Má-li publikace ve svém názvu termín „encyklopedie“, čtenář právem očekává uspořádání textu podle abecedy nebo jiným podobně přehledným způsobem. Knížka německých autorek Kristiny Scharmacher-Schreiber a Stephanie Marian v překladu Michaely Weberové Jak se vyznat v klimatu však toto očekávání nenaplňuje. Orientaci v ní ztěžuje i absence obsahu či rejstříku, takže vyznat se v členění textu je zprvu poněkud náročnější. Navzdory této výhradě se však jedná o publikaci celkově zdařilou, zajímavou, ekopedagogicky dobře využitelnou a čtenářsky atraktivní, a to zejména díky výtečným doprovodným ilustracím místy až komiksového typu včetně bublin s přímou řečí postaviček či s obláčky vtipně znázorňujícími, co zrovna postavám prochází hlavou. Právě tyto texty vložené do bublin mohou mnohdy přimět čtenáře k zamyšlení, obzvláště v případech, kdy jsou zakončeny otazníkem.
NÁMĚTY DO VÝUKY:
Stránky 10–11 vysvětlují skleníkový efekt velmi zjednodušeně, ani obrázek není příliš výstižný; proto zkuste namísto toho vy se svými žáky společně nakreslit, jak do skleníku proniká sluneční záření a co se následně děje uvnitř. Popř. zkuste sestavit schéma skleníkového efektu, kterým je chráněna životodárnost celé planety Země. Co je vlastně oním celoplanetárním „sklem“? Inspirovat se můžete v následující lekci.
Najděte či připomeňte si, čemu se v geografii říká obratníky (Raka a Kozoroha) a proč jsou tyto myšlené rovnoběžky důležité pro pochopení rozložení klimatických pásem na Zemi.
Rozložení tropických oblastí si připomeneme na s. 16–17, kde však zcela chybí zmínka o drastických likvidacích tropických deštných lesů (TDL). Kde se na Zemi nacházejí ty nejvíce ohrožené, co je důvodem jejich likvidace, v co jsou přeměňovány a s jakou perspektivou? Proč je prakticky nemožné znovu vysázet nové pralesy?
ODPOVĚDI:
– Nejvíce ohrožené jsou pralesy v Amazonii, na Borneu, Nové Guineji, Madagaskaru nebo Kongu.
– Hlavními příčinami jejich likvidace je těžba dřeva, nerostných surovin, požadavky na novou obdělávatelnou půdu – např. pro chov skotu v Amazonii nebo plantáže palmy olejné na Borneu.
– Touha po rychlém výdělku má často bohužel přednost před zachováním cenných přírodních zdrojů.
– Porostu ubývá, prales ztrácí svou schopnost závlahy a schne. Navíc hrozí, že jakmile dosáhne určitého bodu kácení, začne se zmenšovat sám i bez vlivu člověka. I když se v Brazílii podařilo výrazně přibrzdit tempo likvidace amazonského pralesa, právě on a les na Borneu dnes působí jako nejsilnější memento. Na to, jaké dopady má těžba v Amazonii se podívejte v následující infografice.
Ve stati o ničení lesů na celé planetě (s. 72–73) jsou problémy středoevropských lesů zúženy na horko a sucho, resp. na nezvykle mohutné deště. Dostaneme-li se se žáky k tomuto tématu, nesmíme opomenout druhovou a věkovou skladbu současných lesů, která mnohdy nerespektuje zákonitosti vegetační stupňovitosti. Ta ovšem není jen záležitostí nadmořské výšky, nýbrž záleží i na složení půdy, průměrné vzdušné vlhkosti, orientaci svahů ke světovým stranám apod.
Lesy mizí i v České republice – seznamte se s lekcí, která se věnuje příčinám odlesňování i environmentálnímu žalu po ztrátě lesů na Vysočině.
TIP: Nespornou předností knížky je umístění jednotlivých pojednávaných témat na protilehlé strany. Na uspořádání je velmi snadné si rychle přivyknout a použít je např. k promítnutí na interaktivní tabuli či dataprojektorem na plátno v učebně.
