Vzdělávací cíle:
- Žák analyzuje dobové prameny a odborné texty o změnách klimatu.
- Žák propojí svoje poznatky s časovou osou a grafem, jež reflektují změny globální průměrné teploty.
- Žák zanese klíčové informace do tabulky a odvozuje z nich další možné proměny společnosti.
- Žák si na základě analýzy historických pramenů uvědomí, že změny klimatu se projevují mj. extrémními výkyvy počasí, a to často i během velmi krátké doby.
Pomůcky:
- vytištěné pracovní listy pro každého žáka (příloha 1)
- vytištěné tabulky do dvojic (příloha 2)
- řešení PL a tabulky (příloha 3) k promítnutí
- psací potřeby
- 3–4 barevné zvýrazňovače, trojúhelník s ryskou (volitelné)
- počítač, dataprojektor, připojení na internet
Postup:
1. Evokace (10 min)
Promítněte žákům historickou malbu zobrazující extrémní počasí v historii, např. Lovce ve sněhu od Pietera Brueghela st, dostupné ZDE.
Následně jim k obrázku zadejte úkoly:
- Najděte alespoň dva prvky týkající se tehdejšího počasí a popište je.
- Vyberte alespoň jeden prvek, pomocí kterého byste byli schopni rámcově datovat malbu.
Dále položte žákům následující otázky:
- Domníváte se, že změny klimatu v minulosti ovlivňovaly lidské dějiny? Pokud ano, tak do jaké míry, jak výrazně?
- Můžete uvést konkrétní příklady? (Týkalo se to např. nějakých starověkých civilizací – Mayové, Harappa, údolí Nilu, Mezopotámie…?)
- Slyšeli jste někdy o středověkém teplém období, neboli o klimatickém optimu, či o tzv. malé době ledové v novověku?
- Z jakých historických pramenů/zdrojů čerpáme informace o (změnách) klimatu v historii? (např. kroniky, osobní dokumenty a zápisky, pranostiky, vědecké spisy, statistiky a hlášení o výnosech obilí, kvalitě vína, výšce vodní hladiny atd.)
Můžete na otázky odpovídat v celé skupině, anebo žáky nechat diskutovat v menších skupinách.
TIP: Celou lekci nebo její část můžete dle tohoto postupu vystavět také ve zdarma dostupném online nástroji Historiana, který je určený pro interaktivní výuku dějepisu, viz https://historiana.eu/.
2. Přiřazování úryvků na graf s časovou osou (30 min)
Rozdejte žákům pracovní listy (příloha 1) a vysvětlete jim specifika grafu, se kterým budou pracovat. Hloubku vysvětlení zvolte podle potřeb žáků:
- Křivka grafu znázorňuje změnu či odchylku globální průměrné teploty oproti referenčnímu období, které je stanoveno na rozmezí let 1850–1900. Toto období je vybráno z toho důvodu, že v něm již máme dostupná přesná přímá měření globální teploty a zároveň se v tomto období ještě neprojevovala současná změna klimatu.
- Vodorovná osa znázorňuje roky, pro potřeby lekce bylo vybráno období od roku 800 po současnost. Svislá osa znázorňuje odchylku teploty. Když je odchylka např. 0,5 °C, znamená to, že daný rok/období je o 0,5 °C teplejší, než bylo referenční období. Křivka tedy přímo ukazuje míru oteplování/ochlazování.
- Tento graf je přijímán širokou vědeckou obcí, vytvořil jej klimatolog Ed Hawkins z britské univerzity v Readingu, do češtiny jej převedl environmentalista Jiří Dlouhý.
Na základě své zkušenosti s danou třídou se rozhodněte, zda necháte žáky pracovat individuálně nebo v menších skupinách (3–4 žáci).
Řekněte žákům, že v úryvcích najdou různá vodítka spjatá s konkrétními historickými událostmi, které jim pomohou alespoň přibližně umístit úryvky na graf. Ne vždy se konkrétní klimatické období či epizoda 100% kryje s dobou vlády zmiňovaného panovníka.
Většina úryvků popisuje delší klimatické období nebo epizody a s nimi spjaté průvodní jevy/procesy, důsledky klimatických změn a částečně i příklady adaptability. Upozorněte žáky, že není vždy jednoznačně možné odlišit průvodní procesy a příklady adaptability, ale měli by se o to pokusit. Podpořte je ve využívání různých barev při hledání informací v úryvcích, bude se jim to hodit v další aktivitě.
Když jsou žáci hotoví, vyzvěte je k prezentaci výsledků a vysvětlení, podle čeho se rozhodovali, kam který úryvek přiřadí. Promítněte graf se správně zanesenými úryvky a následně také barevně označené části úryvků dle určení. Řešení obojího naleznete v příloze 3.
Na závěr aktivity položte žákům následující otázky:
- Jsou v jednotlivých úryvcích všechny informace o počasí/klimatu/teplotě v souladu s měnící se křivkou změny globální průměrné teploty v grafu? Uveďte příklady obojího.
- Pokud v souladu nejsou, proč tomu tak může být?
- Jak se křivka grafu liší v období od roku 1900 oproti období do roku 1900?
- Co značí to, že je křivka strmější a má jasnou rostoucí tendenci?
Vysvětlení k úryvkům, malé době ledové i středověkému optimu naleznete v lekci ke stažení níže.
3. Doplňování pojmů a charakteristik do tabulky (35 min)
Rozdejte žákům do dvojic vytištěnou tabulku z přílohy 2. Ověřte si, že žáci rozumějí jednotlivým kategoriím příčin a důsledků v tabulce (klimatické, ekonomické atd.), a případně vysvětlete rozdíly mezi nimi, ideálně na základě konkrétních příkladů. Správné řešení naleznete v příloze 3.
Zdůrazněte, že není vždy snadné jednotlivé kategorie odlišit, jelikož jsou navzájem propojené a zaměnitelné. Není to ani hlavním smyslem této aktivity, důležité je žáky podpořit v přemýšlení a diskusi nad tématem.
Jakmile budou mít žáci tabulku vyplněnou, můžete si ji společně zkontrolovat pomocí řešení v příloze 3.
TIP: Na této aktivitě lze demonstrovat jednotlivé disciplíny a přístupy historické vědy a dějepisectví (dějiny politické, sociální, kulturní atd.).
4. Shrnutí a reflexe (15 minut)
V rámci závěrečného shrnutí lze využít následující otázky:
- Uveďte příklady konkrétních historických událostí a procesů, jež jednoznačně souvisely se změnami klimatu.
- Ve kterých aspektech lidské činnosti se obyvatelstvo nejrychleji či nejlépe adaptovalo na změny klimatu?
- Proč byly dopady změn počasí a klimatu i při tak malých výkyvech průměrných teplot fatální pro středověkou a novověkou společnost?
- V čem jsou a v čem nejsou tyto dopady srovnatelné se současnou probíhající změnou klimatu?
Pokud vám zbývá čas, dejte žákům ještě prostor reflektovat, co se dnes dozvěděli nového, co je překvapilo či zaujalo, o čem by se chtěli dozvědět více.
Infobox a zdroje naleznete v lekci ke stažení níže.
Autor: Miroslav Pešek, Gymnázium Jana Keplera, Učitelé za klima, z. s., vytvořeno pro Člověk v tísni, o. p. s.
Přílohy:
Soubory z lekce ke stažení
Vyzkoušejte také
Proč zanikla keltská civilizace?
Mohla změna klimatu způsobit zánik vyspělé civilizace? Jak vlastně můžeme zjistit, co k jejímu kolapsu vedlo? Žáci pomocí písemných a archeologických pramenů, […]
Velikonoční ostrov – šlo zabránit katastrofě?
Badatelská lekce do dějepisu uvozená otázkou „Jak mohli na Velikonočním ostrově zabránit katastrofě?“ Žáci dohledávají skrze modelová svědectví obyvatel ostrova, […]
Jak získáváme stará data nejen o klimatu
Data, o která se opíráme při popisování a zkoumání klimatu, sahají i stovky tisíc let do minulosti. V té době ale lidstvo ještě nevytvořilo […]
