Vzdělávací cíle:
- Žáci dokáží určit původ surovin běžně používaných v potravinářství.
- Žáci zjistí, jak se pěstují běžné zemědělské plodiny.
- Žáci samostatně připraví a prezentují informace o pěstování plodin formou dramatizace, komiksu, nebo reportáže.
Pomůcky:
- Pracovní list č. 1, pracovní list č. 2, karty s plodinami, tablety do skupin a přístup na internet.
Synopse filmu:
Desetiletá Hikari pochází z Japonska a nadevše miluje rýži. Sní o tom, že ji bude sama pěstovat a vařit z ní jídla pro rodinu. Naráží však na počáteční neúspěchy a brzy zjistí, že vypěstovat si vlastní jídlo vyžaduje větší úsilí. Navštíví proto zkušeného farmáře pana Yamanaku, který jí dá kvalitní sazenice a cenné rady. Hikari čelí mnoha výzvám, včetně ochrany rostlin před ptáky a nepřízní počasí, ale její odhodlání ji vede k tomu, že nakonec sklidí svou vlastní rýži. Její příběh inspiruje děti k tomu, aby si vážily místních potravin a tvrdé práce farmářů.
Postup:
1. Úvod (10 min)
Na začátku aktivity rozdáme každému žákovi pracovní list č. 1 a vyzveme k jeho vyplnění. Žáci v něm vybírají své oblíbené jídlo a zamýšlejí se nad jeho původem (surovinami). Na vyplnění necháme žákům 5 minut. Poté vyzveme zájemce, aby přečetli své odpovědi.
2. Projekce a prezentace (40 min)
Následuje projekce filmu (14 min, český dabing).
Po filmu provedeme reflexi emocí pomocí metody jednoho slova. Vyzveme žáky, aby jeden po druhém uváděli jedno slovo, které nejlépe vystihuje jejich pocit, dojem nebo náladu z filmu. Jednotlivá slova můžeme zapisovat na tabuli, ale nekomentujeme je. Teprve poté, co se všichni žáci vyjádří, je můžeme vyzvat k doplňujícím komentářům či otázkám.
TIP: Další metody reflexe emocí najdete v informačním textu Jak na reflexi emocí po filmové projekci.
Rozdělíme žáky do šesti – pro rozřazení můžeme využít výběr oblíbeného jídla z předchozí aktivity nebo nechat losovat z přiložených karet s plodinami.
Každá skupina zpracuje informace o své plodině, využije k tomu pracovní list č. 2. Výstup pak připraví v jedné ze tří forem:
- Divadelní scénka – žáci zahrají krátké představení, kde se vžijí do rolí rostlin, farmářů nebo zpracovatelů (např. „mluvící“ pšenice popisuje, jak se z ní stává chleba).
- Komiks nebo plakát – výtvarné zpracování příběhu plodiny od pole až na talíř.
- Zpravodajská reportáž – žáci natočí „zprávy z farmy“ o pěstování a zpracování plodiny.
Na přípravu necháme skupinám dostatek času. Dopředu je ale upozorníme, kolik času budou mít na prezentaci (doporučujeme např. 5 min pro jednu skupinu).
3. Prezentace a reflexe (40 min)
Následují prezentace skupin. Reflexe probíhá formou diskuze. Ptáme se žáků, co je překvapilo, co se dozvěděli nového, zda se v úvodní aktivitě případně mýlili (např. že cukr se netěží jako sůl). Následuje prezentace skupin.
Proč je lekce ideálním vstupem do klimatického vzdělávání:
- Pomáhá žákům pochopit původ potravin a jejich vazbu na vodu, půdu a klima.
- Ukazuje závislost zemědělství na proměnlivém klimatu a počasí.
- Odhaluje potenciální zranitelnost při příchodu extrémních jevů.
- Spojuje každodenní spotřebu s globálními dopady.
- Rozvíjí empatii a odpovědnost vůči lidem a krajinám s odlišným příběhem, než je ten náš.
Kompletní lekce s filmem a dalšími metodickými a informačními materiály je dostupná na vzdělávacím portálu JSNS.CZ. Tato i další lekce jsou zde zdarma pro registrované učitele.
Autor: Jeden svět na školách, Člověk v tísni.
Přílohy:
Soubory z lekce ke stažení
Vyzkoušejte také
Uhlíková stopa potravin
Víte, jaké potraviny mají největší dopad na klimatickou změnu? Objevujte společně s žáky, jak může naše jídlo ovlivnit svět kolem nás. […]
Změna klimatu a já
Jakou po sobě nechávám uhlíkovou stopu? Je větší nebo menší než průměr ČR, EU a světa? A jak ji snížím? Právě na […]
Jídlem za lepší klima
Během lekce se žáci prostřednictvím plakátu s infografikou seznámí s tím, jaký vliv mají potraviny z našeho jídelníčku na klima. Dále pak vyjmenují […]
