Vzdělávací cíle:
- Žák sestaví schéma souvislostí mezi příčinami a důsledky nárůstu koncentrace CO2 v atmosféře.
- Žák popíše vztahy vedoucí k nárůstu koncentrace CO2 v atmosféře.
Pomůcky:
- papír velikosti A3 do skupiny (2–4 žáci ve skupině), fixy, kartičky s popisem příčin a důsledků (1 sada do skupiny, příloha 1), tabule/flipchart, dataprojektor, plátno a PC.
Postup:
1. Zarámování problematiky (10 min)
Klimatická změna a vliv člověka na ni – téma, které celou řadu let štěpilo společnost nejen v ČR, ale všude ve světě. Mnoho věcí je stále zpochybňováno. Nárůst teploty v ČR a celosvětově či vzestup koncentrace CO2 v atmosféře jsou fakta, která zpochybnit nelze.
Promítněte z webu faktaoklimatu.cz tzv. Keelingovu křivku. Představuje nejdelší souvislý záznam vývoje koncentrací CO2 v atmosféře, měřený od roku 1958 až po současnost na Havaji, tedy daleko od velkých měst i kontinentů s lesními porosty. Od 90. let, kdy se podařilo přesně změřit koncentraci O2, je tento údaj do křivky doplněný a ukazuje tak, že nárůst CO2 je způsobený spalováním, tj. slučováním uhlíku s atmosférickým kyslíkem (O2).
Klimatická změna je souhrnný pojem pro řadu vzájemně provázaných jevů, které souvisí s nárůstem koncentrace CO2,, ale i dalších skleníkových plynů v atmosféře. Změna jednoho faktoru vyvolává dlouhý řetězec příčin a následků, z nichž mnohé již dnes pozorujeme.
Pojmenujte, že cílem této hodiny je, aby každý z žáků byl schopen sestavit schéma vyjadřující příčiny a důsledky nárůstu koncentrace skleníkových plynů a vzájemné příčinné vztahy popsat. Tento jev, zvyšující se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře (hl. CO2), napište doprostřed tabule.
2. Kde vidíme příčiny a důsledky (20 min)
Nechte zaznít alespoň 3 příčiny, které žáky napadnou, a 3 důsledky a napište je na tabuli – příčiny dolů jako kořeny a důsledky nahoru jako korunu stromu. Můžete naznačit větve a větvící se kořeny – některá z příčin je kořenem jiného jevu a stejně tak některý z důsledků je důsledkem jiného jevu.
Rozdělte žáky do skupin po 2–4, každé skupině dejte prázdný papír A3 a sadu kartiček s popisy příčin a důsledků. Nechejte jim čas alespoň 10 min, aby na papír kartičky rozmístili do podoby stromu tak, jak souvislosti vidí – opět příčiny dolů do kořenů a důsledky do koruny, včetně vzájemných vztahů. Je vhodnější kartičky do prostoru kořenů a koruny jen pokládat, aby s nimi žáci později mohli dále pracovat a jejich polohu případně upravit.
Během skupinové práce podněcujte diskuzi skupin. Tedy neříkejte žákům, které řešení je správné, ale spíše podporujte jejich argumentaci – např. otázkami typu:
- Proč si myslíš, že toto je příčinou/důsledkem tohoto?
- O co opíráš svoje tvrzení, že…
3. Diskuze vztahů a reflexe (15 min)
Ukončete skupinovou práci a diskutujte odpovědi jednotlivých skupin. Měly by se vyjasnit minimálně tyto vztahy:
- Jaké jsou hlavní příčiny zvyšující se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře? (spalování fosilních paliv; odlesňování; chov dobytka a průmyslová hnojiva; některé průmyslové procesy)
- K čemu zvyšující se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře vede? (skrze zvýšený skleníkový efekt k nárůstu teploty vzduchu a nárůstu teploty vody v oceánech, zvýšeným rozpouštěním CO2 v oceánech k jejich okyselování)
- Čím jsou způsobeny častější extrémy počasí (vlny veder, dlouhá období sucha, déletrvající deště)? (nárůstem teploty vzduchu)
Vyjasněte žákům tři barvy kartiček: zelená barva označuje ZMĚNY V GLOBÁLNÍCH SYSTÉMECH, modrá LIDSKOU ČINNOST a šedá DŮSLEDKY PRO SPOLEČNOST.
Promítněte autorské řešení z webu faktaoklimatu.cz. Příčiny a důsledky nejsou vyznačeny jako strom shora dolů, ale zleva doprava, pojmenované jevy jsou ale stejné. Nechejte žáky, aby si svoje řešení opravili, případně diskutujte jiná řešení. Můžete si také zaparkovat na papír otázky „Co nám vrtá hlavou, co nám není jasné”.
Dejte žákům prostor pro závěrečné dovysvětlení souvislostí ve skupině. Jednoduchou zpětnou vazbou si ověřte, že cíl hodiny zvládli (např. formou propustky, kam schéma zakreslí), případně nechte žáky naplnění cíle odhadnout (např. formou stupnice palec nahoru dolu jako odpověď na otázku „Nakolik jsem schopen schéma sestavit a vysvětlit? ”
TIP: V dalších hodinách je vhodné zaměřit se na průzkum možných řešení. Doporučujeme využít schéma k vyjasnění pojmů mitigace (předcházení změně klimatu, tedy odstranění příčin, které sníží nárůst koncentrace skleníkových plynů, zde tedy leží v oblasti LIDSKÉ ČINNOSTI) a adaptace (vyrovnání se s dopady změny klimatu, tedy reakce na důsledky, zde leží v oblasti DŮSLEDKY PRO SPOLEČNOST).
Metodickou podporu a zdroje naleznete v PDF lekci v přílohách.
Autorka: Hana Mikulicová, Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání
Přílohy:
Soubory z lekce ke stažení
Vyzkoušejte také
Proměny české krajiny
Letecké snímky prozradí, jak moc se liší zemědělská krajina u nás a v sousedních zemích. Jde nějak kompenzovat následky kolektivizace a extenzivního hospodaření? Odpověď […]
Jak uzdravit naši krajinu
Abychom zvládli klimatickou krizi, musí být naše okolní krajina zdravá a odolná. Jak toho dosáhnout? V textech se žáci seznámí s adaptačními opatřeními, […]
Fakta a mýty o změně klimatu
Jak odlišit fakta od mýtů? Poradí nám vědecká data a grafiky. Žáci se společně ponoří do nejrůznějších údajů o klimatické změně, aby […]