NÁMĚTY DO VÝUKY:
Na obrázku na s. 23 najdete několik diskutabilních bublin. Jak by bylo správné na ně reagovat? (Příklad výroku v bublině: „Můžou za zvyšující se oteplování Země opravdu lidé?“)
Na stranách 24–33 se dozvídáme o postupném vývoji zemského klimatu od vzniku Země včetně poslední malé doby ledové v 17. století. V textech i z výtečných obrázků lze vyčíst řadu důvodů i způsobů zkoumání dávných klimatických změn. Nechybí ani perlička vysvětlující, proč se vědci ve studené Antarktidě nenachladí (s. 31). Seznamte se s různými způsoby sběru vědeckých dat o klimatické změně. Na základě podkladů uváděných v knížce i v naší lekci zkuste připravit výklad o možných způsobech výzkumu klimatických změn od minulosti po dnešek a prezentujte jej pro nižší ročník vaší školy tak, aby mladší spolužáci vaše vysvětlení dobře pochopili.
Rozdíly mezi intenzitou skleníkového efektu dříve a nyní jsou zajímavě graficky pojednané na s. 34–35 (aniž by však byly rozlišeny nadpisem), chvályhodně není zapomenuto ani na vlivy neustále se zvětšujících stád hovězího dobytka. Víte, proč je chov hospodářských zvířat pro klima tak zatěžující?
Spalování fosilních paliv jsou věnovány dobře zpracované stránky 38–47. Vysvětlení přeměny oxidu uhličitého ze vzduchu rostlinami na uhlíkaté sloučeniny je podáno velmi zjednodušeně, obzvlášť termín „cukr“ by si zasloužil o něco přesnější výklad. Naopak velmi dobře je pojednáno o důsledcích průmyslové revoluce, kdy stroje převzaly mnoho lidské práce, ovšem za cenu obrovsky narůstající spotřeby fosilních paliv v dobách jejich netušených účinků na budoucí změny klimatu, o kterých se však text nezmiňuje (s. 42–43). To je vysvětleno pěkně názorně např. v publikaci Svět bez konce.
Věděli jste, že…
… je stále v platnosti (nepochopitelné) osvobození leteckého paliva (kerosinu) od zdanění?
NÁMĚTY DO VÝUKY:
Zkuste na příkladech vysvětlit rozdíly mezi následujícími často zaměňovanými pojmy: recyklace, opakované použití (reuse) a upcyklace.
Různými druhy dopravy z hlediska jejich vlivu na produkci skleníkových plynů se zabývá dvoustrana 48–49 se zajímavou obrázkovou tabulkou srovnávající exhalace na osobu a kilometr od jízdního kola až po letadlo. Nechte žáky posoudit vliv cestování na změnu klimatu.
Na dvoustraně 56–57 zaznamenáme dobré vysvětlení okolností, za kterých i veganství může přispívat k oteplování planety. Jemně ironický šťouch o psu – vegetariánovi na s. 57 by také mohl být dobrým tipem na dotaz k žákům, jak to s potravou psů a koček vlastně je.
Text i obrázky na s. 58–59 jsou dobrým podnětem k diskusi o důsledcích neustále se zvyšujícího počtu obyvatel Země. Odhadněte konzumní touhy a přání některých postaviček z této dvoustrany a zvažte, jaké důsledky pro planetu má nebo by mohlo mít jejich naplňování.
Proč odtává stále více ledovců a co to pro planetu znamená je popsáno na s. 62–63. U zmínky o potřebě či dokonce nutnosti umělého sněhu na sjezdovkách ovšem zcela chybí informace o negativních důsledcích zasněžování. Ať už jde o zkrácení doby vegetačního období rostlin, narušování rozmanitosti přírodních druhů, úbytku vodních zásob v dané lokalitě nebo o chemii obsaženou v umělém sněhu. Existuje tedy řada pádných argumentů proti zasněžování sjezdařských tratí. Které považujete za důležité a proč?
Ke dvoustraně o ubývání ledu v Arktidě je zapotřebí dětem dovysvětlit rozdíl mezi mořským a pevninským ledem (s. 64–65).
Na stranách 74–75 se čtenáři dostane kusých informací o drastických proměnách mnoha oblastí Země, jejichž obyvatele trápí sucho či naopak přibývání dešťů a tím i záplav a trvalých zátop. Zjistěte a zakreslete do mapy světa nejohroženější oblasti. Můžete využít i mapku na s. 77, ta je sice pouze hrubě orientační, ale značně inspirativní.
Migrace (s. 76–77) je velice důležité téma a palčivý problém dnešní doby a zejména časů nastávajících, a to zejména v důsledcích způsobovaných klimatickými změnami. Obtížnost jejího řešení je násobena faktem, že se jedná o nespravedlnost především vůči nejchudším zemím, neboť zodpovědnost za nepříznivé změny klimatu padá především na bohaté státy.
Politické pokusy o zastavení (přesněji o zpomalení) celosvětového globálního oteplování stále váznou (s. 78-79). Zákazy proskribovaných umělohmotných brček a igelitek vydávané za řešení prakticky neřeší takřka nic. Mnohem podstatnější je vrátit se k ustanovením zmiňované Pařížské dohody z roku 2015 (sic!) a zabývat se odstraňováním okolností, které brání jejímu mnohem účinnějšímu a podstatně rychlejšímu naplňování. Tyto důrazy bohužel v knížce citelně chybí.
Zkuste si položit následující otázky:
- Jaké jsou důvody neutěšeného stavu v uskutečňování závazků přijatých Pařížskou dohodou?
- Jaká řešení či změny postojů by mohly situaci výrazně zlepšit?
Posuďte názory jednotlivých mluvčích z obrázku na s. 78.
NÁMĚTY DO VÝUKY:
Pozoruhodné jsou náměty k přemýšlení nad údaji o žádoucím rozvoji autodopravy a důležitosti výrazné podpory hromadné dopravy včetně možností snižování jízdného. Za velmi zdařilé považuju upozornění na nevhodnost výroby pohonných hmot z rostlin pěstovaných pro tento účel, stejně jako důraz na nezbytnost zabezpečení provozu elektromobilů výhradně z OZE. Záhodná je i nenápadná zmínka v poslední větě o dosavadně neudržitelně nákladném způsobu výroby vodíku pro pohon aut.
Texty i obrázky na dvoustraně 80–81 vybízejí k úvahám o smysluplnosti obnovitelných zdrojů energie (OZE), ale i ke kritickým debatám nad využíváním jaderných elektráren. K čemu může být dobré snižování ceny jízdenek v MHD, popř. i ve vlacích?
Schéma fungování obchodu s emisními povolenkami (s. 84–85) bude zapotřebí žákům lépe vysvětlit jako snahu států přinutit výrobní podniky k ráznějším opatřením zamezujícím vypouštění CO2 do ovzduší.
Na stranách 86 a 87 najdeme velmi dobré a inspirativní vysvětlení smyslu mládežnických protestů proti liknavosti a aroganci politiků, jejichž drtivá většina po celém světě se ke snahám o snižování emisí skleníkových plynů staví zcela nezodpovědně, ba přezíravě. Zmiňované nápady vědců na zpomalení klimatických změn se však jeví spíše jako z oblasti
sci-fi. Jak byste zdůvodnili vedení vaší školy své zapojení např. do akcí Fridays for Future (FFF)?
Zdařilé vysvětlení smyslu a propočtu vlastní ekologické stopy včetně výstižných obrázků je uvedeno na s. 88–89. Popište a vysvětlete jednotlivé obrázky se „stopami“ a současně zvažujte, jak velkou stopu po sobě sami zanecháváte. Pro výpočet můžete využít i následující lekci na našem webu.
Při práci s dvoustranou 90–91, která se zabývá neustále se zhoršujícím poměrem mezi vypouštěným CO2 a jeho odčerpáváním rostlinami, je zapotřebí mít na paměti, že je zde pominuto dýchání rostlin a procesy dekompozice, jejichž součástí je rovněž uvolňování CO2 do ovzduší. Z obrázků lze nabýt dojmu, že by bylo možné kompenzovat emise CO2 sázením stromů, což ovšem s ohledem na výše řečené není úplně správná úvaha.
Poslední kapitolka přináší řadu námětů jak žít, aniž bychom ovzduší zamořovali skleníkovými plyny. Jde o příklady sice dnes už takřka notoricky známé, avšak velmi dobře nakreslené i komentované. Dokážete přidat další příklady žádoucího lidského jednání ohleduplného vůči klimatu?
Pozor na nepřesnosti v textu:
- Vyprávění o Grónsku jako zemi věčného chladu a ledu na s. 14–15 by si zasloužilo aktualizaci – tání tamního ledu postupuje nečekaně rychle, což kniha pomíjí. V souvislosti tání ledovců se zkuste s žáky společně zamyslet, co zrychlené tání ledu v Arktidě může v (blízké) budoucnosti znamenat pro Česko?
- Strany 46 a 47 jsou pak věnovány nakládání se vzrůstajícím množstvím odpadů včetně plastů, a také mikroplastům znečišťujícím především mořské oblasti. Ve větě o spalování odpadů sice nechybí zmínka o unikání CO2 do ovzduší, avšak zcela pominuto zůstává tzv. energetické využití odpadů, tj. k výrobě tepla a elektřiny.
- O stále extrémnějším počasí i možnostem jak jej tlumit ve volné krajině oproti zabetonovaným městským povrchům můžeme s dětmi přemýšlet nad obrázky na s. 60–61. V textu najdeme poněkud nešťastnou formulaci o „předcházení škod silnými dešti stavbou nových odvodňovacích systémů“. Naštěstí je hned v následující větě uvedeno, že „ještě lepší je nechat krajinu v co nejpřirozenějším stavu“.
- Několik poznámek je dobré přičinit i k následující kapitolce o permafrostu. Pojem „začarovaný kruh (s. 67) není příliš výstižný. Přesněji vyjádřeno se jedná o projev tzv. pozitivní zpětné vazby („čím víc se otepluje, tím víc permafrostu roztává a uvolňují se z něj skleníkové plyny, zejména metan, a tím víc se otepluje atd.“ – stručně shrnuto do sloganu ČÍM VÍC → TÍM VÍC). Rovněž zde chybí důležitý údaj o cca 10x vyšší účinnosti metanu jako skleníkového plynu oproti CO2.
- V části věnované mořským ekosystémům (s. 70–71) je vysvětleno hynutí korálů poněkud nejasně. Také informaci o vypouštění sloučenin síry koráli při zvýšených teplotách vody se mně nepodařilo ověřit. Nejasná je i formulace o hojnějším rozmnožování želv tím, že se jimi živí žraloci. Milovníky českého jazyka zaujme v posledním odstavci na s. 71 chybný pravopis: správně patří „koráli“ nikoliv „korály“. Dokážete přesvědčivěji vysvětlit důvody hynutí korálů a jejich důsledky?
Knihu vydalo nakladatelství Portál.
Autor: Ing. Aleš Máchal, český ekopedagog, spoluzakladatel a první ředitel školského zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka, a Mgr. Jakub Opršal, administrátor webu.
Vyzkoušejte také
O klimatických změnách vážně i vesele
Hledáte knihu pro děti s tématem změny klimatu, která může mít přínos i pro dospělé? Kniha Palmy na severním pólu motivuje vtipnou […]
Klimatická změna metodou Filozofie pro děti
Užijte si návštěvu v hodině angličtiny na Gymnáziu Jana Nerudy, kde studenti diskutují otázku Proč v souvislosti s klimatickou změnou jednat? Řadí přitom […]
Říkejte mi Greta
Recenze knihy, která přináší náměty a informace pro klimatickou osvětu. Líčí nejen vývoj snah Grety Thunberg, ale vysvětluje také klimatická rizika […]
