Vzdělávací cíle:
- Žák definuje vlastními slovy podstatu sporu o antropogenních příčinách klimatické změny.
- Žák rozlišuje při čtení mediálního textu fakta od názorů.
- Žák se seznámí s argumentačními fauly a prakticky si vyzkouší je identifikovat v konkrétním mediálním textu.
Pomůcky:
- papíry, tužky
- vytištěné pro každého: text (příloha 1), argumentační fauly (příloha 2)
- cedulky: Určitě souhlasím, Souhlasím, Nesouhlasím, Určitě nesouhlasím
- pro pedagogy: příloha 3 s možným řešením argumentačních faulů
Postup:
První část lekce (45 minut)
1. Čtení textu (10–15 minut)
Zeptejte se žáků, pokud by v novinách narazili na článek s titulkem „Rána pro Gretu. Pro PL promluvil expert na klimatickou změnu”, o čem si myslí, že text bude.
Nechejte žáky samostatně přečíst zkrácený rozhovor s Vítězslavem Kremlíkem „Rána pro Gretu“ otištěný v Parlamentních listech 28. 9. 2019. Článek byl posléze převzat 1. 10. 2019 na Neviditelném psu (viz příloha 1).
Vyzvěte žáky, aby v textu označili:
- pojmy, kterým nerozumějí,
- místa, kde jim chybí informace založené na faktech,
- místa, kde narazili na nepravdivé informace.
Tip: Doporučujeme případně nechat žáky přečíst text předem doma, aby o něm získali základní představu a lépe se pak v hodině soustředili na práci s textem a následné aktivity.
2. Objasnění neznámých pojmů z textu a krátká reflexe textu (5 minut)
Zeptejte se žáků na pojmy, které označili jako nové/neznámé, a společně si je vysvětlete. Zeptejte se žáků, jaké pocity v nich text celkově vyvolal a proč.
3. Hra na čtyři rohy (20 minut)
Označte v místnosti čtyři místa cedulkami „Určitě souhlasím“, „Souhlasím“, „Nesouhlasím“, „Určitě nesouhlasím“.
Vyzvěte žáky, aby se v reakci na přečtené tvrzení přemisťovali do rohu, který nejlépe odpovídá jejich názoru.
U každého tvrzení vyberte žáky, kteří doplní svůj názor odpovědí na otázku, proč zaujali dané místo. Snažte se u každého tvrzení oslovit žáky s odlišným postojem.
Příklady tvrzení reagujících na přečtený text (v závislosti na diskusi ve vaší třídě je možné tvrzení upravit či vybrat pouze 2–3 z nich):
- Odborník podává dostatek přesvědčivých důkazů, že klimatická změna probíhá i bez vlivu člověka.
- Změny v návycích nás jako spotřebitelů (přestat jíst maso, nejezdit autem, omezit létání) mají vliv na zmírnění dopadů změny klimatu.
- Organizace či hnutí jako Fridays for Future, Greenpeace mě zásadně ovlivňují v mém postoji ke klimatické změně.
- Opatření na snižování emisí skleníkových plynů budou mít negativní vliv zejména na africké rozvíjející se země.
4. Závěr (5 minut)
Zeptejte se žáků, jaký je podle nich rozdíl mezi názorem a faktem. Vyzvěte žáky, ať uvedou příklad z textu, který je podle nich ukázkou názoru a který ukázkou faktu.
Shrňte, jaký je v novinových textech rozdíl mezi fakty a názory. Motivujte žáky, aby pracovali s médii, která pojednávají o změně klimatu na základě ověřených faktů.
Vyzvěte žáky, aby spolužákům doporučili nějaký příklad média, kterému věří, že pracuje s ověřenými fakty o klimatické změně.
Druhá část lekce (45 minut)
Tuto část lze uskutečnit i samostatně a nezávisle na první části v případě, že žákům rozdáte text předem (příloha 1) a necháte je si ho doma samostatně přečíst. Pak byste však měli na začátku hodiny ověřit, že žáci rozumějí všem pojmům v textu.
1. Seznamte se s argumentačními fauly (10–15 minut)
Zeptejte se žáků, co se jim vybaví, když se řekne argumentační faul, a jestli se jim vybaví nějaký příklad argumentačního faulu ve spojitosti se změnou klimatu.
Každému žákovi rozdejte vytištěnou tabulku s argumentačními fauly a nechejte je fauly prostudovat (viz příloha 2). Pokud některým pojmům nerozumějí, společně si je vysvětlete.
2. Hledejte argumentační fauly (25–30 minut)
Rozdělte žáky do menších skupin a požádejte je, aby se pokusili v analyzovaném textu najít konkrétní fauly či nepravdivé informace a diskutovali nad nimi. Podle počtu skupin je možné text rozdělit tak, aby každá skupina analyzovala pouze 2–3 otázky a odpovědi.
Doporučte žákům si fauly v textu vyznačit barevně pro snadnější orientaci. Ukázku rozboru některých argumentačních faulů naleznete v příloze 3.
Následně žáky vyzvěte, aby svá zjištění společně sdíleli a povídali si o tom, jak fauly poznali. V případě, že žáci identifikovali nepravdivé informace, zjišťujte od nich, proč je označili za nepravdivé a jak by je vyvrátili.
Diskutujte s žáky, podle čeho se mají řídit, odkazují-li média na názory odborníků. Jak rozlišit experty, jimž můžeme věřit a proč.
3. Závěr (5 minut)
Na závěr vyzvěte žáky k reflexi toho, co se v této lekci naučili, a zhodnocení, co nejdůležitějšího si odnášejí.
Otázky pro závěrečnou reflexi:
- Jaký použitý argument/faul byste označili za nejvíce překvapivý?
- Jakou jednu hlavní myšlenku si z dnešní hodiny odnášíte?
Infobox a Zdroje jsou uvedeny v popisu lekce v příloze.
Autorka: Magdalena Fiřtová, Člověk v tísni.
Přílohy:
Soubory z lekce ke stažení
Vyzkoušejte také
Média o klimatu: hrozba nebo příležitost?
Novináři často rozhodují o tom, co si lidé o klimatické změně myslí. Ovlivňují naše emoce i zájem. To všechno se pak promítá do […]
Fakta a mýty o změně klimatu
Jak odlišit fakta od mýtů? Poradí nám vědecká data a grafiky. Žáci se společně ponoří do nejrůznějších údajů o klimatické změně, aby […]
Farma zvířátek aneb klimatická dohoda
Proč je tak náročné shodnout se na řešení složitých problémů, jako je např. klimatická změna? Pomocí atraktivního videa analyzujte jednotlivé […]