)
Po tvorbě a představení schémat se věnujte upevnění znalostí získaných během tvorby schématu. Shrňte spolu se žáky hlavní zjištění o koloběhu uhlíku a o tom, jak jej ovlivňuje člověk. Využít k tomu můžete následující otázky a podotázky, pořadí zvolte dle sebe.
Řešení otázek naleznete v lekci ke stažení na konci stránky.
A) Jak probíhá výměna uhlíku mezi atmosférou a oceánem?
- Je v rovnováze, anebo je některý z toků „silnější“? Který?
- Proč si myslíte, že tomu tak je?
- Co se kvůli tomu děje s oceány?
B) Některé výměny uhlíku mezi zásobníky jsou rychlé (trvají krátkou dobu) a některé jsou pomalé (trvají i miliony let). Dokázali byste určit, které toky uhlíku jsou rychlé a které pomalé?
- Do kterého typu výměny uhlíku patří atmosféra a toky z ní a do ní?
- Do kterého typu výměny uhlíku patří fosilní paliva?
C) Jak do koloběhu uhlíku zasahuje člověk?
- Proč v důsledku lidské činnosti roste koncentrace uhlíku (zejm. oxidu uhličitého a metanu) v atmosféře (a následně pak i v oceánech)?
- K čemu pak vede vyšší koncentrace uhlíku (zejm. oxidu uhličitého a metanu) v atmosféře? Jaké to má důsledky?
TIP: V průběhu lekce můžete přímo využít část online kurzu Klimatická změna, která se věnuje koloběhu uhlíku. Naleznete zde interaktivní schéma koloběhu uhlíku (shodné s přílohou 1, texty shodné s přílohou 2), krátké vysvětlující texty a závěrečnou interaktivní doplňovačku slov, která slouží k ověření získaných znalostí. Jak najít interaktivitu v online kurzu: K interaktivnímu schématu „Koloběh uhlíku” můžete postupně dojít v rámci 2. kapitoly kurzu Klimatická změna (dostupný zdarma, je třeba se nejprve registrovat). Kapitola nese název „Proč se mění klima?“.
6. Reflexe (10–15 min)
Vytvořte kartičky s otázkami, rozložte je do prostoru a vyzvěte žáky, aby se posadili k jedné z otázek. Otázky můžete zvolit např. tyto:
- Jaká informace pro mě byla nejvíce překvapivá?
- Jakým informacím jsem neporozuměl/a?
- Jaké informace mi v lekci chyběly?
- Jak ovlivnily získané informace můj názor, pohled na věc?
- Co bych se chtěl/a ještě dozvědět?
- Mám jinou otázku, která mi teď běží hlavou…
Pokud máte dostatek času, nechte žáky nejprve probrat odpovědi ve skupinách a pak je sdílejte v celé třídě.
Podrobný popis lekce včetně řešení otázek a přehled zdrojů naleznete v lekci ke stažení níže.
Autorka: Jana Ledečová, A Rocha – Křesťané v ochraně přírody, o.p.s., vytvořeno pro Člověk v tísni, o. p. s.
Přílohy:
Soubory z lekce ke stažení
Vyzkoušejte také
Jak klimatická změna ovlivňuje oceány?
Co všechno se děje s oceány kvůli vypouštění CO2 do atmosféry a následnému růstu teploty vzduchu? Zjistíte to pomocí pokusů zaměřených na […]
Kolik uhlíku zadrží strom?
Zajímá vás, kolik uhlíku zadrží stromy ve vašem okolí? Zdroje uvádí, že průměrný strom za svůj život (100 let) absorbuje […]
Kde se berou skleníkové plyny?
Skleníkové plyny jsou všude kolem nás. Kolik jich do atmosféry svou činností přidáváme, které státy se na tom podílejí nejvíc […]
Napište nám zpětnou vazbu a přispějte ke zlepšení našich výukových materiálů
Dejte nám vědět, jak se vám podle našich podkladů učilo a jak na téma žáci reagovali. Stejně tak se rádi dozvíme, pokud jste odhalili nějakou nesrovnalost, chybu nebo máte nápad, jak lekci obměnit. Pomůžete nám materiály nejen zlepšovat, ale také zpracovávat nové. Děkujeme!
