Modelujeme krajinu lesa

Co se stane s lesy, když se změní klima? Společně vytvoříme model, jak vypadají dnes. Navštívíme hory i nížiny a povíme si, jak se liší život buků, smrků nebo dubů. Potom zkusíme společně odhadnout, jak je ovlivní příštích třicet let.

Foto: Chaloupky

Vzdělávací cíl:

  • Žák venku díky tvořivé aktivitě zjistí, že každá dřevina má svá specifika, a vyzkouší si namodelovat les podle zadání.
  • Žák objeví, jak se bude měnit les v době klimatické krize, dovede předpokládané změny popsat.

Pomůcky:

  • přírodniny k využití, 10 misek pod truhlík, písek
  • nastříhané (případně zalaminované) kartičky z přílohy

A. Lesnická typologie (20 min)

1. PŘÍPRAVA

Na tvrdší papír vytiskněte kartičky stromů z přílohy 1, celkem budete mít:

  • 10x smrk, buk a dub 
  • 5x jedli, lípu, javor
  • 3x břízu, borovici, topol, vrbu, olši, habr, kosodřevinu (borovici kleč)

2. MODEL

Vytvořte s dětmi na pískovišti model krajiny (hory a údolí, suťovou stráň pomocí štěrku a skály pomocí kamenů, potoky a řeky s využitím klacíků nebo modré stužky). Označte významné nadmořské výšky (200, 400, 600, 800, 1000 m). 

3. ZALESŇOVÁNÍ 

Každému žákovi dejte do ruky náhodně dvě až tři dřeviny. Nechte žáky umístit dřeviny na vašem pískovém modelu tam, kam podle nich patří. Potom najděte kartičky, kde se žáci trefili a dobře odhadli, že tam ten konkrétní druh stromu bude růst. A naopak vytahejte stromy, které jsou zasazeny ve špatných místech, přidejte i komentář (pro tento strom je tu málo vody, pro tento moc teplo, moc zima, moc vody, …). 

Potom zběžně okomentujte charakteristiku jednotlivých stromů nebo pásem (např. olše má ráda vodu, vlhko, bažinu, bříza roste sice všude, ale krom skály ji nakonec vytlačí jiné dřeviny, …). 

Nechejte žáky do poloprázdného modelu vrátit stromy, které jste vytáhli ven. Každá dvojice potom může popsat část modelu, např. jak vypadá horský les, les na vysočině, lesy kolem vody, skály, sutě atd. 

Řešení:

  • Dub: do 450 metrů, ale se změnami klimatu půjde i do větších výšek, níže dub letní, výš potom dub zimní, na výslunných lesostepních stanovištích dub šípák 
  • Buk: 450–1000 metrů, okolo 500 metrů má optimum, kde roste téměř sám (v dnešních podmínkách), suverénně nejčastější potenciálně přirozená dřevina na většině území ČR 
  • Jedle: 600–1000 metrů, většinou s bukem, v poslední době na ústupu, ale dnes se sází, aby nahradila smrk 
  • Smrk: 700–1000 metrů v mokřadech a vlhčích místech, jinak nad 1000 metrů, díky člověku nejrozšířenější dřevina, kterou ale změna klimatu žene do hor a v posledních letech došlo k jejímu plošnému rozvratu (Šumava, Vysočina, severní Morava, severní Čechy) 
  • Borovice kleč: nad 1200 metrů v Jeseníkách a Kralickém Sněžníku (nepůvodní a invazní), nad 1300 metrů v Krkonoších 
  • Lípa, javor: suťové lesy, svahy, vtroušeně v dalších lesích (níže lípa, mléč, výše klen)
  • Borovice: obecně místa, kde se nedaří ostatním – suché písky, skály, mokřady (blatka), horská tundra (kleč), naše borovice lesní se vyskytuje na skalách 
  • Bříza: pionýrská dřevina, všude na našem území ji nakonec vytlačí klimaxové dřeviny, zůstává na skalách 
  • Habr: s dubem, případě na sutích, díky tomu, že dobře vymlazuje z pařezů, tvoří habry nejstarší hospodářské lesy (pařeziny) 
  • Olše, vrby a topoly – velmi zjednodušeně okolí potoků a řek, mokřady, prameniště

Rekapitulace:

  • 200–300 m duby
  • 300–450 m buky a duby
  • 450–600 m buky
  • 600–700 m buky a jedle
  • 700–1000 m buky, jedle smrky
  • nad 1000 m smrky
  • nad 1200 m borovice kleč (kosodřevina)
  • Sutě: lípa a javor a habr
  • Skály: bříza a borovice
  • Mokřady: olše, vrba, topol

4. ZMĚNA KLIMATU

Po vytvoření modelu současné situace si vyzkoušejte s žáky odhadnout či vymodelovat, jak se změní rozložení stromů, pokud se bude měnit klima. Nechejte žáky přemýšlet např. nad těmito otázkami:

  • Co se stane, když se bude dlouhodobě oteplovat (o 1–3 °C)? 
  • Jak se budou stromy posouvat? 
  • Jak se změní hranice lesa? 
  • Co se stane, když smrky vysázíme v nížinách nebo na vysočině? 
  • Co se stane, když potoky či menší říčky budou přes léto vysychat?

Řešení:

Správnou odpověď neznáme, předpokládá se, že stromy se posunou zhruba o 100 – 200 metrů výše, duby se dostanou do pásma bukového a buky nahradí smrky na horách. Pro smrky tak na našem území už nebude příliš místa.

Posune se hranice lesa a bude ohrožena horská tundra a bezlesí v Krkonoších a Jeseníkách. Opět jde o předpoklady klimatologů a lesníků. Může se také dařit chorobám a škůdcům, protože je nezabijí zimní nízké teploty a naopak jim bude vyhovovat suché léto. Takhle vznikly kůrovcové kalamity v letech 2018-2020.

B. Stromy v krajině (25 min)

1. MIKROKRAJINY

Stromy v krajině netvoří jen lesy, ale i remízky, aleje, meze, lesní lemy. Stromy v lesích pak najdeme v pralesích, ale i hospodářských lesích. Pojďme si namodelovat různé přístupy k lesu. Dejte skupinám po dvou až třech žácích podmisky (z květináčů, truhlíků apod.) a podle popisu v příloze je nechejte vyrobit následující lesní i nelesní celky: 

  • PRALES
  • MONOKULTURA
  • NÍZKÝ LES
  • LESNÍ LEM
  • SUŤOVÝ LES
  • HORSKÁ TUNDRA
  • REMÍZEK
  • SOLITÉRNÍ STROM
  • SAD
  • PARK

Podle popisu žáci na misce (pomocí písku, kamínků, větviček, listí atd.) vytvoří krajinný prvek. Učitel modely kontroluje a připomínkuje (chybějící mrtvé dřevo v pralese, stejnověkost u monokultury, keře v lesním lemu, …).

2. HÁDANKY

Ostatní se snaží uhádnout, co který model představuje. Starší mohou hádat přímo, mladší vybírat z nabízených možností. 

3. BĚHÁNÍ MEZI MIKROKRAJINAMI

Na konci hodiny vystavte své modely dál od sebe a běhejte mezi nimi, vyberte porost, který je:

  • Přírodní, bez zásahu člověka. 
  • Určený k pěstování stromů na dřevo. 
  • Druhově nejpestřejší. 
  • Druhově nejchudší. 
  • Typický pro zemědělskou krajinu. 
  • Nejvíc pozměněný člověkem. 
  • Kde se vyskytuje zpravidla jen jeden nebo velmi málo druhů stromů. 
  • Který odolá změnám klimatu a který je naopak nejohroženější

4. OHLÉDNUTÍ A VĚDECKÉ ZÁVĚRY

Na závěr společně sdílejte, co vše jste si venku vyzkoušeli, co vás překvapilo. Hodinu zakončete hodnocením stavu lesa v českých podmínkách.

Možné otázky na závěr:

  • Který les je nejstabilnější a nejlépe odolá při změnách klimatu? 
    (Jsou to přirozené lesy, pestré a nejlépe pralesy.)
  • Co se stane, když se bude oteplovat?
    (Posune se hranice lesa, buky a smrky teplo zažene do hor, rozšíří se dub, ale hrozí i bezlesí z nedostatku vody.)
  • Kde je v lesní krajině nejvíce života?
    (Jsou to ekotony plné keřů a obecně přechodové ekosystémy, potom pralesy, kde nechybí mrtvé dřevo a dutiny.)

Tip: Foťte výtvory a sdílejte fotky nebo přímo modely vystavte v prostorách školy. Udělejte s dětmi zápis z hodiny venku. Napište o vaší netradiční výuce na hromadě písku článek do školního časopisu. 

CO LZE HODNOTIT (DŮKAZ O UČENÍ)

Žák venku:

  • spoluvytvářel model lesa a krajiny,
  • při tvoření modelu zjistil, že každá dřevina má své speciální růstové podmínky, 
  • diskutoval o tom, jak se bude měnit les v době klimatické krize.

Autor lekce: Martin Kříž, Chaloupky

pdf
Lekce_Modelujeme-krajinu-lesa.pdf
pdf
Priloha-1-Karticky-s-ilustracemi-stromu.pdf
pdf
Priloha-2-Popisy-prostredi.pdf

Soubory z lekce ke stažení

Vyzkoušejte také

Strom a jeho mikroklima

Vzrostlé stromy pomáhají zmírňovat klimatickou změnu. Jak to dokáží? Vydejte se přímo pod zelenou korunu a na vlastní kůži zažijete, jak […]

Více informací

Foto: wirestock on Freepik

Proměny české krajiny

Letecké snímky prozradí, jak moc se liší zemědělská krajina u nás a v sousedních zemích. Jde nějak kompenzovat následky kolektivizace a extenzivního hospodaření? Odpověď […]

Více informací

Zdroj: Mapy.cz

Chladné město

Je horký letní den, teploty stoupají a město se začíná nepříjemně přehřívat. Jde tomu zabránit? A jak? V této lekci mají žáci za […]

Více informací

Foto: pvproductions na Freepik.com
Web tvoří: