Skleníkový efekt snadno a rychle

Co vaši žáci vědí o skleníkovém efektu? V této lekci pomocí pokusu testují, jak vzniká. Měří teplotu vzduchu a ověřují, jak se naměřené teploty shodují s jejich odhady. Na závěr zpracují pracovní list, ve kterém si zodpoví otázky souvislostí mezi skleníkovým efektem a globálními změnami klimatu.

Zdroj: Vzdělávací centrum TEREZA

Vzdělávací cíle:

  • Žák na základě pokusu se sklenicí popíše, jak vzniká skleníkový efekt.
  • Žák odhaduje výsledek pokusu a zaznamená průběh pokusu.
  • Žák provede měření teploty vzduchu.

Pomůcky: 

  • příloha 1 vytištěná pro každého
  • 3 zavařovací sklenice s provrtaným uzávěrem na závit
  • pevná a neprodyšná lepicí páska, lihový fix, 3 nafukovací balonky různých barev, provázky na zavázání balonků, pumpička
  • půllitrová láhev skleněná, kypřicí prášek, ocet, brčko, digitální teploměr

Postup:

Jde o dvě vyučovací hodiny, které od sebe musí dělit minimálně 24 hodin, aby pokus fungoval. V první hodině, během aktivit 1-3, žáci nejprve píší, co vědí o skleníkovém efektu. Poté se věnují pokusu, který jej ilustruje. Průběh pokusu si zakreslí a pokusí se odhadnout, jak dopadne. Při následující hodině, během aktivit 4-6, žáci vyhodnotí pokus a diskutují o jeho výsledku. 

1. Globální oteplování a skleníkový efekt (15 min)

Na úvod se zeptejte žáků, zda někdy slyšeli o globálním oteplování či změnách klimatu. Poté rozdejte pracovní listy (příloha 1) a nechte žáky samostatně písemně odpovědět na otázky v pracovním listu:

  • Slyšel/a jsi někdy o skleníkovém efektu?
  • Co to podle tebe je?
  • Proč se jmenuje „skleníkový“?

Co je k němu potřeba? Poté si ve čtveřicích žáci své odpovědi porovnají a případně doplní. Některé domněnky nechte zaznít nahlas.

2. Pokus (20 min)

Sdělte žákům, že provedete pokus, ve kterém si ukážete, jak skleníkový efekt funguje. Budete k tomu potřebovat 3 zavařovací sklenice s víčkem na závit. Do každého víčka vyvrtejte předem dírku, kterou potom půjde prostrčit konec teploměru (nejlépe digitálního, který měří rychle). Připravte si neprodyšnou lepicí pásku, kterou po napuštění plynu do sklenic rychle otvory zalepíte.

Postupně nafouknete 3 balonky různých barev, každý jinou směsí plynu. Jeden balonek nafoukněte pumpičkou, v něm bude obsažen vzduch, který normálně dýcháme.

Druhý balonek nafoukněte vlastním dechem, vydechovaný vzduch obsahuje větší množství CO2 než vzduch, který dýcháme.

Třetí balonek nafoukněte čistým CO2. To uděláte tak, že do přibližně půllitrové láhve nasypete jedno balení kypřicího prášku a přilijete k tomu ocet (zhruba do poloviny objemu láhve). Rychle na hrdlo láhve navléknete balonek a láhví budete lehce třepat. Plyn, který vzniklá směs uvolňuje, je právě CO2. Všechny balonky vždy pevně zavažte a označte fixem, abyste věděli, jaký je v nich plyn.

S asistencí dětí postupně pomocí brčka vypusťte plyn z jednotlivých balonků do sklenic (brčko prostrčte otvorem ve víčku a poté ho rychle zalepte). Opět označte, jaký plyn je v jednotlivých nádobách. Ty pak umístěte někam na sluníčko a nechte je tam stát do následujícího dne.

3. Nákres průběhu (10 min)

Ve zbytku hodiny nechte žáky, aby si zakreslili do pracovního listu průběh pokusu, zapsali, co je v jednotlivých sklenicích. Měli by odhadnout, jaká je teplota vzduchu v místnosti. Tu poté společně (či žáci sami ve skupinách) změřte. Na základě toho žáci odhadnou a zapíší si, jaké teploty druhý den v jednotlivých sklenicích naměří.

4. Dokončení pokusu + diskuse (15 min)

Dokončete pokus tím, že provedete měření teploty v jednotlivých sklenicích. Prorazte pásku a otvorem ve víčku změřte a zapište jednotlivé naměřené teploty. Teplota by měla růst se zvyšující se koncentrací CO2. Nechte žáky, aby si naměřené hodnoty zapsali, a krátce s nimi prodiskutujte, jak se naměřené teploty shodují s jejich odhady a co je k jejich odhadům vedlo.

5. Krátký výklad – globální oteplování a skleníkový efekt (10 min)

Vysvětlete poté princip skleníkového efektu, například na základě (poněkud zjednodušujících, ale snadno pochopitelných) informací, které najdete v infoboxu.

Nechte žáky odvodit, jak souvisí globální oteplování se skleníkovým efektem, a pobavte se o tom, proč se množství CO2 v atmosféře zvětšuje a jaké lidské aktivity jsou hlavním zdrojem emisí.

6. Co jsem pochopil/a (20 min)

Nechte žáky vyplnit závěr pracovního listu (Příloha 1) – zápis toho, co se v hodině dozvěděli a co pochopili.

Důkaz o učení: Žáci si zakreslí průběh a výsledek pokusu. Žáci odpoví na otázky o souvislostech mezi skleníkovým efektem a globálními změnami klimatu.

Infobox a zdroje naleznete v lekci ke stažení níže.

Autoři lekce: Vzdělávací centrum TEREZA

Přílohy: 

pdf
Lekce_Sklenikovy_efekt_snadno_a_rychle.pdf
pdf
Priloha_1_Pracovni_list-2.pdf

Soubory z lekce ke stažení

Vyzkoušejte také

Hra na skleníkový efekt

V této pohybové hře žáci sami znázorní, jak funguje skleníkový efekt. Jedni se stanou slunečními paprsky, druzí pak oxidem uhličitým. […]

Více informací

Foto: Eliška Hájková

Kde se berou skleníkové plyny?

Skleníkové plyny jsou všude kolem nás. Kolik jich do atmosféry svou činností přidáváme, které státy se na tom podílejí nejvíc […]

Více informací

skleníkové plyny ilustrace
Zdroj: studio4rt na Freepik

Fakta a mýty o změně klimatu

Jak odlišit fakta od mýtů? Poradí nám vědecká data a grafiky. Žáci se společně ponoří do nejrůznějších údajů o klimatické změně, aby […]

Více informací

Zdroj: European Parliament
Web tvoří: