Vzdělávací cíle:
- Žák analyzuje dobové prameny a odborné texty o změnách klimatu.
- Žák propojí svoje poznatky s časovou osou a grafem, jež reflektují změny globální průměrné teploty.
- Žák zanese klíčové informace do tabulky a odvozuje z nich další možné proměny společnosti.
- Žák si na základě analýzy historických pramenů uvědomí, že změny klimatu se projevují mj. extrémními výkyvy počasí, a to často i během velmi krátké doby.
Pomůcky:
- vytištěné pracovní listy pro každého žáka (příloha 1)
- vytištěné tabulky do dvojic (příloha 2)
- řešení PL a tabulky (příloha 3) k promítnutí
- psací potřeby
- 3–4 barevné zvýrazňovače, trojúhelník s ryskou (volitelné)
- počítač, dataprojektor, připojení na internet
Postup:
1. Evokace (10 min)
Promítněte žákům historickou malbu zobrazující extrémní počasí v historii, např. Lovce ve sněhu od Pietera Brueghela st, dostupné ZDE.
Následně jim k obrázku zadejte úkoly:
- Najděte alespoň dva prvky týkající se tehdejšího počasí a popište je.
- Vyberte alespoň jeden prvek, pomocí kterého byste byli schopni rámcově datovat malbu.
Dále položte žákům následující otázky:
- Domníváte se, že změny klimatu v minulosti ovlivňovaly lidské dějiny? Pokud ano, tak do jaké míry, jak výrazně?
- Můžete uvést konkrétní příklady? (Týkalo se to např. nějakých starověkých civilizací – Mayové, Harappa, údolí Nilu, Mezopotámie…?)
- Slyšeli jste někdy o středověkém teplém období, neboli o klimatickém optimu, či o tzv. malé době ledové v novověku?
- Z jakých historických pramenů/zdrojů čerpáme informace o (změnách) klimatu v historii? (např. kroniky, osobní dokumenty a zápisky, pranostiky, vědecké spisy, statistiky a hlášení o výnosech obilí, kvalitě vína, výšce vodní hladiny atd.)
Můžete na otázky odpovídat v celé skupině, anebo žáky nechat diskutovat v menších skupinách.
TIP: Celou lekci nebo její část můžete dle tohoto postupu vystavět také ve zdarma dostupném online nástroji Historiana, který je určený pro interaktivní výuku dějepisu, viz https://historiana.eu/.
2. Přiřazování úryvků na graf s časovou osou (30 min)
Rozdejte žákům pracovní listy (příloha 1) a vysvětlete jim specifika grafu, se kterým budou pracovat. Hloubku vysvětlení zvolte podle potřeb žáků:
- Křivka grafu znázorňuje změnu či odchylku globální průměrné teploty oproti referenčnímu období, které je stanoveno na rozmezí let 1850–1900. Toto období je vybráno z toho důvodu, že v něm již máme dostupná přesná přímá měření globální teploty a zároveň se v tomto období ještě neprojevovala současná změna klimatu.
- Vodorovná osa znázorňuje roky, pro potřeby lekce bylo vybráno období od roku 800 po současnost. Svislá osa znázorňuje odchylku teploty. Když je odchylka např. 0,5 °C, znamená to, že daný rok/období je o 0,5 °C teplejší, než bylo referenční období. Křivka tedy přímo ukazuje míru oteplování/ochlazování.
- Tento graf je přijímán širokou vědeckou obcí, vytvořil jej klimatolog Ed Hawkins z britské univerzity v Readingu, do češtiny jej převedl environmentalista Jiří Dlouhý.
Na základě své zkušenosti s danou třídou se rozhodněte, zda necháte žáky pracovat individuálně nebo v menších skupinách (3–4 žáci).
Řekněte žákům, že v úryvcích najdou různá vodítka spjatá s konkrétními historickými událostmi, které jim pomohou alespoň přibližně umístit úryvky na graf. Ne vždy se konkrétní klimatické období či epizoda 100% kryje s dobou vlády zmiňovaného panovníka.
Většina úryvků popisuje delší klimatické období nebo epizody a s nimi spjaté průvodní jevy/procesy, důsledky klimatických změn a částečně i příklady adaptability. Upozorněte žáky, že není vždy jednoznačně možné odlišit průvodní procesy a příklady adaptability, ale měli by se o to pokusit. Podpořte je ve využívání různých barev při hledání informací v úryvcích, bude se jim to hodit v další aktivitě.
Když jsou žáci hotoví, vyzvěte je k prezentaci výsledků a vysvětlení, podle čeho se rozhodovali, kam který úryvek přiřadí. Promítněte graf se správně zanesenými úryvky a následně také barevně označené části úryvků dle určení. Řešení obojího naleznete v příloze 3.
Na závěr aktivity položte žákům následující otázky:
- Jsou v jednotlivých úryvcích všechny informace o počasí/klimatu/teplotě v souladu s měnící se křivkou změny globální průměrné teploty v grafu? Uveďte příklady obojího.
- Pokud v souladu nejsou, proč tomu tak může být?
- Jak se křivka grafu liší v období od roku 1900 oproti období do roku 1900?
- Co značí to, že je křivka strmější a má jasnou rostoucí tendenci?
Vysvětlení k úryvkům, malé době ledové i středověkému optimu naleznete v lekci ke stažení níže.
3. Doplňování pojmů a charakteristik do tabulky (35 min)
Rozdejte žákům do dvojic vytištěnou tabulku z přílohy 2. Ověřte si, že žáci rozumějí jednotlivým kategoriím příčin a důsledků v tabulce (klimatické, ekonomické atd.), a případně vysvětlete rozdíly mezi nimi, ideálně na základě konkrétních příkladů. Správné řešení naleznete v příloze 3.
Zdůrazněte, že není vždy snadné jednotlivé kategorie odlišit, jelikož jsou navzájem propojené a zaměnitelné. Není to ani hlavním smyslem této aktivity, důležité je žáky podpořit v přemýšlení a diskusi nad tématem.
Jakmile budou mít žáci tabulku vyplněnou, můžete si ji společně zkontrolovat pomocí řešení v příloze 3.
TIP: Na této aktivitě lze demonstrovat jednotlivé disciplíny a přístupy historické vědy a dějepisectví (dějiny politické, sociální, kulturní atd.).
4. Shrnutí a reflexe (15 minut)
V rámci závěrečného shrnutí lze využít následující otázky:
- Uveďte příklady konkrétních historických událostí a procesů, jež jednoznačně souvisely se změnami klimatu.
- Ve kterých aspektech lidské činnosti se obyvatelstvo nejrychleji či nejlépe adaptovalo na změny klimatu?
- Proč byly dopady změn počasí a klimatu i při tak malých výkyvech průměrných teplot fatální pro středověkou a novověkou společnost?
- V čem jsou a v čem nejsou tyto dopady srovnatelné se současnou probíhající změnou klimatu?
Pokud vám zbývá čas, dejte žákům ještě prostor reflektovat, co se dnes dozvěděli nového, co je překvapilo či zaujalo, o čem by se chtěli dozvědět více.
Infobox a zdroje naleznete v lekci ke stažení níže.
Autor: Miroslav Pešek, Gymnázium Jana Keplera, Učitelé za klima, z. s., vytvořeno pro Člověk v tísni, o. p. s.
Přílohy:
Soubory z lekce ke stažení
Vyzkoušejte také
Proč zanikla keltská civilizace?
Mohla změna klimatu způsobit zánik vyspělé civilizace? Jak vlastně můžeme zjistit, co k jejímu kolapsu vedlo? Žáci pomocí písemných a archeologických pramenů, […]
Velikonoční ostrov – šlo zabránit katastrofě?
Badatelská lekce do dějepisu uvozená otázkou „Jak mohli na Velikonočním ostrově zabránit katastrofě?“ Žáci dohledávají skrze modelová svědectví obyvatel ostrova, […]
Jak získáváme stará data nejen o klimatu
Data, o která se opíráme při popisování a zkoumání klimatu, sahají i stovky tisíc let do minulosti. V té době ale lidstvo ještě nevytvořilo […]
Napište nám zpětnou vazbu a přispějte ke zlepšení našich výukových materiálů
Dejte nám vědět, jak se vám podle našich podkladů učilo a jak na téma žáci reagovali. Stejně tak se rádi dozvíme, pokud jste odhalili nějakou nesrovnalost, chybu nebo máte nápad, jak lekci obměnit. Pomůžete nám materiály nejen zlepšovat, ale také zpracovávat nové. Děkujeme!
